„Rozhodně by v krmítkách neměly být zbytky z kuchyně nebo prošlé potraviny. Pro ptáky nejsou vhodné ani těstoviny, slané, kořeněné a uzené výrobky ani přepálené loje či tuky," upozornil Martin Tomeček ze Záchranné stanice volně žijících živočichů v Buchlovicích, pod jejíž působnost spadá i Zlínsko. Připomněl, že kvůli vážným zažívacím problémům mohou ptáci i uhynout.

„Ve stanici jsme však měli spíš případy otrav ptáků nepovolenými látkami, které mnozí nerozumní lidé stále využívají," prozradil Martin Tomeček.

Do krmítek se má dávat krmení zejména běžně se vyskytující v naší přírodě. „Můžeme nasbírat různé plody a bobule, jako jsou jeřabiny, břečťan či semínka bodláků. Z potravin, kterými se živí i lidé, je možné dávat ovesné vločky nebo rozdrobený rohlík, ne však slaný.

Dále na kousky nakrájené maso, strouhanou mrkev, tvaroh, vnitřní sádlo nebo lůj. Použít můžeme i jakákoliv semena slunečnice, proso, mák a lněné semínko. Velice vhodná jsou drcená jádra vlašských a lískových ořechů. Ideálním krmivem do zásypu je zadina, tedy odpad od mlátiček a čističek obilí, obsahující především semena plevelů," doporučil Martin Tomeček.

V obchodech lze zakoupit přímo speciální míchané směsi pro krmení ptáků. Tyto směsi kupuje i studentka Zuzana Jarošová, která má na zahradě ptačí budku už pět let.

„Do krmítka dáváme pouze speciální krmivo pro ptáky z obchodu. Občas na budku potají nahlédnu a nějakého ptáčka se mi podaří spatřit. Minulý rok k nám chodily sýkorky, ty se mi podařilo tajně vyfotit," potěšilo ji.

Budku s krmítkem má na zahradě i Janina Ševčíková z Fryštáku. „Budku máme rok, je doma vyrobená. Ptákům sypeme slunečnicová semínka a kupované směsi. Létají k nám kosi, hrdličky, sýkory, vrabci, straky a další. Naše děti je rády sledují a doplňují semena. Budku máme připevněnou na dřevěném dětském domečku. Teď už ji máme v dostatečné výšce. Když jsme ji měli níž na okně, ptáci se zřejmě báli našeho psa a nelétali k ní," chválila si budku i pozorování ptáků Janina Ševčíková.

Dle odborníka Martina Tomečka jsou v naší oblasti v zimě na krmítkách nejčastěji zrnožraví pěvci, kteří nejsou tažní, tedy neodlétají do teplých krajin.

Jsou to sýkory, vrabci, strnadi, brhlík, hýl, dlask, pěnkava, zvonek, ale i kos, drozd či hrdlička. Je možné spatřit i severské ptáky, kteří u nás zimují, je to například pěnkava jikavec nebo brkoslav severní.

Krmítko je nejvhodnější postavit na tyč, trubku nebo sloupek, nebo ještě lépe zavěsit na drát, tak, aby se na ptáky nedostaly kočky, které s oblibou drobné pěvce v krmítkách loví.

Parametry mohou být různé, ale vždy takové, aby se druh ptáka, který chceme přikrmovat, do krmítka vešel. Mělo by mít dostatečnou stříšku, aby na předložené krmení nepršelo a nepadal sníh. Dále by krmítko mělo mít zvednuté okraje, aby krmení nevypadávalo, radí odborníci.

IRENA JURČÍKOVÁ