VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Po patáliích s domem žádá jeho majitel zrušení památkové zóny

Když si František Svoboda před časem koupil dům v samotném centru Třeště poblíž autobusového nádraží, tak ještě netušil, jaké patálie ho při jeho opravách čekají.

13.12.2013
SDÍLEJ:
Fotogalerie
2 fotografie

Střecha domu Františka Svobody po opravěFoto: archiv Františka Svobody

Dům totiž stojí v městské památkové zóně a jeho rekonstrukce podléhá přísnému posouzení památkářů. Za to, že použil jinou střešní krytinu, než měl, mu nyní hrozí pokuta v řádech až desetitisíců korun.

I proto nyní majitel domu ve městě rozvířil debatu o tom, zda je vůbec nutné, aby Třešť měla městskou památkovou zónu. „Když jsem chystal rekonstrukci, podal jsem si žádost na příslušná místa, že chci opravit střechu, která byla v havarijním stavu. Mám společný krov se sousedem a jemu zatékalo do kuchyně, proto jsem památkáře žádal o rychlé vyřízení a sdělil jsem jim i termín, kdy to budu dělat," popsal Svoboda situaci, která odstartovala jeho lapálie s památkáři. Když se potom po třech týdnech úřady ozvaly, měl už František Svoboda střechu hotovou. „Vadilo jim, že jsem použil betonovou tašku místo pálené, i to, že jsem si dal zábrany kvůli padání sněhu ze střechy," vyjmenoval majitel úpravy, které se památkářům nezdály.

Když se snažil zjistit, zda má kvůli tomu, že dům stojí v památkové zóně, nárok na dotace, bylo mu prý sděleno, že nemá. „Na dotaci bych měl nárok v případě, že by šlo o památkově chráněný dům, což tento není," upřesnil Svoboda. Majitel domu v památkové zóně si totiž spočítal, že celá střecha z pálených tašek ho vyjde o 25 tisíc korun dráž, než kdyby ji dělal z betonových tašek. „Kdyby bylo možné získat od památkářů na ten rozdíl peníze, tak neřeknu půl slova," doplnil Svoboda s tím, že mu nyní hrozí pokuta. Jak velká, ale ještě neví. „Prý to může být sedm čtrnáct ale i pětadvacet tisíc," dodal majitel.

Podle odezvy z okolí Františka Svobody je prý naštvaných lidí s podobnými problémy v Třešti dost, zatím se prý však nikdo neodvážil ozvat. Sám proto začal jednat a podal na město žádost o odpamátnění Třeště.

„Poslal jsem na město žádost o odpamátnění zóny a setkal jsem se i se starostou, který navrhuje změnu hranic památkové zóny. Pro mě to ale nic neřeší, protože mám dům přímo v centru," zamyslel se nad návrhem města Svoboda. Ten také po městu chce, aby mu sdělilo, jestli má Třešť vůbec nějaké výhody z toho, že má městskou památkovou zónu. „Ptal jsem se, zda alespoň pokuty, které se v Třešti vyberou, jdou do městské kasy, ale prý nejdou a zůstávají na kraji. I proto trvám na tom, aby se Třešť odpamátnila," uzavřel striktně téma Svoboda s tím, že se jen tak nevzdá.

Změní se hranice?

Radnice se podle starosty Vladislava Hynka chystá na základě podnětu od majitele domu otevřít debatu o smyslu památkové zóny a o případných úpravách a změnách hranic. „Na začátek příštího roku svoláme schůzku za účasti dotyčného občana, památkové péče, jihlavského magistrátu a zkusíme se pobavit o možnostech úprav v památkové zóně," uvedl starosta Třeště.

Nevylučuje, že se dostane i na to, že se mají hranice památkové zóny, která zahrnuje zhruba čtvrtinu území města, změnit. Osobně je ale starosta spíše pro to, aby částečně památková zóna zůstala. „Je to značka města a historie, která městem prošla. Na druhou stranu je potřeba se zamyslet nad rozsahem památkové zóny a nad tím, jak nastavit lidská pravidla, ve kterých by se lidé orientovali," uvažuje starosta Hynk. Ten by byl i pro, kdyby vznikl dotační fond, který by majitelům nemovitostí pomáhal financovat vyžadované a mnohdy dražší stavební materiály.

Samo město také v minulosti při plánování obnovy zeleně na sídlišti narazilo na přísný metr památkářů. „Mít sídliště v památkové zóně považuji za nesmysl," podotkl Hynk. Památkovou zónu v Třešti vyhlásilo v roce 1995 Ministerstvo kultury, které jako jediné může v této věci učinit finální rozhodnutí a změnu.

Rozhodnutí ohledně toho, jak má majitel rekonstrukci v domě v památkové zóně provádět, vydává Úřad územního plánování jihlavského magistrátu. Podle vedoucího úřadu Tomáše Lakomého není třešťský případ nijak výjimečný. „Na základě podkladů od ústavu památkové péče jsme vydali rozhodnutí. V památkové zóně je vyžadován určitý typ střešní krytiny. V tomto konkrétním případě byla jiná," potvrdil Lakomý. I když se majitelům nemovitostí nelíbí, že nemohou využívat při opravách moderní technologie a postupy, musí stanovisko památkářů respektovat, případně se mohou odvolat. Toho Svoboda využil. Nyní čeká na rozhodnutí.

Autor: Jana Kodysová

13.12.2013 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Ladislav Okleštěk
6 33

Hejtmanem olomouckého kraje je Okleštěk. Sesazený Košta asi ANO opustí

Ilustrační foto.
6

Cukrárna Šárka v Michálkovicích končí, hlavním důvodem je EET

AUTOMIX.CZ

Škoda vážně chystala vlastní pick-up. Neklaplo to. Zatím...

V posledních letech se několikrát objevily zprávy, že Škoda zvažuje výrobu pick-upu. Nejčastěji se přitom hovořilo o vlastní verzi Volkswagenu Amarok. Nyní se ukazuje, že na těchto informacích opravdu něco bylo.

Filipínští islamisté sťali uneseného Němce, nedostali výkupné

Filipínská teroristická skupina Abu Sayyafa zavraždila sedmdesátiletého německého rukojmího, což ukazuje dnes zveřejněný videozáznam činu. Smrt svého občana potvrdila a odsoudila vláda v Berlíně. Filipíny označily zločin za barbarský. Muže radikální islamistická organizace unesla loni v listopadu, když se plavil kolem jednoho z ostrovů na jihozápadě Filipín. Jeho devětapadesátiletá partnerka přišla o život už při únosu.

Národní galerie má novou ostrahu. V úterý už bude přístupná expozice

Národní galerie (NG) v Praze dnes uzavřela novou smlouvu o ostraze svých šesti objektů i uměleckých děl se společnostmi G4S a Indus. "Noví dodavatelé od úterý 28. února, kdy se výstavní prostory Národní galerie znovu otevřou pro návštěvníky, zajistí kompletní služby," uvedla NG na webu. Své objekty NG o víkendu uzavřela kvůli sporům s bezpečnostní agenturou ABAS IPS Management.

Student z Brna vymyslel jedinečný výpočet. Dostal cenu Wernera von Siemense

Už jako středoškolák chodil občas o prázdninách vypomáhat do Ústavu přístrojové techniky Akademie věd. „Hrozně mě to bavilo. Tak jsem u toho pak už zůstal," vzpomíná pětadvacetiletý Tomáš Pikálek. Jeho diplomové práci letos v únoru udělila porota prestižní cenu Wernera von Siemense pro mladé talentované vědce.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies