VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Topí se dřevem i uhlím, zájem je o kotle na biomasu

V kotlích už to zase hučí, radiátory hřejí. Zima je tady a s ní i topná sezona.

5.11.2009 1
SDÍLEJ:

Ilustrační foto.Foto: shutterstock

Díky mimořádně dlouhému babímu létu budeta letošní mít nejnižší počet dnů vytápění za posledních patnáct let. Tvrdí to jednatel tepelné společnosti, která vytápí zhruba tři tisíce sedm set domácností ve Vyškově, Michal Koutník.

Podle vyhlášky ministerstva průmyslu sice topná sezona začíná oficiálně prvního září a končí posledního května, topit se ale musí, pokud je tři dny po sobě venkovní teplota nižší než třináct stupňů nad nulou.

Vloni bylo potřeba přitápět už v září, letos teplárna spustila až v říjnu. Protože zároveň od října snížila cenu na 577 korun za gigajoul, můžou se Vyškované těšit tuto zimu na úsporu.

Ten, kdo potřebuje skutečně ušetřit a má kotel na dřevo, si musí pořádně zapracovat. Nejlevnější dřevo totiž sežene v lese. Musí si ho ale sám z lesa odnosit, naložit na vůz, pořezat, naštípat, což je několikadenní náročná a špinavá práce. Přesto se lidem vyplatí.

Dříví na stojato jde na odbyt

„Zájem o dřevo z lesa je poměrně veliký už několik let po sobě a ještě stoupá. Letos jsme od začátku roku do konce října prodali formou samovýroby víc než šest tisíc kubíků. Cena jehličnatého dřeva, které nemá takovou výhřevnost, je kolem sta korun za kubík a cena listnatého kolem dvou set čtyřiceti korun,“ uvedl šéf bučovické lesní správy Otakar Pavlík.

Ten ale ne vždy může zájemce uspokojit. „Sbírání soušek, vývratů, zlomů a napadaných suchých větví se dělá kvůli lesu a ne kvůli lidem. Někdy proto musíme lidi odkazovat na pozdější dobu,“ dodal Pavlík.

Letos zlevnil i plyn. Na jižní Moravě podle mluvčího společnosti RWE Jiřího Bezděka zaplatí lidé až o sto patnáct korun měsíčně méně než loni. Megawatthodina však stále stojí kolem tisícikoruny. Pohodlným a ekologicky příznivým plynem vytápějí lidé sice nejčastěji, přesto ve snaze ušetřit často alespoň kombinují plyn se dřevem.

Plameny praskají, kouř se valí

„Zájem o krbové dřevo stále stoupá. Za metr opracovaného buku zaplatí zájemci necelých patnáct set korun. Náš zákazník má moderní dům s krbem na přitápění. Když je doma, topí dřevem, a když je mimo, přitápí plynem, aby dům nevychladnul. Za zimu utratí za dřevo zhruba sedm až deset tisíc korun,“ uvedl pustiměřský dodavatel dřeva František Pospíšil.

Lidé si kombinaci pochvalují. „Když je venku plískanice a sedneme si třeba k televizi, tak si přitopíme v krbu. Když plameny praskají, tak je to požitek. A plyn neubývá,“ raduje se Antonín Kupčík z vyškovských Dědic, který prý i tak za plyn protopí ročně osmnáct až dvacet tisíc korun. Proklíná ale protější podnik, který topí uhlím. „Valí se tmavý štiplavý kouř, který smrdí,“ povzdechl si Kupčík.

Na vesnicích bývá nedýchatelno

Co naplat, topení uhlím je sice neekologické a je kolem něho hodně práce, ale zato nemusejí zájemci sahat příliš hluboko do kapsy. „Lidé z Vyškovska topí uhlím stále víc a víc. Důvod je jasný, je to jedno z nejlevnějších paliv. Prodává se v různých kategoriích od dvou set sedmdesáti do čtyř stovek korun za metrák. Najdou se i lidé, kteří chtějí učinit zadost ekologii a chtějí vyzkoušet brikety z rašeliny dovážené z východních států. Ty mají stejnou výhřevnost, ale některé státy Evropské unie je klasifikují jako biopalivo, zkrátka nesmrdí,“ uvedl Petr Uhlíř z vyškovských uhelných skladů.

Kamna na tuhá paliva často obyvatele svádí spalovat v nich kdejaký odpad, dokonce i plasty. „Občas se najde někdo, kdo do kotle hodí i to, co nemá. Ale to je bohužel problém mnoha vesnic,“ řekl starosta Křenovic Jaromír Konečný.

Solárních panelů přibývá

Podle ekologů také i na Vyškovsku přibývá lidí, kteří si alternativní zdroje jako kotle na biomasu, tepelná čerpadla nebo solární systémy pořizují do novostaveb. „Například solární panely na ohřev vody vidím na domech stále častěji. Kamna na uhlí zůstávají už jenom ve starších domech. Do nového si je dneska už nikdo nepořídí. Bohužel stále zůstává hodně těch, kteří kvůli drahému plynu topí levnějším uhlím,“ posteskla si pedagožka ze střediska ekologické výchovy Rychta Krásensko Zdeňka Jičínská.

Mnohé vesnice se tak halí do černého dýmu. Příkladem můžou být podle Jičínské třeba Olšany, které ač jsou zplynofikované, drží se nad nimi celou zimu černý mrak, protože jsou v údolí. Potíže s ovzduším mají podle Jičínské na Vyškovsku i Studnice či Nové Sady a Račice-Pístovice, které nejsou plynofikované.

Autor: Šárka Dubská

5.11.2009 VSTUP DO DISKUSE 1
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Hotel Diplomat v pražských Dejvicích.

Thajci kupují pražský hotel Diplomat a plzeňský Angelo

Mladí lidé

Výzkumníci zjistili: dvacátníci se těžko rozhodují a mají jasno ve vztazích

VIDEO: Ujížděl policistům Pardubicemi. Naboural přitom několik aut

Honičku s policií si v páteční odpolední špičce zkusil 25letý řidič se zákazem řízení. Do policistů i najížděl.

Sbohem a amen, napsal muž před skokem z balkonu

Stále jako živá je tragédie, která ve středu v podvečer otřásla Napajedly. Z balkonu svého bytu v sedmém patře tam vyskočil Jaroslav Janota. Vloni měl střílet na exekutory, za což mu soud letos v lednu vyměřil trest odnětí svobody na dvanáct let. O svém úmyslu skoncovat se životem psal také v posledních hodinách svého života na jednom internetovém blogu.

AKTUALIZUJEME

Kolem strojíren bude zakázaná zóna. Munice létala i mimo areál

Policie se v Poličce chystá na scénář "Vrbětice". Okolí strojíren může zůstat uzavřeno několik týdnů.

Opočno je po čtvrtstoletí tahanic státu

Nejvyšší soud (NS) odmítl dovolání Kristiny Colloredo-Mansfeldové v letitém sporu o renesanční zámek v Opočně na Rychnovsku. Justice památku loni v dubnu pravomocně přiřkla státu.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies