VYBERTE SI REGION

Tajemství bylin: Přiučte se od báby kořenářky

Jste příznivci bylinek? Chcete se o nich dozvědět více? Zdají se vám fronty na přednášky či konzultace našich předních léčitelů dlouhé? Vydejte se do voňavých zahrad!

27.7.2011
SDÍLEJ:

Ilustrační fotoFoto: Shuttestock.com

Rovnou devět bylinkových zahrádek se letos rozvonělo v Mutišově, který je součástí jihočeských Slavonic. Na předzahrádkách místních stavení, v jejich zahradách, ale i na obecních pozemcích lze proniknout například do tajů bylinek kouzelnických, astrologických, kosmetických, gastronomických, medonosných i barvířských, ale nechybí tu ani zahrádka bylinková, zaměřená speciálně na děti.

Nedivte se, že Mutišov byl v polovině června pasován na bylinkovou obec. A to na první – a zatím jedinou – v České republice.

Čarodějka Jana

Každý host, který do mutišovského bylinkového království zavítá, dostane nápaditý informační leták a vzápětí může k bylinkám přičichnout, promnout si je v ruce a pro inspiraci si i kousek utrhnout.

Jana Bochníčková, jedna z hlavních autorek projektu bylinkové vesnice, má před domem bylinkový záhon kouzelnický, za domem pak políčko bylinek, které se nejčastěji uplatňují v kosmetice. Záhon první střeží okem skoro ostřížím – na její kouzelnické zahrádce totiž nechybí ani rostliny jedovaté.

„Například náprstník červený, který se používal jako bylina travičská. Na záhonku je ale třeba i oman pravý, který se přidával do směsí, jež se pálily při oslavách slunovratu. Roste zde ovšem také řepík lékařský, který, jak praví pověst, zachránil život pontskému králi Eupatorovi, když mu byl podán jako protijed,“ vysvětluje Jana, která s nadsázkou dodává, že je tak trochu čarodějka…

Sázka na levanduli

Díky své mamince rostla s bylinkami od dětství, sama se jim věnuje již třicet let, takže jí lze věřit, když tvrdí, že prášek od doktora je pro její rodinu ta poslední věc.

Z bylinek využívaných v kosmetice, jimž věnovala svůj druhý záhon, nejčastěji sází na levanduli či brutnák, které pěkně čistí a stahují póry. Z nich, a často i z měsíčku lékařského, pro svoji rodinu a kamarády vyrábí účinné pleťové mastičky i tinktury.

Levandule. Ilustrační foto

Prohlédnete-li si bylinková zákoutí v Mutišově pozorně, osvěžíte si spoustu informací. Třeba že květy brutnáku lékařského se dobře uplatní při kandování ovoce, že zdravější variantou maggi je libeček lékařský, že jehněčí pěkně ochutí saturejka horská, že v nápojích lásky v minulosti nikdy nechyběl sporýš lékařský a za bylinu dlouhověkosti byla považována šalvěj…

Pro děti

Na záhonku s bylinami dětskými si rodiče připomenou, že bodne-li jejich potomky hmyz, je vhodné sáhnout po hojivém listu meduňky a přiložit ho na ránu. „Na zklidnění hyperaktivních dětí je zase výborná mateřídouška, stačí, pokud ji přidáte do koupele,“ doporučuje Jana Bochníčková.

Mateřídouška. Ilustrační foto

„Ať už čerstvé a v našem případě ekologicky pěstované bylinky přidávám do jídel, mastiček, mýdel, vkládám tam i svoji energii. Když to člověk dělá s chutí a radostí, jde o energii pozitivní a ta se přenáší i na druhé lidi,“ vysvětluje jednoduchou podstatu svého „čarování“ paní Jana.

Má pravdu – elánem strhla většinu mutišovských, kteří teď bylinky nejen pěstují, ale už i vyrábějí sýry s bylinkami, vonné polštářky a bylinná mýdla.

Přírodní záhon

Jana Bochníčková navíc dokořán otevřela příchozím návštěvníkům svoji přírodní zahradu. Od června o tuto exkurzi projevila zájem už stovka turistů. Prohlédli si, jak se to dělá, když se při pěstování zeleniny a ovoce zcela rezignuje na jakákoliv chemická hnojiva a vsadí pouze na ta biologická.

Viděli, že třeba salátům, okurkám, případně i dýním jde výtečně k duhu vyvýšený záhon (a to až do sto dvaceti sto třiceti centimetrů), v němž se uvolňuje teplo z tlejícího přírodního materiálu a akumuluje se i v bocích záhonu.

Tip dostali také na originální boj se slimáky, pokud pořádají nájezdy na záhony ve velkém. Účinnou překážku pro ně představují skořápky z vajec, do prvního deště pak i dřevěný popel. Slimáci ho vůbec nemají rádi, o drti ze skořápek ani nemluvě!

Meduňka na nervy

Valtice se sice titulem bylinková obec honosit nemohou, bylinkovou zahradu ale mají. A to velikou. Zatímco v Mutišově na vás čeká stovka bylinek, ve Valticích mají rostlin tři sta padesát, přičemž bylinky mezi nimi převažují.

Rozčleněny jsou do zahrad vůní, mýtů a legend, motýlů a včel, nachází se zde také záhon antických bylin, a dokonce i záhon lásky. Nechybí pochopitelně ani dva sektory, vyhrazené rostlinám léčivým.

„Roste tu například náprstník na srdce, kostival na hojení ran, ostropestřec na játra či meduňka, klidnící nervy a posilující dobré spaní. V zahradě lásky mezi rostlinami, jež patří k afrodiziakům, nechybí levandule. Antické záhony s krušpánkem či rozmarýnem pak lemuje vinná réva,“ přibližuje jen zlomek bylinek Přemysl Krejčiřík, který se na vzniku zahrady podílel a dnes ji vede.

Meduňka. Ilustrační foto

Hmyzí hotel

K nejpilnějším návštěvníkům této valtické přírodní oázy, která byla otevřena před rokem, patří senioři a rodiny s dětmi. Pozornost nejmenších návštěvníků po zásluze budí hmyzí hotel a ptačí napajedlo. Pro děti je připraveno i pískoviště a především konvičky, s nimiž rostliny s chutí zalévají.

Bylinková zahrada ve Valticích nese jméno Tiree Chmelar. U nápadu na její zrod (a rovněž u nepostradatelné finanční injekce) totiž stál pan Chmelař, jihomoravský rodák, který emigroval do Spojených států amerických, a jeho žena Tiree. Sympatické je, že konkrétní projekt bylinkové zahrady nakonec vyšel ze soutěže studentů brněnské Mendelovy zemědělské a lesnické univerzity, jejíž posluchači tu v rámci praxe působí dodnes.

Za jedinou odměnu – aby se toho o bylinkových zahradách naučili ještě více, jsou vysíláni na exkurze do bylinkových zahrad rakouských.

Raráškova cesta

Ostatně i bylinková obec Mutišov vznikla díky spolupráci s rakouskými sousedy. V Rakousku je klasických bylinkových obcí vícero, populární se stala i ta, která nově vyrostla v krajině a polích Waldviertelu a je zaměřena na zážitky.

Pyšní se jak naučnou stezkou bylinářky Hildegardy, tak i bylinnou turistickou stezkou.

K hrám tu děti zvou do svých domečků rarášci Konstanc, Moric a Leandr. Děti neopomenou vzít ani na mlsací bylinná políčka či na houpačku Vikingů. Dobrou zprávou je, že dobrodružná naučná stezka pro malé i velké rarášky bude mít premiéru i v Česku. A to 28. srpna na Bylinkových slavnostech v Čejkovicích.

„Raráškovu cestu připravujeme s místním sdružením Brontosaurus. Stezka počítá s deseti zastaveními, kde se děti seznámí nejen s bylinkami, ale i s přírodou a naučí se poznávat ptáky, hlodavce a květiny,“ zve Robert Tichý z čejkovické dceřiné firmy rakouského producenta čajů a dalších produktů z bylinek.

S nejrůznějšími druhy sušených bylinek, s jejich zpracováním i balením se budou moci zájemci při čejkovických slavnostech seznámit.

A kdo že jsou v tomto případě ti novodobí čarodějové, kteří léčivé bylinné směsi vymýšlejí a míchají?

„Ty receptury jsou staré. Stane se například, že někdo něco vyhodí z půdy a my pak mezi tím objevíme poklad – knížku receptur z léčivých bylinek. Listujeme jí a řekneme si – směs levandule s kopřivou, meduňkou a jahodou, to by mohlo být zajímavé, co kdybychom to zkusili? Takže ti naši čarodějové, to jsou prababičky a pradědečkové, kteří nám zanechali recepty své i svých předků,“ přiznává Robert Tichý.

Ilustrační foto

Zásady úspěchu

Byliny nikdy netrhejte po dešti ani svlažené rosou, musí být suché

Při dorůstajícím Měsíci sbírejte nadzemní části bylin a při ubývajícím Měsíci ty podzemní (kořeny, oddenky, cibule).

Natrhané rostliny nikdy neklaďte na přímé slunce, ale sušte ve stínu.

Ideální je svázat z bylin malé otýpky a zavěsit je na šňůru, případně rostliny rozložte v tenké vrstvě.

Nejvhodnější je mírně proudící vzduch o teplotě 30 až 45 °C.

Kořeny nakrájejte na přibližně centimetrové kousky.

Zčernalé a zhnědlé rostliny jste neusušili správně.

JITKA STUCHLÍKOVÁ

27.7.2011 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Švýcaři otevírají nejdelší tunel světa

Historický moment. V neděli 11. prosince 2016 se pro pravidelný provoz otevře Gotthardský železniční tunel. V jeho případě se podařilo něco neskutečného – stavitelé dodrželi rozpočet schválený už na počátku 90. let.

Spisovatel Jiří Stránský: Škoda každého dobrého slova, které se neřeklo

Praha /ROZHOVOR/ - Autorem oblíbených dětských knih O dešťovém kameni, Povídačky pro moje slunce nebo Perlorodky je spisovatel a scénárista Jiří Stránský (85). Čtenáři a diváci jej přitom znají více jako autora filmů Zdivočelé země, Bumerangu či Štěstí, zachycujících atmosféru komunistického režimu a života politických vězňů v kriminálech a lágrech. „Slíbil jsem ve vězení básníkovi Honzovi Zahradníčkovi, že podám svědectví o lidech, kteří s námi seděli," říká Jiří Stránský, který připravuje další tři scénáře, povídkové knížky a prozrazuje, že brzo vyjde kniha Doktor vězeňských věd, kterou napsali s novinářkou Renatou Kalenskou.

Starosta Pískové Lhoty na Nymbursku byl obviněn z rozkrádání obecních peněz

Písková Lhota /FOTOGALERIE/ - Zpronevěra a zneužití pravomoci úřední osoby. To jsou dva trestné činy, z nichž policie obvinila šestačtyřicetiletého starostu Pískové Lhoty na Nymbursku Radovana Staňka. Obecní peníze měl rozkrádat ve spolupráci s účetní obce.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies