VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Totalitní hračky se vracejí

Je zbytečné opakovat, že rok 1989 změnil v České republice mnohé. Dokonce i vkus dětí. Je to až legrační, zatímco my – za socialismu narození – jsme si ještě spokojeně hráli s výdobytky režimu, naši mladší sourozenci, kteří přišli na svět v roce devadesát a dále, koukají při slovech Igráček a mončičák zmateně. A dojde-li na céčka, nasadí hrdinský výraz a zhodnotí barevné řetězy jediným slovem – retro.

19.3.2011
SDÍLEJ:

Takhle vypadala původní postavička Igráčka. Ilustrační foto.Foto: EFKO

Trojice mončičák, Igráček a céčka dnes zažívá comeback. Kde se tyto hračky vlastně vzaly a jak mohou přispět k vývoji dítěte? Igráček – tedy panáček, jehož hlavním lákadlem byly a jsou sundavací vlasy a ručičky, jež dokážou uchopit předměty – pochází ze sedmdesátých let.

Jméno získal podle společnosti IGRA, v níž sympatického pracovníka navrhli dva designéři – Jiří Kalina a Marie Krejchová.

Malý pracovník

Velmi jednoduše řešená figurka byla ztělesněním jednotlivých povolání. V papírové krabičce tak děti našly nejen panáčka, ale i nástroje nezbytné k výkonu jeho profese. Samozřejmě byste ve škatulkách těžko hledali inženýra a univerzitního profesora. Hitem byli zdravotní sestřičky, cestáři, kuchaři, policisti nebo pošťáci. Zkrátka typičtí zástupci dělnické třídy.

Nutno ale říci, že šlo zároveň o hrdiny dětské fantazie. To jistě potvrdí všichni tatínkové, kteří se doma marně snaží svému Honzíkovi vysvětlit, že pracují jako PR specialista, vedoucí osobního oddělení nebo manažer správy nemovitostí.

Je jasné, že kamarádi ve školce by daleko spíš ocenili funkci popeláře nebo policisty – zkrátka něco hmatatelného, s jasnými atributy, které dokáže uchopit i dětská duše.

Jak tedy panáčci působí na vývoj dítěte?

Psychoterapeutka Jana Březinová na otázku odpovídá: „Já sama Igráčky miluji, hrála jsem si s nimi celé dětství. Jsou to vynikající hračky, které působí na vývoj dítěte celou řadou kladných faktorů. Rozvíjí jemnou motoriku, protože jednotlivé díly jsou malé. Skvělé je, že se jedná o reálné postavy jako kuchař nebo číšník, s nimiž se děti setkávají v běžném životě. Mohou z nich vytvářet kolektiv, učí se utvářet společenské vazby, a navíc získávají všeobecný přehled o jednotlivých řemeslech. A v neposlední řadě jsou Igráčci skutečně hraví.“

Otázkou však je, jestli dnešní inovovaní Igráčci dokážou zaujmout děti v záplavě jiných moderních hraček.

Co se týče dalšího typického zástupce minulého režimu – mončičáka – není jeho pozice na „kapitalistickém“ trhu právě růžová.

Mončičák nefrčí

Zvířátko neurčitého druhu cucající si palec nesmělo v osmdesátých letech chybět v žádné dětské postýlce, prodávalo se draze v Tuzexu, později se objevilo i v obyčejných obchodech. „Originální mončičák pochází z Japonska, ale ti, kteří se prodávali v Česku, se dováželi z Maďarska. Vůbec nevím, jestli na to měli licenci,“ vysvětluje prodejce této hračky David Drtina.

„Maďarští mončičáci byli odlišní z hlediska zpracování. A když si je blíže prohlédnete, zjistíte, že mají i odlišné ksichtíky. Ti japonští jsou takoví veselejší,“ vysvětluje a dodává, že hračky, které můžete v České republice koupit dnes, jsou japonské originály. Jsou produktem firmy Sekiguchi a ve skutečnosti se jmenují Monchhichi.

Plyšák na pomezí medvídka a opičky s dětským obličejem byl navržen rovněž v sedmdesátých letech jako zosobnění lásky a krásy, což potvrdí miliony dětí, které s hračkou usínaly tak dlouho, dokud se jejich světlý kožíšek neproměnil v srst pruhovaného tygra nebo geparda skvrnitého.

Ačkoli je totiž originál zásadně hnědý a střídá jen barevné oblečky, maďarští mončičáci byli světle modří, žlutí a bílí. A děti je milovaly, aby ne. Kdo by nemiloval dokonalou směsici plyšáka a roztomilého miminka, který si dokáže cucat palec, případně ho ke stejnému účelu poskytnout svému majiteli?

Zvířátka, která najdete v obchodech dnes, už ale část dětské naivity ztratila. Je tak paradoxní, že se originál už asi nikdy nedokáže vyrovnat své napodobenině. „Myslím si, že v prodeji mončičáků se nejedná o velký boom. Hračky kupují spíš lidé v mém věku, kteří si s nimi sami hráli a mají s nimi spojené vzpomínky,“ uzavírá David Drtina.

Proto se nejspíš dodnes prodávají i céčka, jež se v osmdesátých letech stala přímo kultovním symbolem a nositelem stylu. Jinak, než že se jedná o nostalgické vzpomínky, si oblibu lisovaných kousíčků plastové hmoty vysvětlit nelze. Jedině že by se snad céčka vrátila zpět na závěsy a záclony.

RADIM BŘEČKA

19.3.2011 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Ladislav Leksa pečuje o hodiny v kostele sv. Josefa v Obořišti.
1

Zvoník Ladislav Leksa: Změna času je proti přírodě

Bohuslav Sobotka na setkání lídrů států Evropské unie.
4 6

Sobotka po summitu EU: Deklarace obsahuje priority České republiky

Ceny Thálie pro Vránovou či Kňažka. V muzikálu uspěl Vojtek

Herečka Alena Vránová převzala dnes večer v Praze za dlouhotrvajícího potlesku zaplněného hlediště české první scény prestižní Cenu Thálie za celoživotní činoherní mistrovství. Na jevišti historické budovy Národního divadla v Praze stála už před devíti lety, kdy přebírala prestižní pohár za výkon v inscenaci Bouřlivé jaro v Divadle Ungelt, které je už téměř 20 let jejím druhým domovem.

Dominik Feri: Lajknutí neznamená hlas v urně. A to je výzva i pro mě

/ROZHOVOR/ Sešli jsme se v restauraci, která podle Dominika Feriho (TOP 09) změnila prostředí v Praze. Ráno tu lidé snídají, odpoledne studenti píší seminární práce a v létě se tady sedí na okenních parapetech a pije pivo. Přesně to vystihuje atmosféru, kterou má nejmladší radní nejen v Teplicích, ale v celé české historii, rád – uvolněnou, plnou života, diskusí a plánů. Ty má Dominik Feri velké. 

Sivok před San Marinem: Vpředu máme hladové kluky, věřím jim

/ROZHOVOR od zvláštního zpravodaje Deníku/ Od českého národního týmu se zítra v San Marinu očekává čisté konto. Podle kapitána Tomáše Sivoka však právě první pohled klame, svěřence Karla Jarolíma, a speciálně obránce, nečeká jednoduchá práce. 

Týdenní zkrat: Milujte se a množte se

V Česku vzrostl počet obyvatel na 10,6 milionu. Migrací přibylo 25 tisíc lidí. Jeden by doufal, že to je proto, že S umělým oplodněním pomáhají Češkám bratranci, ale prý za to můžou zase migranti. 

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies