VYBERTE SI REGION

Vánoce po staročesku

Sváteční výzdoba obydlí našich předků vycházela oproti té naší hodně z přírody. Každý předmět také měl svůj symbolický význam a většinou měl zajistit hojnost v příštím roce.

24.12.2013
SDÍLEJ:

ilustrační fotoFoto: DENÍK/Marek Nečina

Adventní výzdoba a samotné stolování napověděly, jak se kterému kraji či regionu dařilo po hospodářské stránce, a měly předesílat i to, zda bude rodina zdravá a šťastná v příštím roce.

Trnože proti bídě

Na Valašsku se štědrovečerní stůl chystal až pozdě odpoledne. Na větších usedlostech se k sobě přitáhly často stoly dva, gazdovský a chasy, aby mohli všichni, tedy hospodář i chasa, povečeřet společně. Trnože se opletly kovovými řetězy a uzamkly na zámek. Symbolický magický kruh pak ochraňoval hospodářství před negativními jevy – mělo to zaručit, že se v příštím roce usedlosti vyhnou živelní katastrofy, čarodějnice, zloději, že stáda ovcí nenapadne divá zvěř a podobně.

Pověry a zvyky

Při štědrovečerní večeři se využívala také magie tvrdého železa. Všichni stolovníci, kteří si během jídla o řetěz opřeli nohy, je pak celý rok měli tvrdé jako to železo, což znamenalo, že je nebolely. Zároveň sepjetí jednotlivých oček řetězu utvrzovalo soudržnost a vztahy v celé rodině.

Vánoční stromeček

Od konce 19. století se i na venkově ujal vánoční stromek, který nahradil rozmarýny či jedlové chvojky, umísťované ve svatých koutech nad stoly. Křesťanství jim připsalo symboliku biblického stromu vědění dobrého a zlého, v ráji i kříže, na němž Kristus vykoupil lidstvo. Také ony se původně zavěšovaly za špičku ke stropním trámům, později se stavěly na stoly nebo do oken, aby byly vidět zvenku. Na Valašsku se o jejich rozšíření zasloužili místní učitelé a duchovenstvo. Zdobily se ořechy a ovocem, papírovými ozdobami a pozlátkem, později drobným pečivem vlastní výroby nebo i svíčičkami. Na větve se připevňovaly ozdoby – skleněné, korálkové i foukané či průmyslově vyráběné, jaké známe i v současnosti.

Věnec, chléb a mince

Mezi základní prvky staročeské výzdoby patřil věnec. Byl svázaný z obilí z posledních dožínek a kladl se doprostřed stolu. Měl zajistit hospodářský úspěch v příštím roce. Na Rožnovsku se místo věnců na holý stůl pod stolůvku rozprostřel nejdříve snopek nevymláceného obilí. Do středu se postavil vzrostlý rozmarýn či jiná zelená rostlina znamení biblického stromu života.

Po pravé straně ležel nenačatý pecen čerstvého chleba, na něm nůž, po levé straně se po hrstečkách, v slaměnce či plátěném ubrousku, položilo vše, co se v hospodářství urodilo. Ve vánoční výzdobě nechybělo ani pár mincí. To proto, aby se domu držely i nadále. Zajímavostí například hrozenkovského stolu byla i slanina, kterou se po případných krádežích v okolí mastily zvony, aby zlodějům zněly v uších a nedaly jim spát, dokud lup nevrátí.

K osvětlení sloužila na stole postavená lojová svíce, jejímž zapálením se pak zahajovala samotná slavnostní večeře. Se zažehnutím světla se však čekalo, až se na obloze objevila první hvězda. Teprve ta rušila to, že který dům se rozsvítí jako první, ten vyhoří nebo v něm do roka někdo zemře. Strach ze smrti „přikoval" také všechny stolovníky v průběhu večeře ke stolu. Během večeře nesměl od stolu nikdo odejít, jinak hrozilo, že v příštím roce zemře. Tento zvyk se držel ve většině oblastí.

Betlém s jesličkami

Zcela nepostradatelnou součástí vánoční výzdoby byl betlém či jesličky, tedy plastické zobrazení evangelijního příběhu Kristova narození. Betlémy existovaly papírové, ve dřevě, také vypalované z hlíny, tesané v kameni nebo odlévané z vosku. Zahrnovaly vlastní jesličkovou scénu, tedy svatou rodinu s Pannou Marií, Ježíškem v jesličkách, svatým Josefem ve chlévě či jeskyni, s andělem Gloria a letící hvězdou, oslíkem a volkem v pozadí a na Valašsku s nepostradatelnými svědky Kristova narození – pastevci s ovečkami. Protože lidé většinou nevěděli, jak starověký Jeruzalém vypadal, kulisy betléma byly jako z místního vesnického života.

Součástí slavnostní výzdoby bylo také obřadní pečivo, které se používalo vlastně už při mikulášské nadílce. Z kynutého těsta, připomínajícího nabývající zlátnoucí slunce, se například na Valašsku pekly nejrůznější páni a panáci, Mikuláši a čerti, mrváně, v Rysové tvarovali panenky, Klobúčané zase splétali lelícky, hnízda, brýle, krúcance a věnce. Zdobilo se zrníčky pepře, koukolu, ale i hrachem, čočkou, fazolemi. Děti si s nimi nejdříve pohrály a pak je snědly.

Kolik členů, tolik peříček

Ze štědrovečerního vdolku zase věštila hospodyně, kdo bude v příštím roce zdráv, či nemocen. Před pečením se do těsta zapíchalo tolik peříček, kolik členů měla rodina. Komu peříčko při pečení shořelo, ten zemřel.

Lenka Vašková

Autor: Redakce

24.12.2013 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

POHLEDEM DENÍKU: Zeman a jeho lidé. Co se děje na Hradě?

Odchod vrchního protokoláře Jindřicha Forejta spustil lavinu otázek ohledně toho, jak to vlastně na Pražském hradě chodí.

Mikuláše, anděla a čerta na Slovensku zadržela policie

Bratislava - Tři sourozence převlečené za Mikuláše, anděla a čerta zadržela v západoslovenské Skalici policie. Bratr a jeho dvě sestry v kostýmech měli neobvykle rozdělené role: zatímco Mikuláš koledoval, anděl kradl, informovala slovenská média.

Šedesátiletá řidička smetla před semafory dítě, je těžce zraněné

Česká Třebová - Vážná nehoda se stala ještě za bílého dne uprostřed České Třebové. Auto zde srazilo dítě.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies