VYBERTE SI REGION

Návštěva u Michala Nesvadby: Batůžek z lásky

Pro generace televizních diváků je mim, klaun a herec Michal Nesvadba kamarádem Michalem z Kouzelné školky. Děti na něj volají na ulici, hlásí se k němu náctiletí. Ti starší vzpomínají na Mimtrio a na jeho tatínka Miloše, s nímž se poprvé objevil na obrazovce. Všechno, co dělá, směřuje k pobavení diváků. Svou ženu si našel v hledišti dětského představení, přesně si narýsoval dům, v němž bydlí, baví tisíce dětí. Inspirací mu je syn Marek.

1.6.2013
SDÍLEJ:

Michal NesvadbaFoto: Archiv

Než skončí natáčení Kouzelné školky, připomenu si, co mi o Michalovi Nesvadbovi vyprávěl Marek Eben, jeho spolužák z konzervatoře. „Seděli jsme spolu v lavici, Michal byl neuvěřitelně šikovný, věčně měl v ruce nějaký papír, který dokázal v okamžiku proměnit v zázračnou věcičku." Michal se za chvíli vzpomínce zasměje, ale hned přidá další, abych prý měla jasno, jak byly síly rozložené. „Marek vždycky všechno uměl, byl pečlivý, sečtělý, ale netajil se obavami z ruštiny. S tou si jistý nebyl, ale jakmile zjistil, že já neumím ani azbuku, uklidnil se. Když jsem něco nevěděl, mrknul jsem do sešitu nalevo, tam bylo vždycky všechno správně napsané," připomíná studentské časy.

Po absolvování Státní konzervatoře dostal svoje první a jediné divadelní angažmá v Ypsilonce. „Divadla jsem si považoval, ale už tehdy jsem víc tíhnul k sólové dráze, chtěl jsem dělat autorské divadlo," objasňuje, proč opustil vyhledávanou scénu. Jako začínající mladý umělec se hraní pro malé diváky bránil, přestože vyrůstal v rodině, kde se tvořilo pro děti a v níž prožil nádherné dětství mezi obrázky. „Tatínek na mě a na bratra Martina sice moc času neměl, protože pořád maloval a ilustroval knihy, ale při jeho tvorbě jsme trávili úžasné chvíle. Byl jsem šťastný, jakmile jsem mu mohl nějakým způsobem pomoci. Považoval jsem za obrovskou čest, když mi svěřil nůžky, abych vystřihl obrázek z velké čtvrtky papíru. Samou odpovědností se mi chvěly ruce. Tatínek vymýšlel i loutky a maminka, kostýmní výtvarnice, je oblékala. Brával mě s sebou na jeho vystoupení pro děti do televize, kde před kamerou kreslil na tabuli zvířata a já, ještě malý kluk, jsem mu je kazil. K hlavě slepice jsem přimaloval tělo jezevčíka. Už tenkrát na mě díky tátovi děti na ulici volaly: Michale! Michale! Michale!" připomene první okamžiky popularity. Ani ty ho nezlákaly, aby se vydal už vyzkoušenou cestičkou.

"Odedávna jsem měl rád komedii, hlavně Lauera a Hardyho, Chaplina, Mr. Beana. Všechno, co jsem kdy dělal, jsem podřídil zábavě pro dospělé a později i pro děti. Chtěl jsem, abych předváděný kousek provedl takovým způsobem, že se mu lidi budou smát a současně je překvapím, jak jsem ho udělal."

Japonci hýkali nadšením

A tak se zrodila i loutka břichomluvce Freddyho, jehož tělo se téměř současně rozpadá a skládá a s nímž se Michal Nesvadba po letech vrátil k dospělým divákům v zábavném pořadu Šance. „Ve svých začátcích jsem nechtěl hrát ani s loutkou, měl jsem jiné mety," říká Michal a čtenáři si patrně vzpomenou na slavné Mimtrio, s nímž se trojice dostala až na vyhlášený divadelní festival v Edinburghu, a to i v době, kdy to bylo z politických důvodů zcela nemožné. A právě známost ze skotského královského města pomohla Michalovi proslavit se až v Japonsku. „Japonští agenti hledali lidi, kteří umějí pobavit jiné a nepotřebují u toho mluvit. Moje počáteční nadšení vystřídalo tápání, nevěděl jsem si rady, co Japoncům nabídnout. Až jsem šel pro cosi do velkoobchodu, kde pán právě pakoval staré papíry do sběru a snažil se je zkrotit samolepicí páskou, což se mu nedařilo. Jeho úsilí bylo legrační a já v duchu děkoval bohu, že jsem si baliče všiml. Pádil jsem rovnou do papírnictví, nakoupil lepicí pásky ve všech barvách a vytočil jsem z nich různé předměty. Japonci pásky zkoumali, nemohli uvěřit, že jde o materiál, který má každý z nich na psacím stole. Hýkali nadšením," glosuje Michal počátky vystoupení, které nazval Mr. Tapeman (páskový muž, pozn. red.) Na festivalu v zemi vycházejících slunce za něj dostal cenu kreativity. „Američtí klauni dokonce tvrdili, že jsem vymyslel něco, co teď bude dělat celý svět. To se sice nestalo a stále jsem jediný, kdo to dělá, ale stejně jsem na svého páskového muže hrdý. Ročně s ním pobavím tisíce diváků," je spokojený Michal.

Michal Nesvadba v Klatovech

Svatba s divačkou

V době, kdy se svým páskovým mužem slavil úspěch, věnoval se už dětem. „Dlouho jsem odolával, až mě oslovila dramaturgyně dětského vysílání ČT Markéta Vaněčková, abych vstoupil do nového projektu pro děti s názvem Kouzelná školka. Kdo by tušil, že se z něj stane fenomén, který obrátí můj život naruby. Od té doby jsem zařazený do šuplíku pro děti a nechci vylézat, jsem v něm moc rád," říká muž, který hraje dětem patnáct představení měsíčně.

Díky jednomu takovému vystoupení našel i svou ženu Andreu. „Na závěr každého vystoupení zvu jednu maminku na jeviště ke splnění úkolu, který je pointou celého představení. Tehdy před jedenácti lety mě Andrea upoutala už v hledišti, byla krásná a já k ní často utíkal pohledem. Byl jsem jí okouzlený a pochopitelně jsem si ji pak vytáhl na pódium. Nakonec jsem ji poprosil o telefon. Nešlo to, abych ji už nikdy neviděl," popisuje své seznámení s budoucí manželkou. „Napsala na vizitku číslo a připsala batůžek. Na závěr totiž dávám každé mamince batůžek z lepicí pásky," vysvětluje Michal. Andrea, která se zrovna tehdy nacházela na pokraji rozvodu, později přiznala, že telefon prozradila ráda. Od té doby Michal své ženě neřekne jinak, než Batůžku.

Rodina bydlí v domě, který Michal vymyslel a nakreslil. „Každý centimetr je tam můj. Vždycky jsem si přál jednopodlažní dům. Dával jsem ho dohromady podle způsobu života. Ráno si postavím na čaj, pak jdu do koupelny, místnosti na sebe logicky navazují. Vymyslel jsem i pár vychytávek, třeba z ložnice se dají vypnout všechna světla v domě, v pracovně mám vyšší strop, abych tam mohl zkoušet. Dopředu jsem si rozmyslel, kde budeme sedět, kam dát televizi a kam skříně. Poradil bych to tak každému, protože jakmile je postaveno, zjistíte, že se tam sedačka třeba nevejde," líčí mi zaujatě svou roli architekta a mně to nedá a ptám se, kolik zakázek od té doby dostal. „Zatím mě nikdo neoslovil. Ale několik rad, které architekti zásadně nepodávají, jsem už rozdal," směje se Michal. „A zjevně inspiruju cihličkovým obkladem na dřevostavbě. Vyhlédl jsem si neobvyklý materiál a prosil jsem majitele firmy, aby to zůstalo jen mezi námi, což se asi nepovedlo, protože poměrně často projíždí naší ulicí nějaké auto krokem a posádka nahlíží přes plot," sděluje pobaveně.

Papír místo kafe

Stejný perfekcionista jako při plánování obydlí, je Michal v práci. Na stolku leží tlustý diář nejen s termíny schůzek, ale i s úkoly, kdy je nutné vymyslet například tři nové vstupy do Kouzelné školky. „Práci si rozvrhuji na celý rok, měsíc, týden a den dopředu. To se pak občas přistihnu, když mě někdo pozve na kafe, jak hledám po kapsách svůj denní plán, jestli se tam vejde," přiznává Michal. „Nejsem autor velkých děl, jsem autor gagů, drobných momentů překvapení, což je asi těžší. Teď mě nejvíc inspiruje můj syn. Zrovna ráno si oblékl svetřík, ale ruku protáhl jen jedním rukávem a tu druhou strčil už do bundy. Ví, že se nosí oboje, ale ve svém věku svršky pojal po svém. Hned jsem si jeho výkon poznamenal," přibližuje mi potomka, z kterého má ohromnou radost. Dostal jméno Marek, podle rodinné tradice – muži ctí monogram MN. Tatínek je Miloš, bratr Martin a jeho syn, Michalův synovec je Matyáš.

Michal Nesvadba v Klatovech

Nejmladší z rodu Nesvadbů Marek tátu pojímá v televizi a v divadle jako Michala, zatímco doma, když už nemá hnědé kalhoty a žluté triko jako v Kouzelné školce, je jenom tatínek. „Na představení sedí v první řadě, je tak soustředěný, že se ani nesměje. Doma mi celé moje představení odehraje. Jsem z něj nadšený. Teď mluvím jako táta, miluju ho, je s ním legrace," rozněžní se Michal a pověrčivě klepe do desky stolu, protože momentálně prožívá šťastnou životní etapu. Získal skvělé zázemí a připravovaný dětský vysílací kanál České televize mu přinesl hned několik hezkých příležitostí. Chystá seriál o abecedě, o číslovkách a vánoční Kouzelné školky. „První úkol už dávám na papír," konstatuje úlevně. „Měl bych poděkovat rodičům, protože všechno, co umím, začalo doma." Tatínkovi, kterému je 88 let a stále hraje v Národním divadle, chystá knížku. „Je hezké, když na představení malinké děti milují Michala, jejich rodiče znají Michala, ale pamatují si i tatínka v roli malíře Miloše a pak jsou tam babičky a dědové, kterým je nejbližší právě otec. Vzpomínají, jak maloval prstem na sklo a hrál prince v Pyšné princezně a dodnes jsou z toho paf. Pozdravují ho a já mu to pak doma vyprávím.

Maminka, kostýmní návrhářka, byla a je autorkou všech Michalových kostýmů a loutek v životní velikosti. „Je také mou dvorní kritičkou, byla u všech mých představení a cokoli se jí po výtvarné stránce nelíbilo, hned mi vytkla. I dnes, jakmile skončí vysílání, počítám do deseti, než zazvoní telefon. Když hledám nápady, vcítím se nejen do dětské duše, ale nahlížím na ně i očima své maminky. Na druhou stranu má vzácnou schopnost dostat mě z nějakého traumatu, dokáže úplně obrátit náladu a nabít mě energií," říká vděčně Michal a hned přidá jedno překvapení: „A budu dědečkem! Josefíně je pětadvacet, maluje, má úžasné myšlenky. Je na stáži v Holandsku, příští rok dělá státnice. Celá rodina z ní má radost, můj malý syn bude strýčkem," směje se Michal.

Kolem nás běhají děti a zkoumají, jestli je to „jejich" Michal. „Mají mě zafixovaného jako žlutohnědého pána. I na ulici chvíli přemýšlejí, než mě poznají. Tuhle se ke mně přitočily slečny, tak gymnasistky. Trochu jsem se obával, jestli se mi nebudou posmívat, že jsem jim kazil dětství. Ale kdepak, ohromily mě: „My jsme vás tak milovaly! Vy jste byl náš hrdina. A takové vyznání odrostlých divaček člověka, a mužského zvlášť, dost potěší.

Všem dětem, divákům malým i odrostlým, přeje Michal Nesvadba všechno nejlepší k jejich dnešnímu svátku – Mezinárodnímu dni dětí.

Vizitka

Narodil se 3. 11. 1957 v Praze v umělecké rodině, tatínek Miloš je herec a malíř, maminka Jaroslava Nesvadbová je kostýmní návrhářka. Vystudoval Státní konzervatoř v Praze, absolvoval kurs u Ladislava Fialky, hrál v Laterně Magice a v Divadle Ypsilon. V roce 1979 založil Mimtrio. Je autorem a choreografem všech svých vystoupení, hlavním protagonistou seriálu Kouzelná školka. V roce 1997 poprvé představil světu jevištní práci se samolepicí páskou. S první ženou Světlanou Nálepkovou má dceru Josefínu (25), která studuje malířství. Z druhého manželství má syna Marka (3,5) a společně se ženou Andreou vychovává její dceru Anetu (14).

Daniela Kupsová

Autor: Redakce

1.6.2013 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

Írán pohrozil odvetou za možnost zavedení amerických sankcí

Teherán/Washington - Írán pohrozil odvetou za čtvrteční rozhodnutí Senátu amerického Kongresu schválit zákon, který o dalších deset let prodlužuje možnost zavedení protiíránských sankcí. Podle Teheránu jde - v případě jeho uplatnění v praxi - o jasné porušení loňské dohody o íránském jaderném programu.

Rath opět zamíří do soudní síně, tentokrát žaluje státního zástupce

Praha - Bývalý středočeský hejtman David Rath znovu míří do soudní síně, tentokrát v roli žalujícího. Jeho žalobu na státního zástupce Petra Jiráta, který dozoruje Rathovu korupční kauzu, začne soud veřejně projednávat v únoru. Redakce to zjistila z justiční databáze Infosoud. Rathovi vadí některé výroky, které o něm Jirát řekl v rozhovoru pro média.

V Praze končí kongres evropských socialistů

Praha - V Praze dnes končí třídenní kongres Strany evropských socialistů. V rámci jednoho z diskusních panelů v Kongresovém centru promluví k účastníkům mimo jiné lídr britských labouristů Jeremy Corbyn. Jednání by mělo uzavřít přijetí deklarace.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies