VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Solární panely zaplavují krajinu. Pijí lidem krev

Tři nové fotovoltaické elektrárny vyrůstají v podhůří Drahanské vrchoviny. Dvě z nich v těsné blízkosti Určic. Původně měly mít více než deset hektarů, to však ministerstvo zemědělství nepovolilo. Každá z nich zabírá přes devět hektarů plochy.

16.10.2010 5
SDÍLEJ:

Solární panely u ProstějovičekFoto: DENÍK/Pavel Moš

„Celkem máme na katastru čtyři elektrárny o celkové rozloze sedmadvacet hektarů. Díky nim přiteče do obecní pokladny každý rok milion a půl. A zaplaťpánbůh za tyto peníze,“ raduje se starosta Určic Vlastimil Konšel. Neví totiž o lepším způsobu, jak při současné státní politice financování obcí, naplnit obecní kasu. Finance získají organizace, které v obci působí. „Dlouhodobě podporujeme sokol a pomáháme farnosti s opravami kostela. Farníkům totiž nikdo nedá ani korunu a myslím, že to, jak vypadá fara nebo kostel, je určitou vizitkou obce,“ míní starosta.

Všichni obyvatelé Určic však z elektráren tak jako on nadšeni nejsou. „Nevadí mi, že jsou okolo obce, spíš mě štve, že to zaplatíme my všichni. Vždyť to je, jako kdyby si obchodník pořídil nový regál a řekl, že mu ho mají všichni zákazníci zaplatit,“ nechal se slyšet místní usedlík v jednom z určických obchodů. „No můžu zdražit zboží, ale co pak prodám? Elektřinu ale lidi kupovat musí, je to bordel,“ kontroval muž za pultem.

Problém, na který narazil, přesahuje hranice obce. „Těžko změníme strategii, kterou zvolila vláda v roce 2004. I ta současná v tom plave. Takhle z toho obec alespoň něco má,“ doplnil starosta Vlastimil Konšel.

Reakce obyvatelů

Vyloženě negativní emoce vzbuzuje fotovoltaická elektrárna u nedalekých Prostějoviček. „Je to hnus. Zrcadlová síň. A nikdo z toho nic nemá, jenom ti, co to staví. A my mu to ještě zaplatíme,“ prohlašoval rozhořčeně muž, který řezal dřevo poblíž plochy se slunečními panely. „Deť kdo to kde viděl, na Hané tolika orné půdy zabírat. To se mosijó naši tatici v hrobě obracet,“ přidal se s kritikou jeden z místních pamětníků.

Obyvatelé obcí, na jejichž katastrech elektrárny vyrůstají, mají obavy, zda elektrárny někdo zlikviduje, až životnost panelů skončí. „To je ošetřeno ve stavebním povolení, bez toho bychom je nedostali. Konzoly jsou v zemi ukotveny železnými vruty, takže jdou snadno demontovat a nedojde k žádnému poškození orné půdy,“ vysvětlil stavbyvedoucí firmy budující elektrárnu mezi Určicemi a Prostějovem. Jméno do novin uvést nechtěl.

Právě v případě této elektrárny se přitom otázka, zda investor, jímž je firma FVE 26, vydrží celých dvacet let, přímo nabízí. Tato firma patří společnosti Solar 7, která je zase vlastněna společnostmi Solar 9 a Energy 21. Energy 21 je pak vlastníkem společnosti Solar 9. Všechen majetek akciové společnosti Energy 21, se základním kapitálem 150 milionů korun, je navíc v zástavě u belgické Fortis Bank, která jím ručí za závazky společnosti do výše více než čtyř miliard korun.

V případě pádu kterékoli z výše jmenovaných společností tedy zřejmě zůstanou opuštěné, dosloužilé solární panely u Určic navždy. Prozatím budou do sítě dodávat 3, 384 megawattů při optimálním výkonu. Proud do sítě poteče z více než čtrnácti tisíc panelů.

Podpora pro panely na střechách

Množství lesklých tabulí v krajině nepřivádí k nadšení ani ekology. „Panely na střechách domů jsou samozřejmě výborná věc, ale zábory desítek hektarů orné půdy už vůbec v pořádku nejsou,“ míní Eva Zatloukalová z Ekoccentra Iris v Prostějově. Podle ní je totiž nečistší energií ta, která se vůbec nespotřebuje a tedy ani nevyrobí. „Stát by měl spíše podporovat úsporná opatření. Taková cesta však zřejmě není reálná, lidé spotřebovávají energie stále více,“ dodala Zatloukalová.

Odpůrci bezhlavého dorovnávání zvyšující se spotřeby elektřiny se letos dočkali určitého vítězství. Státní podpora výroby solární energie končí od příštího roku. Bohužel však i drobným projektům. Stát bude podporovat jen panely na střechách budov. „Souhlasíme s podporou malých střešních projektů. Bohužel novela ruší možnost výstavby fotovoltaických elektráren všech velikostí i na nevyužitých průmyslových plochách nevhodných pro zemědělskou činnost. Přitom tyto plochy představují ideální prostor pro realizaci případných dalších menších projektů,“ komentovala rozhodnutí vlády Zuzana Musilová z České fotovoltaické asociace.

Bez podpory by podle názorů ekologů neměly zůstat projekty například na skládkách, v průmyslových areálech či na protihlukových stěnách.

Právě kvůli rozhodnutí vlády stavebníci tolik spěchají. Investoři totiž musí velkoplošné zdroje elektřiny zapojit do sítě do konce roku. Jinak budou muset peníze vložené do projektu odepsat.

Autor: Pavel Moš

16.10.2010 VSTUP DO DISKUSE 5
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Andrej Babiš
7 30

Volební průzkum: ANO drtí rivaly, levicové strany dál ztrácejí

Vizualizace připravované lázeňské zóny v Pasohlávkách na Brněnsku.

Lázně u Pasohlávek? Hrozí úplný krach projektu

Premiér Sobotka vyzval prezidenta Macrona: Zvyšujte platy v České republice

V Bruselu se dnes dopoledne odehrála důležitá schůzka mezi francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem a státy Visegrádské skupiny. Setkání navrhl už před dvoudenním summitem EU v Bruselu Emmanuel Macron a jak předpokládal, hlavním tématem měla být politika přerozdělování uprchlíků a odpor střední Evropy k povinným kvótám. Toto téma však nakonec zcela zapadlo. Maďarsko, Polsko, Slovensko a v neposlední řadě i Česko vyložily na stůl zcela jiné karty.

Jak brexit proměnil Británii? Katastrofické scénáře ekonomů se nenaplnily

Právě před rokem Britové odhlasovali, že jejich země jako první v historii opustí Evropskou unii. Tamní média proto bilancují, jak se za poslední rok proměnila nálada ve společnosti, ekonomika a vyhlídky do budoucna.

Třímetrový byt za 50 tisíc eur. Ceny pařížských nemovitostí letí raketově vzhůru

Honba Britů za životem v Evropské unii, která jim za dva roky zavře dveře, se neprojevuje jenom v mnohonásobném zvýšení žádostí o občanství v některé z unijních zemí. Britové začínají nakupovat nemovitosti a bohaté země EU z toho začínají profitovat. Francie v první řadě.

DOTYK.CZ

Babiš chce v Praze Muchovo muzeum. Není to priorita, oponuje Krnáčová

Jeden z úvodních projevů pátečního dne mezinárodní konference o urbanistice reSite přednesl Andrej Babiš. Oznámil v něm, že chce v Praze Muchovo muzeum, které by se stalo stánkem pro Slovanskou epopej. Primátorka Andrea Krnáčová mu vzápětí oponovala, že Praha musí řešit jiné věci.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies