VYBERTE SI REGION

Přes sto tisíc domácností nemá na bydlení

Ze svých příjmů není schopné uhradit náklady na bydlení 100.319 domácností. Právě takový počet jednotlivců nebo rodin totiž podle ministerstva práce a sociálních věcí (MPSV) obdržel v únoru příspěvek na bydlení.

14.5.2010 2
SDÍLEJ:

Ilustrační fotografie.Foto: DENÍK/David Taneček

Celkem mezi ně v tomto měsíci bylo rozděleno 223 milionů korun. Dalších 49 milionů korun si rozdělilo 20.384 příjemců doplatku na bydlení. Oznámilo to v pátek tiskové oddělení MPSV.

Počet lidí, kteří obdrželi příspěvek na bydlení, je tak vyšší než minulý rok. V roce 2009 totiž každý měsíc obdrželo příspěvek na bydlení v průměru 96 tisíc rodin či jednotlivců.

„Výše obou dávek vždy závisí na konkrétní situaci žadatele,“ uvedla mluvčí ministerstva Štěpánka Filipová. Na příspěvek na bydlení má nárok člověk, který je v bytě přihlášen k trvalému pobytu a splňuje další podmínky pro přiznání dávky. Zásadní roli při rozhodování o přidělení dávky hrají takzvané normativní náklady na bydlení a příjmy rodiny či jednotlivce v předchozím kalendářním čtvrtletí.

Normativní náklady se stanovují podle průměrných výdajů na bydlení v závislosti na velikosti obce a počtu členů domácnosti. Zahrnují nájemné a ceny služeb a energií. Na příspěvek mají nárok rodiny či jednotlivci, jejichž 30 procent příjmů nestačí k pokrytí nákladů na bydlení a zároveň těchto 30 procent příjmů je nižších než normativní náklady na bydlení. V Praze je hranice stanovena na 35 procent.

Jak je to s čísly

Letos byly oproti loňskému roku normativní náklady na bydlení navýšeny. V nájemních bytech se v roce 2010 zvýšily zejména v souvislosti s deregulací nájemného oproti předchozímu roku o 15 – 27 procent. V bytech družstevních a vlastníků vzrostly o sedm až osm procent. Například pro tříčlennou rodinu s trvalým pobytem v nájemním bytě v obci do 9999 obyvatel byla od ledna 2010 navýšena částka normativních nákladů na bydlení o 1655 Kč, v družstevním bytě pak o 470 Kč. Uvedený normativ představuje pouze základní údaj, od kterého se celková suma dále odvíjí.

Samotná výše příspěvku se stanoví jako rozdíl mezi normativními náklady na bydlení a 0,30násobkem (v Praze 0,35) příjmu. Jsou-li skutečné náklady na bydlení nižší než normativní, odečítá se příslušný násobek příjmu od nákladů skutečných.

Jednotlivci nebo domácnosti, kterým nestačí vlastní příjmy a pomoc ve formě příspěvku na bydlení, mohou požádat o doplatek na bydlení ze systému pomoci v hmotné nouzi. Příjmy domácnosti musí být po úhradě nákladů na bydlení nižší než částka na živobytí.

Podmínkou přiznání nároku na doplatek na bydlení je vedle nedostatečného příjmu také získání nároku na příspěvek na bydlení a na příspěvek na živobytí. Doplatek na bydlení může být poskytnut s přihlédnutím k celkovým sociálním a majetkovým poměrům také těm, kterým příspěvek na živobytí nebyl přiznán, protože je jejich příjem vyšší než částka živobytí. „V tomto případě musí být příjem nižší než 1,3násobek této částky,“ upozornila Filipová.

Různé formy pomoci kromě MPSV poskytují jednotlivé obce a městské části. Například přidělují obecní byty ve výdajově přijatelnější hladině, slevují na nájemném nebo vypomáhají finančně.

Autor: ČTK

14.5.2010 VSTUP DO DISKUSE 2
SDÍLEJ:

Babiš: Jsem manažer obyvatel této země a mám co nabídnout

Spuštění první fáze EET i snahy o zavedení různých výjimek udaly tón veřejné debatě končícího týdne. Kromě toho byl přijat zákon o střetu zájmů, který bude mít pro Andreje Babiše dalekosáhlé důsledky. Není divu, že během rozhovoru občas křičel, odbíhal pro různé materiály a maily od občanů, kroutil hlavou, ale také se srdečně smál. I když tvrdí, že je naštvaný, hlavně na Bohuslava Sobotku, evidentně je odhodlaný poprat se o vítězství ve volbách a další čtyři roky vést zemi.  

Martin Svoboda: Za jedovatý alkohol má být potrestán výrobce, ne prodejce

/ROZHOVOR/ Když v září 2012 pacient havířovské nemocnice řekl lékařům, že oslepl po vypití alkoholu, který koupil jeho bratr ve stánku pod náměstím TGM v Havířově-Šumbarku, byl to stánek, kde byl provozní Martin Svoboda a kde šťárou policie, hygieniků a celníků začala metylová kauza, která zasáhla celou republiku a dokonce překročila její hranice.

Muž, který postupně přestává ovládat své nohy a ruce: Chci žít naplno

Pracuje jako právník a každý den několik hodin cvičí, aby kvůli své nemoci neskončil nehybný na lůžku. Bojuje, a přes všechny obtíže s postupující ztrátou hybnosti rukou a nohou, které mu způsobuje nemoc nazvaná Charcot-Marie-Tooth (C-M-T), považuje svůj život za šťastný.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies