Deník
VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Projekt Housing first: Vedení Brna uvažuje o bytech pro bezdomovce

Zhruba tisícovka lidí přespává každou noc v brněnských ulicích, dalších patnáct set přežívá na ubytovnách a v azylových domech. Vedení města se snaží s bezdomovectvím bojovat a zvažuje projekt Housing first. Spočívá v tom, že město dá lidem bez střechy nad hlavou byty.

8.6.2015 3
SDÍLEJ:

Ilustrační foto.Foto: DENÍK/Lubomír Stehlík

Koncept Housing first, neboli česky Bydlení především, vychází z předpokladu, že pokud člověk má kde bydlet, je schopný si poradit s dalšími problémy. „Je to efektivní způsob, jak s bezdomovectvím bojovat. Navíc vyjde levněji, než sociální dávky nebo peníze, které vynaložíme na prevenci kriminality," popsal náměstek brněnského primátora Matěj Hollan.

V České republice zatím žádné město podobný způsob pomoci lidem bez domova nezkusilo. „Jednáme s ministerstvem práce a sociálních věcí o tom, že v Brně spustíme pilotní projekt," nastínil předseda sociální a zdravotní komise Rady města Brna Martin Freund.

Projekt se už osvědčil v zahraničí. „V texaském Houstonu ve Spojených státech amerických se díky Housing first podařilo za dva roky snížit počet bezdomovců téměř o čtyřicet procent," upozornil Štěpán Ripka z Platformy pro sociální bydlení, která se bezdomovectvím dlouhodobě zabývá. Od té doby Housing first s úspěchem vyzkoušeli i v Londýně, Amsterodamu a dalších evropských městech. Každé z nich přitom Housing first využívá jinak.

Jaká bude jeho konkrétní podoba v Brně, zatím není jasné. Byty však chce město přidělovat podle potřeby. Cílit chce především na rodiny, které se na ulici dostaly kvůli nedostatku peněz. „Bydlení poskytneme nejpotřebnějším. Například zadluženým lidem, kteří nemají možnost získat byt jinde," vysvětlil Freund. Housing first jim má pomoct s opětovným začleněním do společnosti.

O tom, kdy s projektem město začne, příliš mluvit nechtěl. „Není pro mě nepředstavitelné, že ho spustíme ještě letos nebo příští rok," sdělil pouze.

Opoziční zastupitel Oliver Pospíšil se ale k nápadu staví opatrně. „Neřeší to problémy všech. Chudí lidé, kteří si nedokáží pomoct, tvoří pouze asi čtvrtinu všech bezdomovců. Navíc to budou rizikoví sousedé, vedle kterých lidé nemusí chtít bydlet," domnívá se Pospíšil.
Podobné obavy má i starostka Brna-severu Barbora Maťáková. Právě v její městské části a v Brně-středu je bezdomovců nejvíc. „Pro mě je to riskantní projekt. Musíme si stanovit jasná pravidla. Je potřeba hlavně určit, kdo bude za bezdomovce platit nájem," upozornila starostka.

Někteří bezdomovci však podobnou příležitost vítají. „Je těžké najít si práci, když si nemám ani kde vyčistit zuby a umýt se. Kdybych měla kde bydlet, bylo by to snazší," myslí si třeba Marie, která přespává na ulici už několik let.

Brňané nemají na Housing first jednotný názor. „Myslím si, že existuje spousta jiných lidí, kteří si zaslouží od města dostat byt. Třeba důchodci nebo svobodné matky s dětmi," prohlásil třeba Pavel Kratina.

Jinak projekt vidí studentka Andrea Ticháčková. „Každý si zaslouží dostat šanci. Pokud si odborníci myslí, že byty bezdomovcům pomůžou, věřím tomu a nápad podporuji," zhodnotila dívka.

Autor: Lenka Šklubalová

8.6.2015 VSTUP DO DISKUSE 3
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Ilustrační foto
18

Žilní roztok může být škodlivý. Musí zmizet z nemocnic

1 4

Pláčete nad červivým ovocem? Odvezte ho do palírny

Čechoslováci proti Čechoslovákům. V srpnu 1969 esenbáci mlátili a zatýkali spolu

Miroslav, odmala všude známý jako Kamil Černý, se narodil 16. listopadu 1950 v Praze do chudé, ale výrazně nekomunistické rodiny. Vyučil se jemným mechanikem a poté pracoval na stavbách. Už během učení se v něm probudil zájem o humanitní obory a výtvarné umění, a proto po večerech studoval gymnázium pro pracující. Na vysokoškolské studium mu ale po založení rodiny nezbýval čas ani energie.

Vláda a odbory budou jednat o růstu platů ve veřejném sektoru

Zástupci vlády a odborů budou dnes odpoledne vyjednávat o růstu platů ve veřejném sektoru. Českomoravská konfederace odborových svazů (ČMKOS) žádá pro učitele zvýšení o 15 procent a pro ostatní pracovníky o deset procent, a to od listopadu. Premiér Bohuslav Sobotka odborářský požadavek podporuje.

Trpké výročí. Připomínáme si 49 let od vpádu vojsk Varšavské smlouvy

Výročí 49 let od invaze vojsk Varšavské smlouvy do Československa si dnes lidé připomenou na několika místech České republiky. Oběti okupace lidé uctí tradičně před budovou Českého rozhlasu na pražské Vinohradské třídě. Pietní akce se uskuteční také v Brně, v Liberci nebo na pražském Václavském náměstí u sochy sv. Václava, kde budou předčítána jména obětí.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení