VYBERTE SI REGION

Návštěva u Václava Moravce: Každý by měl mít židli na čtyřech nohách

Pořad, který už desátým rokem moderuje, nese jeho jméno. Otázky Václava Moravce jsou díky osobnosti a profesionalitě moderátora nejsledovanější politickou debatou. Kdo v ní nebyl, neexistuje, říká se. Někteří politici ovšem prohlašují, že kdyby se nekompromisní diskuse zrušila, dařilo by se této zemi lépe. Václava Moravce už málokdo vytočí. Politika ho nejen baví, ale dokonce i nabíjí energií. Právě skládá náročnou zkoušku z volby prezidenta. Sám ovšem k volbám kvůli střetu zájmů nechodí.

16.1.2013 1
SDÍLEJ:

Václav Moravec.Foto: archiv Deníku

Ve čtvrtek 17. ledna, čeká Václava Moravce v Divadle Hybernia za přímé účasti diváků první z duelů kandidátů, kteří vyšli vítězně z prvního prezidentského volebního kola.

V době konání našeho rozhovoru je ovšem do velkých novoročních klání ještě daleko. Předcházejí jim volební studia, série mimořádných diskusí a také poutavá rozprava všech devíti kandidátů. „Původně jsme se ve zpravodajství báli, jestli se nám podaří shromáždit dvanáct set diváků, taková je kapacita kongresového sálu, kde se před kamerami setkají všichni uchazeči o post hlavy státu, ale během týdne se registrovalo sedm set lidí a také hlediště Divadla Hybernia je už zcela obsazené," sděluje mi Václav Moravec dojmy z probíhající přípravy.

„Prezidenta si poprvé vybírají lidé sami, proto chceme, aby veřejnost sledovala kandidáty v důstojné atmosféře. Zatímco první duel se odehraje v rovině poznávání favoritů, druhý – 24. ledna zaměřujeme na výrazné pravomoci prezidenta, jako je spravedlnost a justice, ekonomika, Česká národní banka a zahraniční politika," vyjmenovává můj hostitel, neskrývaje nadšení, že politika dosud lidi zajímá. A já se v mumraji zpravodajského bufetu snažím, aby mi o události roku 2013 neuteklo ani slovo.

Václav s sebou nemá žádný blok, tužku ani mobilní telefon, což je u člověka tak exponovaného výjimečné. Když si prý s někým povídá, nepřipadá mu přitom důstojné telefonovat, natož se nořit do elektronických zpráv. Vzápětí se dozvím, že popíše spousty papírků. „Jsem muž poznámek. Nejsoustředěnější chvilky mívám v metru nebo v autobuse. Koukám na cestující a napadají mě nejlepší otázky. Tu a tam někdo z nich ztratí ostych, zpravidla starší člověk, a polituje mě, že musím s těmi politiky být," směje se narušitelům tvůrčí nálady, kteří mi ovšem mluví z duše. „Jaká je společnost, takoví jsou politici," říká na to moderátor. „Vždycky argumentuji, že se chovají stejně jako my vůči sobě, třeba v tramvaji nebo v obchodě. Nechci se politiků zastávat, ale zkuste pasažéry z tramvaje posadit do Poslanecké sněmovny, dejte jim poslanecké průkazky, všechny ty výhody, auta s majáčkem a prožijí takový veletoč, v němž obstojí jen vyzrálí jedinci, kteří už mají něco za sebou," dostanu pádnou lekci.

Zpátky k Masarykovi

Zřejmě těch vyspělých u nás zatím mnoho není, přemýšlím nahlas. „Problém je v tom, že náš lid postrádá v čele autoritu, která by v sobě měla eticky solidní hodnotový systém zakotven pevněji, než má společnost jako celek. Vezměte si Masaryka a jeho známou myšlenku nebát se a nekrást. Masaryk jako myslitel už před více než sto lety vystihl ona slabá místa české společnosti, poznamenané fungováním v područí Rakouska-Uherska. Dva autoritářské režimy, které následovaly, a podle mého soudu nedokončená porevoluční divoká transformace, v níž došlo k obrovským převodům majetků podle účelově psaných zákonů, ke vzniku pozitivního hodnotového systému rozhodně nepřispěly. Ve většině z nás je neuspořádaný, rozvrácený. Masarykův slogan sice může působit zjednodušeně, ale momentálně platí víc než kdy jindy – každý by měl říkat svůj názor druhým do obličeje, a ne ho šuškat někde za zády. A zdaleka nejde jen o politiky. Když někdo pravidelně jezdí načerno, vypovídá to o něm, jaký je," konstatuje Václav.

Václav Moravec.

Chtít po zkušeném moderátorovi, aby politikům vydal vysvědčení, je zbytečné přání. Hodnocení nechává na veřejnosti. Zato politici často klasifikují jeho. Pořad upozorňuje na věci, které se týkají hospodaření státních firem a předvídavost malého týmu tvůrců Otázek vnáší neklid do klientelistických, možná i kriminálních struktur. „Umím si představit, jak se někteří snaží, aby se Otázky nevysílaly. Mluvili jsme o kauze Opencard dávno před tím, než vypukla, podobně o průšvihu s metanolem. Avizovali jsme, že Karolína Peak půjde na ministerstvo obrany, a pan ministr Kalousek se nechal slyšet, že šířím drby z malostranských kaváren," připomíná Václav témata, kterým historie dala za pravdu. V diskusi s Pavlem Rychetským potvrdila i úskalí kolem volby hlavy státu, vznikne-li prováděcí zákon narychlo. „Koho by tehdy napadlo, že o tři čtvrtě roku později vypukne hádka, jestli se mají podpisy sčítat, nebo zprůměrovat," bilancuje Václav, který si prý občas připadá jako hromosvod.

„Zajímavé je sledovat lidi, kteří do vysoké politiky teprve vstupují. Kolik mají ideálů a představ. A rádi jdou i do Otázek. Jak ale stoupají výš, postupně se ideálů zbavují, stávají se cyničtějšími, podezíravějšími, chodí ke mně s nechutí, protože vědí, že jim budu klást nepříjemné otázky. Stále mě překvapují osobnosti, které mají obrovskou odpovědnost i vliv a jsou na vrcholu, jak zvláštní přerod zažívají. Znervózňuje je jejich okolí, média, stěžují si a hořekují, kdo všechno je chce zničit, nicméně řešit podstatu problému zapomínají. Když pak zažijí pád, vracejí se do počáteční fáze ke svým plánům a přiznají i některé chyby. Kariéru politiků dokonale vystihli tvůrci britského seriálu Jistě, pane ministře, kde dokázali zobecnit jejich charaktery a s ironickou nadsázkou podat, co se v té politice vlastně děje," vychutnává si přívětivou vzpomínku na sitcom moderátor, který jinak televizní vysílání – samozřejmě kromě ČT24 – sleduje jen výjimečně. Sobotní večerní pořady ale nevidí téměř nikdy, protože si připravuje strategii scénáře nedělních Otázek.

Hosta nejlépe vystihne humor

Dostatečnou odměnou za vynaložené sobotní úsilí je vydařená debata. „Do jednoho z posledních dílů Otázek před Vánocemi přijali pozvání profesorka Vladimíra Dvořáková, profesor Jiří Přibáň, místopředseda Poslanecké sněmovny Lubomír Zaorálek a ministr spravedlnosti Pavel Blažek. Když sledujete, jak jsou připravení, jak mají nastudovaná rozhodnutí Nejvyššího soudu, a vnímáte střet odborné veřejnosti s politikou, je taková diskuse něco jako živá voda," konstatuje Václav.

Ministra zdravotnictví Hegera, který doporučoval divákům, aby se na náledí vybavili holemi pro nordic walking a bránili se tak před uklouznutím, však svými komentáři rozladil. Nabádání k hromadnému alpinismu v ulicích totiž moderátora pobavilo. „Jsem tam od toho, abych rozčiloval," oponuje Václav a hned dodá, že humor vždy ukáže hosta plastičtěji. „Jistou míru ironie a nadsázky do pořadu vnáším ve chvíli, kdy je potřeba odhalit i jiné stránky politika. Pan Heger je vzdělaný pán, který na rozdíl od jiných neuhýbá, odpovídá věcně, já se ale snažil ukázat, jak mnohá rozhodnutí oddaluje v čase. Otázky pracují s archivem, a když sestříháme, jak určitá kauza probíhala, snadno dostaneme hosta do úzkých – seřazené momenty se pak jeví jako vtipný seriál," zasvěcuje mě Václav Moravec do tajů zábavnosti politické diskuse.

Občas ovšem sami politici promění debatu v pěkný lidový kabaret, kde se hádají a nerespektují ani základní pravidla slušnosti. „Člověk by měl chuť jim jednu plesknout, což samozřejmě potlačí, protože se nechce snižovat na jejich úroveň. V takových okamžicích je dobré soustředit se na ironické opakování jediné otázky kladené z různých úhlů pohledu, aby se ukázalo, že se host dehonestuje sám," poodhaluje moderátor svou strategii a vzápětí přiznává, že i on mnohdy mívá po skončení dvouhodinové debaty dojem, že položil dvě tři otázky, na nichž uletěl. „Ale jak říkával už Werich – hloupé otázky neexistují, jsou jen hloupé odpovědi. I na hloupou otázku se dá totiž odpovědět chytře, přejít ji a ukázat, že na to máte," odkazuje na komikovu moudrost.

Václav Moravec.

Letohradský patriot

Jakmile jedny Otázky skončí, sedí s kolegy nad tématy těch příštích. Pak si dá oběd a obvykle i šlofíka. Zajímá mě, jestli Václav Moravec dokáže někdy na politiku úplně zapomenout. Třeba když jede autem? „Pokud se něco děje, mrzí mě, že nemám v autě televizi, abych sledoval Čtyřiadvacítku. V rozhlasovém vysílání postrádám čistě zpravodajskou stanici, kde by nehrála hudba, proto řada lidí, jak vyplývá z výzkumů, vnímá naši ČT24 jako rádio. Nastane-li v politice relativní klid, přináší mi jízda autem i jinou relaxaci – dovolím si muziku, kterou si v bytě s ohledem na sousedy nepouštím. Nejčastěji poslouchám filmovou hudbu anebo muziku hostů, které mívám v Rádiu Impuls. Od politiky si také odpočinu mezi studenty. Bavíme se o práci novinářů a působení médií. Studenti mají inspirativní myšlení, někdy mi dají za uši, což je báječná zpětná vazba, protože jsou to také diváci. Myslím na ně, když píšu knížku o novinařině. Počítám, že by tak v březnu mohla vyjít."

Nezdá se, že by úkrok od politiky byl dostatečný. „Když mě v jedné práci unaví, jdu do druhé. Z televize se přemístím do rádia za lidmi, kteří nejsou tak političtí. Jakmile mě omrzí rozhovory, jdu provokovat studenty a pak se uchýlím do klidu psát knížku. Tvrdím, že každý z nás by měl mít svou židli postavenou na čtyřech nohách. Kdyby mu jednu začali podřezávat, tak se neskácí," předává zkušenost.
Domů do Letohradu, malebného města v podhůří Orlických hor, se dostane méně než by chtěl. Přiznává, že se mu po domě se zahradou až k lesu hodně stýská. „Adresu trvalého bydliště jsem nezměnil, protože chci, aby alespoň část mých daní šla jako odvod místního patriota do městské kasy," zavádí mě krátce do kraje, kde ve zlomovém roce 1989 nastartoval v místním tisku svou novinářskou kariéru a kde byl ve svém volebním okrsku naposledy u voleb. „Volby prvního řádu jsem si zakázal. Kdybych si při své profesi vybral jednoho kandidáta nebo politickou stranu, poškozovalo by ho to. Aktivní volbu vnímám jako střet zájmů a vůči svým favoritům bych byl kritičtější. Na druhou stranu mi přijde alibistické, když lidé říkají, že nemají koho volit. Výběr tady určitě je, byť se mi nadcházející přímá volba nejvyššího reprezentanta této země a způsob jejího prosazování jeví amatérské," hodnotí událost roku. Jako volič do ní sice nezasáhne, ale jako pomocný asistent české veřejnosti – jak sám říká „sluha", za něhož se pokládá, protože i jeho si diváci ze své koncesionářské taxy platí, chce odvést dobrou práci.

Vizitka

Narodil se 25. 6. 1974 v Ústí nad Orlicí, dětství prožil v Letohradě, maturoval na gymnáziu v České Třebové, kde ho profesorky Habermannová a Pechancová přivedly k žurnalistice. Na Fakultě sociálních věd UK, kde působí jako odborný asistent, získal titul PhDr. Jako redaktor a moderátor prošel rádii Profil, Český rozhlas, Evropa 2, Frekvence 1, televizí Galaxie a českou sekcí rádia BBC. V ČT od roku 2003 s malou přestávkou moderuje Otázky Václava Moravce, uvádí každodenní interview Impulsy Václava Moravce v Rádiu Impuls. Je držitelem řady novinářských cen a diváckých cen TýTý.

Místo, které mám rád

Orlické hory, rád po nich jezdím na kole. Prahu mám také rád, je v ní spousta kulturních příležitostí, ale chybí mi bezprostřední sepětí s přírodou. Nedávno jsem si opatřil malou chalupu nedaleko Jílového a doufám, že se stane alespoň částečnou náhradou za Letohrad, kde jsem vyrostl a kam se s láskou vracím.

Daniela Kupsová

Autor: Redakce

16.1.2013 VSTUP DO DISKUSE 1
SDÍLEJ:

Inkluze je zločin na dětech, říká Václav Klaus mladší

Havlíčkův Brod /ROZHOVOR/ - Má všeobecní vzdělání budoucnost? Je inkluze krok tím správným směrem? To byla hlavní témata přednášky, kterou v Havlíčkově Brodě nedávno připravil Okrašlovací spolek Budoucnost.

Manželé ze Kdyně se snažili zachránit život mladému sportovci. Bohužel marně

Hluboká - Silák z Hluboké zemřel za jízdy na kole. Jeho otec děkuje manželům Homolkovým, kteří bojovali o jeho život.

Starosta Pískové Lhoty na Nymbursku byl obviněn z rozkrádání obecních peněz

Písková Lhota /FOTOGALERIE/ - Zpronevěra a zneužití pravomoci úřední osoby. To jsou dva trestné činy, z nichž policie obvinila šestačtyřicetiletého starostu Pískové Lhoty na Nymbursku Radovana Staňka. Obecní peníze měl rozkrádat ve spolupráci s účetní obce.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies