Deník
VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Zvonkohra nad metrem

Uhodnete, do kterého kostela v Praze chodí na mši nejvíc lidí?

19.5.2007 1
SDÍLEJ:

Kobyliský kostel. Z ulice vypadá spíš jako moderní rodinný dům.Foto: DENÍK/Ivan Babej

Ohromná gotická katedrála svatého Víta na Pražském hradě to není. Úplně nejvíc věřících Pražanů navštěvuje kostel Svaté Terezičky na Kobyliském náměstí stejnojmenné pražské periferie – o nedělích jich na mši přijde až třináct set padesát.

To pak jasně bílá moderní budova se zvonkohrou na střeše praská ve švech. Návštěvníci sem jezdí z celé Prahy a určitě nejen proto, že kostel stojí na praktickém místě hned u stanice metra Kobylisy.

 

 

Není to žádná modlitebna

„Spousta lidí ani nepozná, že je to kostel,“ komentuje farář P. Josef Brtník moderní design, který s tradiční monumentální stavbou s věží opravdu nemá moc společného. „Dokonce se mělidé ptali, jaká sekta tuhle modlitebnu postavila.“

Katolický kostel přitom nevyrostl na zelené louce: už od roku 1937 stála na náměstí kaple svaté Terezie od Dítěte Ježíše, jak správně zní celý název. Katolický řád salesiánů dona Boska, který kapli stavěl, zároveň plánoval stavbu velikého kostela, dokonce vznikly čtyři různé návrhy. Jenomže ani válka, ani totalita stavbě nepřály, takže kobyliské provizorium nakonec stálo padesát let. „Především bylo potřeba zvětšit prostor, protože v devadesátých letech přicházelo na bohoslužbu víc a víc lidí,“ vysvětluje farář P. Josef Brtník hlavní důvod, proč v roce 1997 začala dlouho plánovaná přestavba. „Také jsme chtěli z kostela vytvořit společenské centrum, místo, kde by se věřící i s rodinami setkávali, což je pro moderní církev zásadní.“

Přerod kaple v moderní kostel probíhal ve třech fázích. Nejdřív se rozšířila západní část s pastoračním zázemím. Potom se dostavěla severní, hlavní část, kde během bohoslužby sedí věřící. A nakonec bylo potřeba starý i nový prostor propojit.

Kostel byl dokončen v roce 2000 a posvěcen kardinálem Miloslavem Vlkem. Návrh projektu zpracoval architekt Ing. Václav Mašek, stavbu provedla moravská firma Antonín Pavlica. „Do kaple se vešlo sto padesát lidí, do kostela tři sta. Kapacita kostela se zvětšila o polovinu,“ říká farář P. Josef Brtník a poukazuje na jednu zvláštnost.

Aby byl kostel co nejsvětlejší a nejvzdušnější a také aby se nemusel bourat chór, bylo potřeba zaměnit stěnu s oltářem z tradiční východní na neobvyklou jižní. Díky tomu teď do kostela proniká celý den světlo nejen hlavními okny ze severu, ale především krásnou vitráží od akad. malíře Jana Exnera se symbolikou kříže a patronky kostela, svaté Terezičky.

Světlo proniká i malými okýnky nad vitráží, „planetkami“, které symbolizují lidi otevření víře. A když je venku zataženo, oltář, „planetky“ a další části kněžiště osvětlují bodové reflektory.

Moderní kostel

Chceme stavbu jednoduchou, světlou a účelnou. Požadavky na kostel se dneska neliší od těch na nový byt nebo kanceláře. „Moderní člověk potřebuje moderní kostel,“ myslí si farář P. Josef Brtník. „Mentalita dvacátého prvního století je přece jiná než doby gotiky nebo baroka, a stejně se změnily i nároky na vzhled a funkci kostela.“

Modlitbou to v kobyliském kostele rozhodně nekončí. Z hlavní lodi (příjemně vyteplené podlahovým topením) se jde nejen ke zpovědnicím, ale i do herní místnosti. Stolečky ze školky, hrací koberec s motivem silnice a přebalovací pult, komfort pro maminky i děti, které si tu mohou hrát i bez dozoru – je sem totiž vidět prosklenou stěnou z hlavní lodi. Kzázemí kostela patří také knihovna s počítači, hostinský pokoj pro známé a přátele, veliká místnost, kde se konají svatební a křestní hostiny a kde se po nedělní mši sejde i stovka lidí při kávě a čaji. Ty si uvaří v kuchyňce volně přístupné všem.

„Moderní kostel musí lidi spojovat i mimobohoslužbu,“ míní P. Josef Brtník. Nakonec i dvě zpovědnice mají formu malých komůrek, kde se věřící může zpovídat vkleče za zástěnou, ale i povídat si s knězem z očí do očí. V poledne a v šest hodin večer se každý den rození čtrnáct bronzových zvonů zvonkohry na kostelní střeše. Kromě Kobylis má zvonkohru už jen jeden pražský kostel – známá Loreta na Hradčanech. Na rozdíl od Lorety, která hraje jen jednu píseň, mění kobyliské zvonky repertoár podle církevního roku. Na Vánoce tak z ulice nebo z projížděného autobusu uslyšíte koledy, na Velikonoce velikonoční písně.

I když kobyliské náměstí tvoří velkou křižovatku, kostel svaté Terezičky je dokonale odhlučněn, a doprava neruší ani návštěvníky přilehlé zahrady, která je také přístupna.

19.5.2007 VSTUP DO DISKUSE 1
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Protiatomový kryt ve Strahovském tunelu.
1 11

Kam se Pražané schovají v případě ohrožení?

Ilustrační foto.
2

Čechům se i nadále daří lépe než Slovákům. Dohánějí nás, ale nestíhají

AKTUALIZUJEME

Ostrov Kos postihlo silné zemětřesení: nejméně dva mrtví, stovky zraněných

/VIDEO, FOTOGALERIE/ Nejméně dva lidské životy a stovky zraněných si vyžádalo zemětřesení o síle 6,7 stupně na řeckém ostrově Kos v Egejském moři. Otřesy zaznamenané u řecko-turecké námořní hranice způsobily i kvůli následné tsunami značné materiální škody na budovách a v přístavu.

Psi žijí v otřesných podmínkách. Až mi je vezmou, pořídím si další, říká majitel

/FOTOGALERIE/ Vstup do domu Na Kozině, jenž patří Václavovi Hrbáčkovi, který vlastní několik psů, je jen na vlastní nebezpečí. Ještě před dveřmi vás přivítá nesnesitelný zápach a hlasité štěkání a kňučení několika desítek psů, kteří tu žijí v naprosto otřesných podmínkách. 

Číslo 68 žije. Bude Jágr dál pokračovat za velkou louží?

/ANKETA/ Ne, určitě Edmonton. Tam je ale zima a vysoké daně, místo toho půjde do Las Vegas. Mýlíte se, pánové, někdo právě napsal na Twitteru, že Jágra viděli v Ottawě na letišti. Jo? Stejně se vrátí do Pittsburghu. 

První město vyhlásilo zóny bez dávek na bydlení. Hrozí, že se ghetta přesunou

/ANKETA/ Krušnohorská ulice, Ervěnice a Březenec. Pokud se do této části severočeského Jirkova po 1. září někdo přistěhuje, musí si na nájem a energie vydělat sám.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení