VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Tajemství bylin: Přiučte se od báby kořenářky

Jste příznivci bylinek? Chcete se o nich dozvědět více? Zdají se vám fronty na přednášky či konzultace našich předních léčitelů dlouhé? Vydejte se do voňavých zahrad!

27.7.2011
SDÍLEJ:

Ilustrační fotoFoto: Shuttestock.com

Rovnou devět bylinkových zahrádek se letos rozvonělo v Mutišově, který je součástí jihočeských Slavonic. Na předzahrádkách místních stavení, v jejich zahradách, ale i na obecních pozemcích lze proniknout například do tajů bylinek kouzelnických, astrologických, kosmetických, gastronomických, medonosných i barvířských, ale nechybí tu ani zahrádka bylinková, zaměřená speciálně na děti.

Nedivte se, že Mutišov byl v polovině června pasován na bylinkovou obec. A to na první – a zatím jedinou – v České republice.

Čarodějka Jana

Každý host, který do mutišovského bylinkového království zavítá, dostane nápaditý informační leták a vzápětí může k bylinkám přičichnout, promnout si je v ruce a pro inspiraci si i kousek utrhnout.

Jana Bochníčková, jedna z hlavních autorek projektu bylinkové vesnice, má před domem bylinkový záhon kouzelnický, za domem pak políčko bylinek, které se nejčastěji uplatňují v kosmetice. Záhon první střeží okem skoro ostřížím – na její kouzelnické zahrádce totiž nechybí ani rostliny jedovaté.

„Například náprstník červený, který se používal jako bylina travičská. Na záhonku je ale třeba i oman pravý, který se přidával do směsí, jež se pálily při oslavách slunovratu. Roste zde ovšem také řepík lékařský, který, jak praví pověst, zachránil život pontskému králi Eupatorovi, když mu byl podán jako protijed,“ vysvětluje Jana, která s nadsázkou dodává, že je tak trochu čarodějka…

Sázka na levanduli

Díky své mamince rostla s bylinkami od dětství, sama se jim věnuje již třicet let, takže jí lze věřit, když tvrdí, že prášek od doktora je pro její rodinu ta poslední věc.

Z bylinek využívaných v kosmetice, jimž věnovala svůj druhý záhon, nejčastěji sází na levanduli či brutnák, které pěkně čistí a stahují póry. Z nich, a často i z měsíčku lékařského, pro svoji rodinu a kamarády vyrábí účinné pleťové mastičky i tinktury.

Levandule. Ilustrační foto

Prohlédnete-li si bylinková zákoutí v Mutišově pozorně, osvěžíte si spoustu informací. Třeba že květy brutnáku lékařského se dobře uplatní při kandování ovoce, že zdravější variantou maggi je libeček lékařský, že jehněčí pěkně ochutí saturejka horská, že v nápojích lásky v minulosti nikdy nechyběl sporýš lékařský a za bylinu dlouhověkosti byla považována šalvěj…

Pro děti

Na záhonku s bylinami dětskými si rodiče připomenou, že bodne-li jejich potomky hmyz, je vhodné sáhnout po hojivém listu meduňky a přiložit ho na ránu. „Na zklidnění hyperaktivních dětí je zase výborná mateřídouška, stačí, pokud ji přidáte do koupele,“ doporučuje Jana Bochníčková.

Mateřídouška. Ilustrační foto

„Ať už čerstvé a v našem případě ekologicky pěstované bylinky přidávám do jídel, mastiček, mýdel, vkládám tam i svoji energii. Když to člověk dělá s chutí a radostí, jde o energii pozitivní a ta se přenáší i na druhé lidi,“ vysvětluje jednoduchou podstatu svého „čarování“ paní Jana.

Má pravdu – elánem strhla většinu mutišovských, kteří teď bylinky nejen pěstují, ale už i vyrábějí sýry s bylinkami, vonné polštářky a bylinná mýdla.

Přírodní záhon

Jana Bochníčková navíc dokořán otevřela příchozím návštěvníkům svoji přírodní zahradu. Od června o tuto exkurzi projevila zájem už stovka turistů. Prohlédli si, jak se to dělá, když se při pěstování zeleniny a ovoce zcela rezignuje na jakákoliv chemická hnojiva a vsadí pouze na ta biologická.

Viděli, že třeba salátům, okurkám, případně i dýním jde výtečně k duhu vyvýšený záhon (a to až do sto dvaceti sto třiceti centimetrů), v němž se uvolňuje teplo z tlejícího přírodního materiálu a akumuluje se i v bocích záhonu.

Tip dostali také na originální boj se slimáky, pokud pořádají nájezdy na záhony ve velkém. Účinnou překážku pro ně představují skořápky z vajec, do prvního deště pak i dřevěný popel. Slimáci ho vůbec nemají rádi, o drti ze skořápek ani nemluvě!

Meduňka na nervy

Valtice se sice titulem bylinková obec honosit nemohou, bylinkovou zahradu ale mají. A to velikou. Zatímco v Mutišově na vás čeká stovka bylinek, ve Valticích mají rostlin tři sta padesát, přičemž bylinky mezi nimi převažují.

Rozčleněny jsou do zahrad vůní, mýtů a legend, motýlů a včel, nachází se zde také záhon antických bylin, a dokonce i záhon lásky. Nechybí pochopitelně ani dva sektory, vyhrazené rostlinám léčivým.

„Roste tu například náprstník na srdce, kostival na hojení ran, ostropestřec na játra či meduňka, klidnící nervy a posilující dobré spaní. V zahradě lásky mezi rostlinami, jež patří k afrodiziakům, nechybí levandule. Antické záhony s krušpánkem či rozmarýnem pak lemuje vinná réva,“ přibližuje jen zlomek bylinek Přemysl Krejčiřík, který se na vzniku zahrady podílel a dnes ji vede.

Meduňka. Ilustrační foto

Hmyzí hotel

K nejpilnějším návštěvníkům této valtické přírodní oázy, která byla otevřena před rokem, patří senioři a rodiny s dětmi. Pozornost nejmenších návštěvníků po zásluze budí hmyzí hotel a ptačí napajedlo. Pro děti je připraveno i pískoviště a především konvičky, s nimiž rostliny s chutí zalévají.

Bylinková zahrada ve Valticích nese jméno Tiree Chmelar. U nápadu na její zrod (a rovněž u nepostradatelné finanční injekce) totiž stál pan Chmelař, jihomoravský rodák, který emigroval do Spojených států amerických, a jeho žena Tiree. Sympatické je, že konkrétní projekt bylinkové zahrady nakonec vyšel ze soutěže studentů brněnské Mendelovy zemědělské a lesnické univerzity, jejíž posluchači tu v rámci praxe působí dodnes.

Za jedinou odměnu – aby se toho o bylinkových zahradách naučili ještě více, jsou vysíláni na exkurze do bylinkových zahrad rakouských.

Raráškova cesta

Ostatně i bylinková obec Mutišov vznikla díky spolupráci s rakouskými sousedy. V Rakousku je klasických bylinkových obcí vícero, populární se stala i ta, která nově vyrostla v krajině a polích Waldviertelu a je zaměřena na zážitky.

Pyšní se jak naučnou stezkou bylinářky Hildegardy, tak i bylinnou turistickou stezkou.

K hrám tu děti zvou do svých domečků rarášci Konstanc, Moric a Leandr. Děti neopomenou vzít ani na mlsací bylinná políčka či na houpačku Vikingů. Dobrou zprávou je, že dobrodružná naučná stezka pro malé i velké rarášky bude mít premiéru i v Česku. A to 28. srpna na Bylinkových slavnostech v Čejkovicích.

„Raráškovu cestu připravujeme s místním sdružením Brontosaurus. Stezka počítá s deseti zastaveními, kde se děti seznámí nejen s bylinkami, ale i s přírodou a naučí se poznávat ptáky, hlodavce a květiny,“ zve Robert Tichý z čejkovické dceřiné firmy rakouského producenta čajů a dalších produktů z bylinek.

S nejrůznějšími druhy sušených bylinek, s jejich zpracováním i balením se budou moci zájemci při čejkovických slavnostech seznámit.

A kdo že jsou v tomto případě ti novodobí čarodějové, kteří léčivé bylinné směsi vymýšlejí a míchají?

„Ty receptury jsou staré. Stane se například, že někdo něco vyhodí z půdy a my pak mezi tím objevíme poklad – knížku receptur z léčivých bylinek. Listujeme jí a řekneme si – směs levandule s kopřivou, meduňkou a jahodou, to by mohlo být zajímavé, co kdybychom to zkusili? Takže ti naši čarodějové, to jsou prababičky a pradědečkové, kteří nám zanechali recepty své i svých předků,“ přiznává Robert Tichý.

Ilustrační foto

Zásady úspěchu

Byliny nikdy netrhejte po dešti ani svlažené rosou, musí být suché

Při dorůstajícím Měsíci sbírejte nadzemní části bylin a při ubývajícím Měsíci ty podzemní (kořeny, oddenky, cibule).

Natrhané rostliny nikdy neklaďte na přímé slunce, ale sušte ve stínu.

Ideální je svázat z bylin malé otýpky a zavěsit je na šňůru, případně rostliny rozložte v tenké vrstvě.

Nejvhodnější je mírně proudící vzduch o teplotě 30 až 45 °C.

Kořeny nakrájejte na přibližně centimetrové kousky.

Zčernalé a zhnědlé rostliny jste neusušili správně.

JITKA STUCHLÍKOVÁ

27.7.2011 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Kandidát na prezidenta Jiří Drahoš
17 7

Median: Drahoš by ve druhém kole prezidentské volby porazil Zemana

Afričtí uprchlíci na ostrově Lampedusa. Prostředky na jejich život si pro sebe inkasovala italská mafie.
1

Libyjští pašeráci lidí cpou do lodí rekordní počty uprchlíků

Krev v mobilech? Suroviny pro baterie se těží v drastických podmínkách

Věděli jste, odkud pochází suroviny pro mobily, notebooky, nebo televize? Přichází totiž nová doba železná. O kontrolu nad těžbou a obchodem s kovy, ze kterých se vyrábí plošné spoje do elektronických přístrojů, se vedou tvrdé boje, na jejímž počátku jsou zubožené děti v afrických dolech a na konci spokojení uživatelé se smartphony. Z celosvětového byznysu profituje Čína, zásoby ale nejsou nekonečné.

Zeman má dalšího soupeře. Pana Škodu Vratislava Kulhánka

Miloši Zemanovi přibývají silní soupeři. Vedle bývalého předsedy Akademie věd ČR Jiřího Drahoše je to Vratislav Kulhánek, bývalý šéf mladoboleslavské Škody Auto. Jako prezidentského kandidáta ho zítra představí Občanská demokratická aliance podnikatele Pavla Sehnala.

DOTYK.CZ

První světovou válku roznítil nedomrlý intelektuál, který dožil v Čechách

Jeho kulka rozpoutala válku, které podlehlo 40 milionů nešťastníků. Sarajevský atentátník Gavrilo Princip byl bystrý chlapec, v Srbsku dodnes obdivovaný – jmenují se po něm ulice a náměstí. Ovšem mučedníkem se nestal, v době atentátu byl totiž nezletilý a tudíž nemohl dostat oprátku. Princip dožil v Čechách, v terezínské pevnosti, kde jeho tělo rozežírala tuberkulóza a duši sžírala samota i zlé zprávy o válečném osudu jeho milované země.

Stížností na zubaře přibývá, lidem vadí špatná čeština a drahé služby

Jsme zahlceni stížnostmi od pacientů, hlásí Česká stomatologická komora. Každý měsíc jich prý dostanou několik. Stížnosti směřují hlavně na kolegy z cizích zemí. Důvody: zubaři nerozumí dobře česky, další lidem nutí příliš drahé výkony. U některých lékařů se navíc provalilo, že nemají specializaci, kterou uvádějí na vizitce. To by mělo skončit, slibují stomatologové.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies