VYBERTE SI REGION

Voda letos podražila v průměru o dvě až 2,5 procenta

Vodné a stočné v Česku letos meziročně vzrostlo v průměru o dvě až 2,5 procenta. Růst je o něco mírnější než loni, kdy dosáhl okolo tří procent. Na tiskové konferenci to dnes řekl předseda Sdružení oboru vodovodů a kanalizací (SOVAK) František Barák. Za kubický metr vody obyvatel Česka letos platí v průměru zhruba 85 korun. Mezi cenami v jednotlivých regionech panují výrazné rozdíly. Nejdražší voda je v Táboře, kde cena dosahuje 106 korun. Naopak nejméně, 48 Kč platí za vodu lidé v Jaroměři na Náchodsku.

21.1.2015 4
SDÍLEJ:

Ilustrační fotoFoto: Karel Dvořák

Například největší tuzemská vodárenská společnost, Pražské vodovody a kanalizace, která zásobuje vodou 1,25 milionu obyvatel hlavního města a okolí, zdražila letos vodu o 2,4 procenta. Jejich zákazníci za krychlový metr vody platí 77,65 Kč. Odběratelé Severočeských vodovodů a kanalizací, kterých je více než 1,1 milionu, platí letos za vodu 96,03 Kč, což je téměř o čtyři procenta více než loni.

Řada vodáren letos nezdražovala vůbec, v Českém Krumlově voda o dvě setiny procenta zlevnila. Obecně podle Baráka platí, že více za vodu uhradí obyvatelé velkých aglomerací než menších měst a obcí. Vodovodní síť ve větších sídlech však bývá v důsledku vyšších investic zpravidla v lepším stavu.

„U malých provozovatelů v řadě případů nešly do obnovy a rekonstrukcí žádné prostředky," uvedl Barák. Zejména v některých menších městech a obcích, které si provozují vodárenský systém samy, je podle něj proto vodovodní síť ve velmi špatném stavu.

Průměrná spotřeba? 96 litrů na den

Průměrná spotřeba vody v Česku loni podle Baráka dosáhla 36 metrů krychlových na obyvatele, což představuje 96 litrů na den. Z dlouhodobého hlediska se stále snižuje. „To znamená, že spotřebitel v České republice zaplatí zhruba 3060 Kč za vodné a stočné za jeden rok," podotkl Barák. Při spotřebě okolo sta litrů denně člověk za vodu zaplatí zhruba 8,50 Kč. Výdaje za vodu činí v průměru necelých 1,5 procenta rodinných výdajů, uvedl Barák.

Zatímco v roce 1991 bylo napojeno na vodovod 84 procent populace, loni to bylo téměř 94 procent. Délka kanalizační sítě se za stejné období zdvojnásobila a přesahuje dnes 44.000 kilometrů. Přestože jsou v tuzemsku tisíce provozovatelů a tisíce vlastníků vodárenské infrastruktury, ve vodárenství hrají prim velké vodárenské korporace. Dvacítka těch největších zásobuje vodou 80 procent odběratelů.

Zhruba polovina pitné vody pochází z povrchové, zhruba polovina z podzemní. „Podzemní voda je kvalitnější, obvykle se lépe upravuje a je podstatně levnější," řekl Barák. Vodárenské firmy platí státu za odběr jednoho kubíku podzemní vody dvě koruny. Povrchovou vodu nakupují vodárny od jednotlivých státních podniků Povodí. Je dražší a její cena se pohybuje od čtyř do devíti korun za metr krychlový.

Obnova vodárenské infrastruktury

Roční obrat oboru se podle Baráka pohybuje okolo 27 miliard korun. Více než třetinu odvedou firmy státu ve formě daní a nejrůznějších poplatků. Na obnovu vodárenského majetku by podle něj mělo ročně směřovat zhruba 17 miliard korun, v opačném případě může být ohrožena jeho provozuschopnost.

Právě investice do infrastruktury podle vodáren výrazně ovlivňují ceny vody. Vodárenské společnosti často upozorňují, že se do ní investuje méně, než je potřeba. Řada kritiků však roky upozorňuje na to, že špatně byl po privatizaci nastaven celý vodárenský systém v ČR.

Například protikorupční organizace Transparency International (TIC) v minulosti opakovaně upozornila, že veřejný sektor následkem předchozí privatizace ziskové části vodohospodářských společností přichází o značné prostředky, které mohly být použity k financování potřebné obnovy vodárenské infrastruktury. Současné nastavení smluv se soukromými provozovateli navíc městům a obcím komplikuje přístup k dotacím z Evropské unie.

Autor: ČTK

21.1.2015 VSTUP DO DISKUSE 4
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Ilustrační foto.
AKTUALIZOVÁNO

Pád vrtulníku pár kilometrů od zavaleného hotelu si vyžádal šest mrtvých

Petra Kvitová
14 5

Případ tenistky Kvitové: šlo o vydírání

Prezident nevylučuje, že podá kárnou žalobu kvůli kauze Rath

Třemošná - Prezident Miloš Zeman dnes nevyloučil, že podá kárnou žalobu na soudce, který v korupční kauze Davida Ratha rozhodl o nezákonnosti pořízených odposlechů. "I prezident má právo podat kárnou žalobu v případě, kdy soudce pochybí. A já nevylučuji, že právě v této kauze této kárné žaloby využiji," řekl Zeman na setkání s obyvateli v Třemošné u Plzně.

Iráčtí uprchlíci, kteří žijí v Českém Těšíně, našli práci

Český Těšín - Pro všechny dospělé irácké křesťanské uprchlíky, kteří loni přijeli do Moravskoslezského kraje a nakonec se usídlili v Českém Těšíně na Karvinsku, se podařilo najít práci. V kraji z původních čtyř rodin nakonec zůstaly tři, celkem 13 lidí, řekla dnes novinářům Zuzana Filipková ze Slezské diakonie, která křesťanským uprchlíkům pomáhá s integrací.

Proč republika nekončí u Ostravy? Před 98 lety Češi uspěli v bitvě o Těšínsko

Sotva oschla krev první světové války, už se prolévala nová. Česko-polským Těšínskem se během sedmi dnů přehnal konflikt, díky němuž dnes v Bohumíně, Karviné nebo Třinci mluvíme česky.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies