Pokud stavíte nový dům, projektant vám přesně podle vašich preferencí navrhne krov, který roznese váhu střešní krytiny na celý dům. U nového domu je tedy nejméně starostí, protože zodpovědnost za střechu přenecháváte odborníkovi, jeho zkušenostem a výpočtovým programům. Ten vezme v úvahu objemovou hmotnost krytiny i všech dalších složek, převládající větry, zatížení dalšími konstrukcemi, vhodnost vámi vybraného typu krytiny v závislosti na skladbě zateplení, a to vše zformuluje do výsledného projektu.

Vítr
Přesné určení zatížení a z toho odvozené přichycení tašek se vypočítá dle ČSN EN 1991-2-4 Zatížení konstrukcí – Zatížení větrem, její součástí je i mapa větrných oblastí České republiky. Ze zatížení konstrukce vychází i průřezy použitých střešních latí. Průřez latí se stanoví s ohledem na hmotnost a sklon krytiny, vzdálenosti krokví a klimatickou oblast. Minimální průřez je však 30 x 50 mm. Průřez kontralatí se stanoví na základě požadavků větracího průřezu a únosnosti, minimálně však musí být 50 x 30 mm (optimum je 50 x 50 mm).

U rekonstrukcí to tak jednoduché není. Velmi jednoduše se může stát, že budete v podkroví stavět nové pokoje a při té příležitosti se rozhodnete pro přeložení střechy. Ostatně špatným stavem krytiny trpí podle odborníků téměř 2/3 nerekonstruovaných domů, starých mezi 30 a 40 lety. Tehdy se používaly mnohdy nekvalitní materiály nebo u domů stavěných svépomocí se používaly materiály z bouraček, druhé kategorie apod. Nezřídka jsou tak vidět prorezivělé plechové střechy, z eternitu s jedovatým azbestem či pálené tašky, které se loupou jak perník.

A tak přichází na řadu nová krytina s kompletní výměnou spodních konstrukčních prvků, zatěsnění, odizolováním… A mnohdy do toho vstoupí stavební úřad, že sice byla střecha plechová, ale vzhledem k místním zvyklostem si musíte pořídit střechu skládanou. Nebo je to i naopak. Máte na střeše bobrovky v korunovém ložení a chcete stavbě odlehčit, tak plánujete dát na střechu plech. Je to možné?

Zatížení

Proč střechy tak rády létají? Protože na ně působí vítr. I těžká střešní krytina, jako je betonová taška, může v určitých případech být ze střechy sfouknuta. Je to dáno aerodynamikou, která nepůsobí na střechu jen tlakem -- s tím se střecha vyrovná, ale hlavně podtlakem (tedy sáním). Kupříkladu při větru na okapovou stranu střechy vzniká největší podtlak na spodních rozích návětrné strany a u hrany hřebene na závětrné straně. Střecha tak v tomto případě je jako sukně -- vítr do ní fouká sice ze strany, ale výsledkem je, že ji nadzdvihne. Tomu musí být přizpůsoben jak krov, tak i samotná krytina.

Kladební předpisy tašek říkají, že mohou být do sklonu střechy 45° loženy volně. Nad tuto hodnotu musí být upevněna každá třetí taška, nad 60° každá taška a nad 75° musí být tašky přichyceny i příčně. Ve všech případech se ale přichytávají tašky okrajové, v úžlabích, řezané, u otvorů a na okapové hraně.

Přečtěte si: Zpátky do hospod. Lidé se vrací k točenému pivu

Mezi lidmi pak panuje názor, že plechová střecha je jasný kandidát na to, aby při větším větru odletěla k sousedům. Ano, je nejlehčí, tudíž svislé zatížení od samotné krytiny je nejmenší. Ovšem skladba střechy (viz dále) není jen o samotném plechu. Odborníci říkají, že plechová střecha, která odlétne, je střecha špatně udělaná. Je to střecha od nějakého místního „fachmana", který nerespektuje všechny technické požadavky. Ti, kteří o střechách něco vědí, počítají například s tím, že spojovací materiál se může ve dřevu velmi rychle uvolnit, protože dřevo vlivem vlhkosti a teploty pracuje. Je tedy třeba zajišťovat propojení plechu a podkladu vícestupňově.

Další zatížení střechy je sněhovou pokrývkou. Je třeba si uvědomit, že střechu můžete mít, jak chcete lehkou, ale to nejtěžší vám na ni stejně napadá v zimě. Výpočet zatížení od sněhové pokrývky musí zohledňovat lokalitu, kde dům stojí. Používá se takzvaná sněhová mapa (www.snehovamapa.cz). Odborníci pak nadimenzují krov a také určí, zda je třeba se sněhu ze střechy co nejrychleji zbavovat (kluzká s co nejmenším třením), nebo naopak zde je vhodné na střechu dávat sněhové zábrany, které sníh nahoře udrží a nenechají ho spadnout a případně zničit okapy nebo dokonce někoho zranit.
Zatížení, které mnoho lidí nenapadne, je tepelné. Sluneční záření dokáže střechu rozpálit tak, že pod krytinou byste mohli v klidu uvařit oběd. Nejvyšší teploty v tomto případě vykazují plechové krytiny, ovšem jejich tepelná setrvačnost je menší. U tašek betonových nebo pálených můžeme hovořit v případě červených barev o teplotách někde kolem 70 °C, což je asi o deset méně než v případě plechu. U tmavých barev se dostáváme i o deset stupňů výš. V rámci střech tak musíme počítat i s technologií odvětrání. Další zatížení střechy je mechanické (například od krupobití) či chemické, ale o nich dnes hovořit nebudeme. Nám jde o hmotnost.

Mohlo by Vás zajímat: Propad počtu vydaných stavebních povolení: lidé na ně čekají často několik let