Deník
VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Vzrostlé stromy na zahradě je možné kácet opět jen s povolením

Kácení stromů na vlastní zahradě je znovu přísnější. Volnější režim, který platil od léta 2013, se ruší s koncem loňského roku. „Vše se opět vrátilo do původních kolejí," řekl vedoucí odboru životního prostředí na Městském úřadu v Třebíči Pavel Vosátka.

15.1.2015 3
SDÍLEJ:

Ilustrační fotoFoto: Archiv

Žádné povolení na oploceném pozemku u svého domu nepotřebují majitelé, pokud chtějí pokácet ovocný strom. U ostatních vzrostlých dřevin již záleží na jejich velikosti.

„Pokud obvod kmene měřený ve výši 130 cm nad zemí přesáhne 80 cm nebo celková plocha kácených zapojených porostů dřevin přesáhne 40 metrů čtverečních, je pro jejich kácení nutné povolení orgánu ochrany přírody příslušného městského či obecního úřadu. Do této míry stačí pouze ohlášení," vysvětlil Vosátka.

Pokud si někdo není jistý, zda ke kácení stromu na pozemku ve svém vlastnictví potřebuje či nepotřebuje vyřídit povolení, stačí se informovat na příslušném odboru životního prostředí. „Tohle funguje. Lidé volají a ptají se," sdělil Vosátka.

To, že někdo o povolení na pokácení stromu požádá, ještě neznamená, že je také dostane. „Přijdou lidé z našeho odboru na kontrolu podívat se, zda vše odpovídá tomu, co je uvedené v žádosti. Na místě se také vyhodnotí zdravotní stav stromu nebo jaké škody působí. Na základě toho se rozhodne. V žádném případě není žádost automaticky odsouhlasena. Je mnoho stromů, u nichž nevyhovíme a žádost o pokácení zamítneme," popsal Vosátka.

Dalším omezením je také nutnost respektovat vegetační období stromů. „Kácet by se mělo nyní v zimě, kdy je to pro strom nejšetrnější. Jakmile začne strom na jaře pučet, tak by se již kácet nemělo," řekl Vosátka.

Volnější pravidla neplatila ani rok a půl. „Předchozí podoba vyhlášky diskriminovala vlastníky staveb pro rodinnou rekreaci a majitele zahrad v zahrádkářských koloniích. Kvůli nejasné definici došlo v některých částech republiky ke značnému úbytku zeleně. Obdrželi jsme mnoho stížností od veřejnosti, měst a obcí. Dosavadní vyhláška také vyvolávala sousedské spory a úřadům kvůli ní přibylo administrativy," vysvětlil zavedení přísnějšího režimu náměstek ministra životního prostředí pro legislativu Vladimír Mana.

Žádný dramaticky vysoký počet žádostí zatím na třebíčský úřad nedorazil. „Nedošlo k žádnému výraznému nárůstu žádostí o kácení stromů na zahradách. Ono také asi dobíhá to, že pokud chtěl někdo něco vykácet, tak to stihl, než začal přísnější režim platit. Navíc doba, kdy žádostí chodí nejvíce, je únor a březen, kdy si lidé uvědomí, že končí období vegetačního klidu," dodala Hana Koutná z třebíčského odboru životního prostředí.

Autor: František Vondrák, Redakce

15.1.2015 VSTUP DO DISKUSE 3
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

V Záporoží odstranili sochu Lenina, největší na Ukrajině.
4

Na Ukrajině už Lenina ve městě nepotkáte. Možná v továrně a na návsi

Servírka Barbora Horská byla jednou z těch, která ženu obsluhovala. Na snímku u stolu, kde podvodnice seděla.
4

Blondýna dál okrádá opavské restaurace, policie je na ní krátká

Piráti, sundejte mě z vězeňského autobusu, požaduje Nečasová. Hrozí právníky

Advokáti Jany Nečasové (dříve Nagyové) požadují po Pirátské straně, aby odstranila podobu někdejší šéfky kabinetu premiéra Petra Nečase z "vězeňského autobusu", s kterým tento týden vyrazila do volební kampaně. Piráti na autobusu poukazují kresbami na kauzy politických protivníků. V předžalobní výzvě, žádají zástupci Nečasové také omluvu, v opačném případě hrozí právními kroky. 

Venkovské prodejny končí kvůli zvyšování platů. Má je stát dotovat?

Češi chtějí zachránit venkovské obchody. Šedesát šest procent lidí v České republice souhlasí s tím, že by měl stát ztrátové prodejny v malých obcích do 500 obyvatel finančně podporovat. Pouze 26 procent lidí je proti tomu. Z vesnic pomalu mizí hospody, obchody i pošty.

Z Polska vezli marihuanu za dva miliony. Hrozí jim dvanáct let

Vezeme deset kilo technického konopí, hájila se osádka osobního auta. Jenže hlídku celníků, která je na Pardubicku zastavila, o tom nepřesvědčila.

Pákistánská nositelka Nobelovy ceny za mír nastoupí na Oxford

Malála Júsufzajová, která v současnosti žije v Birminghamu, byla přijata ke studiu na prestižní anglickou univerzitu v Oxfordu. Dvacetiletá držitelka Nobelovy ceny za mír z roku 2014 a zároveň nejmladší posel míru Spojených národů získala v závěrečných středoškolských zkouškách třikrát hodnocení „A“, což byla podmínka pro přijetí.  

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení