VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Austrálie: Na klokaním ostrově

Tlustá modrá linie na horizontě. Tak vypadá z pevniny Kangaroo Island – Klokaní ostrov, třetí největší v Austrálii. Na ostrov si však nevyrážíme za klokany, ti se dají vidět po celém kontinentu, ale za lachtany, ti žijí naopak jen na několika málo místech jižního pobřeží.

13.12.2010
SDÍLEJ:

Ilustrační fotoFoto: Shutterstock.com

Brzy ráno se nalodíme na trajekt a přejíždíme úžinu na ostrov. Kolem poledne dorazíme do Seal Bay – Zálivu lachtanů. Scházíme k moři a před námi se otevře výhled na dlouhou písečnou pláž. Blízko břehu vystupují z moře rozeklaná skaliska. V dálce, na druhé straně zálivu, se zdvihá skalnaté pobřeží.

Lachtani na pláži

Veronika je vyzbrojena dalekohledem, chvíli seshora pozoruje pláž a pak volá:

„Opravdu tam jsou! Válejí se v písku a rozeznávám i mláďata,“ sotva dořekne, strčí dalekohled do ruksáčku a běží dolů. Na pláži ji přistihneme, jak pomalu obchází jednu lachtaní rodinku. „Nejsou ti malí roztomilí? Nejraději bych si jednoho z nich pohladila,“ řekne. Varuji ji, ale pozdě. Samice po ní vyjede, Veronika couvá, škobrtne o kámen a praští sebou na záda, že jí to málem vyrazí dech. To byla výstraha pro nás všechny.

Teď si lachtany prohlížíme jen z uctivé vzdálenosti. Dalo by se na ně dívat donekonečna. Ti před námi se jenom povalují v písku, ale o kus dál se perou dva mohutní samci.

„Podívejte, jak jsou na pláži neohrabaní, ale jakmile vklouznou do vody, je to pěkný cvrkot,“ říká Lenka, která je přitom pozoruje. Napadlo mě, že bych mohl ostatním vyprávět, co jsem se o nich dnes ráno dočetl při plavbě na ostrov. Počkám, až k nám přijde i Veronika, a začnu:

„Ti, co se tady válejí,“ ukážu na lachtany kolem dokola, „mají za sebou až třídenní lov a teď tu tráví. Když loví, tak se potápí až tisíckrát za den, pod vodou zůstávají i sedm minut a mohou se zanořit do dvou set metrů hloubky. Poté, co se nažerou, vracejí se sem zpátky odpočívat a nasbírat sil na nové lovení. Žerou všechno, na co narazí, ryby, chobotnice i kraby. Ve vodě jsou tak rychlí, že jim ani žralok nestačí. Jen kosatky jsou jejich úhlavním nepřítelem. Ty kolikrát vyjedou až na pláž, bafnou lachtana a odtáhnou si ho do moře.“

„Teď nás ale valíš!“ řekne nevěřícně Lenka.

„Opravdu, jednou jsem to dokonce viděl ve filmu od National Geographic,“ ohrazuji se.

Mateřská školka

Projdeme si celou pláž. Na jejím konci narážíme na úplnou „mateřskou školku“. Někteří lachtánci jsou snad dnes narození. Veroniku od nich nemohu dostat.

„Končíme!“ zavolám rozhodně. „Den se krátí a ještě se chci dostat na jihozápadní špici ostrova k Remarkable Rocks.“

„Co je na těch skalách tak pozoruhodného, když se tak jmenují?“ vyzvídá na mně Jakub. „Uvidíš! Na fotkách vypadají suprově.“ Po hodině jízdy jsou již skály v dálce vidět. Veronika sedí se mnou a Jakubem v kokpitu našeho kempra a volá: „Podívejte, tamhle vpředu stojí nějaký hrad!“ „Blbost!“ odsekne Jakub. „Kdybys nás na pláži u lachtanů poslouchala, tak bys věděla, kam teď jedeme.

To není žádný hrad, ale Pozoruhodné kameny.“ Skalní formace jsou čím dál zřetelnější. Odstavíme auto, navlékneme tenisky a vyrážíme. Před námi se proti nebi tyčí skupina obrovských balvanů s velmi přiléhavým názvem – Pozoruhodné. Eroze (vítr a déšť) je vymodelovala do těch nejpozoruhodněj­ších tvarů.

„Podívejte se vlevo, tam je veliká sloní hlava s chobotem,“ ukazuje Lenka na hranu skalního útvaru. „Tady zase jako od myší ožraný ohromný kus ementálu,“ ukazuje Jakub na dobrých deset metrů vysoký rozeklaný kus pískovce a dodá: „Na ten si vylezu!“ Sotva to dořekne, už ke skále letí Veronika a během chvilky pózuje na špici. Štěstím celá bez sebe. „Jak ses tam, prosím tě, dostala?“ vyzvídá Jakub. „Vždyť to vůbec nejde!“ „Zapoj nejdřív mozek, pak svaly a budeš natotata u mě,“ škádlí ho sestra.

Ať Jakub dělá, co dělá, nevede se mu a sklesle uzná: „Vzdávám to! Teď chci ale vidět, jak se dostaneš zpátky?!“ Má pravdu. Nahoru sice vylezla s lehkostí, ale jak dolů? Smeknout se by znamenalo desetimetrový volný pád a při nejlepším celou řadu zlomenin. Po dlouhém škemrání a slibování těch nejrůznějších službiček, starší bratr změkne a pomůže jí.

Místo pochvaly za vynikající lezecký výkon dostane Veronika od své matky pár pohlavků a zákaz jakéhokoliv podobného experimentování. Stíny se prodlužují a skály dostávají minutu od minuty červenější nádech. Po setmění nám připadají černé siluety útvarů ještě mnohem mohutnější. V kontrastu s nebem plným hvězd vypadají Remarkable Rocks úplně mysticky.

Z knihy Leoše Šimánka AUSTRÁLIE – Křížem krážem.

Autor: LEOŠ A LENKA ŠIMÁNKOVI

13.12.2010 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:
Ministr financí a předseda hnutí ANO Andrej Babiš.
15 10

Andrej Babiš: Havel měl u nás zavést prezidentský systém

Budova Národní galerie. Ilustrační foto.
AKTUALIZUJEME
1 8

Národní galerie zavřela! Údajně kvůli ochrance

DOTYK.CZ

Města duchů. Navštivte reálná místa, kde vám může jít i o život

Pokud jste viděli film o Jamesi Bondovi Skyfall, pak si jistě vybavíte scénu, kdy hlavní záporná postava Raoul Silva nutí agenta 007 sestřelit z hlavy jeho milenky panáka alkoholu. To vše mezi betonovými ruinami budov, ze kterých snad mrazí ještě více, než ze samotné scény. Nejde však o počítačem vytvořené kulisy. Hašima, opuštěný ostrov u břehů Japonska, skutečně existuje. Stejně jako další „města duchů" po celém světě. Tady jsou některá z nich.

Řidiči autobusů se strachují: Budeme mít co jíst?

Řidiči autobusů zvažují stávku. Přestože měli dostat přidáno, na výplatních páskách se to moc neprojevilo. Většina řidičů si naopak stěžuje, že se jim plat ještě snížil.

Ve skanzenu nahlížejí babičkám pod sukně

/FOTO/ – Jaké spodní prádlo se nosilo před sto lety? V chalupě ve Staré Vsi budete koukat!

Nechtěné olympiády? Evropa dává od sportovního svátku ruce pryč

Tento týden je to půl roku, co se Rio de Janeiro okázalým závěrečným ceremoniálem loučilo s letní olympiádou. Vzduchem vanuly úsměvy, temné brazilské nebe rozblýskal pestrobarevný ohňostroj a představitelé Mezinárodního olympijského výboru (MOV) se spokojeně plácali po ramenou, jak celá mamutí sportovní akce nakonec dopadla.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies