VYBERTE SI REGION

Topí se dřevem i uhlím, zájem je o kotle na biomasu

V kotlích už to zase hučí, radiátory hřejí. Zima je tady a s ní i topná sezona.

5.11.2009 1
SDÍLEJ:

Ilustrační foto.Foto: shutterstock

Díky mimořádně dlouhému babímu létu budeta letošní mít nejnižší počet dnů vytápění za posledních patnáct let. Tvrdí to jednatel tepelné společnosti, která vytápí zhruba tři tisíce sedm set domácností ve Vyškově, Michal Koutník.

Podle vyhlášky ministerstva průmyslu sice topná sezona začíná oficiálně prvního září a končí posledního května, topit se ale musí, pokud je tři dny po sobě venkovní teplota nižší než třináct stupňů nad nulou.

Vloni bylo potřeba přitápět už v září, letos teplárna spustila až v říjnu. Protože zároveň od října snížila cenu na 577 korun za gigajoul, můžou se Vyškované těšit tuto zimu na úsporu.

Ten, kdo potřebuje skutečně ušetřit a má kotel na dřevo, si musí pořádně zapracovat. Nejlevnější dřevo totiž sežene v lese. Musí si ho ale sám z lesa odnosit, naložit na vůz, pořezat, naštípat, což je několikadenní náročná a špinavá práce. Přesto se lidem vyplatí.

Dříví na stojato jde na odbyt

„Zájem o dřevo z lesa je poměrně veliký už několik let po sobě a ještě stoupá. Letos jsme od začátku roku do konce října prodali formou samovýroby víc než šest tisíc kubíků. Cena jehličnatého dřeva, které nemá takovou výhřevnost, je kolem sta korun za kubík a cena listnatého kolem dvou set čtyřiceti korun,“ uvedl šéf bučovické lesní správy Otakar Pavlík.

Ten ale ne vždy může zájemce uspokojit. „Sbírání soušek, vývratů, zlomů a napadaných suchých větví se dělá kvůli lesu a ne kvůli lidem. Někdy proto musíme lidi odkazovat na pozdější dobu,“ dodal Pavlík.

Letos zlevnil i plyn. Na jižní Moravě podle mluvčího společnosti RWE Jiřího Bezděka zaplatí lidé až o sto patnáct korun měsíčně méně než loni. Megawatthodina však stále stojí kolem tisícikoruny. Pohodlným a ekologicky příznivým plynem vytápějí lidé sice nejčastěji, přesto ve snaze ušetřit často alespoň kombinují plyn se dřevem.

Plameny praskají, kouř se valí

„Zájem o krbové dřevo stále stoupá. Za metr opracovaného buku zaplatí zájemci necelých patnáct set korun. Náš zákazník má moderní dům s krbem na přitápění. Když je doma, topí dřevem, a když je mimo, přitápí plynem, aby dům nevychladnul. Za zimu utratí za dřevo zhruba sedm až deset tisíc korun,“ uvedl pustiměřský dodavatel dřeva František Pospíšil.

Lidé si kombinaci pochvalují. „Když je venku plískanice a sedneme si třeba k televizi, tak si přitopíme v krbu. Když plameny praskají, tak je to požitek. A plyn neubývá,“ raduje se Antonín Kupčík z vyškovských Dědic, který prý i tak za plyn protopí ročně osmnáct až dvacet tisíc korun. Proklíná ale protější podnik, který topí uhlím. „Valí se tmavý štiplavý kouř, který smrdí,“ povzdechl si Kupčík.

Na vesnicích bývá nedýchatelno

Co naplat, topení uhlím je sice neekologické a je kolem něho hodně práce, ale zato nemusejí zájemci sahat příliš hluboko do kapsy. „Lidé z Vyškovska topí uhlím stále víc a víc. Důvod je jasný, je to jedno z nejlevnějších paliv. Prodává se v různých kategoriích od dvou set sedmdesáti do čtyř stovek korun za metrák. Najdou se i lidé, kteří chtějí učinit zadost ekologii a chtějí vyzkoušet brikety z rašeliny dovážené z východních států. Ty mají stejnou výhřevnost, ale některé státy Evropské unie je klasifikují jako biopalivo, zkrátka nesmrdí,“ uvedl Petr Uhlíř z vyškovských uhelných skladů.

Kamna na tuhá paliva často obyvatele svádí spalovat v nich kdejaký odpad, dokonce i plasty. „Občas se najde někdo, kdo do kotle hodí i to, co nemá. Ale to je bohužel problém mnoha vesnic,“ řekl starosta Křenovic Jaromír Konečný.

Solárních panelů přibývá

Podle ekologů také i na Vyškovsku přibývá lidí, kteří si alternativní zdroje jako kotle na biomasu, tepelná čerpadla nebo solární systémy pořizují do novostaveb. „Například solární panely na ohřev vody vidím na domech stále častěji. Kamna na uhlí zůstávají už jenom ve starších domech. Do nového si je dneska už nikdo nepořídí. Bohužel stále zůstává hodně těch, kteří kvůli drahému plynu topí levnějším uhlím,“ posteskla si pedagožka ze střediska ekologické výchovy Rychta Krásensko Zdeňka Jičínská.

Mnohé vesnice se tak halí do černého dýmu. Příkladem můžou být podle Jičínské třeba Olšany, které ač jsou zplynofikované, drží se nad nimi celou zimu černý mrak, protože jsou v údolí. Potíže s ovzduším mají podle Jičínské na Vyškovsku i Studnice či Nové Sady a Račice-Pístovice, které nejsou plynofikované.

Autor: Šárka Dubská

5.11.2009 VSTUP DO DISKUSE 1
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Před brněnskými strážníky ujížděl řidič, který předtím úmyslně zaparkoval na chodníku před ředitelstvím městské policie ve Štefánikově ulici a odmítal auto odstranit.
1

Rychle a zběsile v Brně. Provokoval strážníky, pak ujížděl i na červenou

Poslední rozloučení s bývalým politickým vězněm a skautským činovníkem Jiřím Navrátilem proběhlo 22. ledna v Praze.
16

Skauti a přátelé se rozloučili s Jiřím Navrátilem

Po útoku kormoránů tekla Ostravicí „krvavá voda"

Doslova masakr ryb způsobila obrovská hejna kormoránů v řece Ostravici v místech, kde se do této řeky vlévá Lučina. Uvedl to jednatel Českého rybářského svazu pro severní Moravu a Slezsko Přemysl Jaroň.

AKTUALIZOVÁNO

Dívenka, která vylétla ze sjezdovky, v nemocnici podlehla vážným zraněním

Dolní Morava – Teprve jedenáctiletá lyžařka se v sobotu 21. ledna dopoledne velmi těžce zranila ve skiareálu na Dolní Moravě. Přes veškerou lékařskou péči dívenka svým zraněním v nemocnici podlehla.

Ředitel psychiatrické nemocnice: Pacienti jsou na prvním místě. Nejsme vězení

Brno /ROZHOVOR/ – Asi šest tisíc lidí ročně podstoupí léčbu v psychiatrické nemocnici v brněnských Černovicích. Podle jejího ředitele Marka Radimského si na péči v ní stěžuje jen minimum z nich. „Personál se snaží pro pacienty dělat, co může. Kdyby na psychiatrii zaměstnanci pracovat nechtěli, už tu nejsou," míní.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies