VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Zahrádky se vrací, jdou do módy

Někteří lidé zahradničení vnímají jako celoživotní radost a svým způsobem i poslání. Koníček může jednoduše vyrůst v koně – stačí se podívat do zahrádkářských organizací, které na Rychnovsku fungují.

5.3.2014 4
SDÍLEJ:

Ilustrační foto.Foto: Shutterstock.com

Jenže – ačkoli mají mnoho členů – postupně jejich řady slábnou. Mladší lidé vyhledávají jiný druh zábavy. Navíc zahradničení vyžaduje často také odborné znalosti a nutnost do oboru zabřednout. A položí-li si mladí lidé otázku, zda je zahradničení moderní, jak na ni odpoví?

Podle řady zahrádkářů nejspíš negativně. Pětaosmdesátiletý Břetislav Pantůčka, který vede zahrádkáře v okresním městě si myslí, že je třeba příčiny hledat už v minulosti. „Situace zahrádkářských organizací se po roce 1983 postupně dostávala, přes snahy organizátorů i odborníků, do útlumu a mladých lidí ubývalo," poznamenává předseda.

Prý za to mohou hlavně nové možnosti a moderní technické prostředky, které na mladou generaci působí. „O zahrádkářství, zvláště potom o zapojení se do aktivit funkcionářů, začala projevovat téměř nulový zájem," podotýká Břetislav Pantůček.

Dopad toho pocítila rychnovská organizace silně. Kvůli nedostatku mladých členů a především funkcionářů dokonce přišla o svůj kdysi vyhlášený ples v Pelclově divadle. Jeho organizace vedení zmáhala, ještě horší to však bylo se získáváním tomboly a nízkou návštěvností.

Lidé se více zajímají o to, co konzumují

Životní styl mnoha lidí se však mění a už podle jejich příklonu k farmářským potravinám, bio zelenině a dalším zdravým pochutinám, je znát, že se více zajímají o to, co konzumují. Co je však důležitější, jsou ochotni si za to buď připlatit, nebo si to sami vypěstovat. „Lidé si uvědomují, že v obchodě nekoupí tak kvalitní a dobrou zeleninu a ovoce," souhlasí Josef Helmich, předseda územního výboru.

Doba, kdy lidé nadšeně nakupovali polotovary v samoobsluhách pomalu odchází. Mladá generace považuje zahradničení a pěstování vlastních potravin za moderní. Podporuje je v tom řada časopisů o vaření i pořadů v televizi.

„Nikdy jsem zahradničení nevyhledávala, ale vzpomínám si, jak jsem obdivovala výpěstky svých prarodičů," popisuje třiatřicetiletá Klára Chlumová. Především její dědeček byl vášnivý zahrádkář.

„Vzpomínám, jak jsem milovala jablka, které pěstoval v sadu," říká matka čtyřletého syna. Právě mateřství odstartovalo její touhu po vlastní zahrádce. Chtěla prý svému dítěti dopřát domácí ovoce a zeleninu a přála si, aby díky společné práci na zahradě zažil to, co kdysi ona.

Klára Chlubnová stavěla na již vytvořených „zahrádkářských" základech, najdou se však i ti, kteří celý život žili v bytě, a přesto se do pěstování vrhnou.

Od balkonu k zahrádce

„Začalo to bylinkami. Jelikož velice rád vařím a snažím se to dělat moderně, začal jsem je pěstovat na balkoně. Dnešní gastronomie totiž čerstvé bylinky využívá ve velkém," vysvětluje.  Pak ho však zaujala rajčata a i další zelenina. „Balkon se proměnil doslova ve skleník, ale rostlinám se tam kvůli slunci a prostoru příliš nedařilo," popisuje cestu k vlastní zahrádce devětadvacetiletý Tomáš Suchý.

Zahrádkáři si nutnost omladit svou základnu uvědomují, v průběhu letošního roku se u nich budou konat volby a rozhodne se, kdo obsadí důležitá místa ve vedení, a to nejen na republikové úrovni, ale i na té regionální.

Aby byla naděje, že je nyní či v budoucnu obsadí mladí lidé, je třeba je nejdřív získat.

„Největší možnosti jsou na „zahrádkových osadách". Proto tlačíme výbory osad k co největší pomoci mladým rodinám, které tam přicházejí. Měly by je získávat do výboru, a to nejenom přesvědčováním, ale také tím, že jim pomohou v jejich odborných začátcích," myslí si Břetislav Pantůček.

Předávají zkušenosti

Kromě toho se snaží zahrádkáři zajmout i tu úplně nejmladší generaci. Pořádají řadu výstav a  floristické, výtvarné či fotografické soutěže pro střední i základní školy. Tradici již má klání Mladý zahrádkář.

„Velice působivá a účinná je vlastní činnost na zahrádce. Lidé, kteří procházejí kolem dobře pěstěných zahrádek, sledují, jakou úrodu a krásu zahrádkaření přináší," poznamenává Břetislav Pantůček.

Odborné vysvětlování a rady, které mohou zkušení zahrádkáři těm začínajícím poskytnout, prý obnáší hlavně skromnost a trpělivost.
Začínajícího zahrádkáře Tomáše Suchého nikdy nenapadlo, že by se k organizaci přidal. „Třeba to není špatný nápad. Možnost získat radu, jak správně postupovat, a naučit se něco nového vypadá dobře."

Zahrádkáři však mladé členy nezískají jen svým působením na okolí, začali se proto měnit i uvnitř své organizace.

„Těch pětadvacet let velmi tvrdě dopadlo na zestárnutí výborů, zvláště předsedů nejenom základních organizací, ale i vyšších stupňů," vysvětluje Břetislav Pantůček. Zahrádkáři na nejvyšších republikových úrovních proto mění stanovy a snaží se situaci zvrátit.

„Od roku 2009 to republiková rada udělala dvakrát a byla vytvořena pětiletá volební období. Rozhýbalo to přemýšlení nad tím, že je třeba hledat a zaujmout mladší generaci," ukončuje Břetislav Pantůček.

Autor: Barbora Zemanová

5.3.2014 VSTUP DO DISKUSE 4
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Mistrovské oslavy v Brně. Hokejisté Komety přijeli mezi fanoušky na zaplněný Zelný trh v otevřeném autobuse.
AKTUALIZOVÁNO
81

Mistrovské oslavy v Brně: hokejisty přivítalo 12 tisíc fanoušků, obsadili i věž

Eliška Kolečkářová vzpomíná na dobu, kdy jí bylo teprve osmnáct let. Komunisti její rodině v roce 1951 vzali statek na Hodonínsku. Jejího otce Metoděje Hlobílka letos na konci března hodonínský okresní soud rehabilitoval.
9

Akce Kulak, pak samota. I přes to trápení bych do strany nevstoupila, říká žena

DOTYK.CZ

Kandidát na šéfa ČT Dvořák: do televize se vrátili respektovaní tvůrci

Představujeme jednotlivé finalisty volby generálního ředitele České televize. Všichni odpovídali na tytéž otázky, jež se týkaly jak zhodnocení současné podoby veřejnoprávní televize, tak i jejich vlastní vize. Dnes odpovídá současný generální ředitel České televize Petr Dvořák.

Jaké to je být vodičem nevidomého? Strach není na místě, respekt ano

/ROZHOVOR/ Život je o výzvách. Jednu takovou má za sebou i příbramský běžec Jan Šeděnka. Poprvé se stal vodičem nevidomé běžkyně.

Obří beranidlo postavili na hradbách Špilberku. Pomocí dobového jeřábu

Jako obrovští křečci se mohli cítit muži, kteří v sobotu odpoledne poháněli jeřáb při stavbě beranidla na Špilberku. Desetimetrové dřevěné součásti stroje totiž zvedali pomocí otočného kola, které rozhýbali díky vlastní chůzi v něm. Středověký jeřáb použili na zvedání dílů dobového beranidla k zatloukání pilotů. Oba stroje postavili jako součást výstavy Stavba jako Brno a návštěvníci je na hradě uvidí až do konce roku.

AKTUALIZOVÁNO

Bude to o prsa. Francie žije prezidentskými volbami. Rozhodnou nerozhodnutí?

Jen pár procent. Takový je rozdíl mezi kvartetem, který se pere o post prezidenta Francie. Bude to centrista Emanuel Macron, pravicový François Fillon, extrémistická Marine Le Penová, nebo ultralevicový Jean-Luc Mélenchon?

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies