VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Vánoce po staročesku

Sváteční výzdoba obydlí našich předků vycházela oproti té naší hodně z přírody. Každý předmět také měl svůj symbolický význam a většinou měl zajistit hojnost v příštím roce.

24.12.2013
SDÍLEJ:

ilustrační fotoFoto: DENÍK/Marek Nečina

Adventní výzdoba a samotné stolování napověděly, jak se kterému kraji či regionu dařilo po hospodářské stránce, a měly předesílat i to, zda bude rodina zdravá a šťastná v příštím roce.

Trnože proti bídě

Na Valašsku se štědrovečerní stůl chystal až pozdě odpoledne. Na větších usedlostech se k sobě přitáhly často stoly dva, gazdovský a chasy, aby mohli všichni, tedy hospodář i chasa, povečeřet společně. Trnože se opletly kovovými řetězy a uzamkly na zámek. Symbolický magický kruh pak ochraňoval hospodářství před negativními jevy – mělo to zaručit, že se v příštím roce usedlosti vyhnou živelní katastrofy, čarodějnice, zloději, že stáda ovcí nenapadne divá zvěř a podobně.

Pověry a zvyky

Při štědrovečerní večeři se využívala také magie tvrdého železa. Všichni stolovníci, kteří si během jídla o řetěz opřeli nohy, je pak celý rok měli tvrdé jako to železo, což znamenalo, že je nebolely. Zároveň sepjetí jednotlivých oček řetězu utvrzovalo soudržnost a vztahy v celé rodině.

Vánoční stromeček

Od konce 19. století se i na venkově ujal vánoční stromek, který nahradil rozmarýny či jedlové chvojky, umísťované ve svatých koutech nad stoly. Křesťanství jim připsalo symboliku biblického stromu vědění dobrého a zlého, v ráji i kříže, na němž Kristus vykoupil lidstvo. Také ony se původně zavěšovaly za špičku ke stropním trámům, později se stavěly na stoly nebo do oken, aby byly vidět zvenku. Na Valašsku se o jejich rozšíření zasloužili místní učitelé a duchovenstvo. Zdobily se ořechy a ovocem, papírovými ozdobami a pozlátkem, později drobným pečivem vlastní výroby nebo i svíčičkami. Na větve se připevňovaly ozdoby – skleněné, korálkové i foukané či průmyslově vyráběné, jaké známe i v současnosti.

Věnec, chléb a mince

Mezi základní prvky staročeské výzdoby patřil věnec. Byl svázaný z obilí z posledních dožínek a kladl se doprostřed stolu. Měl zajistit hospodářský úspěch v příštím roce. Na Rožnovsku se místo věnců na holý stůl pod stolůvku rozprostřel nejdříve snopek nevymláceného obilí. Do středu se postavil vzrostlý rozmarýn či jiná zelená rostlina znamení biblického stromu života.

Po pravé straně ležel nenačatý pecen čerstvého chleba, na něm nůž, po levé straně se po hrstečkách, v slaměnce či plátěném ubrousku, položilo vše, co se v hospodářství urodilo. Ve vánoční výzdobě nechybělo ani pár mincí. To proto, aby se domu držely i nadále. Zajímavostí například hrozenkovského stolu byla i slanina, kterou se po případných krádežích v okolí mastily zvony, aby zlodějům zněly v uších a nedaly jim spát, dokud lup nevrátí.

K osvětlení sloužila na stole postavená lojová svíce, jejímž zapálením se pak zahajovala samotná slavnostní večeře. Se zažehnutím světla se však čekalo, až se na obloze objevila první hvězda. Teprve ta rušila to, že který dům se rozsvítí jako první, ten vyhoří nebo v něm do roka někdo zemře. Strach ze smrti „přikoval" také všechny stolovníky v průběhu večeře ke stolu. Během večeře nesměl od stolu nikdo odejít, jinak hrozilo, že v příštím roce zemře. Tento zvyk se držel ve většině oblastí.

Betlém s jesličkami

Zcela nepostradatelnou součástí vánoční výzdoby byl betlém či jesličky, tedy plastické zobrazení evangelijního příběhu Kristova narození. Betlémy existovaly papírové, ve dřevě, také vypalované z hlíny, tesané v kameni nebo odlévané z vosku. Zahrnovaly vlastní jesličkovou scénu, tedy svatou rodinu s Pannou Marií, Ježíškem v jesličkách, svatým Josefem ve chlévě či jeskyni, s andělem Gloria a letící hvězdou, oslíkem a volkem v pozadí a na Valašsku s nepostradatelnými svědky Kristova narození – pastevci s ovečkami. Protože lidé většinou nevěděli, jak starověký Jeruzalém vypadal, kulisy betléma byly jako z místního vesnického života.

Součástí slavnostní výzdoby bylo také obřadní pečivo, které se používalo vlastně už při mikulášské nadílce. Z kynutého těsta, připomínajícího nabývající zlátnoucí slunce, se například na Valašsku pekly nejrůznější páni a panáci, Mikuláši a čerti, mrváně, v Rysové tvarovali panenky, Klobúčané zase splétali lelícky, hnízda, brýle, krúcance a věnce. Zdobilo se zrníčky pepře, koukolu, ale i hrachem, čočkou, fazolemi. Děti si s nimi nejdříve pohrály a pak je snědly.

Kolik členů, tolik peříček

Ze štědrovečerního vdolku zase věštila hospodyně, kdo bude v příštím roce zdráv, či nemocen. Před pečením se do těsta zapíchalo tolik peříček, kolik členů měla rodina. Komu peříčko při pečení shořelo, ten zemřel.

Lenka Vašková

Autor: Redakce

24.12.2013 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Pavel Bělobrádek.
16 8

Bělobrádek: Minimální mzdu dramaticky zvedat nebudeme

Auta OBSE, Ukrajina
AKTUALIZOVÁNO
32 9

Auto mise OBSE na Ukrajině najelo na minu. Řídil Čech. Jeden mrtvý

AKTUALIZUJEME

Volby ve Francii ONLINE: obrovský zájem voličů, měl by pomoci Macronovi

Lid Francie hlasuje v prvním kole voleb, je o ně bezprecedentní zájem. Ve volebních místnostech se tvoří fronty, jaké nebyly k vidění posledních 36 let. Podle politilogů to pomůže centristovi Emanuelu Macronovi. V desítkách evropských měst se demonstruje na podporu EU, tedy proti Le Penové. Favoritce voleb se povedl lapsus - nestihla zaslat své plakáty do volebních místností v zahraničí.

Co s korunou po intervencích? Zavedení eura je v kurzu

Po uzavření intervencí se mezi politiky i byznysmeny otevírá otázka přijetí eura. Je prioritou i pro Svaz průmyslu a dopravy. Česko se při svém vstupu do EU zavázalo euro přijmout. Proti zavedení evropské měny je ministr financí Andrej Babiš.

Rektora ČVUT chtějí senátoři odvolat, ohradil se proti nim

Rektor Českého vysokého učení technického (ČVUT) v Praze Jan Konvalinka se ohradil proti nařčením členů Akademického senátu školy, kteří tento týden podali návrh na jeho odvolání. Reaguje v něm na deset bodů, které čtyři senátoři uvedli jako motiv pro jeho odvolání. Převažují v nich důvody týkající se napjatého hospodaření univerzity. Podle Konvalinky nejsou tvrzení pravdivá.

Akce Kulak, pak samota, vypráví pamětnice

Ze třiaosmdesátihektarového statku v Mistříně na Hodonínsku se museli přestěhovat za jeden den. V roce 1951 jim ho totiž vzali komunisté při akci Kulak. Při ní zabavovali majetek všem velkým statkářům, aby vytvořili státní hospodářství. „Bylo nás devět. Vojáci nás převezli na samotu u Jestřabice na Kroměřížsku, která měla jen jednu místnost," vzpomíná šestaosmdesátiletá Eliška Kolečkářová na dobu, kdy jí bylo osmnáct let. Jejího otce letos hodonínský okresní soud rehabilitoval a očistil jeho jméno.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies