VYBERTE SI REGION

Proč pěstovat pastinák

Pastinák je rostlina typická pro Evropu, o čemž svědčí skutečnost, že se s jeho planou formou můžeme setkat velmi často v přírodě, na okrajích cest a podél příkopů. Kvete zlatožlutými květy sestavenými do okolíku, listy jsou podobné celerovým.

24.5.2014
SDÍLEJ:

Ilustační foto.Foto: Shutterstock.com

Pastinák se pěstuje již 3000 let. Před příchodem brambor  do Evropy se využíval  nejen k jídlu, jako vařená příloha, k přípravě polévek, kaší nebo společně s ostatní kořenovou zeleninou k dušení masa, zvěřiny a ryb, ale také k léčení revmatismu, plynatosti a neuróz. Má také močopudné účinky, ale v současné době je využíván pro tyto účely pouze v lidovém léčitelství.

Zdroj vitaminu C

Pastinák se od petržele liší větší mohutností kořene, s průměrem v horní části až pět centimetrů. Jeho velkou předností, při srovnání s petrželí, je nenáročnost. Snáší osluněné i mírně zastíněné  stanoviště,  nepotřebuje  vyšší  dávky hnojení a závlahu vyžaduje pouze v době extrémního sucha. Chorobami a škůdci trpí pouze výjimečně. Nesnáší pouze půdy kyselé nebo čerstvě vyhnojené.

Vysokou výživnou hodnotu kořenům dodává obsah bílkovin a třikrát vyšší obsah cukru, než má například mrkev. Ze všech kořenových zelenin má pastinák nejvyšší obsah vitaminu C, dále vyniká obsahem draslíku, vápníku, fosforu a aromatických silic. Chuť kořenu je mírně nasládlá, kořenitá. Petrželi ale musíme přiznat jemnější chuť a vůni. Na rozdíl od jemnější petržele poskytuje pastinák více než dvojnásobné výnosy.

Mráz mu dodá chuť

Pastinák se pěstuje z výsevu semen, který je možné uskutečnit ve dvou termínech. Bud brzy na jaře, nejčastěji v březnu až dubnu, nebo opět na podzim, v průběhu září až začátku října. Řádky volíme asi 30 centimetrů od sebe. Vzchází za dva až čtyři týdny a rostlinky rostou velmi pomalu. Osvědčuje se pracnější způsob výsevu, a to po třech semenech do řádku na vzdálenost asi deseti centimetrů, s následným vyjednocením. Vyjednocené rostlinky se zásadně nevysazují, vzhledem k jemnému kořínku se neujímají.

Kořeny se mohou sklízet od července, kdy jsou ještě nedorostlé, a využívat jako polévková zelenina. Většinou se ale sklizen ponechává až na říjen, kdy začnou žloutnout listy. Po namrznutí získávají kořeny mnohem lepší chuť.

Ve vysílání Receptáře prima nápadů v neděli 25. května od 11.50 hodin na TV Prima: vítězný recept kulinářské soutěže Minigrilování, nátěry pergoly a zahradního nábytku

Více na www.telereceptar.cz/denik.

Ludmila Dušková

Autor: Redakce

24.5.2014 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

POHLEDEM DENÍKU: Zeman a jeho lidé. Co se děje na Hradě?

Odchod vrchního protokoláře Jindřicha Forejta spustil lavinu otázek ohledně toho, jak to vlastně na Pražském hradě chodí.

Kapra na Vánoce koupíte on-line

Orlickoústecko, Svitavsko – Kapr s bramborovým salátem je vánoční klasika. Na kolik letos štědrovečerní večeře vyjde? Kilo šupináče v regionu koupíte pod 90 korun. Ulovit si ho můžete dokonce v „on-line rybníku", Plundrovo rybářství z Dlouhoňovic totiž nabízí on-line objednávku.

Polská medvědice rozbila skrytou kameru, která ji natáčela

Varšava - Se zjevným potěšením se medvědice válela v čerstvě napadlém sněhu v pohoří Bieszczady na jihovýchodě Polska - než si všimla, že ji při dovádění natáčí skrytá kamera. Fotopast vzápětí rozbila.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies