VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Typicky české zahrádky jsou i relaxační zónou

Kolonie zahrádek jsou koloritem mnoha našich měst. Kolik lidí v nich hospodaří? Český zahrádkářský svaz jich eviduje téměř sto šedesát tisíc.

28.6.2010 1
SDÍLEJ:

Ilustrační fotoFoto: DENÍK/Eva Kořínková

Zahrádkáři jsou sdruženi ve třech tisících základních organizacích ČZS a pěstitelství provozují jak na vlastních, tak i na pronajatých pozemcích. Nejsou to ale zdaleka všichni, kteří se u nás ve volném čase zahrádkaření věnují.

„Přesný počet tuzemských zahrádkářů neznáme, předpokládáme ale, že dalších dvacet až pětadvacet procent lidí, již nejsou našimi členy, má zahrádky v osadách, které původně vznikly jako chatové,“ říká Miloš Kožešník z ústředí Českého zahrádkářského sva­zu.

Osady se řídí řádem

Ti, kdož jsou členy Českého zahrádkářského svazu, se musí dohodnout, jak to bude v jejich kolonii fungovat.

Pravidla jsou vtělena do osadního řádu. Přijímá ho členská schůze, jež si také volí své představenstvo. Osadní řád například konkretizuje, jaké zahradní domky mohou na jednotlivých parcelách vyrůst.

„Osadní řád zpravidla přejímá územní rozhodnutí příslušného stavebního úřadu pro daný pozemek, který je prohlášen za zahrádkářskou osadu. Je-li v řádu stanoveno, že každý uživatel si může na pozemku vystavět altán například o rozměrech dvacet metrů čtverečních nepřevyšující výšku tři metry, není pak nutné mít povolení na každou jednotlivou stavbu zvlášť,“ vysvětluje Miloš Kožešník.

Některé zahradní osady dávají přednost unifikovaným chatkám, jiné konkrétní doporučení k jejich výstavbě a vhodnému materiálu nijak nespecifikují. „Architektonická“ úroveň stavení v takových zahrádkářských koloniích pak bývá nejen velmi různorodá, ale někdy i velmi problematická.

Patří sem zvířectvo?

Výskyt psů, koček, slepic či králíkáren je v zahrádkářských koloniích záležitost citlivá. „Nejsme chovatelé, proto většina osadních řádů chovatelskou činnost vylučuje,“ informuje Miloš Kožešník.

Pokud se psi nebo kočky v zahrádkářských koloniích vyskytují, mohou se stát příčinou řady problémů. „V naší osadě byl pes, který nikdy nikomu nic neudělal, ale už jen fakt, že v jednom kuse běhal po všech zahrádkách, byl řadě lidí nepříjemný,“ dodává.

Zatímco slepice a králíci se v zahrádkářských koloniích v současnosti objevují skutečně velmi sporadicky, zákaz přítomnosti psů přijímají členské schůze základních zahrádkářských organizací obtížněji. V zahradních osadách v poslední době lidé totiž nejen pěstují zeleninu a ovoce, ale ve stejné míře je využívají také k rekreaci. A pokud vlastní psa, samozřejmě chtějí, aby s nimi mohl trávit čas i na zahrádce.

Rostou tu i toalety

Ať se svým čtyřnohým přítelem, anebo bez něj, mnozí zahrádkáři pobývají v osadách už nejen odpoledne, ale celé víkendy i mnohé letní dny.

„Majitelé či pronajímatelé zahrádek sázejí květiny, pěstují rajčata a okurky, ovšem stejně důležité pro ně je, že se tu mohou jejich děti proběhnout, lovit v nádržích vodní brouky a přenášet je do jezírek,“ potvrzuje nastupující trend využití zahrad k rekreaci Miloš Kožešník.

Díky tomuto trendu se proměňuje i podoba zahrádek – vedle záhonů a pod stromy se objevují větší plochy trávy, prolézačky pro děti, pískoviště či nafukovací bazény.

Tráví-li ovšem lidé v osadách několik dní v kuse, těžko se obejdou bez WC a septiků. „V naší osadě máme společné sociální zařízení a vybudovanou žumpu, která se třikrát až čtyřikrát ročně na naše náklady vyváží,“ uvádí pozitivní příklad, hodný dalšími osadami k následování, Miloš Kožešník. A co zahrádkářští osadníci a odpad?

Popelnicemi vybaveni nejsou, ostatně mohutné vozy technických služeb by se do vraty a zámky uzavřených kolonií stejně nedostaly.

Veškerý zahrádkářský odpad je snadno kompostovatelný. A to ostatní, co si zahrádkář do osady donese, po použití zase – pokud je slušný – vezme a dopraví do popelnice v místě bydliště, kterou si platí.

Stočné je zdarma

Uživatelé zahrádek mohou rostliny zalévat do sytosti, vodu mají levnější. Protože osady nedisponují kanalizací, nemusejí osadníci platit stočné. Pravidelná závlaha přitom prospívá nejen jejich výpěstkům, ale i celému městu.

„Zeleň plní klimatizační roli tím, že se odpařuje. Někdo může říci – kdyby tam nebyly zahrádky, stejně by zde stromy a keře rostly. Jenže co když v létě, kdy město přírodní klimatizaci potřebuje nejvíce, neprší? Pak pomáhají právě zahrádkáři, kteří rostliny zalévají,“ upozorňuje Miloš Kožešník.

Žádné strachy, zahrádkářské kolonie koloritem našich měst zůstanou. Zájem o ně ostatně podněcuje i příklon k biopotravinám a ekologii.

Možná, že by si ale tuzemští zahrádkáři mohli časem vzít příklad od německých kolegů – jejich zahrádkové osady se každý den odpoledne a také o víkendu otevírají všem těm obyvatelům měst, kteří se chtějí jít projít v zeleni a chvílí v ní posedět.

Jak se zahrádkaří v Evropě

- Evropská unie zahrádkářů v současné době zastřešuje národní organizace  zahrádkářů z Belgie, Dánska, Finska, Norska, Švédska, Francie, Holandska,  Německa, Švýcarska, Rakouska, Velké Británie, Polska a Slovenska.

- Evropská unie zahrádkářů, která sídlí v Lucemburku, registruje tři a půl milionu členů.

- V Berlíně zaujímají zahrádky tři tisíce hektarů, což reprezentuje tři a půl procenta rozlohy města, v celém Německu je pak evidováno 1,4 milionu zahrádek.

- Evropská poptávka po zahrádkách v osadách převyšuje nabídku – v Paříži  se čeká na zahrádku až deset let, v Londýně tři roky.

- Evropané uvádějí dva hlavní motivy, proč si chtějí pořídit zahrádku – prvním je rekreační a relaxační, druhým snaha vypěstovat si zdravou, chemickými prostředky nezasaženou zeleninu a také vlastní ovoce.

Autor: Jitka Stuchlíková

28.6.2010 VSTUP DO DISKUSE 1
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Dálnice D8, ministr dopravy Ťok, premiér Sobotka
1 20

Buďte trpěliví, prosí řidiče Ťok

Právník Pavel Franc
4

Aktivista Franc: Bez tlaku občanské společnosti by protikorupční zákony nebyly

Krev v mobilech? Suroviny pro baterie se těží v drastických podmínkách

Věděli jste, odkud pochází suroviny pro mobily, notebooky, nebo televize? Přichází totiž nová doba železná. O kontrolu nad těžbou a obchodem s kovy, ze kterých se vyrábí plošné spoje do elektronických přístrojů, se vedou tvrdé boje, na jejímž počátku jsou zubožené děti v afrických dolech a na konci spokojení uživatelé se smartphony. Z celosvětového byznysu profituje Čína, zásoby ale nejsou nekonečné.

Zeman má dalšího soupeře. Pana Škodu Vratislava Kulhánka

Miloši Zemanovi přibývají silní soupeři. Vedle bývalého předsedy Akademie věd ČR Jiřího Drahoše je to Vratislav Kulhánek, bývalý šéf mladoboleslavské Škody Auto. Jako prezidentského kandidáta ho zítra představí Občanská demokratická aliance podnikatele Pavla Sehnala.

DOTYK.CZ

První světovou válku roznítil nedomrlý intelektuál, který dožil v Čechách

Jeho kulka rozpoutala válku, které podlehlo 40 milionů nešťastníků. Sarajevský atentátník Gavrilo Princip byl bystrý chlapec, v Srbsku dodnes obdivovaný – jmenují se po něm ulice a náměstí. Ovšem mučedníkem se nestal, v době atentátu byl totiž nezletilý a tudíž nemohl dostat oprátku. Princip dožil v Čechách, v terezínské pevnosti, kde jeho tělo rozežírala tuberkulóza a duši sžírala samota i zlé zprávy o válečném osudu jeho milované země.

Stížností na zubaře přibývá, lidem vadí špatná čeština a drahé služby

Jsme zahlceni stížnostmi od pacientů, hlásí Česká stomatologická komora. Každý měsíc jich prý dostanou několik. Stížnosti směřují hlavně na kolegy z cizích zemí. Důvody: zubaři nerozumí dobře česky, další lidem nutí příliš drahé výkony. U některých lékařů se navíc provalilo, že nemají specializaci, kterou uvádějí na vizitce. To by mělo skončit, slibují stomatologové.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies