VYBERTE SI REGION

Stavební boom už má obec za sebou, zájemci o bydlení by si měli pospíšit

Jedna z nejdynamičtěji se rozvíjejících obcí na Mladoboleslavsku stojí v sousedství města Kosmonosy. Její obyvatelé to mají nedaleko do Mladé Boleslavi, jen pár kroků je dělí od přírody, která vesnici obklopuje, a díky vyšší poloze mají nádherný výhled do krajiny.

10.3.2014
SDÍLEJ:

Starostka Marie Horáková nám při naší návštěvě předvedla vlajky, které si obec nechala před rokem vyhotovit.Foto: Deník/Martin Weiss

Platí rozšířená představa, že obyvatelé Bradlce si v obci postaví dům, ale veřejného života se účastní jinde?
Složení obyvatelstva je různorodé. Největší podíl tvoří zaměstnanci Škody Auto a pak také soukromí podnikatelé. Jsou lidé, kteří se přistěhují a okamžitě se do společenského života obce zapojí, ale jsou tu i tací, které člověk od jejich přistěhování neviděl. Že bychom ale byli pouze „noclehárnou", to neplatí.

Mají lidé příležitost k setkávání? Vlastní obec třeba nějaký společenský sál?
Opravdu velké příležitosti setkat se se sousedy jsou zejména na konci roku. Rozsvěcíme společně vánoční stromeček, vídáme se na novoročním ohňostroji. Protože skoro každá rodina vlastní psa, lidé se setkávají často na procházkách. Místem, kde dochází ke stmelování, je během roku zejména mateřská školka.

Mateřská školka?
Ano. Dochází do ní čtyřicet dětí, které jsou převážně místní. Paní ředitelka je naprosto úžasná a často pořádá akce, na které zve i rodiče. Ti se tak setkají a seznámí. A to je zcela jistě nad rámec její práce.

Fungují v obci také některé spolky?
Máme tu dobrovolné hasiče, kteří sice nedisponují požárním autem, ale mohou v případě potřeby pomoci například vyčerpávat sklepy, existuje tu klub dětí, myslivecké sdružení a Sokol. Pro sportovce jsme nedávno zrekonstruovali sportovní areál.

V minulých letech byly některé části obce jedním velkým staveništěm. Pokračuje stavební boom i dnes?
Jeho největší část už máme za sebou. Stavební ruch začal v roce 1995 a vrcholil kolem roku 2010. Zatímco dřív se ročně kolaudovalo 30 – 40 domů, dnes je to 5 – 10. Zbývá už jen několik volných parcel. Kromě vynikající polohy sem lidi přivedla také perfektní dopravní obsluha a fakt, že developerská firma hned v 90. letech většinu pozemků dost komfortně zasíťovala. To dalo lidem jistotu, že zde bude všechno fungovat.

Jak moc se v posledních letech změnila populace Bradlce?
V roce 1994 zde bylo zhruba 300 obyvatel a v závěru loňského roku 1200, tedy čtyřikrát víc. Jak říkám, volných parcel už moc není. Nové lokality se již vytvářet nebudou, jsou pouze rezervy v zahuštění stávající výstavby.

V jakém vztahu je Bradlec k sousedním Kosmonosům? Spolupracujete?
Jistě, spolupráce je letitá a vynikající. Jsme v úzkém kontaktu, protože kosmonoský stavební úřad schvaluje stavby realizované u nás.

Byla už na pořadu dne i otázka spolupráce v otázkách bezpečnosti a městské policie?
Tato záležitost je závislá na penězích. S panem starostou tuto spolupráci konzultujeme. Bude to i o tom, jaké náklady bychom museli hradit. Uvidíme, jak se věc do budoucna vyvine i v souvislosti s navýšením počtu strážníků v Kosmonosích. Od loňského roku máme smlouvu s bezpečnostní agenturou, která dvakrát denně kontroluje obec. Předpokládáme, že i to pomůže k větší bezpečnosti v obci.

O jakých připravovaných investičních akcích by měli obyvatelé obce vědět?
Určitě rádi uslyší o dokončení cyklochodníku, který naváže na stávající cyklostezku u mladoboleslavského OBI a pod Borkem povede sem k nám. Hotovo by mělo být už nyní na jaře. Zvýší se tím pohodlí i bezpečnost jak pěších, tak lidí na kolech. Do budoucna připravujeme další výstavbu cyklochodníku do Kosmonos.

A pro zajímavost ještě některé další?
V místní části Těšnov chystáme výstavbu kanalizace a vodovodu. Přestože máme 95 procent obce odkanalizováno, s touto investicí jsme mohli čekat, neboť se dotkne převážně rekreační oblasti. Připravujeme také nový územní plán. O prázdninách bude veřejné projednávání a na podzim by mělo být schváleno. V této souvislosti si necháváme zpracovat územní studii pro oblast směrem k oboře, která by měla najít rekreační využití. A mimo jiné by zde do dvou let měla vzniknout zcela nová restaurace.

Švarďák a Toťák, dva zatopené kamenné doly, v letních měsících stále vábí desítky lidí.

Švarďák a Toťák, dva zatopené kamenné lomy, v letních měsících na Bradlec stále lákají koupáníchtivé lidi z okolí.

Co se praví v kronikách

Povodí řeky Jizery patří k oblastem s nejstarším osídlením. Obec samotnou měl údajně založit Řád maltézských rytířů, který se v Čechách usídlil v roce 1158.

Protože šlechta obdarovávala nové řády pozemky, získali johanité v roce 1186 ves Kosmonosy. V jejich sousedství a tedy jako součást zvířetického panství, založili v polovině 13. století obec Bradlec. Rok neznáme.

Podle přehledu o výnosu panství bylo na Bradlci v roce 1547 šest sedláků a tři chalupníci. Žilo zde asi 70 – 90 lidí. Kromě obilovin se zde pěstoval hrách, len, konopí, zelí, cibule a česnek.

Hlavním stavebním materiálem bylo dřevo. To mohli mladoboleslavští páni Krajířové z Krajku díky královskému privilegiu z roku 1528 plavit kolem vsi po Jizeře.

V první polovině 17. století docházelo v důsledku bitvy na Bílé hoře (1610) k poněmčování Čech. Také na Bradlci je tato tendence patrná ze jmen nových sedláků – Kaufman, Hofman, Koch.

Strasti třicetileté války (1618-1648) se obci nevyhnuly. Vojáci saského kurfiřta sem vtrhli v roce 1634, odvedli mnoho zvířat, pobrali šatstvo a s nekalými úmysly hledali ženy a dívky. Ty se před nimi ukryly do stráně nad řekou.

Krušné období zažívali bradlečtí v letech 1771-1773. Krutá zima a deštivé jaro způsobily hladomor. Jedly se žaludy, kořínky tráva. Přesto sedm místních zemřelo.

Průmyslová revoluce přivedla do okolí vesnice podnikatele, kteří založili v Josefově Dole a Kosmonosech své továrny, v nichž bradlečtí začali pracovat.

Chcete se dozvědět víc? Na městském úřadě je ke koupi obsáhlá kniha Eduarda Žďárského Roky a staletí: Bradlec a okolí 1382-1939. Rozhodně stojí za to. 

Bradlečtí se zapojují do sbírky

Pozornosti místních obyvatel neušly hasičské sirény, jejichž zvuk se v sobotu 22. února nesl nad vesnicí. V rodinném domě manželů Vlasákových vypukl kolem 19. hodiny požár, který zachvátil celý dům včetně masážního studia. Hasičský záchranný sbor odhadl škodu na 5 milionů korun.

„V pondělí jsme vyhlásili veřejnou sbírku, která potrvá do 15. dubna. Už v den požáru však byli Vlasákovi překvapeni a dojati reakcí okolí. Pomoc byla okamžitá a to nejen finanční, ale i materiální. Finanční dar poskytla také obec," informovala starostka Marie Horáková.
Jelikož Hana a Jiří Vlasákovi přišli i o své osobní věci, jsou vděční za veškerou pomoc. Mezi prvními dary byla kromě oblečení například lednička.

Z probíhající sbírky bude pořízeno bydlení, uhrazeno dočasné bydlení, pořízeno vybavení domácnosti, věci osobní potřeby a podpořena obnova podnikání.

Zájemci mohou již nyní přispívat na zvláštní účet číslo 
19-483207339/0800. Příspěvky je však nutné zasílat tak, aby ty poslední byly na účet připsány nejpozději v úterý 15. dubna letošního roku.

Autor: Martin Weiss

10.3.2014 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Co bylo cílem razie armády a policie na skládce u Lovosic? Šlo o bifenyly

Lovosice – Na začátku listopadu jsme čtenáře Deníku informovali o zátahu, který probíhal na skládce patřící firmě Ladeo u Lukavce. Na místě zasahovali policisté, pyrotechnici, vojenské síly, ale také Česká inspekce životního prostředí (ČIŽP), která skládku prověřovala několik dní. Kriminalisté si od Městského úřadu dokonce k prověření vyžádali dokumentaci o skladování odpadu. Nyní má celá situace rozuzlení.

Pošta vypsala tendr na vedoucího inspekce, hlásí se prý i Laube

Praha - Česká pošta vypsala výběrové řízení na funkci vedoucího odboru inspekce. Odbor inspekce má na starosti záležitosti spojené s ochranou České pošty před trestnou činností. Potvrdil to mluvčí podniku Matyáš Vitík. Podle Lidových novin se na místo, které v září opustil Jiří Brázda, přihlásilo pět uchyzečů, mezi nimi i bývalý náměstek policejního prezidenta Zdeněk Laube, uvedl server lidovky.cz.

AKTUALIZOVÁNO

Norský Barnevernet versus český dědeček. Jiří Pavelka podává v Norsku žalobu

Praha - Do boje s norským Barnevernetem se pustil dědeček dvou chlapců, které úřady v roce 2011 odebraly české matce Evě Michalákové a jejímu manželovi Josefovi. Důvodem mělo být údajné zanedbávání, fyzické týrání a sexuální zneužívání. Podle tamní policie a lékařů se podezření Barnevernu nepotvrdilo. Úřady a následně soudy ale považovaly zjištění za natolik vážná, že děti ponechaly u pěstounů. Dnes devítiletý David a jedenáctiletý Denis žijí odděleně, každý v jiné pěstounské rodině.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies