"Teplota v obytných budovách by ani v parném létě neměla překročit hranici 27 stupňů. Bohužel až polovina bytových jednotek v Česku se kvůli špatné tepelné izolaci přehřívá a interiérové teploty mohou v tropických dnech dosáhnout 30 i více stupňů Celsia," uvedla Marcela Kubů z AVMI.

Problém s přehříváním se podle ní týká všech nedostatečně zaizolovaných obytných budov, kterým chybí kvalitní zateplení plášťů a střech a systém odvětrání, jež by obyvatele chránily před výkyvy vnějších teplot. "Dobře tepelně izolovaný dům se nepřehřívá a nepotřebuje v létě chlazení. Zatepleno je přitom pouhých 11 procent rodinných domů a celkově je stále nezateplena polovina všech bytových jednotek v Česku," podotkla Kubů.

Právě velkoměsta kvůli husté zástavbě, zalidnění a menšímu podílu zeleně trpí efektem takzvaných městských tepelných ostrovů - tedy vykazují vyšší teploty než okolní méně zastavěné lokality. Například v Praze je celoroční průměrná teplota vyšší o 2,5 stupně Celsia oproti okolní přírodě. Teplotní rozdíl však může ve srovnání s příměstskými a venkovskými oblastmi dosáhnout až deset stupňů. Městské tepelné ostrovy jsou v České republice také v Brně, Plzni, Olomouci nebo Ostravě.

Velká horka v interiérech mohou způsobit vážné zdravotní problémy. "Trvale vyšší teploty zvláště v nedostatečně větraných prostorách mohou způsobit nadměrnou únavu vedoucí k nebezpečným úrazům, případně zdravotním komplikacím, jako jsou problémy s dýcháním a oběhovou soustavou, kolapsy z nadměrného tepla nebo mozkové příhody," varovala Zuzana Mathauserová ze Státního zdravotnického ústavu. Nejohroženější skupinou obyvatel jsou děti, chronicky nemocné osoby a senioři.

"Bohužel v letních měsících roste i počet případů intoxikací jedovatým oxidem uhelnatým z plynových karem, který se v horkém počasí drží ve špatně větraných koupelnách," uvedla Kubů.