Semena vysévejte přímo na pozemek do řádků vzdálených 3040 centimetrů a rostlinky po vzejití vyjednoťte na vzdálenost 2025 centimetrů. Výsev se provádí na podzim, nejlépe od konce srpna do začátku října.

Sklizeň je možno započít v době, kdy mají rostliny čtyři až pět listů, ty se řežou nebo pozorně trhají, aby se nepoškodil pupen v úžlabí. Sklizeň je možná každé tři až čtyři týdny, listy jsou nejjemnější od dubna do května.

Jakmile se objeví květní stonky, včas je vylámejte, tím podpoříte růst nových listů a prodloužíte sklizňové období. Šťovík spolehlivě přezimuje, na jednom místě lze rostliny ponechat tři až pět let.

Ze šťovíku se konzumují dobře vyvinuté listové růžice nebo jen samotné mladé listy bez řapíků. Šťovík má podobnou biologickou hodnotu jako špenát. Obsahuje provitamin A, vitamin C, bílkoviny a minerální látky.

Prioritní je konzumace syrových listů ve formě různých osvěžujících salátů, lze z něj připravit i jarní polévky. Výborné je rovněž maso obalené listy šťovíku a zapečené. Další použití je možné do omáček či pomazánek pro zvýraznění chuti.

Více na www.telereceptar.cz/denik.

LUDMILA DUŠKOVÁ