VYBERTE SI REGION

Posedlost jménem porcelán

Bělostná křehká krása nedala saskému kurfiřtovi a polskému králi Augustovi II. spát. Některé kousky dnes stojí stejně jako luxusní auto!

19.9.2012
SDÍLEJ:

Pagodu navrhl Johann Joachim Kaendler kolem roku 1740. Měří 16,5 centimetru a její cena je 150 000 Kč.Foto: Meissen

Jako první začali s výrobou porcelánu Číňané v sedmém století. Do Evropy se dostal někdy kolem roku 1290 díky cestovateli Marcu Polovi. A začalo porcelánové šílenství. Celá Evropa se ho snažila vyrobit, ale nedařilo se. Vznikaly nejrůznější napodobeniny, ty se však čínskému vzoru stěží sotva přiblížily. Obzvláště silně toužil po rozluštění tajemství výroby porcelánu saský kurfiřt a král August. Nashromáždil obrovské porcelánové sbírky a v alchymistických dílnách se pro něj na výrobní postup snažily přijít desítky alchymistů.

Po deseti letech úsilí se to podařilo Ehrenfriedovi Waltherovi z Tchirnhausu, který měl mimořádné znalosti chemie a metalurgie. Po jeho boku pracoval na odhalení porcelánového tajemství ještě Johann-Friedrich Boettger. Ten měl původně pro saského kurfiřta vynalézt výrobu zlata a aby mu šla práce pěkně od ruky a nic ho nerozptylovalo, nechal ho August pro jistotu uvěznit. Také pak nehrozilo, že by v případě úspěchu výrobní postup prozradil. Boettgera však věznění velmi ničilo a proto slíbil Augustovi, že když ho propustí, porcelánové tajemství pro něj odhalí. Kurfiřt mu uvěřil a udělal dobře. V roce 1708 se díky Waltherovi z Tchirnhausu a Boettgerovi mohl před celou Evropou pochlubit svým triumfem. Jako jediný v Evropě dokáže vyrobit porcelán! August je na vrcholu blaha, ale jakmile ho první opojení přejde, chce víc.

Zadává Boettgerovi úkol, aby přišel na to, jak procelán zdobit. A nejen to. Chce zdobení červenou barvou, jaká se aplikuje v Číně. Boettger z jeho narůstajících požadavků upadá do depresí, a dokonce do alkoholismu, ale má štěstí a i shodou různých náhod kurfiřtovi jeho přání dokáže splnit. Výrobní tajemství je velmi pečlivě střeženo. Žádný řemeslník ho nezná celé – každý zná jen část výrobního postupu. Míšeňská manufaktura je tak na dlouho jedinou porcelánkou v Evropě. August je z krásy porcelánu tak unešen, že si chce dokonce zřídit celý porcelánový palác.

Nejprve pouze pro urozené

Původně bylo všechno zboží z Míšně určeno výhradně pro královský dvůr a prostřednictvím darů se dostávalo i do domácností vysoké šlechty. Postupně se však výrobní tajemství prozradilo, začaly vznikat i další výrobní manufaktury a vzácný porcelán se začal objevovat i v domácnostech bohatých měšťanů.

Žádná z dalších porcelánek však nedosahovala úrovně té míšeňské. Její modeléři udávali trend a některé kousky z Míšně se staly skutečně legendárními. V roce 1740 byl například vytvořen známý „labutí servis".

Bohužel nepřežil druhou světovou válku, ale jeho formy se zachovaly, a proto jsou repliky dodnes k mání.

V roce 1739 vznikl slavný cibulový vzor. Jeho inspirací byl údajně čínský šálek z období Kangxi. Proslulost a popularita tohoto dekoru byly tak obrovské, že byl název „Meissener Zwiebelmuster" (míšeňský cibulový vzor) prohlášen za veřejný statek německým nejvyšším soudem v roce 1926.

Dokonalé padělky

Vzhledem k tomu, že míšeňský porcelán byl vždy drahý, falzifikátory samozřejmě lákal. Odborník na porcelán Miroslav Zíka dodává: „Některé padělky jsou tak zdařilé, že ani odborníci na první pohled nejsou schopni je rozpoznat. Majitelům porcelánu bych doporučil obrátit se na experty, nabízí se Uměleckoprůmyslové muzeum v Praze nebo Brně. V těchto městech je možné se obrátit i na starožitníky, v tom případě doporučuji dotaz směřovat na více obchodníků a až poté si udělat vlastní názor na pravost a hodnotu. S prodejem je nejlepší se obrátit na aukční síně, kde jsou zaměstnáni odborníci. Na porcelán se v Praze specializuje například naše aukční síň Dorotheum."

Kapitola sama o sobě jsou pak porcelánové figurky. Lidé mají dodnes často v oblibě figurky s krajkovím – tanečnice s krajkovou sukénkou a podobně. Ty se ale v Míšni vlastně nikdy příliš nevyráběly.

Dokonce ani krajka sama o sobě není na výrobu tak složitá, jak by se mohlo na první pohled zdát.

Skutečná krajka se vlastně jen zalila porcelánovou hmotou, při procesu vypalování tkanina zcela shořela a zbyl její porcelánový obraz. Tyto figurky byly vyráběny jako reakce na dobový vkus. Pravé míšeňské figurky však budou většinou bez krajkového zdobení.

I v celosvětovém měřítku mají mimořádně vysokou sběratelskou hodnotu a jsou skvělou investicí. Koupíte-li si figurku z míšeňského porcelánu, nemůžete prodělat, snad ani kdybyste chtěli. Jejich hodnota stále stoupá.

Původně byly podobnými figurkami z vosku a z cukru zdobeny stoly při hostinách na šlechtických sídlech. Jejich porcelánové obdoby se staly skutečným hitem. Všichni se snažili dohnat nebo alespoň napodobit modeléry z Míšně, ti byli ale vždy krok napřed. Míšeňské výrobky si objednávaly královské dvory po celém světě.

Investice, na níž neproděláte

Chcete-li si „míšeň" pořídit, počítejte s tím, že nejdražší jsou samozřejmě historické kusy z první poloviny 18. století. V zahraničních aukcích se prodávají v řádech desítek, ale i stovek tisíc eur. Sběratel v Čechách může koupit kvalitní figurky z 19. století klidně již od 10 000 Kč, touží-li si koupit hrníček nebo misku, stačí pár tisícovek.

Nejdražším kusem míšeňského porcelánu byla socha lva v životní velikosti původně z majetku Augusta II. Stál přes milion eur. V současnosti míšeňská porcelánka vyrábí jak podle historických modelů, tak podle nových návrhů současných umělců. Kromě toho poskytuje také jakýsi „zápůjčkový servis". Kdo chce podtrhnout slavnostní hostinu například u příležitosti svatby skvostným porcelánem, ale nemá na to, aby si ho koupil, může si ho v Míšni zapůjčit.

Materiálem k výrobě porcelánu byl kaolin, který se tehdy používal také například k pudrování paruk, dále alabastr a mramor. Později se přidával ještě křemen a živec. Porcelán byl vypalován při velmi vysokých  teplotách kolem 1400 °C. Tím byl extrémně odolný proti teplotním šokům. První kousky byly ještě mírně nažloutlé. Zdobilo se emailovými barvami, zlatem a stříbrem.

Denisa Haveldová

Autor: Redakce

19.9.2012 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

POHLEDEM DENÍKU: Zeman a jeho lidé. Co se děje na Hradě?

Odchod vrchního protokoláře Jindřicha Forejta spustil lavinu otázek ohledně toho, jak to vlastně na Pražském hradě chodí.

Kapra na Vánoce koupíte on-line

Orlickoústecko, Svitavsko – Kapr s bramborovým salátem je vánoční klasika. Na kolik letos štědrovečerní večeře vyjde? Kilo šupináče v regionu koupíte pod 90 korun. Ulovit si ho můžete dokonce v „on-line rybníku", Plundrovo rybářství z Dlouhoňovic totiž nabízí on-line objednávku.

Polská medvědice rozbila skrytou kameru, která ji natáčela

Varšava - Se zjevným potěšením se medvědice válela v čerstvě napadlém sněhu v pohoří Bieszczady na jihovýchodě Polska - než si všimla, že ji při dovádění natáčí skrytá kamera. Fotopast vzápětí rozbila.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies