VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Sluneční a větrné elektrárny jsou v kurzu!

Zájem o využití alternativních zdrojů energie na Valašsku rok od roku roste. Po informacích týkajících se takzvané zelené energie stále více pátrají nejen větší společnosti ale také jednotliví občané.

9.3.2010 1
SDÍLEJ:

Sluneční elektrárna v Rozstání.Foto: Miroslav Šafář

Nicméně vystavět v regionu například elektrárnu, která by obnovitelných zdrojů energie využívala ve větším měřítku, se prozatím nedaří.

Stále aktuální je ovšem výstavba fotovoltaické elektrárny v průmyslové zóně Valašské Meziříčí – Lešná. Na zhruba třiceti hektarech nevyužitých pozemků ji má postavit společnost Sidia z Ústí nad Labem. Meziříčtí radní o tom rozhodli už vloni na podzim, městské pokladně přinese pronájem půdy necelých osm milionů korun ročně.

„Společnost má ještě do konce letošního roku čas zajistit si u správce energetické sítě odběr vyrobené elektřiny a získat povolení ke stavbě sluneční elektrárny a doplňkových objektů,“ potvrdil mluvčí meziříčské radnice Josef Beneš.

Obavy z odlivu turistů

Poněkud jiná je situace v Kladerubech na Kelečsku. O tom, že by se v okolí obce mohly objevit dva vysoké sloupy větrných elektráren, se mluví nejméně od roku 2006.

Od srpna roku 2008 je ale výstavba na mrtvém bodě. Radní Zlínského kraje tehdy zbudování větrníků nedoporučili kvůli obavám z odlivu turistů. Nic nepomohlo, že se stavbou souhlasili obyvatelé Kladerub a posvětilo ji i tamní zastupitelstvo.

„Výstavba sto padesát metrů vysokých elektráren by znamenala velmi závažný zásah do krajinného rázu území, který je tvořen panoramaty a výrazností horizontů a mohlo by tak dojít ke snížení zavedené turistické atraktivity oblasti,“ vysvětlil tehdy rozhodnutí rady mluvčí Krajského úřadu Patrik Kamas.

Ani tady však místní ještě nehodili flintu do žita. „Elektrárny jsme projednávali dlouho a schválili jsme je. Zamítl je krajský úřad. Podle mých informací ovšem zájem investora větrníky vystavět stále trvá,“ komentoval současnou situaci starosta Kladerub Jaroslav Vozák.

Dodal, že v minulých týdnech se na obecním úřadě v Kladerubech uskutečnila schůzka se zástupci investora. „Do budoucna bude záležet na tom, zda se změní postoj pracovníků odboru životního prostředí na kraji,“ poznamenal Vozák.

Co na to ochránci přírody?

Rozporuplný postoj vůči slunečním a větrným elektrárnám mívají také ochránci přírody. Na jednu stranu vítají snahu využít obnovitelné zdroje energie, na druhou stranu neradi vidí tyto moderní stavby ve volné krajině. „Kladrubský příklad se nás sice přímo netýká, ale rovnou můžu říct, že u nás, v Chráněné krajinné oblasti Beskydy, by to byl problém. Chceme vzhled krajiny zachovat,“ potvrdil vedoucí Správy CHKO Beskydy František Jaskula.

Nicméně informace o možnostech využití obnovitelných zdrojů energií jsou na Valašsku stále žádanější. „Jen za poslední rok jsme poskytli konzultace zhruba dvě stě padesáti společnostem a jednotlivcům,“ prozradil Karel Zubek z Energetického konzultačního a informačního střediska ve Vsetíně.

Doplnil, že největší část dotazů připadla na aktuální program Zelená úsporám, který nabízí finanční pomoc například při zateplování domů nebo na solární systémy na ohřev vody či vytápění.

Navíc ani z historického hlediska není využívání přírodních zdrojů na Valašsku žádnou novinkou. „Za příklad může sloužit například náhon s vodní elektrárnou ve Vsetíně, kde tlak vody roztáčel dvě turbíny. Výkon ale nebyl nijak vysoký,“ vzpomněl ředitel Okresního archivu ve Vsetíně Tomáš Baletka.

Přesto elektrárna nějaký čas dodávala energii pro výrobu křiváků a nožů v objektu Křivačkárny. Stát zůstala v polovině šedesátých letech. Před několika lety se novému majitel podařilo uvést elektrárnu částečně do provozu. Jedna fungující turbína při kvalitním průtoku vody produkuje a dodává do elektrické sítě zhruba jedenáct kilowat za hodinu.

Všichni chtějí solární panely

Benešovsko – Nejenom drobní spotřebitelé, ale také velké firmy začínají využívat solární energii. I firma Kemper z Poříčí nad Sázavou už má na střeše solární panely.

„Solární elektrárnu jsme umístili na střechu výrobní haly, kde nikomu nepřekáží a plní svůj účel,“ vysvětlila Ivana Sládková z poříčské firmy.

Vzniklá elektrárna má výkon 250 kW. Vedení ji dokončilo a uvedlo do provozu přibližně okolo 14. prosince loňského roku. „Využíváme formu zelených bonusů,“ upřesnila Sládková redakci Benešovského deníku. To znamená, že část energie firma spotřebuje a zbytek prodává společnosti ČEZ.

Plocha střechy byla podle vedení společnosti naprosto nevyužitá. Její poloha a sklon, ale měly ideální parametry k instalaci solárních panelů. Ještě navíc jim v těchto místech nic nestínilo. „Solární elektrárnu bychom chtěli v průběhu letošního roku rozšířit o další část, kterou bychom umístili podél výrobní haly,“ popsala další kroky Sládková.

Návratnost akce je spočítaná na osm a půl roku. Svůj názor na nový trend, který se objevuje nejenom na benešovsku má i Český svaz ochránců přírody Vlašim. „Solární energii většinou podporujeme,“ uvedl Karel Kříž, vedoucí Střediska péče o přírodu a krajinu, a vysvětlil že, v tomto případě jsou solární panely umístěné tak, že nikomu jejich poloha nevadí. „Tento alternativní zdroj energie podporujeme více než například větrné elektrárny,“ řekl Kříž.

Český svaz ochránců přírody je zásadně proti umísťování solárních panelů na pohledově exponovaná místa. Narušuje se tak prý celkový ráz krajiny. „Pokud umístíte na dvacet hektarů tyto panely, vytvoříte černý flek, který je viditelný i z několika desítek kilometrů,“ upozornil vedoucí vlašimského střediska a dodal, že každé umístění alternativního zdroje energie musí být provedené šetrně.

Autor: Michal Burda

9.3.2010 VSTUP DO DISKUSE 1
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Andrej Babiš
15 30

Volební průzkum: ANO drtí rivaly, levicové strany dál ztrácejí

Vizualizace připravované lázeňské zóny v Pasohlávkách na Brněnsku.
7

Lázně u Pasohlávek? Hrozí úplný krach projektu

Premiér Sobotka vyzval prezidenta Macrona: Zvyšujte platy v České republice

V Bruselu se dnes dopoledne odehrála důležitá schůzka mezi francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem a státy Visegrádské skupiny. Setkání navrhl už před dvoudenním summitem EU v Bruselu Emmanuel Macron a jak předpokládal, hlavním tématem měla být politika přerozdělování uprchlíků a odpor střední Evropy k povinným kvótám. Toto téma však nakonec zcela zapadlo. Maďarsko, Polsko, Slovensko a v neposlední řadě i Česko vyložily na stůl zcela jiné karty.

Jak brexit proměnil Británii? Katastrofické scénáře ekonomů se nenaplnily

Právě před rokem Britové odhlasovali, že jejich země jako první v historii opustí Evropskou unii. Tamní média proto bilancují, jak se za poslední rok proměnila nálada ve společnosti, ekonomika a vyhlídky do budoucna.

Třímetrový byt za 50 tisíc eur. Ceny pařížských nemovitostí letí raketově vzhůru

Honba Britů za životem v Evropské unii, která jim za dva roky zavře dveře, se neprojevuje jenom v mnohonásobném zvýšení žádostí o občanství v některé z unijních zemí. Britové začínají nakupovat nemovitosti a bohaté země EU z toho začínají profitovat. Francie v první řadě.

DOTYK.CZ

Babiš chce v Praze Muchovo muzeum. Není to priorita, oponuje Krnáčová

Jeden z úvodních projevů pátečního dne mezinárodní konference o urbanistice reSite přednesl Andrej Babiš. Oznámil v něm, že chce v Praze Muchovo muzeum, které by se stalo stánkem pro Slovanskou epopej. Primátorka Andrea Krnáčová mu vzápětí oponovala, že Praha musí řešit jiné věci.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies