Deník
VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Proč pěstovat pastinák

Pastinák je rostlina typická pro Evropu, o čemž svědčí skutečnost, že se s jeho planou formou můžeme setkat velmi často v přírodě, na okrajích cest a podél příkopů. Kvete zlatožlutými květy sestavenými do okolíku, listy jsou podobné celerovým.

24.5.2014
SDÍLEJ:

Ilustační foto.Foto: Shutterstock.com

Pastinák se pěstuje již 3000 let. Před příchodem brambor  do Evropy se využíval  nejen k jídlu, jako vařená příloha, k přípravě polévek, kaší nebo společně s ostatní kořenovou zeleninou k dušení masa, zvěřiny a ryb, ale také k léčení revmatismu, plynatosti a neuróz. Má také močopudné účinky, ale v současné době je využíván pro tyto účely pouze v lidovém léčitelství.

Zdroj vitaminu C

Pastinák se od petržele liší větší mohutností kořene, s průměrem v horní části až pět centimetrů. Jeho velkou předností, při srovnání s petrželí, je nenáročnost. Snáší osluněné i mírně zastíněné  stanoviště,  nepotřebuje  vyšší  dávky hnojení a závlahu vyžaduje pouze v době extrémního sucha. Chorobami a škůdci trpí pouze výjimečně. Nesnáší pouze půdy kyselé nebo čerstvě vyhnojené.

Vysokou výživnou hodnotu kořenům dodává obsah bílkovin a třikrát vyšší obsah cukru, než má například mrkev. Ze všech kořenových zelenin má pastinák nejvyšší obsah vitaminu C, dále vyniká obsahem draslíku, vápníku, fosforu a aromatických silic. Chuť kořenu je mírně nasládlá, kořenitá. Petrželi ale musíme přiznat jemnější chuť a vůni. Na rozdíl od jemnější petržele poskytuje pastinák více než dvojnásobné výnosy.

Mráz mu dodá chuť

Pastinák se pěstuje z výsevu semen, který je možné uskutečnit ve dvou termínech. Bud brzy na jaře, nejčastěji v březnu až dubnu, nebo opět na podzim, v průběhu září až začátku října. Řádky volíme asi 30 centimetrů od sebe. Vzchází za dva až čtyři týdny a rostlinky rostou velmi pomalu. Osvědčuje se pracnější způsob výsevu, a to po třech semenech do řádku na vzdálenost asi deseti centimetrů, s následným vyjednocením. Vyjednocené rostlinky se zásadně nevysazují, vzhledem k jemnému kořínku se neujímají.

Kořeny se mohou sklízet od července, kdy jsou ještě nedorostlé, a využívat jako polévková zelenina. Většinou se ale sklizen ponechává až na říjen, kdy začnou žloutnout listy. Po namrznutí získávají kořeny mnohem lepší chuť.

Ve vysílání Receptáře prima nápadů v neděli 25. května od 11.50 hodin na TV Prima: vítězný recept kulinářské soutěže Minigrilování, nátěry pergoly a zahradního nábytku

Více na www.telereceptar.cz/denik.

Ludmila Dušková

Autor: Redakce

24.5.2014 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Dílčí výsledky houbařských výprav Jiřího Laštůvky z uplynulého týdne.
1 4

Hlinecký houbař nanosil za týden z lesa přes tisíc hřibů

Školačka pochází údajně z městečka Pulsnitz u Drážďan
15

Mezi džihádistkami chycenými v Mosulu je i šestnáctiletá Němka od Drážďan

Zeman bude do krajů nadále jezdit, podle Ovčáčka to není kampaň

/ANKETA/ Prezident Miloš Zeman bude v návštěvách krajů od září pokračovat, nejsou součástí předvolební kampaně, míní prezidentův mluvčí Jiří Ovčáček. Zvážit cesty, případně zahrnout náklady na ně jako bezúplatné plnění do volebního limitu, by měl Zeman podle člena Úřadu pro dohled nad hospodařením politických stran a politických hnutí Jana Outlého. Zeman bude v přímé volbě usilovat o znovuzvolení, limit nákladů pro každého kandidáta je 50 milionů korun.

AUTOMIX.CZ

Tohle nám nedělejte. 10 věcí, které spolehlivě naštvou každého nadšence do aut

Jste automobilový nadšenec? Potom jistě nemůžete vystát některé návyky, zlozvyky a názory, se kterými se občas setkáváte ze strany „neautařů“. V mnoha případech se sice jedná o malicherné drobnosti, ale sami víme, že pokud jde o naše plechové miláčky, není žádná drobnost dostatečně malá.

Parašutistka spadla na rodinný dům

Žena se zranila, ale byla při vědomí. K nehodě došlo v Nové Vsi na Plzeňsku.

Kláštery nabízejí poznání, odpočinek, ubytování i nové zážitky

Kláštery jako cíl výletů, seznámení s historií i nalezení chvíle klidu v uspěchaném světě prezentuje web Klášterní stezky. Vytvořili ho učitelé a studenti pražské pedagogické fakulty a zahrnuje podrobné informace o více než dvacítce klášterů v Čechách a na Moravě. Seznamuje s řeholním životem i s tím, jak církev postupně staleté objekty renovuje. Kláštery jsou stále více objevovanou skupinou památek, která láká zájemce o kulturu i milovníky technických či přírodních památek.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení