VYBERTE SI REGION

Architekt: Chci, aby se lidé naučili projektovat si vlastní prostory sami

Nedávno Petr Hájek vrátil autorizační razítko architekta, přestal pracovat na velkých státních zakázkách a rozhodl se dělat všechno úplně jinaknež dosud. A začal u sebe. Následující rok chce bydlet na Šumavě ve stanu a živit se tím, co okolní příroda dá.

28.5.2013 4
SDÍLEJ:

Architekt Petr Hájek.Foto: Deník/Martin Divíšek

Co vás přimělo k tak radikálnímu řešení, jako je vrácení autorizačního razítka?
Člověk neustále běží dopředu a nemá čas se ohlížet, takže naše povídání bude pro mě tak trochu terapie – zpětný pohled na určitá rozhodnutí. Dvacet jedna let jsem pracoval řekněme běžným způsobem, ale v současnosti procházím určitou proměnou, která s sebou nese změnu myšlení, vztahu ke společnosti i k práci. Vytvářím si úplně novou strukturu vztahu s klientem, nebo spíše bych dnes asi řekl s přítelem. Chci, aby se lidé naučili projektovat si vlastní prostory sami – samozřejmě s určitou pomocí architekta.

Čím se budete živit, když je to naučíte?
Budu česat rajčata a sbírat topinambury. Samozřejmě, architekti by měli pokračovat v plánování měst a sídel či tvorbě společenských staveb. Ale osobní bydlení v minulosti architekti nikdy lidem neprojektovali, každý si stavěl své obydlí sám nebo s pomocí blízkých. Lidé při tom vycházeli z přírodních možností okolí, z lokálních zvyklostí, z tradice zpracování různých materiálů a především z vlastní fantazie.

Recepty, podle kterých postupovali, byly velmi pravdivé, ekonomické, ekologické – takové, aby výsledek byl co nejpříjemnější,  nejlevnější, nejtrvanlivější a co nejosobnější. To by se mělo vrátit. Každý kraj by si měl vytvořit svůj styl architektury – je přece rozdíl už jenom to, jestli žiji u řeky, u lesa nebo v horách. Ale především – dnešní projektový proces včetně nejrůznějších povolení a certifikátů je natolik drahý, že to pro člověka vytváří obrovský stres.

Vraťme se tedy k impulzu, který vás přivedl k rozhodnutí všechno změnit…
Bylo to z důvodů morálně-právních. Autorizace zavazuje člověka, aby povolání vykonával sice podle svého svědomí, ale zároveň také podle vyhlášek, norem, zákonů a také aby respektoval veřejný zájem. Mně připadá, že současné normy a vyhlášky odporují přírodním zákonům, a tedy člověku. Měly by se zrevidovat. Jsou nastavené tak, že je vše jen byznys. S tím moje svědomí nesouhlasí. Mám za sebou státní zakázky a tvrdím, že věci by se daly dělat řádově levněji. Spousta architektů má nafouknuté ego a chtějí vytvořit něco, co ještě nikdo nikdy neviděl, nějaký zázrak, ale ten zázrak je zdánlivý a stojí vždycky velké peníze. To vyhovuje i dodavatelům stavebních
materiálů, kteří na tom hodně vydělají.

Vytvořili jsme si natolik složitou síť zákonů, vyhlášek a norem, že sami nejsme schopni je dodržovat.

Jak to vlastně konkrétně probíhá – to přijdete na úřad, hodíte jim razítko na hlavu a řeknete – už ho nechci?
Napsal jsem na komoru architektů, že už nejsem schopen v souladu se svým svědomím naplňovat všechny zákonné, legislativní a obchodní vztahy ve stavebnictví.

Chcete se nyní zabývat stavbou takzvaných rodových statků a osobních domů. Můžete nějak přiblížit, co tyto pojmy znamenají?
Rodový statek je termín, který pochází z ruštiny, a je to podle mě trochu nešťastný překlad. Slovo statek totiž v sobě nese představu nějakého hospodářského objektu se stodolami a zvířaty. Termín rodový statek ale znamená vlastně zahradu, založenou podle teorie permakultury. Já bych se tedy přikláněl spíše k termínu rodová zahrada.

Je to kousek přírody o velikosti asi jednoho hektaru, za kterou přebíráme zodpovědnost a kde uvedeme do rovnováhy naše potřeby s přírodními podmínkami. Koncipována by měla být tak, aby poskytovala všechno, co potřebujeme k vlastní obživě, a aby rostlinstvo bylo uspořádáno tak, aby péče o ně nedala mnoho práce. Měly by stačit dvě hodiny denně a po zbytek času může člověk dělat, co ho baví.

Architekt Petr Hájek.

Proč je rozloha zrovna jeden hektar?
Hektar uživí rozvětvenou rodinu. Existují takové tabulky, které říkají, že když budete chovat zvířata na maso, potřebujete k uživení jednoho člověka dva hektary. Když budete vegetarián, tak ty dva hektary uživí 12 lidí, a když budete vegan, tak uživí dokonce přes 50 lidí. Maso je velmi energeticky náročné. Pokud jde o rodový statek či zahradu, tak plocha o rozloze přibližně jednoho hektaru není stanovena kvůli uživení – uživí vás daleko menší zahrádka. Jde o něco jiného – na jednom hektaru už lze vytvořit stabilní sukcesní společenství rostlin. To znamená jakýsi přirozený přírodní koloběh, který zajistí, že za každých okolností, i za nepříznivého počasí, bude zahrada plodit a zároveň s ní nebude mnoho práce.

Můžete popsat konkrétně, jak by měl takový pozemek vypadat, co má obsahovat?
Má tam být výrazný živý plot – třeba deset metrů široký, složený z různých stromů a keřů. Dále jsou tam jednotlivé zóny s různými rostlinami – například bylinky, které umístíte v ideálním případě co nejblíže obydlí (to je z čistě praktického důvodu, abyste to neměli při jejich používání daleko), dále tam bude zóna s jednoletými rostlinkami, s trvalkami a tak dále. Chybět nesmí samostatný vodní systém včetně zdroje vody, koupacího jezírka a čištění vody a do zahrady patří také úly a včelstvo.

Důležitým prvkem je pak venkovní společenský prostor – jakýsi venkovní obývák s otevřenou kuchyní – kde můžete po většinu roku trávit čas. Uspořádán je tak, že je naprosto bezpečný, takže v něm můžete klidně nechat i samotné batole, protože budete vědět, že se mu tam nemůže nic stát.

A místo, kde člověk bydlí, je podle vaší terminologie osobní dům? Jaká má specifika?
Hodně jsem to promýšlel a došel jsem k závěru, že rodinný dům je v dnešní podobě strašně drahá záležitost, která navíc rychle zastará. Za velké peníze ho postavíte, ale za pár let je všechno jinak. Vyrostou děti, odstěhují se nebo se naopak provdají či ožení a přivedou si partnera, mají s ním svoje děti a dům přestává vyhovovat. Rodová zahrada a v ní stojící osobní dům je vlastně absolutní luxus. Každý člen rodiny si ve veliké zahradě pro sebe postaví domeček. Úplně stačí místnost o 25 m2 – to už je docela velký prostor. Nepotřebujete ani koupelnu, jelikož do té se zavíráte, protože se stydíte. Když jste sám, nemáte před kým a dáte si vanu klidně třeba doprostřed pokoje.

Budete se tam cítit skvěle a vyjde to daleko levněji, než když si budete stavět dům se spoustou nevyužitého místa – jakmile máte koupelnu, musíte k ní mít i chodbu atd. V této jedné místnosti, která bude vaším osobním domem, který je obklopen zelení vlastní zahrady máte všechno, co potřebujete. Zajímavé je, že i stavení zákon hovoří o hranici 25 m, do které ještě nemusí stavba podléhat stavebnímu povolení. Každý člen rodiny si v rodové zahradě může takovýto svůj osobní dům postavit. Mohou se vzájemně dotýkat, prolínat – zkrátka tak, jak vám bude právě vyhovovat.

Takže jestli to správně chápu, osobní dům je vlastně takový modulární systém?
Svým způsobem, ale tak bych to přímo nenazýval. To už moc zavání byznysem, stejností, jako by to byla nějaká stavebnice, kterou se snažíte ostatním co nejlépe prodat. Osobní dům je zkrátka nekonečně variabilní a individuální.

Všimla jsem si, že prostor osobního domu není pravoúhlý, jak jsme běžně zvyklí. Proč?
Lidská ergonomie také vůbec není pravoúhlá – copak je na člověku něco pravoúhlého? Pravý úhel vznikl, když jsme vytvořili města, ohraničili je hradbami a prostor se začal zahušťovat. Najednou bylo třeba všechno zkomprimovat, ale to je nepřirozené. Na druhou stranu, já nic úplně nezavrhuji. Myslím si, že ve všem, co děláme, je kus dobrého a kus zbytečného. Stavební zákon nás například nutí stavět na parcele. Ta je připojena k sítím – voda, elektřina, plyn, kanalizace - jejich vybudování je stejně drahé, jako následné vybudování domu. Proto je parcela tak drahá a proto si nemůžeme dovolit koupit velkou parcelu, na které by mohla být zahrada, která by nás živila, ale kupujeme malé, na které se vejde sotva dům. Koupíme parcelu, připojíme se k sítím, a platíme a platíme a platíme a stáváme se připoutaní k systému neustálých plateb. Musíme se pak rozhodovat v životě rozumem, nikoliv srdcem.

To mi zrovna nahrává na další otázku - jak máte vyřešenou technickou stránku věci – odpady, teplou vodu, elektriku…?
Začněme třeba u odpadů. Jak to dnes běžně funguje? Máme splachovací toaletu, pitnou vodou spláchneme fekálii, která obrovským podzemním systémem plným špíny dojde do čističky postavené za miliardy a odtud putuje do řeky. Téměř všechna povrchová voda na souši už je dnes znečištěna. Podle teorie permakultury by se všechen odpad měl likvidovat na vlastním pozemku. Jakmile ho pošlete někam pryč, zříkáte se zodpovědnosti a to je špatně. Možností je přitom mnoho.

A jak konkrétně to tedy udělat?
Můžete si udělat krásnou toaletu stejně jako v běžném domě, ale budete oddělovat moč a druhou složku. Takové speciální toalety už se prodávají. Moč je v nádrži, kde se zalévá vodou, nechá se nějakou dobu fermentovat a vyrobí se z ní jícha na zalévání. Tuhá složka se mísí s nějakým jiným substrátem, například s pilinami, a dává se na kompost. Pokud jde o odpady z kuchyně či pračky, ty se dají do kořenové čističky. Stačí 5m2 na jednoho člověka.

Co je to kořenová čistička?
Je to jenom něco jako louže, která se naplní drobným kamenivem. Je asi 70 cm hluboká a koření do ní narcisy, šáchory, rákos, skřípina a další rostliny. Ty spolu s bakteriemi vytváří živý organismus, který úplně sežere všechny škodlivé látky z vody. Na to už pamatují dokonce i naše zákony a je to legální. Z kořenové čističky se udělá přepad do kontrolního jezírka a odtud do svejlu, což je potůček po vrstevnici, který navíc sbírá i dešťovou vodu a končí v jezírku. Jezírko by mělo mít mělkou čistící a hlubší koupací část, nahrazuje betonový bazén. Permakulrura je luxus.

Architekt Petr Hájek.

A jak je to s elektrikou?
V trendu jsou dnes ostrovní solární systémy. Dnes už můžete koupit i levné solární panely, devět panelů na jednoho člověka úplně stačí na to, aby se nemusel omezovat ve spotřebě. Pokud jste však ochotni kontrolovat spotřebu energie, stačí daleko méně. Dodavatelé energií si samozřejmě hlídají, aby vše zůstalo při starém a všichni byli připojení, ale mezi lidmi už se spontánně různé informace i aplikace šíří.

Z jakých materiálů osobní dům postavit?
Projděte si svoji zahradu a snažte se nechodit vůbec do stavebnin. Na zahradě najdete kamení, hlínu, dřevo, slámu – jen za pomoci těchto materiálů postavíte nesmírně příjemný prostor k bydlení.

Jak řešíte vytápění?
Kamny. Velká okolní zahrada se spoustou stromů vám poskytne dostatek otopu. Navíc, když postavíte dům ze slámy, je dokonale zateplený a spálíte tak pět klacků denně. To, že si musíte udržovat oheň je malá daň za luxus svobodného života bez stresu, v přírodě.

Na vašich stránkách mě zaujal odkaz na stavby z rostlého dřeva, můžete to trochu přiblížit?
Někdo kdysi vymyslel, že budeme stavět z trámů. Z jednoho stromu vyrobíte jeden trám. Přitom dřevo tím, že ho opracujete na trám, ztratí více než polovinu své statické účinnosti. Rostlé dřevo, jeho kruhový průřez, je staticky daleko výhodnější. Rožek trámu stejně nic nenese a dříve nebo později popraská. Výrobou hraněného řeziva ztratíte obrovské množství pevnosti dřeva. Když budete pracovat s rostlým dřevem, tak z jednoho velkého stromu postavíte skoro celý dům. Stavba z trámů je několikanásobně dražší.

V jakých cenových relacích se stavba osobního domu pohybuje?
Takový dům se dá pořídit už kolem 100 000. Jediné, co si musíte koupit, jsou okna, dveře, spojovací materiál a pěkná kamna. Přitom osobní dům není o tom, že se budete nějak omezovat – to vůbec nemusíte.

Stěhujete se právě na Šumavu, jak bude vypadat vaše vlastní bydlení?
Teď jste našla moje slabé místo. Já budu tenhle rok bydlet ve stanu. Chci si pěstovat zeleninu na vlastní obživu, ale zjistil jsem, že bych vlastně ani nic pěstovat nemusel. 80% všeho zeleného je jedlé a sudetská krajina, kde budu bydlet, stále ještě skýtá tolik starých sadů a je tak plodná, že stačí chodit a sbírat. Budu letos stavět tři přírodní domy, ale ne pro sebe. Bude to pro přátele a budeme je stavět brigádnicky – přizveme různé lidi, kteří se o stavbu přírodních domů zajímají a bude to vlastně i takový výukový kemp. Sám sobě chci později také postavit dům, ale dávám přednost pomalejším projektům před rychlými.

VIZITKA:

- Narozen 15.10.1965

- Vystudoval fakultu architektury na ČVUT v Praze. S malými přestávkami 21 let pracoval ve vlastním atelieru. Stavěl rodinné domy, rekonstrukce historických budov, občanské stavby.

- Má ženu a dvě děti.

Denisa Haveldová

Autor: Redakce

28.5.2013 VSTUP DO DISKUSE 4
SDÍLEJ:

Úroveň technického vzdělání podle šéfů strojírenských firem klesá

Praha - Úroveň technického vzdělávání se podle 60 procent ředitelů strojírenských firem za posledních deset let zhoršila. Pesimističtější byli v průzkumu mezi 285 podniky šéfové velkých společností. Vyplývá to z průzkumu analytické společnosti CEEC Research, jehož výsledky mají média k dispozici. Kompletní data budou zveřejněna v úterý na konferenci Budoucnost technického vzdělávání na ministerstvu školství.

Taneční soutěž StarDance vyhrál Piškula před Bankem a Plodkovou

Praha - Vítězem osmé řady taneční soutěže StarDance se stal herec Zdeněk Piškula, který tančil s Veronikou Lálovou. Ve finále dnes předstihl lyžaře Ondřeje Banka s Evou Krejčířovou. Třetí skončila v diváckém hlasování herečka Jana Plodková s Michalem Padevětem. Odborná porota v přímém přenosu České televize ohodnotila stejným počtem bodů dnešní výkony Piškuly a Plodkové, Bank v tomto pořadí zůstal třetí.

Anonym ohlásil bombu na pražském hlavním nádraží, vlaky nejezdily

Praha - Policie v sobotu večer kvůli anonymní hrozbě bombou vyklidila pražské hlavní nádraží. Železniční doprava byla na víc než hodinu zastavena. Metro svou stanicí na nádraží projíždělo. Policie bombu nenašla, po původci anonymního telefonátu pátrá. Médiím to řekl mluvčí pražské policie Jan Daněk.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies