VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Severská zahrada

Podobá se spíše volné přírodě a Švédové, Norové nebo Dánové ji skutečně milují. Jakmile to počasí dovolí, užívají si ji plnými doušky. A co na ní nesmí chybět? Sauna a ochlazovací jezírko!

30.12.2012
SDÍLEJ:

Ilustrační fotoFoto: Shutterstock.com, Bellarose.cz

Když si seveřané budují zahradu, myslí spíše než na sebe na přírodu. Aby i jejich kus zeleně u domu byl v souladu s tou okolní, za kterou tam míří turisté. Na své zahradě vyznávají i to, co v interiérech, to znamená ryzí funkčnost a především jednoduchost.

Na švédské či dánské zahradě tak nečekejte nejroztodivnější byliny a barevné květiny. Pohled zaujme spíše svěží a udržovaný trávník a několik keříků a stromů. A co je jejich nejdůležitějším úkolem? Nikoliv zdobit, ale především přežít během dlouhé zimy. Ta je ale jedním z důvodů, proč tamní zahrady září. Ne zázračnými svítícími rostlinkami, ale lucerničkami, světýlky, svícny a lampiony, kterých je v každé tamní zahradě rozvěšeno požehnaně. I tam však převládají čisté linie. Severští obyvatelé milují praktické, ale zároveň krásné věci – světla ukazující cestu k domovu, která současně zdobí. V dlouhé zimě vnesou do života více útulnosti a světla, které je potřebné, aby místní nepropadali depresím.

Ožívá hlavně na jaře

Severská zahrada ožívá hlavně na jaře a v létě. Seveřané milují grilování, a tak se pažit proměňuje v místo setkávání s přáteli i sousedy. 

Každý si na lavičkách a terasách užívá slunečního svitu. A právě v době zahradních slavností (významný je slunovrat) zahrada rozkvétá. Nečekejte složité kompozice, spíš jednoduché linie a nekomplikovanost. Na severských zahradách vykvétají cibuloviny a také se z nich line omamná vůně kvetoucích keřů, jako je například šeřík. Švédové, Dánové a Norové často na zahradách sází kvetoucí trvalky, například kosatce nebo orlíčky.

Jinak tam z rostlinstva najdete především to, co je i v okolní přírodě. Typickým příkladem jsou třeba borůvky nebo ostružina moruška. Oblíbené jsou i drobné lesní jahůdky a brusinky. Ze stromů jsou zastoupeny často borovice nebo modřín, objevují se i břízy nebo lísky. 

V mechu a kapradí

Po stromech se svíjejí lišejníky a mechy, důležité prvky tamní zahrady. Nesmí na nich chybět rovněž stálozelené rostliny a vřesy, které jsou pro tamní přírodu typické. Na udržovaném trávníku najdete i ostrůvky travin a kapradin. I při sázení se vždycky vyznávají základní hodnoty severského životního stylu, jako již zmíněná jednoduchost, úcta k přírodním materiálům a celkově ohled na přírodu. Proto mají seveřané často na zahradách kompostéry.

Častým prvkem severských zahrad jsou také pergoly, které se zhotovují především z přírodních materiálů. Zahradní nábytek bývá jak z přírodních materiálů, tak z kovu a plastu. I kvůli nedostatku světla se zahradní nábytek vyrábí nejčastěji ve světlých variantách. 

Kebony na terasách

Tradiční je bílá barva, kterou se často přetírají už zakoupené židle a stoly (typické jsou i bělostné okenní rámy a dveře, stejně jako červená prkna na fasádách). S barvami se seveřané vyřádí na doplňcích. Například na sedácích se dokonale může promítnout styl, pro který se na své zahradě rozhodli. Na terasách se setkáte také s kebony. Nejčastěji jsou položené na zemi, ovšem může z nich být i třeba obložení domu – ať už většinové, nebo jen částečné. Jedná se o dřevo vyrobené jedinečnou technologií a opatřené speciální povrchovou úpravou. Při výrobním procesu je pod tlakem napouštěno kapalinou, která mění strukturu a tím zlepšuje jeho užitné schopnosti. Spekuluje se, že by mohlo nahradit i teak a mahagon – trvanlivostí se totiž exotickým dřevům vyrovná.

Bez sauny a jezírka to nejde

Na kebony se specializuje stejnojmenná norská firma, která byla několikrát oceněna za inovace a design. Díky svým vynikajícím vlastnostem je stále oblíbenější nejen v severských zemích, ale i jinde. Na zahradě ovšem najdete prvek, který v Česku objevíte jen výjimečně. Saunu. K ní náleží i ochlazovací jezírko nebo bazének. Nejen Finové tráví v sauně volné večery, pořádají v ní dokonce i obchodní setkání nebo rodinné sešlosti. Na zahradě bývá umístěna tak, aby nevyčnívala. Vždy je z přírodních materiálů – boduje borovice i buk. 

Ochlazovací jezírko se hodí pro koupele v létě. Protože jde o země tisíců jezer, není divu, když má někdo přírodní jezero na své zahradě. Pak už stačí jen vybudovat molo, umístit na něj posezení a užívat si dlouhých dní, kterých zde není mnoho. V létě se ve větších jezerech, která bývají součástí statků na venkově, chytají ryby i raci a příjemným zpestřením teplých dní jsou i projížďky na loďkách.

Michaela Červená

Autor: Redakce

30.12.2012 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Kontrola sanitky.
AKTUALIZOVÁNO

VIDEO: Pacienta vezl v sanitce po Praze opilý řidič

Ilustrační foto.
5

Státní zástupci prověří zakázku na software EET

FOTO: Kostel se proměnil v ruinu

Na špatný stav evangelického kostela v Rudníku upozornil při návštěvě obce prezident Miloš Zeman. Měl pravdu. Stav kostela je otřesný. Co s ním?

Od začátku roku odklízeli strážníci tisíc mrtvých ptáků

Mnohem dramatičtěji, než by kdo tušil, zřejmě řádí ptačí chřipka ve volné přírodě. Nasvědčují tomu alespoň poznatky pražských strážníků, jejichž odchytová služba mimo jiné zajišťuje i odvoz kadaverů. Tedy těl uhynulých zvířat. A pokud jde o ptáky, od počátku ledna, kdy se ptačí chřipka objevila, zaznamenává dramatický nárůst. Ve srovnání s loňskem je rozdíl ve stovkách procent, řekl ve středu Deníku ředitel Městské policie Praha Eduard Šuster. „Od začátku roku jsme už odváželi tisícovku mrtvých ptáků, přičemž asi u pěti stovek kusů šlo o labutě; následují volavky," konstatoval.

Jurečka podle Kalouska zákon o registru smluv vykastroval

Ministr zemědělství a první místopředseda KDU-ČSL Marian Jurečka s podporou komunistů, ČSSD a ODS dnes podle šéfa opoziční TOP 09 Miroslava Kalouska zákon o registru smluv "zručně vykastroval". Zákon, který byl nejúčinnějším protikorupčním opatřením, je nyní cela zbytečný, řekl Kalousek novinářům.

AKTUALIZOVÁNO

Muž na Zlínsku skočil ze 7. patra, pád nepřežil

Napajedla – Svědky otřesné události museli být obyvatelé sídliště v Napajedlích na Zlínsku. Na balkonovém zábradlí bytového domu tam stál v sedmém patře muž. V tričku a trenýrkách, přešlapoval po něm po špičkách a k tomu občas naklonil hlavu k policejnímu vyjednavači, který se jej snažil přesvědčit, aby svůj záměr skočit z výšky dvaceti metrů na betonový chodník neuskutečnil.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies