VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Archeologové přenechali poklady Srí Lanky svým tamním kolegům

O třítýdenní cestě po Srí Lance budou dnes v muzeu nad šálkem cejlonského čaje vyprávět archeologové Filip Krásný a Adam Kout

26.2.2014
SDÍLEJ:

Filip Krásný a Adam Kout se vyfotili s místními kluky.Foto: Archiv Filipa Krásného

Filip Krásný a Adam Kout, archeologové Muzea Mladoboleslavska, tentokrát nenabízejí výpravu do minulosti. Do muzea zvou příznivce cestování a exotiky, aby jim dnes v 16 hodin nad šálkem cejlonského čaje vyprávěli o své výpravě na Srí Lanku. Deníku zatím cestu přiblížil Filip Krásný.

Proč zrovna Srí Lanka? Vyhledáváte exotiku pravidelně?
Záleží na tom, co si pod pojmem exotika představujeme. Navštívili jsme klasické destinace, státy sousedící s Českou republikou, Chorvatsko, Španělsko, Anglii a další evropské země. Já jsem kdysi dojel stopem do Turecka. Vloni jsem také navštívil Peking. Exotická pro mě byla například výprava na Slovensko, kam jsme jeli hledat a fotit masožravé rostliny. Adam navštívil také Gruzii. Nezávisle na sobě jsme rybařili v Norsku. Zajímavá byla expedice do Dánska, jejímž cílem bylo přivézt vhodné pazourkové hlízy pro experimentální výrobu „pravěkých" kamenných nástrojů. Nakonec jsme jich přivezli několik metráků.

Kde se vzala myšlenka právě na Srí Lanku?
Od našeho kamaráda, bubeníka a šamana Václava Kořínka. Rady nám poskytla i fotografka Gabriela Činková.

Jak dlouho trvala vaše cesta?
Vyrazili jsme na 20 dní na vlastní pěst. Na seznámení s celým ostrovem to ale zdaleka nestačilo. Proto se také nepovažujeme za znalce místních poměrů, některý ze čtenářů ví o Srí Lance určitě mnohem víc než my. Těm ostatním bychom rádi předali to, co jsme na tomto místě zažili, a třeba je i inspirovali k podobné cestě. Procestovali jsme západní polovinu ostrova od moře až po hory. Na té východní zrovna řádily každoroční monzunové deště.

Zažili jste něco, co jste do té doby ještě nezažili?
Dá se říct, že jsme do té doby nezažili nic podobného. Na jednom ostrově najdete vysoké hory i nekonečné mořské pláže s palmami. Potkáte slony, opice, pávy, velryby, mořské želvy nebo varany. Divoce zde roste většina koření, které používáte v kuchyni, banány a další exotické ovoce. Volně zde roste většina našich pokojových rostlin, někdy ovšem v poněkud větších variantách. V podhůří se pěstuje rýže, a v horách asi nejznámější čaj světa, cejlonský. Zajímavé jsou také pozůstatky starých koloniálních časů, třeba anglická architektura z konce 19. století. Krásný zážitek je vystoupat na vrchol starověké pevnosti Sígirija, navštívit buddhistické skalní chrámy nebo tropický prales. A k nezapomenutelným patří třeba průvod stovky slonů, kteří se chodí každý den koupat do řeky ve sloním sirotčinci v Pinnewale. Zážitkem je i místní vynikající jídlo.

Co vás na Srí Lance překvapilo?
Mě osobně nejspíš to, jak jsou místní lidé milí. Po pár hodinách se zde cítíte jako doma, přesněji řečeno ještě lépe. Zřejmě zde z koloniálních časů přetrvává úcta k bílým lidem. Až do konce cesty mě také nepřestávalo udivovat, že ve městech při šíleném způsobu řízení dopravních prostředků nedochází k nehodám. A asi i to, jak na některých místech žijí obrovští varani v blízkosti domů. Šel z nich respekt, stejně jako s velikých štírů ukrytých v trávě.

Nepokoušeli jste se na dovolené také hledat poklady?
Lákali nás proslavené cejlonské drahokamy, ale nakonec jsme se k těžebním jamám dostali spíše náhodou a drahokamy ani nehledali. Na některých místech bylo evidentní, že se zde dají nacházet starověké artefakty doslova pod drnem. Takové činy se nám ale z profesního hlediska příčí, takže jsme potencionální archeologické objevy rádi přenechali místním kolegům. Pokladem, který se dá objevovat do nekonečna, je vlastně celá Srí Lanka.

 

Autor: Martin Weiss

26.2.2014 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:
David Rath.
17 21

Rath posílá prezidenta Zemana k Ústavnímu soudu

Trend, dobře známý například v Budapešti, představil v Brně Marek Fišer pod názvem Kološkopek.
2 3

Do Brna se řítí cyklohospoda. Lidé si vychutnají pivo při šlapání do pedálů

Děti zůstávají v ústavech. Může za to jejich vyšší věk i stávající krize rodiny

V boskovickém dětském domově momentálně žije čtyřiatřicet dětí. Pracovníci navíc čekají na dvě další, které se vrací od pěstounů. Stejně na tom bylo zařízení ústavní výchovy loni. Tak jako další na Vyškovsku i Blanensku potvrzuje celorepublikový fenomén – počet chovanců v ústavech se nedaří snižovat.

150 milionů korun. Tolik pošle Česko na pomoc s migrací

Česko letos pošle do zahraničí na pomoc uprchlíkům a státům čelícím migračním tlakům 150 milionů korun. Ministerstvo vnitro v tiskové zprávě uvedlo, že částku v rámci jeho koncepce pro asistenci uprchlíkům na dnešním jednání schválila vláda. Prvních 40 milionů korun z této částky by mělo jít na obnovu uprchlického tábora Azrak v Jordánsku.

Stánky ve Znojmě jsou prázdné. Trhovkyně: Nechci se učit novoty kvůli EET

Brambory, cibuli, jablka nebo třeba česnek od místních prodejců si mohli obyvatelé Znojma donedávna koupit na stáncích na Masarykově náměstí. Zhruba desítka prodejců zde nabízela zboží každé dopoledne vždy od pondělí do soboty. Nyní zůstala prodejní místa opuštěná, i když na konci března již vždy trhovci bývali na svých místech.

Výuka venku? Většina dětí i rodičů ji vítá

Učit se občas venku na čerstvém vzduchu místo mezi čtyřmi stěnami učeben? K tomu se kloní ve spoustě škol. Však venkovní učebny se dají využít od jara do podzimu. Jenže ne vždy je na jejich vybudování v městské či obecní kase hned dost peněz.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies