VYBERTE SI REGION

Zakrslí králíci mají krátké uši a berani jsou učenliví

Pokud se rozhodnete pořídit svým ratolestem zakrslého králíčka a chcete, aby nový člen rodiny malým také zůstal, vybírejte podle délky uší.

19.2.2013
SDÍLEJ:

Ilona Mohelská, chovatelka čistokrevných morčat.Foto: Deník/Barbora Tesnerová

Tuto i další rady poskytovali na sobotní výstavě drobného zvířectva v kralupském areálu Dřevák chovatelé i samotní organizátoři akce zcela zdarma každému, kdo potřeboval. A kdo byl ochotný vyslechnout si nejen zanícený, ale také skrz na skrz zajímavý výklad či komentář snad ke každému zvířeti, které bylo na výstavě k vidění.

Jedním z nejzkušenějších a věci nejznalejších byl Jiří Schönfelder. Muž, který měl na starosti administrativu týkající se prodeje zvířat a který má za sebou padesátiletou kariéru posuzovatele králíků. „Dneska jsem tu ale spíš jenom jako poradce," bránil se Schönfelder chvále a uznání z úst dalšího z důležitých mužů víkendu, jednatele Jaroslava Šebka. „Je příliš skromný, nikdo jiný toho neví tolik co on," kroutil hlavou Šebek, zatímco jsme chodili od klece ke kleci a mně se dostávalo odborného poučení o přítomných ušácích.

A že rozhodně bylo na co koukat! Člověk by řekl obyčejný králík, takových mají v každé vesnické chalupě půl tuctu. Jenomže ti čistokrevní jsou dnes k vidění spíše jen výjimečně.

„Můžeme zkusit vyfotit nejmenšího s největším, ať je vidět ten rozdíl," navrhl najednou Jiří Schönfelder a hned se pustil do organizace. Sehnal chovatele Jana Horkého, kterému patřil sedmikilový belgický obr, a kilového zakrslého králíčka vyndal z klece sám.  „Dáme je na sebe, snad tu chvíli vydrží," pokračoval Schönfelder a usadil ušatého mrňouska na hřbet králičího obra. Chvilka napětí, několik uklouznutí po husté, hladké srsti – a voilá! Podařilo se, fotografie byla na světě.

Beran se rychle učí

„Vidíte ty krátké uši? To je hlavní znak zakrslých králíků. Když se podíváte na králíky někde ve zverimexu u hypermarketu, zjistíte, že ti mívají dlouhé uši. Z takových pak vyroste normální tříkilový kus," upozornil Schönfelder, který vyšlechtil plemeno zakrslý beran. „Berani jsou hrozně chytří, učenliví. Když vyrůstají s lidmi, naučíte je bez problémů chodit na záchod a můžete s nimi dělat třeba králičí hop," vložil se do hovoru Jaroslav Šebek. „To je něco jako psí agility, králíci tam překonávají různé překážky, skáčou, prolézají tunelem," dodal na vysvětlenou.

Králičí plemena, která byla na výstavě k vidění, byla velmi různorodá. Od roztomilých drobečků k mnohakilogramovým monstrům. Od čistě bílých přes strakaté, červené, modré a divoce zbarvené až po černé. Nebo od těch, co doráželi na klec, aby nahnali návštěvníkům strach, po takové, kteří si vysloveně říkali o pohlazení. „Jsou to všechno mazlíci, stačí se k nim umět chovat," přiznal Jaroslav Šebek ve chvíli, kdy svíral jednoho z králíčků v náručí, a ten se mu otíral čumáčkem o nos. „Nicméně vyjma těch zakrslých jsou to pořád masná plemena," upozornil na možná trochu krutou realitu.

Přesně naopak jsou na tom ovšem holubi, kterých bylo na výstavě také poměrně hodně. „Holubi se dnes chovají hlavně z exteriérových důvodů, ačkoliv není to tak dávno, co se některá plemena chovala i na maso," vysvětlil Šebek s pohledem upřeným na ptáka, který stavbou svého těla připomínal spíš menší slepici. „Těm se říká king a jak vidíte, svaloviny je na něm dost," dodal s pokrčením ramen.

Sobotní akce byla příležitostí nejen pro děti přesvědčit své rodiče, že králíček je ideální mazlíček do domácnosti, ale také pro další chovatele nakoupit nové kusy a rozšířit tak svůj vlastní chov.

„Ale dneska je to slabé, normálně chodí tak šest, možná sedm set lidí a prodáme kolem sto padesáti kusů," posteskl si Jiří Schönfelder. „Já tu teď mám ani ne padesát dokladů o prodeji, přitom kdo nenakoupí v sobotu, nenakoupí vůbec," povzdychl si a dodal, že největší díl viny na slabé návštěvnosti nese počasí. „Sníh hodně lidí odradil, raději zůstali doma," řekl.

Vejminek pro morčata. I tak může vypadat chovatelství v Česku

Přijela až z Velvar, aby v kralupském Dřeváku představila svou chovatelskou chloubu – anglické crested. Tedy morčata.

Ilona Mohelská chová čistokrevá morčata s průkazem původu asi sedm let. Její láska k těmto drobným hlodavcům začala už v dětství.  „Morčata jsem měla už jako malá, i když ne tahle barevná, ta u nás totiž dřív vůbec nebyla," upozornila chovatelka a pohladila přitom morče, které svírala v náručí. „Vrátila jsem se k nim přes různá další zvířata. Jakmile jsem před pár lety přičuchla k těmhle výstavním krasavcům, už jsem je nepustila," přiznala Ilona Mohelská.

Doma má na osmdesát hlodavců, ti přitom bydlí ve vlastním venkovním domečku  s výběhem. Mají tedy jakýsi svůj soukromý vejminek.

„Starat se o ně je dost náročné, musím tomu věnovat hodně času. Krmení, čištění, přípravy na výstavy…" vyjmenovala Mohelská, co všechno je pro morčata potřeba zařídit. „Přitom nemůžu říct, že by mě chov morčat uživil, to naopak já dotuji je!" zasmála se chovatelka, která svým čtyřnohým svěřencům každý týden skrmí dvanáct až patnáct kilogramů sypkých obilných směsí.

Na nezájem veřejnosti si ale nestěžuje, o čistokrevná morčata je zájem stále. „Děti je chtějí na mazlíky, když máte jedno, není složité se o ně postarat. A ozývají se mi i další chovatelé, kteří chtějí prostřednictvím mých morčat rozšířit svůj genofond," uvedla chovatelka.

Třicet chovných samců má celý rok co dělat, samičky totiž mívají mláďata dvakrát ročně. „Porody přitom nejsou nic snadného, mláďata bývají velká s velkými hlavičkami. Každou samici musím hlídat, aby se něco nestalo," upozornila Mohelská, která vedle morčat chová také psy. Konkrétně papillony.

„Mám jich pět, zrovna máme štěňata. S morčaty vychází v pohodě, jsou na ně zvyklí," upřesnila chovatelka, kterou její rodina považuje za maličko výstřední. „Děti mám sice už velké, ale za exota mě asi trošku mají, to je pravda," přiznala milovnice morčat.

Autor: Barbora Tesnerová

19.2.2013 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

Čeští vědci přišli na to, proč někteří lidé marodí častěji

Brno – Proč jsou někteří lidé náchylnější k infekcím a alergiím? Na tuto otázku možná našli odpověď vědci z Masarykovy univerzity a Fakultní nemocnice u svaté Anny v Brně. 

Pes vběhl na cizí pozemek, majitel mu ustřelil přirození. Teď jej soudí

Klatovsko – Nelehký úkol stojí před klatovským okresním soudem. Musí rozhodnout, zda je Zdeněk Skalický (53 let) nebezpečný pistolník, který ustřelil samonabíjecí pistolí psu přirození jen proto, že vběhl na jeho pozemek, nebo šlo jen o nešťastnou náhodu, když se chovatel snažil bránit své ovce před útočícím predátorem.

Trump pozval Zemana na návštěvu Bílého domu

Praha - Příští americký prezident Donald Trump pozval českého prezidenta Miloše Zemana k návštěvě Bílého domu. Řekl mu to v dnešním telefonickém rozhovoru, sdělil mluvčí Hradu Jiří Ovčáček. Návštěva by se mohla uskutečnit v dubnu příštího roku.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies