VYBERTE SI REGION

Zahrádky se vrací, jdou do módy

Někteří lidé zahradničení vnímají jako celoživotní radost a svým způsobem i poslání. Koníček může jednoduše vyrůst v koně – stačí se podívat do zahrádkářských organizací, které na Rychnovsku fungují.

5.3.2014 4
SDÍLEJ:

Ilustrační foto.Foto: Shutterstock.com

Jenže – ačkoli mají mnoho členů – postupně jejich řady slábnou. Mladší lidé vyhledávají jiný druh zábavy. Navíc zahradničení vyžaduje často také odborné znalosti a nutnost do oboru zabřednout. A položí-li si mladí lidé otázku, zda je zahradničení moderní, jak na ni odpoví?

Podle řady zahrádkářů nejspíš negativně. Pětaosmdesátiletý Břetislav Pantůčka, který vede zahrádkáře v okresním městě si myslí, že je třeba příčiny hledat už v minulosti. „Situace zahrádkářských organizací se po roce 1983 postupně dostávala, přes snahy organizátorů i odborníků, do útlumu a mladých lidí ubývalo," poznamenává předseda.

Prý za to mohou hlavně nové možnosti a moderní technické prostředky, které na mladou generaci působí. „O zahrádkářství, zvláště potom o zapojení se do aktivit funkcionářů, začala projevovat téměř nulový zájem," podotýká Břetislav Pantůček.

Dopad toho pocítila rychnovská organizace silně. Kvůli nedostatku mladých členů a především funkcionářů dokonce přišla o svůj kdysi vyhlášený ples v Pelclově divadle. Jeho organizace vedení zmáhala, ještě horší to však bylo se získáváním tomboly a nízkou návštěvností.

Lidé se více zajímají o to, co konzumují

Životní styl mnoha lidí se však mění a už podle jejich příklonu k farmářským potravinám, bio zelenině a dalším zdravým pochutinám, je znát, že se více zajímají o to, co konzumují. Co je však důležitější, jsou ochotni si za to buď připlatit, nebo si to sami vypěstovat. „Lidé si uvědomují, že v obchodě nekoupí tak kvalitní a dobrou zeleninu a ovoce," souhlasí Josef Helmich, předseda územního výboru.

Doba, kdy lidé nadšeně nakupovali polotovary v samoobsluhách pomalu odchází. Mladá generace považuje zahradničení a pěstování vlastních potravin za moderní. Podporuje je v tom řada časopisů o vaření i pořadů v televizi.

„Nikdy jsem zahradničení nevyhledávala, ale vzpomínám si, jak jsem obdivovala výpěstky svých prarodičů," popisuje třiatřicetiletá Klára Chlumová. Především její dědeček byl vášnivý zahrádkář.

„Vzpomínám, jak jsem milovala jablka, které pěstoval v sadu," říká matka čtyřletého syna. Právě mateřství odstartovalo její touhu po vlastní zahrádce. Chtěla prý svému dítěti dopřát domácí ovoce a zeleninu a přála si, aby díky společné práci na zahradě zažil to, co kdysi ona.

Klára Chlubnová stavěla na již vytvořených „zahrádkářských" základech, najdou se však i ti, kteří celý život žili v bytě, a přesto se do pěstování vrhnou.

Od balkonu k zahrádce

„Začalo to bylinkami. Jelikož velice rád vařím a snažím se to dělat moderně, začal jsem je pěstovat na balkoně. Dnešní gastronomie totiž čerstvé bylinky využívá ve velkém," vysvětluje.  Pak ho však zaujala rajčata a i další zelenina. „Balkon se proměnil doslova ve skleník, ale rostlinám se tam kvůli slunci a prostoru příliš nedařilo," popisuje cestu k vlastní zahrádce devětadvacetiletý Tomáš Suchý.

Zahrádkáři si nutnost omladit svou základnu uvědomují, v průběhu letošního roku se u nich budou konat volby a rozhodne se, kdo obsadí důležitá místa ve vedení, a to nejen na republikové úrovni, ale i na té regionální.

Aby byla naděje, že je nyní či v budoucnu obsadí mladí lidé, je třeba je nejdřív získat.

„Největší možnosti jsou na „zahrádkových osadách". Proto tlačíme výbory osad k co největší pomoci mladým rodinám, které tam přicházejí. Měly by je získávat do výboru, a to nejenom přesvědčováním, ale také tím, že jim pomohou v jejich odborných začátcích," myslí si Břetislav Pantůček.

Předávají zkušenosti

Kromě toho se snaží zahrádkáři zajmout i tu úplně nejmladší generaci. Pořádají řadu výstav a  floristické, výtvarné či fotografické soutěže pro střední i základní školy. Tradici již má klání Mladý zahrádkář.

„Velice působivá a účinná je vlastní činnost na zahrádce. Lidé, kteří procházejí kolem dobře pěstěných zahrádek, sledují, jakou úrodu a krásu zahrádkaření přináší," poznamenává Břetislav Pantůček.

Odborné vysvětlování a rady, které mohou zkušení zahrádkáři těm začínajícím poskytnout, prý obnáší hlavně skromnost a trpělivost.
Začínajícího zahrádkáře Tomáše Suchého nikdy nenapadlo, že by se k organizaci přidal. „Třeba to není špatný nápad. Možnost získat radu, jak správně postupovat, a naučit se něco nového vypadá dobře."

Zahrádkáři však mladé členy nezískají jen svým působením na okolí, začali se proto měnit i uvnitř své organizace.

„Těch pětadvacet let velmi tvrdě dopadlo na zestárnutí výborů, zvláště předsedů nejenom základních organizací, ale i vyšších stupňů," vysvětluje Břetislav Pantůček. Zahrádkáři na nejvyšších republikových úrovních proto mění stanovy a snaží se situaci zvrátit.

„Od roku 2009 to republiková rada udělala dvakrát a byla vytvořena pětiletá volební období. Rozhýbalo to přemýšlení nad tím, že je třeba hledat a zaujmout mladší generaci," ukončuje Břetislav Pantůček.

Autor: Barbora Zemanová

5.3.2014 VSTUP DO DISKUSE 4
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Čechům chutná. Přibrzdili ale v alkoholu

Praha – „Spotřeba potravin nabrala dobrý trend. Zdá se, že lidé nemají hlad, ale chuť," zhodnotil poslední čísla šéf odboru statistiky zemědělství, lesnictví a životního prostředí Jiří Hrbek. Poukázal na to, že v Česku i v roce 2015 rostla spotřeba potravin. Má to jen jednu vadu na kráse, bohužel tu podstatnou. Zatímco z Česka mířily do zahraničí suroviny, z ciziny k nám putovaly hotové výrobky.

Rakušan: Hnutí STAN je připraveno soudit se o mandát Drábové

Praha - Hnutí STAN je podle středočeského lídra Víta Rakušana připraveno soudit se o mandát krajské zastupitelky Dany Drábové, pokud by ho někdo napadl. Drábová je totiž předsedkyní Státního úřadu pro jadernou bezpečnost (SÚJB), ačkoli podle ministerstva vnitra mohou být zastupiteli jen řadoví státní zaměstnanci. STAN tvrdí, že souběh funkcí je podle zákona možný. I kdyby hnutí u soudu neuspělo, výsledkem bude alespoň precedentní rozhodnutí, které vyjasní současný stav, řekl dnes Rakušan novinářům.

Britové poprvé utratili více za vinyly než za stažené desky

Londýn - Příjmy z prodeje vinylových desek v Británii minulý týden poprvé předstihly příjmy ze stahování nahrávek, oznámilo britské sdružení maloobchodníků v zábavním průmyslu (ERA). Za vinylové desky lidé podle ERA utratili 2,4 milionu liber (asi 76 milionů Kč), zatímco za stahování 2,1 milionu liber (zhruba 66,5 milionu Kč). Loni ve stejném období přitom tento poměr činil 1,2 milionu liber za vinyly ku 4,4 milionu liber za digitální hudbu.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies