VYBERTE SI REGION

Návštěva u Romana Štabrňáka: Herec s hrdličkou na prstě

Jeho příjmení vábí k jihomoravské metropoli. Roman Štabrňák je ovšem hrdý Kladeňák. Právě má za sebou premiéru hry Opačné pohlaví na Vyšehradě. Za největší dar herec považuje narození dcerky Adélky. Momentálně je v angažmá v divadle A. Dvořáka Příbram a hostuje na různých pražských scénách. Televizní diváci si ho čerstvě připomenou v seriálu Cesty domů a či sitcomu Helena. Duší je komediant a kouzelník. Právě cvičí dvě nové hrdličky.

3.8.2013
SDÍLEJ:

Roman Štabrňák.Foto: Richard Dvořák

O leckterém herci se říká, že svoji figuru vykouzlil. Roman Štabrňák kromě postav na jevišti a před kamerou vyčaruje králíka nebo přihlížejícího diváka zavře do bedny. „Nechal jsem se kolegou a kamarádem Michalem Isteníkem spoutat pouty, zavázat do pytle a zamknout do truhly. Náhodně vybraný divák vše zkontroloval, Michal posléze vlezl na bednu, lehce se přehodil rouchem a pak jsem se k úžasu publika místo něj objevil na bedně já. Michal byl uvnitř v pytli a spoutaný," popisuje Roman číslo, s nímž slavili úspěch a vyhráli i na festivalu magie.

Když se ho zeptám, zda jde současně o nejnáročnější vystoupení, váhá. „V kouzelnictví existuje několik kategorií – iluze, všeobecná magie, mikromagie, kartomagie, úniky a další. Záleží na tom, kterou kategorii si vyberete. Lidé stále vyzvídají, jaký je princip toho či onoho kouzla. Některé triky jim připadají jednoduché, ale ve skutečnosti mohou být náročné. Radím divákům, ať se nechají na chvíli zmámit iluzí, když mají příležitost," říká Roman Štabrňák.

Daleko raději mluví o české kouzelnické škole. „Ví se o ní dost málo. A pak přijede David Caperfield a kdekdo ho chce vidět. Přitom právě on přiznal, jak ho inspirovala naše scénická magie, v níž se kouzla začala pojit s nějakým příběhem. Naši kouzelníci jsou skvělí, třeba Karel Bušina si zaslouží zmínku. Provádějí tak bombastické show, že by je domácí pořadatelé těžko zaplatili, a tak šíří slávu v zahraničí," zasvěcuje mě Roman do oboru, který ho uchvátil už jako školáka. „Miloval jsem Televarieté s Jiřinou Bohdalovou a Vladimírem Dvořákem. Seděl jsem přikovaný k obrazovce, a když někdy vstupy kouzelníků vynechali, byl jsem zklamaný," vzpomíná po letech.

Pod kůži se mu patrně dostal i chytrý humor legendární dvojice, protože dnes umí diváky zároveň bavit, až padají smíchy. Přitom se prý kdysi tak styděl, že se nedokázal ani zeptat kouzelníka, kde se tenhle kumšt dá studovat. Na výzvědy do zákulisí proto poslal maminku. „Tak jsem získal kontakt na Český magický svaz. Tam se mě ujal pan inženýr Jedlička a vlastně mě pořád zrazoval, ať jdu raději do metra prodávat noviny, že na kouzelníka nemám. Zřejmě mě ale odpuzoval tak rafinovaně, že jsem vydržel a jezdil jsem na festivaly a soutěže," popisuje Roman svou cestu k profesi, která ho jistý čas docela slušně živila. Dodnes na internetu objevíte zapomenuté pozvánky anoncující příjezd profesionálního kouzelníka Romana Štabrňáka.

Já sama se ve stopách magické minulosti ocitla v divadle Rubín, kde můj host v inscenaci Kouzelník hrál kouzelníka. „Spojit kouzla a činohru byl nápad dramaturgů Petra Kolečka a Luďka Horkého. Diváci se domnívali, že jde o autobiografii, tak to ale nebylo. Asi jsme jen přesvědčivě hráli," připomíná Roman ojedinělou příležitost, kde exceloval s Bárou Polákovou. Další šance se ale zatím nenaskytla.

Roman Štabrňák.

Chtěl bych být chůvou

Na jednoho kouzelníka přesto Roman spadeno má. „Nemám vyloženě vysněnou roli, ale potulného Arnoštka z Vančurova Rozmarného léta bych si dal rád. Sleduji Arnoštky v divadelních inscenacích a vždycky vyberou takového hubeňoura, na němž plavky vlají. Nemám šanci," směje se můj vysoký a urostlý hostitel. Obdivovaný kouzelník ho přiměje k úvaze o zavedených tuzemských stereotypech. Má s nimi zkušenost. „Jednu dobu jsem v televizi točil výhradně kuchaře a blbečky. Zoufal jsem si, že blbečka na jiný způsob už ani neumím. Až mi zavolal Ondřej Kepka, že mi chce svěřit prince v pohádce Začarovaná láska. Představil jsem si kudrnatého blonďáka na koni, lekl se a ptal se, zda si je pan režisér jistý, komu volá. A Kepka opáčil: On je ten Hubert trochu blbeček, i když přírodovědec. A byl. Ani princezna ho nechtěla. Ale byl to můj první princ," povzdechne úsměvně Roman. „Na jednu stranu je fajn, že si vás diváci zařadí, ale pro herce a jeho profesi není dobré, aby dřepěl v jedné škatulce. Spousta dramatických umělců posléze sehrála skvělé komické figury a spousta komiků naopak výtečně odvedla velké těžké role," filosofuje Roman. „Kdybych si měl vybrat, chtěl bych být chůvou v tragédii Romeo a Julie. To je skvělá postava. Někdo mi dokonce vyprávěl, že v Divadle Na zábradlí kdysi uvažovali o obsazení Heleny Růžičkové jako Julie a Jana Libíčka jako Romea. Škoda že se to neuskutečnilo."

Herci obyčejně touží po rolích záporáků, prý se hrají lépe než ti spořádaní. Roman Štabrňák tohle hledisko nemá moc šancí uplatnit. Až na výjimky totiž hraje komediální figury. „Dobrá komedie je obrovsky těžká a mrzí mě, že u nás se i v odborných divadelních kruzích mnohdy považuje za nižší divadelní žánr. Podle mého rozesmát diváka inteligentním humorem je náročnější než ho rozplakat. Ještě těžší jsou tragikomedie. Ty mám nejraději, jsou ze života. Divák se chechtá a vzápětí mu zatrne, protože si řekne, že je to jako u nich doma."

V takovém příběhu se právě teď ocitl. V amfiteátru na Vyšehradě hraje v bláznivé komedii Opačné pohlaví s Janou Krausovou, Michaelou Maurerovou a Bobem Kleplem.

Trémou trpí tenhle urostlý, srdečný chlapík často, i když se snaží nedávat to znát. „Nemusí jít zrovna o premiéru, před některým představením na mě padne úzkost. A před kouzelnickým představením se doslova klepu. V den premiéry obavy zažehnávám úklidem, v mém případě jde spíš o přenášení věcí z místa na místo. Anebo vařím. Kuchtím rád, občas se snažím i vymyslet nějaké nové jídlo. Jenže mám dvě nectnosti. První propuká při nákupu. Půl kila masa se mi na váze jeví jako nic, řezník přihodí a já pak vařím pro armádu. Za druhé v kuchyni nadělám a tenhle nepořádek zbude na mou ženu. Naštestí otevřeně říká, že vaří nerada, takže mou iniciativu vítá a úklid bere na sebe, " zasvěcuje mě Roman do oblíbené činnosti, která ho přivedla do pořadu VIP Prostřeno. Hosté vzhledem k jeho figuře očekávali typickou českou krmi, ale hostitel překvapil a servíroval cuketovou roládu, polévku z dýně, vepřovou panenku s glazurovanou karotku a pečený čokoládový dort bez mouky.

Roman Štabrňák.

Kouzelnický poradce

Romanovo kouzlení stejně jako vaření přesedlalo do pozice koníčka. „Dnes o sobě v nadsázce říkám, že jsem spíš sběratel rekvizit a někteří mě pasovali na odborného poradce. Jakmile je potřeba na scéně vymyslet nějaký vtípek, kouzlíčko, hned se ozvou, zda by to šlo provést. Baví mě to. Ale i nadále kouzlím rád, třeba pro kamarády na oslavách nebo pro firmy. Právě jsem si koupil párek mladých hrdliček, mám je ze všech kouzelnických oborů nejraději. Jsou to poměrně poslušní ptáčci, musí si zvyknout, aby byli krotcí. Učím je trpělivosti, aby vydrželi sedět na prstě, protože jak vám hrdlička foukne, máte po kouzlu. Někteří diváci dokonce čekají, až hrdličky promluví," směje se Roman a dodává, že papoušky zatím nezkusil.

Rejstřík mága v dohledné době ani zásadně nerozšíří, protože zcela propadl divadlu. „Herectví je pro mě srdečnější záležitost. Podlehl jsem té chemii, o níž kumštýři filosofují, aniž by na ni měli vzoreček, ale jakmile vstoupíte na jeviště a nastane ta chemická reakce, nemůžete přestat."

Paní učitelka Neuradová, kterou malý Roman zklamal, když jí kvůli kouzlům utekl z dramatického kroužku ve škole v Kladně, může být spokojená. Nadějný adept splnil její očekávání. Na gymnáziu v Novém Strašecí ho pohltil amatérský divadelní soubor, s nímž jezdili po festivalech a soutěžích. Po maturitě vyplňoval přihlášku na vysokou školu, pokoušel práva, ekonomii a nakonec zvítězila DAMU, ačkoliv tehdejší nabídka, aby šel kouzlit na zaoceánskou loď, byla snová. „Kouzelník by měl být i částečně herec, říkal jsem si tenkrát pro případ, že bych na jevišti a před kamerou neuspěl. Naši s herectvím nemají nic společného, nejblíž veřejnému vystupování byla snad babička, která toužila být artistkou. Mě nechali, ať si prošlapu cestičku a pyšnou větu: Náš Románek bude herec, mám v uších pořád. Na první premiéru Tři muži ve člunu a pes v Divadle ABC zaplnili příbuzní snad celou jednu řadu jako Hujerovi," vzpomíná Roman.

Jeho blízcí se dočkali prvního veřejného vystoupení brzy. Profesor DAMU Milan Schejbal, tehdejší umělecký šéf Divadla ABC si na nadšeného amatéra pamatoval z festivalů a seminářů. Na profesionální jeviště ho vytáhl ještě jako studenta divadelní fakulty. Po Schejbalovi, s nímž Štabrňák pokračuje v Příbrami, se objevili i další významní režiséři, například Ondřej Sokol. Ve svém prvním angažmá, tedy v Divadle ABC, potkal před deseti lety i svou ženu, jenže tehdy ani jeden z nich neodhadoval, že by někdy mohli být svoji.

Zanedlouho oslaví Roman Štabrňák třicetiny. „Žádný velký zlom neplánuju. Život mi zásadně změnila dcera Adélka. Vybrala si i magické datum 11. 11. 2011. Na kombinaci čísel jsem se ptal numeroložky. Prý bude paličatá, a když si něco usmyslí, dosáhne svého. Doufám, že jen v pozitivním slova smyslu. V poslední době mě potkávají docela šťastné okamžiky, snad mi vydrží," loučí se Roman.

Vizitka

Narodil se 22. srpna 1983 v Kladně. Nad školním dramaturgickým kroužkem zvítězilo kouzelnictví. V oboru se vzdělával v Českém magické svazu. Amatérsky hrál divadlo na gymnáziu v Novém Strašecí a v kladenském divadle V.A.D. Kladno. Absolvoval DAMU, byl v angažmá Divadla ABC, hostoval v Divadle na Jezerce, v Divadle v Řeznické, v Rubínu, nyní je členem divadla v Příbrami, kde spolupracuje s režisérem Milanem Schejbalem a Ondřejem Sokolem. V Praze hraje v divadle Studio DVA, aktuálně v komedii Opačné pohlaví. Objevil se např. v seriálech Zdivočelá země, Proč bychom se netopili, ve filmech Láska je láska, Tajnosti,Bláznivá bestie v blázinci, v pohádkách atd. V TV Nova bude hrát v novém sitcomu, v ČT v chystané kriminálce. Je ženatý, má dceru Adélku (1,8).

Daniela Kupsová

Autor: Redakce

3.8.2013 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

Švýcaři otevírají nejdelší tunel světa

Historický moment. V neděli 11. prosince 2016 se pro pravidelný provoz otevře Gotthardský železniční tunel. V jeho případě se podařilo něco neskutečného – stavitelé dodrželi rozpočet schválený už na počátku 90. let.

Spisovatel Jiří Stránský: Škoda každého dobrého slova, které se neřeklo

Praha /ROZHOVOR/ - Autorem oblíbených dětských knih O dešťovém kameni, Povídačky pro moje slunce nebo Perlorodky je spisovatel a scénárista Jiří Stránský (85). Čtenáři a diváci jej přitom znají více jako autora filmů Zdivočelé země, Bumerangu či Štěstí, zachycujících atmosféru komunistického režimu a života politických vězňů v kriminálech a lágrech. „Slíbil jsem ve vězení básníkovi Honzovi Zahradníčkovi, že podám svědectví o lidech, kteří s námi seděli," říká Jiří Stránský, který připravuje další tři scénáře, povídkové knížky a prozrazuje, že brzo vyjde kniha Doktor vězeňských věd, kterou napsali s novinářkou Renatou Kalenskou.

Starosta Pískové Lhoty na Nymbursku byl obviněn z rozkrádání obecních peněz

Písková Lhota /FOTOGALERIE/ - Zpronevěra a zneužití pravomoci úřední osoby. To jsou dva trestné činy, z nichž policie obvinila šestačtyřicetiletého starostu Pískové Lhoty na Nymbursku Radovana Staňka. Obecní peníze měl rozkrádat ve spolupráci s účetní obce.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies