VYBERTE SI REGION

FOTOGALERIE: Silný vítr znemožnil start repliky Kašparova letounu

Let repliky letounu Jana Kašpara mezi Pardubicemi a Prahou se v pátek kvůli silnému větru neuskutečnil. Organizátoři museli akci, která měla připomenout sté výročí letu prvního českého aviatika, z bezpečnostních důvodů zrušit.

13.5.2011 1
SDÍLEJ:

Přesně po sto letech se měl z Pardubic ku Praze vydat letoun blériot. Počasí mu to ale znemožnilo Foto: DENÍK/Luboš Jeníček

O přelet se znovu pokusí zřejmě za týden. Novinářům to oznámil Martin Kindernay, jeden z organizátorů akce.

"Zásadní problém je počasí. Letoun potřebuje bezvětří. Myslím si, že let by byl pro pilota velmi nebezpečný. Bohužel se nám to nepodařilo udělat ten samý den, kdy letěl Kašpar. Je pátek 13., možná je to tím," řekl Kindernay.

Replika letadla Blériot potřebuje k letu prakticky bezvětří a minimální oblačnost. Start byl původně plánován na sedmou hodinu, v Praze bylo letadlo očekáváno kolem půl deváté. Vítr ale foukal rychlostí vyšší než tři metry za sekundu, tedy necelých 11 kilometrů za hodinu, což podle pilota Petra Máry nedovolilo odstartovat.

"Myslel jsem, že zkusím aspoň s letadlem poskočit, ale to nepřipadá v úvahu. Ve čtvrtek byl slabší vítr a bylo to na hraně. Objevila se oblačnost a uhání poměrně svižně. Páteční den vidím bohužel za ztracený," řekl pilot Mára.

Replika letí ve výšce 200 metrů nad zemí

Letoun měla doprovázet civilní cessna, aby zajišťovala komunikaci s leteckým dispečinkem, a také armádní vrtulník, který byl k dispozici pro přelet nad vojenskými prostory. Před 100 lety Jana Kašpara nevázaly žádné letecké předpisy a mohl letět, kudy chtěl. Petr Mára plánoval jinou trasu, protože letadlo musí letět v takové výšce, aby mohlo bezpečně přistát mimo zástavbu. Replika však letí zhruba ve výšce 200 metrů nad zemí.

"Letoun letí rychlostí 70 kilometrů za hodinu, když se během cesty zvýší rychlost větru na pět metrů za vteřinu, letadlo zpomaluje na 50 kilometrů. Řídit historický letoun je fyzicky velmi náročné a navíc je tam velká zima, kterou umocňuje vítr z vrtule, který mi fouká do obličeje," řekl pilot.

Replika letounu není úplně přesná, s jakou letěl Jan Kašpar. "Má víc prvků originálního Blériotu, než měl Kašpar. Původní letadlo mu shořelo, takže si na základě Blériota postavil vlastní. Mělo o 25 koní výkonnější motor a trochu jiné ocasní plochy než to naše," řekl Mára.

Kašpar měl v den přeletu ideální počasí. Pouze nad Běchovicemi a Prosekem se na chvíli ztratil v mlze, navedlo jej až Národní divadlo, podle kterého poznal, kde je. Po příletu do Chuchle se posilnil čokoládou, rychle se převlékl do fraku a pospíchal na svatbu své bývalé přítelkyně, která si brala jeho kamaráda, řekl Michal Plavec, kurátor letecké sbírky Národního technického muzea v Praze.

"Letadlo není úplně přesné, s kterým doletěl do Prahy. Během své kariéry jej přinejmenším devětkrát přestavoval, letadlo mělo čtyři různé typy motoru, přidával a odebíral přídavné nádrže a podobně," řekl kurátor Plavec.

Pražané o Blériota nepřijdou
„Letadlo však do Prahy dorazí. Přiveze ho nákladní automobil – je to potupné, ale nedá se nic dělat,“ řekl Martin Kindernay ze sdružení Aeropark s tím, že by organizátoři nechtěli zklamat Pražany, kteří se na letadlo přijdou podívat před budovu Národního technického muzea na Letné. Původně tam mělo být letadlo vystaveno od 15 hodin, nyní se termín posouvá na 17. hodinu.

Ještě večer se letadlo opět na nákladním voze přesune zpět do Pardubic, aby bylo v sobotu vystaveno na letišti pod Kunětickou horou. Sobotní program k výročí Kašparova letu by se měl uskutečnit beze změn. V Praze se budou v NTM promítat filmy s leteckou tématikou a před muzeem se uskuteční přehlídka krabicových draků. Vzlétnout by odtamtud měl také horkovzdušný balón.

Jak Jan Kašpar před 100 lety nebe dobyl

Průkopník české aviatiky, který nikdy nezískal diplom pilota, uskutečnil 13. května 1911 první dálkový let z Pardubic do Prahy.

Vznesl se z Pardubic, ve vzduchu strávil půldruhé hodiny a poté měkce dosedl na louce u chuchelského závodiště. Jmenoval se Jan Kašpar a 13. květen 1911, kdy svůj legendární let uskutečnil, se stal základním milníkem české aviatiky.

O jeho činu psaly všechny české noviny a s telegrafickou gratulací přispěchal dokonce i slavný francouzský pilot a konstruktér Louis Blériot. Janu Kašparovi, novému národnímu hrdinovi, tehdy ještě nebylo ani osmadvacet let.

S vlastnoručním stavěním letadel začal po získání inženýrského titulu na C. a k. české vysoké škole technické v Praze. První letadlo sestavil v roce 1910, inspiroval ho právě již zmíněný Blériot, který rok před tím přeletěl kanál La Manche.

Poprvé a jako první Čech Kašpar s letadlem vzlétl 16. dubna 1910. Uletěl dva kilometry ve výšce kolem 23 metrů. O rok později se vznesl s letadlem, jež sám postavil a s nímž chtěl uskutečnit první dálkový let. Vyzkoušel si to nejprve na čtyřiadvacetiminutovém letu z Pardubic do Chrudimi.

„Do té doby se většinou u nás létalo tak, že pilot odstartoval na jedné straně louky a přistál na druhé, tam ho otočili a letěl zase zpátky,“ komentuje Kašparův čin Michal Plavec, kurátor letecké sbírky Národního technického muzea.

Tím ale Kašparovy úspěchy nekončily, přestože ne vždy se mu povedlo bezpečně přistát a několikrát dokonce havaroval. Paradoxní také je, že ve Vídni neuspěl u pilotní zkoušky. „Byl to svým způsobem nešťastník, protože – byť všichni věděli, že umí létat – nikdy se nestal diplomovaným pilotem. On se o to pokoušel. Jenže přišel náhlý poryv větru a spolu s nerovností letiště přispěl k tomu, že Kašpar rozbil letadlo, zkoušku tak nedokončil a již ji později neopakoval,“ vysvětluje Michal Plavec.

Po smrti svého otce, který jeho vášeň podporoval, se začal Jan Kašpar potýkat s nedostatkem peněz a s létáním skončil. Svůj život ukončil sebevraždou 2. března 1927.

Michal Plavec, kurátor letecké sbírky NTM, řekl Deníku: Jan Kašpar byl samouk bez pilotního diplomu

Janu Kašparovi se říká také zakladatel či průkopník českého letectví. Je to jen kvůli tomu dálkovému letu?
Tehdy bylo velmi problematické vůbec absolvovat pilotní výcvik. U většiny pilotů se pokládalo za vrchol umění dokázat vzlétnout a přistát. Například Eugen Čihák, bratranec inženýra Kašpara, vzpomínal na to, jak kupovali ve Francii svůj první letoun Blériot XI. Ten stál sám o sobě hodně peněz a oni už potom nechtěli investovat do pilotního výcviku, a tak se z nich stali samouci. Do té doby se většinou u nás létalo tak, že pilot odstartoval na jedné straně louky a přistál na druhé, tam ho otočili a letěl zase zpátky.

Ovšem jinde v Evropě se již létalo na delší trasy.
Ano, bylo několik letců, kteří létali delší trasy, ale nebylo to moc časté. Musíme si také uvědomit, že tehdy na každý druhý vzlet připadala jedna nehoda. Navíc ta letadla nebyla příliš trvanlivá. Třeba plátěný potah křídel se vyměňoval po každém druhém třetím letu.

O nějakých pět let později se ale létalo už celkem běžně, letadla byla nasazena i v první světové válce.
Jistě, každá válka znamená ohromný technický pokrok. To platí i pro letectví. Ty stroje, které vycházely z výroby v roce 1916, by byly v roce 1911 naprostou utopií. Vždyť ještě v roce 1910 se řešilo, zda mají letadla vůbec budoucnost, když vzducholodi jsou tak úspěšné.

Má působení Jana Kašpara v letectví kromě českého i význam či rozměr evropský?
Evropský rozměr měly jeho výkony v roce 1910 a 1911. Ale jinak velký vliv na evropské a ani rakousko-uherské létání neměl. On byl totiž svým způsobem nešťastník, protože – byť všichni věděli, že umí létat – nikdy se nestal diplomovaným pilotem. On se o to pokoušel, shodou okolností krátce po tom dálkovém přeletu, přesně 22. června 1911. Bylo to na vídeňském letišti, kde byla přítomna i zkušební komise a připraveno vše potřebné. Jenže přišel náhlý poryv větru a spolu s nerovností letiště přispěl k tomu, že Kašpar rozbil letadlo, zkoušku tak nedokončil a již ji později neopakoval.

ČTĚTE TAKÉ:
Blériot po sto letech zase letí
INFOGRAFIKA: 100 let českého letectví

Kateřina Ciborová, Jan Horák, ČTK

Autor: Redakce

13.5.2011 VSTUP DO DISKUSE 1
SDÍLEJ:

Forejtův případ je varující zprávou o poměrech na Hradě, píše tisk

Praha - Odchod ředitele protokolu Pražského hradu Jindřicha Forejta, který se v úterý vzdal svého místa, je drsnou a varující zprávou o poměrech na Hradě. V komentáři to dnes píšou Hospodářské noviny. Případu se věnují všechny české deníky. Lidové noviny si v souvislosti s tím všímají bezpečnostních hrozeb, kterých je podle nich Hrad plný. Právo se pozastavuje nad "úpornou snahou dvou pochybných individuí" dostat kompromitující materiál do seriózních médií.

Babiš obhajoval rozpočet, dle něj je podstatné, že deficit klesá

Praha - Vicepremiér a ministr financí Andrej Babiš (ANO) před jednáním Sněmovny obhajoval navržený deficit státního rozpočtu na příští rok ve výši 60 miliard korun. Podle něj je podstatné, že se od začátku funkčního období vlády daří deficit postupně snižovat, stejně jako státní dluh. Odmítl také výtky opozice, že je v rozpočtu málo investic.

Vysmívaný uklízeč z Rijádu získal po kampani na netu šperky

Rijád - Bangladéšský uklízeč ze saúdskoarabské metropole Rijádu, jemuž se na sociálních sítích vysmívali za to, jak na fotografii zírá do výlohy klenotnictví, po internetové kampani na jeho podporu získal sadu zlatých šperků. Lidé mu také přislíbili tisíce rijálů, informovala televizní stanice CNN.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies