VYBERTE SI REGION

Pro křesťany jsou Velikonoce podstatné, nejde o zajíčky

Praha /ROZHOVOR/ - Velikonoce jsou pro křesťany největším svátkem 
v roce. Podle biskupského vikáře z Arcibiskupství pražského, Michala Němečka, jsou to svátky, které se slaví především v kostele. Na rozdíl 
od Vánoc, kdy hraje prim rodina. 

20.4.2014
SDÍLEJ:

Michal Němeček stojí v dejvickém Kostele u svatého Vojtěcha a v ruce drží takzvaný paškál. Jde o velikonoční svíci, která se žehná.Foto: Deník/Pavla Janoušková

Do řady symbolů Velikonoc nepatří zajíčci nebo vajíčka, které jsou spíše pohanským zvykem. V rozhovoru pro Deník Michal Němeček přiblížil základní symboly, které si křesťané během této doby připomínají.

Co pro vás znamenají Velikonoce?

Je to hlavně slavení bohoslužeb a dotknutí se toho nejpodstatnějšího, co s sebou křesťanská víra nese. Člověk se vnoří do největšího tajemství. Obřady, které se slaví během Vánoc, nejsou tak bohaté jako během Velikonoc. Jsou mohutnější jak do rozsahu, tak do pestrosti. Pro kněze je to věc zajímavá i exkluzivní.

Myslíte si, že lidé v Česku vnímají spíše Vánoce jako bohatší?

U nás se Vánoce spojily s celou řadou romantických prvků, ať už je to betlém, dárečky, stromeček. Přeci jenom jsou to svátky, kdy se zdůrazňuje pojem rodiny. Tento fenomén přes veškerou zoufalou situaci rodin potřebujeme, je to něco silného, i když se z toho odstraní náboženský obsah. U Velikonoc ho nejde odstranit.

Proč?

Tam pak skončíme u zajíčků. Vánoce mají hluboký křesťanský význam, ale Velikonoce se dotýkají pro nás důležitého pojmu vykoupení. Křesťanská základní zvěst, odborně kérygma, spočívá v tom, že Bůh posílá svého syna, který se stává člověkem Kristem. Ten za nás umírá, ale nad smrtí vítězí tím, že vstane z mrtvých. Největší oslavou je noc ze soboty na neděli, kdy se připomíná vzkříšení. Nejde tu jen o smrt, ale o smrt a vzkříšení.

Co se odehrálo na Zelený čtvrtek?

Kristus sedí s učedníky a pravděpodobně slaví pesachovou večeři, což je židovský rituál. Slaví to, co jim bylo vlastní, připomínají si vyjití z otroctví Egypta. Večeře trvala tři čtyři hodiny. Měly tam být čtyři kalichy vína. V rámci této večeře ale udělá něco, co do rituálu nepatří. Bere chléb a říká, toto je moje tělo, bere kalich a říká, toto je moje krev. Vzápětí Kristus odchází mimo Jeruzalém do Getsemanské zahrady.

Jak si to připomínáte při oslavách?

Po bohoslužbě jdeme také do takzvané Getsemanské zahrady, což je místo v kostele, které je vyzdobené květinami, a přináší se tam eucharistie. Lidé se tam modlí někdy i celou noc.

Vypíchnul byste něco z čtvrtečních oslav?

Ve čtvrtek večer bývá často zařazený prvek mytí nohou. Je to okamžik, který připomíná Janovo evangelium. Ježíš během pesachové večeře dělá gesto, které podle východního zvyku vykonávali služebníci. Dělá ho ale zcela programově, prorocky. Říká tím, jestliže já, kterého uznáváte za svého mistra a Pána, se chovám k vám jako služebník, tak i vy se navzájem k sobě takto chovejte. Je to obřad, který není postavený jen na slovech, ale i na gestech.

Můžou si v obřadech najít něco i nevěřící?

Ve všech farnostech a kostelech se snažíme velikonoční svátky doprovázet muzikou. Pokud je to větší kostel, jako v Berouně nebo v Příbrami, mají zde své sbory. I pro člověka, který si chce poslechnout jen hezkou muziku, to má smysl.

Co se odehrálo poté, když Kristus odešel do Getsemanské zahrady?

Za městem má Kristus poslední možnost utéct, ale on se rozhodne zůstat. Pak ho zatknou a začíná proces ukřižování, což je celý pátek. Kristus umírá na kříži, takže páteční bohoslužba připomíná kříž. V tento den se mše neslaví.

Můžete popsat hlavní program na Velký pátek?

Na Velký pátek se konají křížové cesty, a to v kostele i venku. V Praze bude určitě křížová cesta na Petříně, ale i na řadě míst po venkově. Připomínají se události z cesty Krista od soudu až ke smrti na kříži a končí se obřadem v kostele, jehož nejpodstatnějším bodem je kříž.

Není to velmi emotivní?

Ukřižování je šílené. Člověk umíral udušením. Je to římský způsob zabíjení lidí, kteří se dopustili zločinu a nebyli římskými občany. Spočívá to v tom, že mu probodnou nohy a ruce. Člověk se nemůže pořádně vzpírat a postupně dostává křeče a udusí se. Lidé tak někdy umírají i dny. U Krista se říká, že umíral tři hodiny. Z toho se dá usuzovat, že byl velmi vysílený.

Co vidíte v ukřižování?

To, co nám leží na srdci, není opájení se ukřižováním. My věříme v to, že Bůh velmi podivuhodným způsobem se sám stává člověkem Kristem, sám bere na sebe to, co nás od Boha dělí, tedy hřích. Přestože na sebe bere toto zlo, nepřetrhne vztah k Otci. To, oč tu běží, je pojem poslušnosti.

Dá se to přiblížit dětem?

Má smysl probírat především s dětmi, co se tu děje. Nejzákladnějším zvěstováním, které křesťanům leží na srdci, je milující Bůh dávající svého Syna, který je ochoten jít tak daleko, jako je smrt na kříži. Nelze zdůrazňovat utrpení, ale vítězství nad smrtí.

Můžete vysvětlit, co bylo dál?

Pak přichází tajemný okamžik vzkříšení, u kterého nikdo nebyl. Je to pro nás tajemství, kdy Kristus vstal. Pak se zjevil učedníkům, ale zároveň je nějak proměněný. Zůstane to otevřené. Texty Bible uvádí, že se s ním setkalo pět set lidí najednou, takže to rozhodně nebylo jen soukromé.

V jakém duchu se nese Bílá sobota?

Sobota je den, kdy se žádné obřady nedělají, až po západu slunce začíná největší bohoslužba roku, takzvaná velikonoční vigilie. Vigilie znamená bdění. Pokud je bohoslužba řádně slavena, trvá třeba tři hodiny. Program začíná svěcením ohně. Lidé se můžou setkat s tím, že před kostelem hoří oheň. Žehná se velikonoční svíce, takzvaný paškál.

Proč se říká, že Kristus byl vzkříšen až třetího dne?

Počítáme to podle židovského chápání. Pro ně den začíná večerem. Když Kristus zemřel během pátku, tak večer, když zapadlo slunce, začínal druhý den. V sobotu po setmění je pak už třetí den. Fyzicky byl v hrobě den a půl, ale je to třetí den.

Můžete popsat nedělní symboliku?

V neděli si připomínáme, že Kristus vstal z mrtvých. Otevřela se radost, která trvá osm dní. V liturgickém pojetí je celý týden jedna velká slavnost. Mluví se o oktávu, kdy se slaví každý den jako neděle. V civilním kalendáři zůstalo jen pondělí. Je to takový relikt, který stát respektuje.

Budete o Velikonocích slavit bohoslužby?

Jsem ve specifické roli, nemám svoji vlastní farnost, ale pracuji na biskupství. Přesto mám bohoslužby v kostele svatého Vojtěcha v Dejvicích. Na Zelený čtvrtek máme připomínku poslední večeře, potom bude adorace v Getsemanské zahradě. Na Velký pátek máme bohoslužbu v půl šesté večer. Na Bílou sobotu máme ráno modlitbu breviáře a po ní ještě krátký obřad s lidmi, kteří budou pokřtění.

To je ta chvíle, kdy se křtí dospělí?

Ne, ta přichází až v noci během vigilie, bývá to tak sto až dvě stě lidí v Praze a středních Čechách. Je někdy zajímavé vidět nejrůznější cesty těchto lidí. My budeme křtít děvče, které je ze Slovenska. Cestu si našla dlouhým procesem, ale až tady v Čechách.

Budete v sobotu i zpovídat?

Ano, celé dopoledne budu k dispozici. Naše obřady začnou v devět večer. V neděli máme výjimečně obřad už v devět hodin ráno, protože je bude přenášet Český rozhlas. V pondělí mám bohoslužbu v půl desáté a pak mám navíc mši svatou ve čtyři hodiny v obci Borek u Berouna. Místní lidé dali dohromady Brixiho mši a já mám bohoslužbu doprovázet.

Jaký je význam půstu?

Sám se pro Boha umím něčeho zřeknout, protože Bůh je pro mě takovou hodnotou, že si sám chci něco odepřít. Zároveň s tím koresponduje souznění. Jestliže Kristus trpěl, tak já s ním laicky řečeno tak trochu držím basu. Půst má ještě jiný rozměr. Jestliže si odřeknu výborný oběd za 250 korun, tak jsem ušetřil prostředky, které věnuji na nějakou charitu.

Měl by se dodržovat půst každý pátek?

Ano, v církevních předpisech se mluví o dvojím postu. V přísné dny jako Popeleční středa a Velký pátek je půst od masa a také újmy. Říká se, že jenom jednou za den se člověk může najíst dosyta. Platí to pro lidi, kteří jsou zdraví. Neplatí to pro děti, starší.

Je těžké to dodržovat opravdu každý týden?

Páteční půst je pouze od masa. Bohužel nám ho nabořil současný život, kdy 
člověk chodí do závodních 
a školních jídelen a těžko si může diktovat, co si dá. Trochu populárně říkáme, když se nemůžou zdržet masa, 
mohou zvolit jinou formu postu. Třeba se nedívají na televizi nebo si nedají 
cigaretu. Je to zkrátka věc aplikace, co to pro každého znamená.

Co říkáte na kombinaci křesťanských svátků s pohanskými zvyky?

Dívám se na to jako člověk, který slaví křesťanské Velikonoce, a jsou pro mě tím podstatným. Pak to můžeme přirovnat k někomu, kdo jde na fotbalový zápas, akorát zůstane v bufetu před hřištěm a tam popíjí pivo a jí oříšky. Jistě může říct, že tam byl, ale vlastně z fotbalu nic neměl.

Lidové zvyky jsou těmi oříšky, jak popisujete?

Slavení tajemství vykoupení je podstatou Velikonoc. Lidové zvyky jsou doplňkem. Na druhou stranu když už půjdu na fotbalový zápas, mohu-li použít tento vulgární příměr, tak si docela rád dám o přestávce pivo a špatně to nebude. Tak není nic proti ničemu, když se nazdobí vajíčka, zvláště když to má hezký kolorit.

Držíte také velikonoční pomlázku?

V našem okruhu zažívám krásné momenty, když staří tatínci vytáhnou zpod bundy malou pomlázku a dámy vyndají třeba čokoládová vajíčka. Ne že by tam ženy zbili. Je to symbolické, ale zdá se mi to velice milounké.

Pamatujete si Velikonoce jako malý?

Velmi dobře si vzpomínám na slavení obřadů. Ale bylo to přeci jenom v dobách socialismu, tak to ne úplně šlo. Přesto byly tyto okamžiky velice silné.

Poznamenaly oslavy potlačování křesťanství komunismem?

To je otázka na delší diskuzi. Není to věc jen komunismu. Katolická církev i křesťanství zažily šílených dvě stě let. Je tam celá řada přeryvů, které jsou velmi bolestné. Podle mého názoru ten nejbolestnější přeryv je první válka. Pro řadu lidí je tento zážitek šílený, kdy křesťanská Evropa dokázala udělat tato jatka. Nikdo nikomu se neomluvil…

Dá se v tomto smyslu mluvit o krizi víry?

Ano, nebyl tu jediný dospělý chlap, který by to nezažil na vlastní kůži. Když se vrátil domů, tak nevěděl, jak se postavit k Bohu. Přišla druhá válka, Hitler, pak komunismus, to nebylo o nic lepší.

Ale nakonec přišla naděje?

Třeba osmdesátá léta byla paradoxní, lidé byli alergičtí a rezignovaní. Avšak v té době něco oživovat kupodivu šlo. Objevily se undergroundové proudy, které se ztotožňovaly s vírou. Pak přišlo našich pětadvacet let svobody, začalo podnikání, mnoho aktivit a víra se stala záležitostí lidí, pro které víra má význam. Víra je dnes věcí nikoli kulturní povinnosti, ale identity.

Proměnily se Velikonoce v něco jiného, nebo je to stále tradice?

Pro křesťany to hraje velkou roli a jsou si toho dobře vědomí. V oblastech tradičních, zvláště moravských to nese punc tradice. V Čechách to vyčpělo. Lidé dneska ani moc nedrží zdobení vajíček, snad nějaké pomlázky lákají chlapy. Na rozdíl od Vánoc lidový moment Velikonoc spíš mizí, nebo se komercionalizuje.

Jsou Velikonoce v Praze něčím odlišné?

Pražané mají první dlouhý víkend, takže se seberou a vyjedou na chalupu, kde tráví Velikonoce. Nám se tak z kostelů ztratí část návštěvníků a na venkově zajásají, že začala sezóna, protože tam jsou konečně zase „lufťáci". To se stává, ale je to milé v tom, že leckdy jsou Pražané na vesnici ochotní přiložit ruku k dílu a pomoci třeba s muzikou při bohoslužbách.

Velikonoce

Kliknutím na obrázek ho zvětšíte.

Autor: Pavla Janoušková Mgr.

20.4.2014 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Inkluze je zločin na dětech, říká Václav Klaus mladší

Havlíčkův Brod /ROZHOVOR/ - Má všeobecní vzdělání budoucnost? Je inkluze krok tím správným směrem? To byla hlavní témata přednášky, kterou v Havlíčkově Brodě nedávno připravil Okrašlovací spolek Budoucnost.

Manželé ze Kdyně se snažili zachránit život mladému sportovci. Bohužel marně

Hluboká - Silák z Hluboké zemřel za jízdy na kole. Jeho otec děkuje manželům Homolkovým, kteří bojovali o jeho život.

Starosta Pískové Lhoty na Nymbursku byl obviněn z rozkrádání obecních peněz

Písková Lhota /FOTOGALERIE/ - Zpronevěra a zneužití pravomoci úřední osoby. To jsou dva trestné činy, z nichž policie obvinila šestačtyřicetiletého starostu Pískové Lhoty na Nymbursku Radovana Staňka. Obecní peníze měl rozkrádat ve spolupráci s účetní obce.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies