VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Zahrádkářů v Česku od začátku 90. let výrazně ubylo

V Česku od začátku 90. let výrazně ubylo organizovaných zahrádkářů. Zatímco v roce 1991 měl jejich svaz přes 400.000 členů, nyní jich je zhruba 150.000. Úbytek souvisí mimo jiné se zanikáním zahrádkářských kolonií a osad kvůli vysokým nájmům a prodejním cenám půdy, které po zahrádkářích požadují majitelé pozemků. Celková výměra zahrad je poloviční, než byla před 20 lety, řekla Zdeňka Jankovičová z Českého zahrádkářského sva­zu.

28.11.2014 3
SDÍLEJ:

Ilustrační fotoFoto: Shutterstock.com

Na úbytku zahrádkářů se podle ní podepsala i změna životního stylu Čechů a rozšíření nabídky ovoce a zeleniny v obchodech. Svou roli hraje také pracovní vytíženost zaměstnané generace, které nezbývá na časově náročné koníčky čas. V mnoha případech také nemají místní zahrádkářské organizace lidem co nabídnout.

Podobně jako u myslivců či rybářů je jedním z problémů zahrádkářů stárnutí členů. Podle odhadu svazu se průměrný věk jeho členů pohybuje mezi 60 a 70 lety. „Pokud jde o zahrádkaření mladých lidí, pozorujeme v poslední době pozitivní trend, kdy mladé rodiny hledají pro děti zábavu mimo internet a počítač," uvedla Jankovičová.

Tlak developerů

Zejména ve velkých městech ale ohrožuje zahrádkáře tlak developerů. „Zahrádkové osady jsou lákavým cílem, jsou na místech, kde je dost prostoru," podotkla Jankovičová. Zahrádkáři zpravidla hospodaří na pronajaté půdě. Pokud je vlastníkem půdy, na níž kolonie leží, pouze jeden člověk, dá se podle Jankovičové developery snadno zlomit. Zahrádkářům, z nichž řada na pozemcích hospodaří i desítky let, pak nezbývá než se se ztrátou zahrádky smířit. „Také možnost zakoupení pozemku do osobního vlastnictví přispívá k rozklížení dříve soudržných zahrádkových osad," dodala. Některé pražské městské části si však podle ní začaly uvědomovat význam zeleně zahrádkových osad a pomáhají zahrádkářům v jejich udržení.

Přestože po roce 1989 se i kvůli rozšíření nabídky ovoce a zeleniny v obchodech zájem o jejich pěstování na zahrádkách snížil a lidé na nich hledali spíše oddech a rekreaci, v posledních letech zájem o pěstování vlastního ovoce a zeleniny opět roste. Zvláště po sérii afér s nekvalitními potravinami z dovozu se začali lidé více zajímat o to co jedí a uvědomovat si přínosy vlastních výpěstků.

Podle Jankovičové stále existují komodity, v nichž mají zahrádkáři na trhu dominantní postavení. Jde například o ořechy a drobné ovoce, zejména angrešt. V minulosti zahrádkáři „zachraňovali" český trh zaplavený levnými čínskými dovozy dodávkami českého česneku.

Největší oblibě se mezi zahrádkáři těší ovocné stromy, které rostou na 80 procentech zahrádek. Více než 70 procent drobných pěstitelů má na zahrádce rybíz a jahody. Téměř polovina pěstuje vlastní třešně a třetina vlastní ořechy. Ze zeleniny se největší oblibě těší rajčata a mrkev, ale i okurky a brambory.

Tradice nejen v Česku

Zahrádkaření má dlouholetou tradici nejen v Česku. „Řada evropských zemí má ochranu této činnosti přímo vymezenou v zákonech a zahrádkaření označuje za veřejně prospěšnou činnost," řekla Jankovičová. V Česku se o podporu zahrádkářů bude svaz snažit prostřednictvím připravovaného zahrádkářského zákona. Ten by měl ochránit zahrádkáře před tlakem mocnějších zájmových skupin.

Zahrádkářské organizace provozují v Česku také takřka 400 moštáren, 50 sušáren, 50 povidláren a 40 palíren. Jejich služby mohou využívat i pěstitelé, kteří nejsou členy svazů. Svaz rovněž zastřešuje 17 speciálních organizací v nichž se sdružují například milovníci citrusů, bonsají či karafiátů.

V Hradci Králové dnes začíná dvoudenní sněm zahrádkářského svazu, který zvolí nové vedení a rozhodne o budoucím směřování organizace.

Autor: ČTK

28.11.2014 VSTUP DO DISKUSE 3
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Fanoušci brněnské Komety slaví gól. Ilustrační foto.
AKTUALIZOVÁNO
31

Vztek fanoušků Komety. Za lístek zaplatí o 280 korun víc než příznivci Hradce

Jaroslav Faltýnek a Andrej Babiš
24

Za střet zájmů by měl platit Agrofert, vzkazují soukromí zemědělci

Brečet nebudu, říká sprejer, který poničil hradby

Na místo činu se o víkendu vrátili sprejeři, kteří ve čtvrtek 16. března pomalovali historické hradby a další místa v Klatovech, a způsobili tak škodu za zhruba 45 tisíc korun. Odstraňovali nápisy, které nastříkali. Lítost by u nich ale člověk hledal jen stěží.

Vinni! Policisté, co zasahovali proti útočnici ze Smíchova, vyslechli trest

Obvodní soud pro Prahu 1 uznal ve čtvrtek vinnými dva policisty, kteří zasahovali proti Michelle Sudků poté, co chtěla zabíjet v kavárně na pražském Újezdě. Potrestal je trestním příkazem. Informaci České televize v úterý potvrdila mluvčí Obvodního soudu pro Prahu 1. Konkrétní druh ani výši trestu soud nezveřejní, dokud nebude výsledek sdělen účastníkům řízení. Oba policisté mohou proti rozhodnutí podat odpor, v tom případě by soudkyně musela nařídit hlavní líčení.

AKTUALIZOVÁNO

Valachová ocenila in memoriam šikanovanou učitelku z Třebešína

Ministryně školství Kateřina Valachová (ČSSD) dnes v Senátu in memoriam ocenila šikanovanou učitelku Ludmilu Vernerovou ze Střední průmyslové školy Na Třebešíně v Praze, která zemřela loni v lednu. Plaketu Františky Plamínkové převzala její dcera Kateřina. Valachová tak chce dát symbolicky najevo své odhodlání bojovat se šikanou a přispět k bezpečnějšímu prostředí ve školách.

Azylová loterie v Německu? V Berlíně uspěje jen čtvrtina žadatelů

Jestli běženec v Německu dostane azyl či nikoli, nezáleží jen na jeho individuálním osudu, ale také na tom, ve které spolkové zemi o ochranný status požádá. Vyplývá to ze studie univerzity v jihoněmecké Kostnici. Zatímco v západoněmeckém Sársku v letech 2010 až 2015 uznaly úřady až 70 procent žádostí o azyl, v Berlíně to byla jen asi čtvrtina.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies