Architekt Lukáš BlažekAutorem je olomoucké ječmen studio, ve kterém pracuje i třiatřicetiletý Lukáš Blažek (na snímku vpravo).

„Nechtěli jsme tvarosloví domu, ale přírodniny," vysvětluje architekt podobu stavby připomínající placatý kámen postavený na výšku na volné pláni.

K čemu byste cenu Grand Prix architektů přirovnal?
I když propagace té ceny není podle mne moc velká, jde o nejprestižnější ocenění architekta v České republice.

Co pro vás bylo při práci na Horském penzionu Kraličák výzvou?
Je poměrně těžké udělat ten dům mimo obec, pokud ji nechceme rozšiřovat a naopak si přejeme zachovat přírodu. Cílem bylo udělat dům, který je podobný více přírodnině, skále, nežli tomu s okny, střechou a tak dále. Na to jsme hráli, to byl náš koncept tvaru.

Interiéry se dokončovaly před Vánocemi. Jak zima stavbu prověřila?
Z hlediska poruch nebo problémů, protože dům je relativně atypický až experimentální, se nic neobjevilo.

Mohla porota slyšet i na prostředí, do kterého je penzion zasazen?
Měli jsme velký luxus. Spočíval v tom, že jsme předtím dělali pro investora studii celé lokality. Někdo má třeba hezký rodinný dům v satelitní výstavbě, a pak hledá, odkud to nafotit, aby byl záběr co nejhezčí, když to přirovnám. My jsme si ale udělali studii celého území, jak by se mělo rozvíjet, stanovili jsme si několik bodů a staveb, které by tam vracely život a tak dále. Okolí jsme si tak připravili.

K čemu vaše myšlenka míří?
Je tam investor, který území majetkově víceméně ovládá. Chce z něj udělat nikoli smutné a opuštěné, ale žijící Sudety. Nechce ho vracet do starých kolejí před vysídlením Němců, kteří se o ně starali intenzivním zemědělstvím. Chtěl by udělat výletní, rekreační zónu nebo údolí, které by nabízelo sportovní nebo odpočinkové aktivity. Když to zjednoduším – v létě se tam pase, v zimě lyžuje.

Daří se takové plány naplňovat?
Ano. Staré zarostlé cesty mýtí a nechává z nich pár listnatých stromů, vybudoval nový rybník fungující hospodářsky i krajinotvorně zároveň. Iniciuje různé stavby, pozval Martina Rajniše, což je člověk, který postavil poštovnu na Sněžce, aby mu udělal objekty pro lyžaře. Pozval nás. Jde mu o to, aby to fungovalo v širším záběru.

Co jste ve své studii pro rozvoj území Hynčin pod Sušinou ještě navrhovali?
Primárně zpřístupnění místa pomocí původních cest. Jsou vidět, když taje na jaře sníh, všechny zásahy lidské ruky jsou v krajině dost patrné, jinak jsou přikryté vegetací. Prošli jsme si to se starou katastrální mapou a na některých cestách jsme udělali zásahy a do některých úseků jsme i zahustili zástavbu a jsou tam zpátky chalupy. Dnešní stav Hynčic pod Sušinou je, že máte rekreační chalupy poměrně unifikovaného vzezření a čtyřistametrovou parcelu. Dříve to bylo tak, že celé údolí bylo poseto individuálními statky a celé dýchalo, protože se tam páslo.

V Olomouci působíte od roku 2008. Za kterými stavbami v krajském městě stojíte?
Třeba Dřevo Trust v Jeremenkově ulici vedle Senima. Je to taková zelená kostka nebo spíš areál. Děláme návrhy staveb do padesáti milionů korun. K něčemu většímu nás zatím nikdo neoslovil.

Kdo je Lukáš Blažek

Narozen v červnu 1980.
Člen olomouckého ječmen studia.
Spoludržitel ocenění Cena Stavebního Fóra „Pilot in Architecture" z roku 2010 za návrh stavby ukazující cestu rozvoje lidských sídel (v kategorii studie): Rozvoj území Hynčic pod Sušinou.
Některé stavby ječmen studia: hřiště a přestavba kotelny na šatny a posilovnu v Tršicích, Regionální centrum vzdělávání Zábřežska, přestavba areálu Pivoňka na Ekologické centrum Pivoňka v Pivoníně na Šumpersku.

Grand Prix architektů – Národní cena za architekturu je soutěžní přehlídka realizovaných staveb za poslední rok. Je mezinárodní, dílo však musí stát na území ČR. Oceněné práce bývají představeny při putovních výstavách.