VYBERTE SI REGION

Sousedské vztahy: úskalí při opravě či přestavbě nemovitosti

Slečna Vilemína Borůvková pochází z rozvětvené rodiny Borůvkových. Jednoho krásného dne zdědila po svých předcích obrovský statek, do kterého se následně přestěhovala. Jak už tak bývá zvykem, rozhodla se uspořádat tzv. kolaudační večírek. Pozvala pár přátel, kteří zajistili kromě skvělé muziky i půlnoční překvapení v podobě ohňostroje. Party byla bujará a přiměla i souseda pana Malinu, aby vykoukl ze svého obydlí a pátral po příčině hluku. Když to zjistil, rozzlobil se. Seznámení s Vilemínou tak neproběhlo v přátelském duchu. Mávla totiž nad starým panem Malinou rukou.

29.7.2014
SDÍLEJ:

Ilustrační foto.Foto: Deník/Ondřej Šmíd

Od „kolaudačního" večírku byly vztahy sousedů chladné. Vilemína si z toho nic nedělala, protože středem její pozornosti se staly stavební práce související s nutnou opravou statku. Mezi opravené věci se řadil i starý plot, který byl od nepaměti hranicí mezi jejím pozemkem a pozemkem dědy Maliny. 

Vychází každý čtvrtek ve všech regionálních Denících Moravskoslezského kraje. Rubrika je společným projektem Deníku a internetové právní poradny Právní linka - www.pravnilinka.cz. 

Plot byl v dezolátním stavu a jistou renovaci potřeboval jako sůl. Oprava statku se blížila ke konci. Poslední práce byla třeba provést ze sousedního pozemku. Slečna Vilemína požádala dědu Malinu o svolení k užití jeho pozemku. Děda Malina, který se na ni pořád hněval, odmítl vyhovět. Na zahradě mu totiž roste vzácný strom oskeruše, který by mohl být poškozen, a to on nedopustí. Samozřejmě že si stromu Vilemína všimla, ale byl dost vzdálený od místa, kde měli dělníci pracovat. Všimla si i toho, že některé jeho větve přesahují na její pozemek a nejraději by mu je ze zlomyslnosti uřezala.

Nakonec se obrátila na internetovou právní poradnu www.pravnilinka.cz.

Petr Kausta, advokát z advokátní kanceláře Kausta & Zientková & partneři.SLOVO PRÁVNÍKA… 

Sousedské právo je souhrn norem, které upravují vztahy mezi vlastníkem zpravidla nemovitosti a třetími osobami. Sousedské vztahy se netýkají jenom bezprostředně hraničních nemovitostí, ale může se jednat i o vzdálenější nemovitosti. Dnešní právní úprava je oproti předchozí podrobnější a strukturovaná. Mezi novinky, které přinesl nynější platný a účinný občanský zákoník, patří rozhrady.

Rozhradami se rozumí například ploty, zdi, meze nebo strouhy. Jejich účelem je vytvořit překážku mezi hranicemi pozemků. V dnešní době zpravidla dokážeme určit, komu rozhrada patří. Nicméně může nastat situace jako ve výše uvedeném příkladu, že vlastnické právu k rozhradě nelze zjistit. I na tuto situaci zákon pamatoval a říká, že rozhrada je společná. Vilemína a děda Malina přispívají na plot společným dílem. Vilemína má tudíž nárok na náhradu nutných nákladů.

Další situace, která byla v příběhu nastíněna, je odstraňování přesahujících větví stromu na pozemek Vilemíny. Vilemína by mohla za zákonem daných okolností odstranit větve, popřípadě kořeny stromu. Předpokladem pro to je požádat vlastníka, aby tak v přiměřené době učinil sám. Pokud by děda Malina nevyhověl, smí Vilemína převis odstranit, a to šetrným způsobem, ve vhodné roční době a za podmínky, působí-li jí škodu nebo jiné obtíže převyšující zájem na nedotčeném zachování stromu. Je zcela správně, že Vilemína neodstranila větve oskeruše, protože se jedná o velice vzácný strom. Z příkladu nevyplývá, že by působil škodu, a zájem na nedotčeném zachování stromu zde zajisté převyšuje. Jinak by tomu bylo u částí jiných rostlin přesahujících na sousední pozemek. Tyto převisy může odstranit soused šetrným způsobem bez dalších omezení.

Poslední neokomentovanou situací je kolaudační večírek slečny Borůvkové. Z výše uvedené ukázky je zřejmé, že party byla velice bouřlivá minimálně do půlnoci. Sousedovi Malinovi se hluk nezamlouval a upozornil na to i Vilemínu. Je nutno uvést, že kromě soukromého práva i veřejné právo reguluje vlastnické právo a jeho výkon. Pro hluk stanoví limity obvykle obecně závazná vyhláška dané obce, ve které se stanoví noční klid zpravidla od 22 do 6 hodin následujícího dne. V uvedeném případě hluk není možné jako imisi úspěšně žalovat, protože nejsou splněny hmotněprávní podmínky ochrany. Hluk ustal (party byla pořádána pouze jednou) a k obtěžování nedochází, proto odpadá předmět sporu. Děda Malina by se měl v podobné situaci obrátit na policii.


*Autor je Petr Kausta, advokát z advokátní kanceláře Kausta & Zientková & partneři. 

RADA PRO VILEMÍNU BORŮVKOVOU

Pokud by Vilemíně postačil pouhý vstup na sousední pozemek, může využít ust. § 1021 OZ. Vstup je bezúplatný, Vilemína ovšem odpovídá za škodu jím způsobenou.

Pokud Vilemína potřebuje např. postavit lešení na sousedním pozemku, může využít ust. § 1022 OZ. Nedohodnou-li se sousedé jinak, poskytuje se náhrada za omezení vlastnického práva. Je zachována rovněž odpovědnost za způsobenou škodu. Žádosti se vyhoví, protože sousedův zájem nepřevyšuje na nerušeném užívání pozemku nad zájem na provedení prací.

Vilemína může požadovat po dědovi Malinovi náhradu nutných nákladů na opravený společný plot.

KDE NALEZNEME PRÁVNÍ ÚPRAVU SOUSEDSKÝCH VZTAHŮ V OZ? § 1013 1044 v části třetí, hlavě druhé, zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník

NEZAPOMEŇTE

◆ Přesahující větve či kořeny můžete odstranit po předchozí žádosti, šetrným způsobem, ve vhodné roční době a za podmínky, působí-li škodu nebo jiné obtíže převyšující zájem na nedotčeném zachování stromu.

◆ Části jiných rostlin přesahující na sousední pozemek můžete odstranit šetrným způsobem bez dalších omezení.

SLOVNÍK PRÁVNÍCH POJMŮ

◆ Rozhrada plot, zeď, ohrada, hranice, která odděluje dva pozemky od sebe.

NOVINKY V OBLASTI SOUSEDSKÝCH PRÁV

Strom v blízkosti hranic mezi pozemky

Podobná právní úprava není v Evropě nic ojedinělého. Vlastník pozemku může požadovat, aby se soused zdržel sázení stromů v těsné blízkosti společné hranice pozemků. Dále může požadovat, aby již vzrostlé stromy odstranil. Ke všem požadavkům musí existovat rozumný důvod. Za rozumný důvod lze považovat, když soused vlastníka zemědělského pozemku počne sázet stromy při hraniční čáře, které v budoucnu mohou vzít podzemní vláhu zemědělskému pozemku nebo ho budou zastiňovat. Podobně se bude postupovat u stromů, které svými kořeny mohou narušit základy domu.

Zákaz zřizování stavby u hranice pozemků

Jde o preventivní opatření, které spočívá v tom, že vlastník pozemku může požadovat zdržení se stavby na sousedním pozemku v těsné blízkosti společné hranice. I zde proto musí mít rozumný důvod. Jako příklad si můžeme uvést odnětí volného přístupu vzduchu či stínění budoucí stavbou. Rozumný důvod závisí především na objektivním posouzení situace s ohledem na místní poměry a především na to, co lze po sousedovi spravedlivě požadovat, aby strpěl. Je třeba dodat, že ustanovení se nevztahuje na souseda, který si zajistil veřejnoprávní titul (stavební povolení).

Žaloby na určení a na stanovení hranice mezi pozemky

Obecně existují dva typy případů, kdy je hranice nejasná. První z nich je rozepře mezi sousedy, kdy si každá strana subjektivně myslí, že hranice je sporná. Ale dokazováním či znaleckým posudkem se dojde k deklaratornímu rozhodnutí. Doposud soudní řízení probíhala podobným způsobem. Nově podle § 1028 OZ se objevuje stav, kdy hranice je objektivně neznatelná a žalobce se domáhá stanovení nové hranice. Soud se nejprve pokusí určit hranici podle poslední pokojné držby. Pokud není zjistitelná, rozhodne podle slušného uvážení. Soud zhodnotí polohu pozemků, jejich rozlohu a uváží pravděpodobný právní stav.

Žaloba na oplocení pozemku

Žaloba na oplocení pozemku vychází z předcházející právní úpravy, nicméně jisté změny doznala a je naší povinností na ni upozornit. Uložit povinnost pozemek oplotit může pouze soud, a to na návrh souseda. Sousedem může být vlastník sousedního pozemku nebo i vzdálenějšího, prokáže-li, že je to potřebné k zajištění nerušeného výkonu vlastnického práva. Cílem oplocení je zabránění rušení žalobce. Oplocení pozemku se má na mysli nejenom postavení nového plotu, ale i oprava či obnova starého. Soud pak upřesní, z čeho má být plot zhotoven. Dále je soud povinen zjistit stanovisko stavebního úřadu, nicméně není jím vázán. V praxi si lze důvod pro podání žaloby představit jako zalétávání míčů z hřiště nebo opakované vnikání chovaných zvířat.

Seriál vychází ve spolupráci s právníkem Petrem Kaustou z advokátní kanceláře Kausta & Zientková & partneři.


Autor: Redakce

29.7.2014
SDÍLEJ:

Nejdelší železniční tunel v České republice bude hotový za rok

Kyšice, Plzeň – Ražba druhého tubusu mezi Kyšicemi a Plzni je rychlejší.

Taneční soutěž StarDance vyhrál Piškula před Bankem a Plodkovou

Praha - Vítězem osmé řady taneční soutěže StarDance se stal herec Zdeněk Piškula, který tančil s Veronikou Lálovou. Ve finále dnes předstihl lyžaře Ondřeje Banka s Evou Krejčířovou. Třetí skončila v diváckém hlasování herečka Jana Plodková s Michalem Padevětem. Odborná porota v přímém přenosu České televize ohodnotila stejným počtem bodů dnešní výkony Piškuly a Plodkové, Bank v tomto pořadí zůstal třetí.

Veterinární správa varuje chovatele před ptačí chřipkou

Benešov – Odbor životního prostředí na základě výzvy Státní veterinární správy upozornil občany a zvláště drobnochovatele drůbeže na výskyt ptačí chřipky. „V současné době se už v několika státech Evropy objevila řada případů vysoce patogenní ptačí chřipky u volně žijících ptáků i v chovech drůbeže," uvedl vedoucí odboru Tomáš Heřmánek.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies