VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Vodné stoupá, lidé zvažují studně. Jaká jsou rizika?

Nezávislost na vodovodu a tím i rostoucí ceně vody je asi nejčastějším důvodem pro vykopání či vyvrtání studny. Kdy se studna vyplatí a jaká jsou hlavní rizika jejího pořizování?

29.6.2013 1
SDÍLEJ:

Ilustrační fotoFoto: HZSOK

Odpovědi se různí už proto, že vždy nelze odhadnout, jak hluboko se voda najde a jaká bude její kvalita. Třeba vedoucí oddělení ochrany životního prostředí pelhřimovského městského úřadu Milan Vejmělek tvrdí, že počet nových studní se nijak zásadně nezvyšuje. Podle něj se vlastní studna nevyplatí zvláště uprostřed obcí zásobovaných vodou a také není ekonomická jen pro jednu domácnost.

Návratnost při nákladech i přes tisíc korun za metr hloubky podle Vejmělka může jít do desítek, dokonce stovek let. „Je to pak spíše přepych nebo psychologická záležitost. Jde totiž o velké náklady s dlouhou návratností jednak na její vybudování, případně pak i do technologie na úpravu vody," říká Vejmělek. Na Vysočině se studny hloubí v průměru asi do třiceti metrů.

Dodává ale, že jiná situace je u studny určené pro závlahu zahrady, kde může být nižší kvalita vody. „S kvalitou vody je to vždy loterie už proto, že je tu také velké procento zemědělských pozemků, což znamená i vysokou hodnotu dusičnanů," varuje Vejmělek. V obvodu s rozšířenou působností, který pelhřimovský úřad pokrývá, se ročně sejde 40 až 50 žádostí o novou studnu.

Jiný pohled má Pavel Kozubek z Pelhřimova, který spolupracuje s velkomeziříčskou firmou Vrtané studny Dohnal Marek. „Vodné se za posledních dvacet let rapidně zvyšuje a bude dále stoupat, někde už se blíží ke sto korunám, takže investice se vrátí dříve než za desítky let," říká projektant, který připravoval studny nejen pro soukromníky, ale třeba i městský letní tábor.

S úředníkem polemizuje i co se týče rizika kontaminace. „Deset metrů od středu studny nesmí být žádné odpady, pohonné hmoty ani kompost, ale i proti znečištění z polí se dá studna dobře izolovat. Pod skruží v hloubce 1,5 metru se udělá můstek z bentonitu, jílu a cementu, který vodu z povrchu nepropouští, takže riziko znečištění z povrchu je minimální. Navíc tady převažují ruly a žuly a voda prosakující puklinami se samovolně čistí," říká Kozubek.

Co se týká odhadu hloubky, podle projektanta dobře funguje tradiční proutkařství.

„Pro přesnější odhad lze využít elektromagnetickou metodu, ale je to dražší," dodává s tím, že studna do třiceti metrů vyjde do 50 tisíc korun.

Hlubší už musí mít dobrozdání od Českého báňského úřadu, protože jde o „důlní dílo". Kozubek zatím nejhlubší studnu vrtal na Děčínsku, a to 134 metrů.
Výhodu mají domy, u kterých je voda v malé hloubce. „U nás je asi v hloubce tři metry, takže studna se nám vyplácí. Má kvalitní vodu a čistili jsme ji naposledy asi před deseti lety, jinak s ní žádné další náklady nemáme," říká František Bína z Rytova.

Zejména u některých malých vsí jsou studny nutností, protože chybí veřejný vodovod. Příkladem je Čížkov.  „Řešilo se to před třiceti lety ještě za minulého režimu, kdy se brigádně kopaly studny směrem na Cerekev s tím, že z nich povede vodovod do obce. Ale ukázalo se, že voda z nich není dobrá, takže lidé se přeorientovali na studně a díky nim je teď každá chalupa zabezpečená," uvádí starosta Čížkova Miloslav Zeman.

Dodává, že za dobu svého starostování neslyšel požadavek vybudování vodovodu. „Kdyby se dělal, stálo by to miliony korun a lidé by se k němu asi stejně nepřipojili," domnívá se čížkovský starosta.

Co je třeba k nové studni mít?

Její stavitel musí mít projekt a stanovisko hydrogeologa. Když se pak vrt povede (zvlášť v písčitých oblastech hrozí, že podloží vrt zasype), jde věc na příslušný úřad, a ten vydá stavební povolení. Pavel Kozubek doporučuje tento ideální postup zvlášť pro případ toho, že by bylo třeba udělat víc vrtů: 1) pouze projekt vrtu, 2) posudek hydrogeologa a teprve 3) samotný projekt vrtané studny (vypracován autorizovaným specialistou).

Lidé také řeší, zda je lepší vrtaná, nebo kopaná studna. Na kopané se „ušetří" prací, ale vyžaduje skruže, může víc vysychat a více se zanášet, a hlavně nelze „rukama" kopat do skály. Ve vrtané studni se „díra" o průměru 20 centimetrů tolik nezanáší, ale zase k ní musí přijet těžká technika a také ji na rozdíl od kopané nejde pouze svépomocí prodloužit.

Autor: Jan Mazanec

29.6.2013 VSTUP DO DISKUSE 1
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Vladimír Mečiar
6

Sporné Mečiarovy amnestie. Slovenští poslanci otevřeli cestu k jejich zrušení

Michaela Marksová
4 5

Marksová: Opatření vůči řidičům hraničí se šikanou. Oplatíme stejnou mincí

Zemina zasypala dva dělníky, nehodu nepřežili

Dva muže zasypal a usmrtil sesuv zeminy u statku v Zahořanech nedaleko Přestavlk u Čerčan. Na pomoc dělníkům, které při výkopových pracích zasypal nenadálý sesuv svahu, pod nímž kopali, přijeli do Zahořan, hasiči ze širokého okolí.

AKTUALIZOVÁNO

Rusnok: Konec intervencí může nastat prakticky kdykoli

/ANKETA/- Konec režimu devizových intervencí může nastat kdykoliv po konci tzv. tvrdého závazku, tedy od dubna, řekl dnes guvernér ČNB Jiří Rusnok. Zároveň upozornil, že centrální banka již nebude zveřejňovat možné scénáře načasování konce kurzového závazku.

Youtuber před soudem: Dostal podmínku za vulgarismy

Petr Jelínek z Jihlavy s přezdívkou Pstruh103 je na Vysočině vůbec prvním tvůrcem videí na internetu, takzvaným youtuberem, který skončil před soudem.

Divoké ráno na dálnici D1: nehoda auta s kamionem i hořící motor

Nehoda osobního auta a kamionu zkomplikovala cestu do práce řidičům jedoucím ve čtvrtek ráno po dálnici D1 ve směru z Vyškova na Brno. Kvůli střetu dvou aut byla dálnice u obce Luleč na Vyškovsku na čas uzavřená a tvořily se kolony.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies