VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Strupovitost hrušní

Strupovitost jabloní je houbové onemocnění, které straší většinu pěstitelů.

22.1.2012
SDÍLEJ:

Ilustrační fotoFoto: DENÍK/Tomáš Kubelka

Stejným problémem ale může být také strupovitost hrušní. Původcem onemocnění je vřeckovýtrusná houba Venturia pirina. Houba napadá téměř všechny orgány hrušní listy, květy, plody, a mnohem častěji jsou, na rozdíl od strupovitosti na jabloních, napadány také letorosty.

Na nich se objevují nejprve šedohnědé skvrny, postižená pletiva odumírají a praskají v důsledku růstu mycelia a vzniká typická drsnost kůry. Na spodní straně listů se objevují zelenohnědé až zelenočerné skvrny.

Obdobné skvrny se vyskytují i na plodech, pokožka v místě napadení korkovatí. Slupka po zkorkovatění odumírá, takže plody bývají vlivem nestejnoměrného růstu různě deformovány. Silně napadené listy, květy a mladé plůdky předčasně opadávají, infikované větve mají kratší a slabší přírůstky a mohou i odumírat. Houba přezimuje ve formě plodniček ve spadaných listech a jako mycelium na napadených větévkách.

Začátkem vegetace ve vřeckách dozrávají dvoubuněčné výtrusy (askospory), které způsobují jarní primární infekce. Zdrojem primárních infekcí mohou být rovněž konidie, které se tvoří na napadených větévkách a často jsou přítomny dříve, než dozrávají askospory.

Pro úspěšné zvládnutí ochrany je nejdůležitější podchytit začátek vegetace, kdy je nejsilnější infekční tlak. S ochranou se tedy začíná od začátku rašení.

Pokud se udrží listy i plody čisté do konce června, je možno ochranu ukončit. Jestliže však dojde k napadení listů nebo plodů strupovitostí, případně jsou-li napadené letorosty po jarních infekcích nebo i starší větve z dřívějších let, hrozí nebezpečí šíření sekundární infekce a musíme stromy ošetřovat až do sklizně.

Více na webu www.telereceptar.cz/denik.

Jan Kopřiva

22.1.2012 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

David Rath.
17 21

Rath posílá prezidenta Zemana k Ústavnímu soudu

Trend, dobře známý například v Budapešti, představil v Brně Marek Fišer pod názvem Kološkopek.
2 3

Do Brna se řítí cyklohospoda. Lidé si vychutnají pivo při šlapání do pedálů

Děti zůstávají v ústavech. Může za to jejich vyšší věk i stávající krize rodiny

V boskovickém dětském domově momentálně žije čtyřiatřicet dětí. Pracovníci navíc čekají na dvě další, které se vrací od pěstounů. Stejně na tom bylo zařízení ústavní výchovy loni. Tak jako další na Vyškovsku i Blanensku potvrzuje celorepublikový fenomén – počet chovanců v ústavech se nedaří snižovat.

150 milionů korun. Tolik pošle Česko na pomoc s migrací

Česko letos pošle do zahraničí na pomoc uprchlíkům a státům čelícím migračním tlakům 150 milionů korun. Ministerstvo vnitro v tiskové zprávě uvedlo, že částku v rámci jeho koncepce pro asistenci uprchlíkům na dnešním jednání schválila vláda. Prvních 40 milionů korun z této částky by mělo jít na obnovu uprchlického tábora Azrak v Jordánsku.

Stánky ve Znojmě jsou prázdné. Trhovkyně: Nechci se učit novoty kvůli EET

Brambory, cibuli, jablka nebo třeba česnek od místních prodejců si mohli obyvatelé Znojma donedávna koupit na stáncích na Masarykově náměstí. Zhruba desítka prodejců zde nabízela zboží každé dopoledne vždy od pondělí do soboty. Nyní zůstala prodejní místa opuštěná, i když na konci března již vždy trhovci bývali na svých místech.

Výuka venku? Většina dětí i rodičů ji vítá

Učit se občas venku na čerstvém vzduchu místo mezi čtyřmi stěnami učeben? K tomu se kloní ve spoustě škol. Však venkovní učebny se dají využít od jara do podzimu. Jenže ne vždy je na jejich vybudování v městské či obecní kase hned dost peněz.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies