VYBERTE SI REGION

Tugendhat. Symfonie jednoduchosti

Píše se rok 1928 a manželé Fritz a Greta Tugendhatovi přijíždějí oslavit příchod nového roku do Berlína. Půlnoc však nakonec místo bujarého veselí a přípitku s přáteli tráví v rozhovoru s architektem Ludwigem Miesem van der Rohe. Baví se o jejich plánu postavit si nový dům v Brně.

29.4.2012
SDÍLEJ:

Vila Tugendhat po rekonstrukci.Foto: DENÍK/ Attila Racek

„Ze způsobu, jakým mluvil o svých stavbách, jsme cítili, že máme před sebou skutečného umělce," říká o architektovi ve svých pamětech Greta Tugendhat. Jeho osobnost a vize ji zcela okouzlily. A není divu. Ačkoli zprvu neměl žádné architektonické vzdělání, měl Mies van der Rohe mimořádný talent a smetánka své doby stála fronty u jeho dveří. Greta – snad naštěstí – netuší, že dům snů, který jí Mies van der Rohe postaví, si bude moci užívat jen necelých 8 let. V roce 1938 musí rodina kvůli svému židovskému původu opustit Československo a do vily se již nikdy nevrátí. Pojďme však zpět do krásných 20. let. Mies van der Rohe si osobně přijíždí obhlédnout parcelu, kde má dům stát. Místo ve stráni s výhledem na panorama Brna ho zcela uchvátí a rozhodne se zakázku Tugendhatových přijmout.

Plány se rozjíždí naplno. Architekt má jasnou představu – chce postavit dům, který bude celým svým pojetím vyjadřovat pocit svobody. Základní strategií je otevřenost, minimalismus, dokonalé provedení detailů a použití ušlechtilých materiálů.

Stavbu financuje bohatý Gretin otec Alfréd Loew-Beer, a na peníze tedy netřeba brát zřetel. Částka se nakonec vyšplhá na neuvěřitelných 5 000 000 korun, tedy cenu přibližně 30 běžných rodinných domů. Architekt promýšlí každý detail, na vše osobně dohlíží a není ochotný dělat kompromisy. To se ukazuje například při plánování vstupu do vily. Celá vstupní hala je koncipována tak, aby vytvářela dojem prostornosti a vzdušnosti. Toho je docíleno vyloučením horizontálních linií – všude jsou samé vertikály. Ani dveře nesnižují zárubně a sahají po celé výšce místnosti. Fritz Tugendhat vyjadřuje obavu o praktičnost a táže se architekta, zda by nebylo možné udělat výjimku a použít běžný rozměr dveří. Dostane se mu odpovědi, že ano, ale v tom případě si musí vybrat jiného architekta. Mies stavět nebude. Fritz Tugendhat nakonec ustupuje a architekt si prosadí svou.

V hlavním obytném prostoru pak boří všechny dosavadní konvence. Unikátní je především absence vnějších zdí, které tvoří jen obrovské skleněné tabule. Poprvé v dějinách architektury je u rodinného domu konstrukce nesena pouze sloupy. Díky tomu je prostor neohraničený, přechází do zahrady a ještě dále až k obzoru. Důležitou roli hraje panorama Brna, které je součástí konceptu vily a nahrazuje obrazy – jak se mění počasí i roční období, je obraz pokaždé jiný. Registry v podlaze brání zamlžování oken a ta jsou tak zcela neviditelná. Okna o váze 800 kilogramů lze navíc celá zmáčknutím knoflíku rychle a tiše zasunout do podlahy a zcela schovat. Jde o unikátní propojení interiéru s exteriérem. „Celé Brno nás ujišťovalo, že zmrzneme v domě s tak velkými okny. Ve skutečnosti však sluneční záření pronikající sklem bylo tak silné, že vyhřálo místnost natolik, že jsme o slunných zimních dnech i za vemi nízkých teplot nikdy nemuseli dolní prostor vytápět. Dokonce jsme mohli velké okenní tabule zasunout a sedět jako ve volné přírodě" (vzpomínka Grety Tugendhat).

Kromě vnějšího rozdělení chybí i rozdělení vnitřní. Nejsou zde jednotlivé oddělené místnosti, ale jen zóny, kterými lze volně proplouvat. Dělí je pouze náznaky. Jedním z nich je onyxová příčka. Mies počítal s tím, že se stane hlavním vizuálním prvkem prostoru, a proto sám dohlížel na její výrobu i na instalaci pořadí jednotlivých panelů, aby vynikla struktura kamene. Ten byl vytěžen v pohoří Atlas v Maroku. „Nevím, od jaké kamenické firmy Mies kámen obstaral. Našel ho v Hamburku a měl sloužit k výrobě velkých váz pro luxusní parník. Byl závazně prodán, a proto ho absolutně nechtěli Mieovi postoupit. On ho však shledával tak krásným, že se nevzdal a nakonec ho přece získal" (vzpomínka Grety Tugendhat). Jen cena této příčky by vydala na menší rodinný dům. Onyx je polopropustný a prochází jím sluneční paprsky. V určitou denní dobu začnou kámen obarvovat a vytvářet různé obrazce, až ho zbarví doruda, že vypadá jako by hořel. Vila není zdobena žádnými ornamenty či uměleckými díly. Právě vzácné materiály tvoří luxus, který není křiklavě vyzývavý, ale aristokraticky decentní a o to působivější. Kromě zmíněného onyxu je to italský travertin či makassarský eben z ostrova Celebes.

Zcela unikátní je technické zázemí vily. Bylo zde použito například zařízení na fotobuňku a absolutně mimořádný je systém vzduchotechniky, který umožňuje vzduch ve vile chladit, ohřívat, čistit prostřednictvím několika filtrů, zvlhčovat, a dokonce parfémovat. Součástí vzduchotechnického zařízení je například komora, kde trysky stříkají vodu na mořské kameny, z nichž se pak uvolňují příznivé látky pomáhající při astmatických obtížích. Tento systém je dodnes plně funkční. Mies nechtěl v místnosti viditelná topná tělesa, a i proto byl tento systém vytvořen. V interiéru je téměř neviditelný. V technickém zázemí domu bylo pamatováno na vše, dokonce i na trezor na kožichy s přirozeným prouděním vzduchu, které zamezovalo napadání kožešin moly.

Vila se pro své unikátní řešení stává jedním ze stěžejních děl Miese van der Rohe a vstupuje do dějin architektury. Tugendhatovi se sem stěhují v roce 1930. S napětím sledují vývoj v Německu a se sílící hrozbou nacismu se mezi prvními rodinami rozhodují opustit Československo. Po vzniku protektorátu vilu zabírají Němci a částečně ji poničí. Není to však nic proti tomu, co zde dokážou napáchat Rusové, kteří dovnitř ustájí i koně. Vila v zuboženém stavu je posléze znárodněna. V roce 2001 byla zapsána na seznam památek UNESCO a v letech 2010-2012 prochází rekonstrukcí, která jí navrací podobu ze 30. let.

„Nelze zachytit hloubku jejího prostoru – nedá se nafotit ani natočit, musí se zažít" (Greta Tugendhat).

Denisa Haveldová

Autor: Redakce

29.4.2012 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

POHLEDEM DENÍKU: Zeman a jeho lidé. Co se děje na Hradě?

Odchod vrchního protokoláře Jindřicha Forejta spustil lavinu otázek ohledně toho, jak to vlastně na Pražském hradě chodí.

Mikuláše, anděla a čerta na Slovensku zadržela policie

Bratislava - Tři sourozence převlečené za Mikuláše, anděla a čerta zadržela v západoslovenské Skalici policie. Bratr a jeho dvě sestry v kostýmech měli neobvykle rozdělené role: zatímco Mikuláš koledoval, anděl kradl, informovala slovenská média.

Šedesátiletá řidička smetla před semafory dítě, je těžce zraněné

Česká Třebová - Vážná nehoda se stala ještě za bílého dne uprostřed České Třebové. Auto zde srazilo dítě.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies