VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Z pivovaru má být hospic. Chudeničtí tomu nevěří

Náklady na přestavbu významné budovy v Chudenicích jsou odhadnuty na 60 milionů korun.

18.2.2012
SDÍLEJ:

Chudenice, ilustrační fotoFoto: DENÍK/Ludvík Pouza

Bývalý Czernínský pivovar, který stojí v centru Chudenic a který je dnes v majetku Rytířského řádu svatého Václava, by se mohl proměnit na domov pokojného stáří a hospic. Předpokládané náklady na přestavbu se odhadují kolem 60 milionů korun. Ty ale řád zatím nemá.

Rytířský řád svatého Václava EOSW je mezinárodní nevládní organizace s cílem napomáhat opuštěným dětem v dětských domovech s jejich zařazováním do společnosti po dovršení dospělosti. Nyní chce řád vstoupit také do oblasti péče o staré a nemohoucí občany. Za tímto účelem zakoupil od výrobního družstva Tvar v Klatovech budovu bývalé výrobny dřevěných hraček, původního zámeckého pivovaru v Chudenicích. „Řádu vyhovovala nejen cena objektu, ale také poloha budovy v městečku,“ říká starosta Chudenic a kancléř Rytířského řádu sv.Václava David Klíma.

Bývalý pivovar je jednopatrová, jednokřídlá, částečně podsklepená budova doplněná o třípatrovou klasicistní věžovitou vestavbu. A právě tyto objekty by se mohly jednou proměnit v samotný domov pokojného stáří s hospicem. „Věž by mohla být využita pro potřeby řádu a jako zázemí správy hospice. Přízemí hlavní části objektu by mohlo sloužit společenským účelům. Tam by byla recepce, refektář (jídelna), kuchyně, sklady, kaple, případně výstavní sál a podobně. Vlastní pokoje domova a lůžková část hospice jsou projektovány do podkrovních prostor. Pro tento účel bude nutné ale rozebrat stávající dožilý krov a jeho nosné části nahradit železnou konstrukcí vyhovující zejména statickým normám. V prostoru krovu, který je značně objemný, by mohla vzniknout dvě patra pokojů a společenský prostor. Celková kapacita je zatím propočítána na zhruba 46 lůžek v jednolůžkových, dvoulůžkových pokojích a oddělení hospice,“ informuje Klíma.

Přípravných projekčních prací se ujal architekt Václav Kubec, jehož rod má v Chudenicích hluboké kořeny. Celkové náklady na zřízení domova pokojného stáří a hospice Jana Pavla II. v Chudenicích se odhadují na 40 až 50 milionů korun. Řád chce tyto nemalé finanční prostředky získat ze státních i krajských dotačních titulů, nadačních fondů i prostředků strukturálních fondů EU.

I když se zatím nedaří sehnat peníze na celý projekt, je právě dokončována projektová dokumentace na rekonstrukci alespoň části přízemí, která by měla sloužit společenským účelům, jako výstavní a přednáškový sál. Projekt s názvem Křesťanské komunitní centrum Chudenice nemá sloužit podle starosty jen věřícím, ale právě díky výstavnímu, koncertnímu a přednáškovému sálu i všem občanům Chudenic.

Není podpora

K přestavbě bývalého pivovaru na domov pokojného stáří a hospic a komunitní centrum jsou ale kritičtí především obyvatelé Chudenic. Ti totiž nevěří tomu, že se s bývalým pivovarem, i když už začíná výrazně chátrat, bude něco dít. Nevěří prý ani tomu, že v bývalém pivovaru vznikne jakékoliv zařízení, které by mohlo sloužit lidem. Otevřeně však do novin nikdo svůj názor nechtěl uvést. „Ve městě je blbá nálada,“ říkají tamní obyvatelé.

Pro vznik dalšího domova pro seniory na Klatovsku není ani ředitelka Městského ústavu sociálních služeb v Klatovech Alena Kleinerová. Podle ní by si Rytířský řád svatého Václava měl dříve, než se do projektu pustí, zjistit, jaká poptávka mezi seniory na Klatovsku ve skutečnosti o domovy pokojného stáří vlastně je. „Jen v samotných Klatovech je jeden domov pro seniory s kapacitou 126 lůžek, další se 79 lůžky je v Újezdci. Dům pokojného stáří má v Klatovech také Oblastní charita. Vzniknout by podobná zařízení mohla také v Plánici i v Horažďovicích. Současná zařízení ale dokáží uspokojit poptávku, která o tento druh služeb mezi lidmi je,“ dodala Kleinerová.

Budova zámeckého pivovaru v Chudenicích by si ale podle odborníků zasluhovala záchranu. „Pivovar, který zanikl v roce 1947, byl už v době před svým zrušením technickou raritou. Jako poslední pivovar v tehdejším Československu vařil pivo ručně, což bylo ojedinělé. Dokonce se po válce uvažovalo o tom, že by z pivovaru mohla vzniknout výstavní expozice Národního technického muzea Praha. Nakonec ale ze záměru sešlo a nic z unikátního technického vybavení se nedochovalo,“ potvrdil archivář muzea v Klatovech Jan Jirák.

Autor: Ludvík Pouza

18.2.2012 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Radek Štěpánek
6

Rehabilitující Štěpánek věří v comeback: Po operaci jsem spal s raketou

Ilustrační foto
16

Poplatky za přítomnost otce u porodu jsou nefér, míní rodiče

Po Manchesteru se zábava v Praze neruší. Bude se ale víc hlídat

Policistů se v metropoli objevuje víc než obvykle – a mohou mít i samopaly. Pražská policie tak reaguje na smrtící explozi po koncertu v britském Manchesteru. Podobně jako po dřívějších teroristických útocích ve městech západní Evropy mají být policisté v ulicích viditelnější – a také ozbrojenější.

Pohledem Stanislava Šulce: Složitější svět

Týdeník Economist přinesl statistiku teroristických útoků na území západní Evropy a Spojených států amerických. Připomíná, že ačkoli máme dojem permanentního ohrožení, a dokonce si myslíme, že teroristické útoky jsou na denním pořádku, v perspektivě posledních padesáti let je realita trochu jiná.

AKTUALIZOVÁNO

Vrah z Manchesteru je Salman Abedí, britský občan libyjského původu

/VIDEA, FOTOGALERIE, INFOGRAFIKA/ Celkem 22 mrtvých a minimálně 59 zraněných, vesměs mladých lidí. Taková je bilance exploze v koncertní hale v Manchesteru. Odpálil se zde sebevražedný útočník, policie vyšetřuje teroristický čin. Totožnost je známa, jde o 22letého Salmana Abedího, britského občana z Manchesteru, jehož rodiče přišli z Libye. K činu se přihlásil Islámský stát. Zatčeni byli tři podezřelí, pachatel měl patrně komplice. Zveřejněna byla zatím jména tří obětí, nemocnice přijaly 12 vážně zraněných dětských pacientů. V zemi byl vyhlášen kritický stav ohrožení terorismem.

Policejní razie u Mercedesu. Vyšetřovatelé pátrali po falšování emisí

Další automobilka se dočkala prohledávání kanceláří kvůli emisním problémům. Tentokrát zavítala německá kriminálka do kanceláří celosvětového vedení automobilky Daimler, která vlastní značku Mercedes. Celkem 23 prokurátorů a 230 policistů prohledalo jedenáct kancelářských prostor v několika spolkových zemích.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies