VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Zvonkohra nad metrem

Uhodnete, do kterého kostela v Praze chodí na mši nejvíc lidí?

19.5.2007 1
SDÍLEJ:

Kobyliský kostel. Z ulice vypadá spíš jako moderní rodinný dům.Foto: DENÍK/Ivan Babej

Ohromná gotická katedrála svatého Víta na Pražském hradě to není. Úplně nejvíc věřících Pražanů navštěvuje kostel Svaté Terezičky na Kobyliském náměstí stejnojmenné pražské periferie – o nedělích jich na mši přijde až třináct set padesát.

To pak jasně bílá moderní budova se zvonkohrou na střeše praská ve švech. Návštěvníci sem jezdí z celé Prahy a určitě nejen proto, že kostel stojí na praktickém místě hned u stanice metra Kobylisy.

 

 

Není to žádná modlitebna

„Spousta lidí ani nepozná, že je to kostel,“ komentuje farář P. Josef Brtník moderní design, který s tradiční monumentální stavbou s věží opravdu nemá moc společného. „Dokonce se mělidé ptali, jaká sekta tuhle modlitebnu postavila.“

Katolický kostel přitom nevyrostl na zelené louce: už od roku 1937 stála na náměstí kaple svaté Terezie od Dítěte Ježíše, jak správně zní celý název. Katolický řád salesiánů dona Boska, který kapli stavěl, zároveň plánoval stavbu velikého kostela, dokonce vznikly čtyři různé návrhy. Jenomže ani válka, ani totalita stavbě nepřály, takže kobyliské provizorium nakonec stálo padesát let. „Především bylo potřeba zvětšit prostor, protože v devadesátých letech přicházelo na bohoslužbu víc a víc lidí,“ vysvětluje farář P. Josef Brtník hlavní důvod, proč v roce 1997 začala dlouho plánovaná přestavba. „Také jsme chtěli z kostela vytvořit společenské centrum, místo, kde by se věřící i s rodinami setkávali, což je pro moderní církev zásadní.“

Přerod kaple v moderní kostel probíhal ve třech fázích. Nejdřív se rozšířila západní část s pastoračním zázemím. Potom se dostavěla severní, hlavní část, kde během bohoslužby sedí věřící. A nakonec bylo potřeba starý i nový prostor propojit.

Kostel byl dokončen v roce 2000 a posvěcen kardinálem Miloslavem Vlkem. Návrh projektu zpracoval architekt Ing. Václav Mašek, stavbu provedla moravská firma Antonín Pavlica. „Do kaple se vešlo sto padesát lidí, do kostela tři sta. Kapacita kostela se zvětšila o polovinu,“ říká farář P. Josef Brtník a poukazuje na jednu zvláštnost.

Aby byl kostel co nejsvětlejší a nejvzdušnější a také aby se nemusel bourat chór, bylo potřeba zaměnit stěnu s oltářem z tradiční východní na neobvyklou jižní. Díky tomu teď do kostela proniká celý den světlo nejen hlavními okny ze severu, ale především krásnou vitráží od akad. malíře Jana Exnera se symbolikou kříže a patronky kostela, svaté Terezičky.

Světlo proniká i malými okýnky nad vitráží, „planetkami“, které symbolizují lidi otevření víře. A když je venku zataženo, oltář, „planetky“ a další části kněžiště osvětlují bodové reflektory.

Moderní kostel

Chceme stavbu jednoduchou, světlou a účelnou. Požadavky na kostel se dneska neliší od těch na nový byt nebo kanceláře. „Moderní člověk potřebuje moderní kostel,“ myslí si farář P. Josef Brtník. „Mentalita dvacátého prvního století je přece jiná než doby gotiky nebo baroka, a stejně se změnily i nároky na vzhled a funkci kostela.“

Modlitbou to v kobyliském kostele rozhodně nekončí. Z hlavní lodi (příjemně vyteplené podlahovým topením) se jde nejen ke zpovědnicím, ale i do herní místnosti. Stolečky ze školky, hrací koberec s motivem silnice a přebalovací pult, komfort pro maminky i děti, které si tu mohou hrát i bez dozoru – je sem totiž vidět prosklenou stěnou z hlavní lodi. Kzázemí kostela patří také knihovna s počítači, hostinský pokoj pro známé a přátele, veliká místnost, kde se konají svatební a křestní hostiny a kde se po nedělní mši sejde i stovka lidí při kávě a čaji. Ty si uvaří v kuchyňce volně přístupné všem.

„Moderní kostel musí lidi spojovat i mimobohoslužbu,“ míní P. Josef Brtník. Nakonec i dvě zpovědnice mají formu malých komůrek, kde se věřící může zpovídat vkleče za zástěnou, ale i povídat si s knězem z očí do očí. V poledne a v šest hodin večer se každý den rození čtrnáct bronzových zvonů zvonkohry na kostelní střeše. Kromě Kobylis má zvonkohru už jen jeden pražský kostel – známá Loreta na Hradčanech. Na rozdíl od Lorety, která hraje jen jednu píseň, mění kobyliské zvonky repertoár podle církevního roku. Na Vánoce tak z ulice nebo z projížděného autobusu uslyšíte koledy, na Velikonoce velikonoční písně.

I když kobyliské náměstí tvoří velkou křižovatku, kostel svaté Terezičky je dokonale odhlučněn, a doprava neruší ani návštěvníky přilehlé zahrady, která je také přístupna.

19.5.2007 VSTUP DO DISKUSE 1
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

První ministryně Skotska (premiérka) Nicola Sturgeonová chce bránit místo, které má Skotsko v Evropské unii, a bude usilovat o to, aby Skotové mohli mít po odchodu Británie z unie i nadále přístup k evropskému jednotnému trhu.
AKTUALIZOVÁNO
5

Skotský parlament souhlasí s novým referendem o nezávislosti

Donald Trump
AKTUALIZOVÁNO
2 4

Trump podepsal dekret, kterým končí Obamovy ekologické regulace

Brečet nebudu, říká sprejer, který poničil hradby

Na místo činu se o víkendu vrátili sprejeři, kteří ve čtvrtek 16. března pomalovali historické hradby a další místa v Klatovech, a způsobili tak škodu za zhruba 45 tisíc korun. Odstraňovali nápisy, které nastříkali. Lítost by u nich ale člověk hledal jen stěží.

Krajský soud potvrdil půlmilionovou pokutu pro ministerstvo vnitra

Krajský soud v Brně v úterý potvrdil půlmilionovou pokutu, kterou Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) uložil ministerstvu vnitra. Je za chyby v zakázce na IT služby související s výplatou sociálních dávek. Soud potvrdil rozhodnutí ÚOHS z roku 2013. V úterý to řekla mluvčí soudu Simona Pešková.

Se zpěvačkou Špinarovou se příznivci rozloučí 1. dubna v Ostravě

Se zpěvačkou Věrou Špinarovou, která náhle zemřela v neděli ve věku 65 let, se její příznivci mohou rozloučit dopoledne 1. dubna v Ostravě. Smuteční síň krematoria ve Slezské Ostravě jim bude zpřístupněna od 09:00 do 12:00. Odpoledne se poslední rozloučení uskuteční pouze v kruhu rodiny a přátel. ČTK o tom dnes informoval Adam Pavlík, syn Věry Špinarové a vedoucí její doprovodné kapely.

Divoká prasata terorizují lázně i města

Nejsou to hony za dobrodružstvím, ale na vztek. Odstřel divokých prasat, která v nájezdech terorizují parky v Karlových Varech a dalších městech, ale nepohrdnou ani zahradami soukromníků, nyní zaměstnává myslivce i pracovníky Správy lázeňských parků. Ačkoliv na čekanou vyrážejí prakticky každou noc, od začátku letošního roku se jim podařilo ulovit jeden kus.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies