Návštěva mnohých starých budov připomíná návštěvu muzea plýtvání energiemi. Vysoké a rozlehlé místnosti, tepelná izolace žádná, velká netěsnící okna. Podivuje se i návštěvník hradů a zámků. Jeho první otázka zní „jak to mohli vůbec vytopit"?

Není divu. Staré stavby vznikly v době, kdy byly náklady na vytápění zanedbatelné a kdy se zdálo, že tomu tak bude navždy. Kdo navštívil třeba slavnou Mullerovu vilu ve Střešovicích, má ten samý pocit. Celá ta obrovská, byť dodnes krásná, budova a její místnosti jsou navzájem propojeny a nejde je oddělit na vytápěné a nevytápěné v případě potřeby.

V roce 2012 nebylo v Česku zatepleno celkem 77 procent všech obydlených bytových jednotek. A při současném tempu zateplování se do roku 2020 tento podíl sníží pouze na 55 procent.

Chladné vyhlídky

Až polovina českých domácností tak může v budoucích letech čelit vysokým výdajům za tepelnou energii a upadnout do takzvané energetické chudoby. To neznamená nic jiného než nedostatek financí na placení elektřiny, tepla, v případě klimatizace chladu. Platí to zejména tehdy, pokud dojde k obnovení růstu cen za energie pro domácnost.

Tyto a další závěry vyplývají ze studie Potenciál úspor energie v budovách, kterou vypracovala poradenská společnost PORSENNA zaměřující se na hospodaření s energií.

Do dalšího desetiletí tak Česko vstoupí s většinou bytů v nezateplených domech. „Zhorší se tak vyhlídky na jejich zateplení v budoucnu. Po roce 2030 stále nebude podle současných odhadů zatepleno přibližně milion bytových jednotek," upozorňuje analytik Michal Čejka. Teoreticky tak hrozí energetická chudoba třetině, v extrémním případě polovině, domácností.

Hrozí, že pokud se tempo zateplování a sanace budov nezrychlí, řada starších budov bude po roce 2020 natolik zchátralá, že budou muset být postupně zbořeny. Jejich oprava již nebude možná či bude příliš nákladná.

Nevytápěné chátrá

„Týká se to zejména rodinných a panelových domů. Ty často slouží bez větších investic do renovace více než 40, či dokonce 50 let, a jsou na hranici životnosti. Dlouholeté vystavení povětrnostním a tepelným výkyvům je postupně činí neobyvatelnými," shrnuje Marcela Jonášová, která zastupuje asociace sdružující výrobce tepelných izolací a systémů.

Nejvíce jsou ohroženi současní a budoucí senioři, jejichž domy se mohou v průběhu příštích 20 let stát nevyhovujícími pro bydlení či příliš nákladnými z hlediska spotřeby energií. „Investice do renovace a výdaje za tepelnou energii mohou být nad finanční možností řady seniorů," varuje Luděk Niedermayer ze společnosti Deloitte.

Spotřeba tepelné energie v domácnostech je sice dlouhodobě stabilní, lidé se naučili energií méně plýtvat, ale její cena neustále roste a drží se dlouhodobě o jeden procentní bod nad inflačním průměrem. Podle dat Energetického regulačního úřadu za posledních 12 let ceny energie pro domácnosti ročně rostly o pět procent.

„Budoucí důchodci, pokud se nevytvoří dostatečné rezervy na důchod, budou za energie utrácet stále vyšší podíl svých příjmů," konstatuje Niedermayer. Proto je výhodné investovat do zateplení budov již nyní.

Řada sociálně slabších domácností se snaží již nyní na otopu šetřit, topí jen málo a jen v některých místnostech. Vzniká tak začarovaný kruh. „Nezateplené domy nutí lidi omezovat spotřebu tepla, ale nevytopené domy mnohem rychleji chátrají," upozorňuje Jonášová.

Hrozí bulharský scénář?

Sociální protesty spojené s cenami energií podobné těm v Bulharsku, mohou nastat i v Česku. Nahrává tomu stárnutí obyvatelstva a nijak optimistický vývoj ekonomiky a cen energií. Zavádění vysokých energetických standardů či státní podpora rekonstrukcí snižujících energetickou náročnost mohou mít pozitivní dopad na celou ekonomiku a to nejen tím, že podpoří aktivitu v některých odvětvích.

Cílem může být dosáhnout do roku 2030 sanování alespoň 80 procent všech bytových jednotek. „Promyšlené investice do snížení energetické náročnosti vlastních nemovitostí lze s nadsázkou nazvat čtvrtým pilířem penzijní reformy, který může přispět ke stabilizaci ekonomické situace nejen penzistů," míní Luděk Niedermayer.

Prioritou při zateplování přitom musí být hlavně úspory, nikoliv jen cena zakázky," radí Michal Čejka. A hned na první pokus důkladně, protože pozdější zdokonalování izolací po deseti či patnácti letech je ekonomicky vždy náročnější.