VYBERTE SI REGION

Brána do Římské říše? Nová naučná stezka se povine v Pasohlávkách

Ve svahu pod vinohrady našli hroudu železa. Speciální metodou a díky rentgenovému záření archeologové odhalili, že jde o římské náholenice ze druhého století našeho letopočtu. O tomto postupu a různých dalších zajímavostech se lidé dozvědí na nové archeologické naučné stezce v okolí Pasohlávek. Věnuje se historii Římanů na tamním území.

9.6.2015
SDÍLEJ:
Fotogalerie
11 fotografií
Novou archeologickou naučnou stezku představil v pondělí u Pasohlávek i odborník Balázs Komoróczy. Tématem je Mušov jako brána do Římské říše.

Novou archeologickou naučnou stezku představil v pondělí u Pasohlávek i odborník Balázs Komoróczy. Tématem je Mušov jako brána do Římské říše. Foto: DENÍK/Přemysl Spěvák

V pondělí ji spolu s dalšími odborníky z Akademie věd představil Balázs Komoróczy. „Stezka vede z centra Pasohlávek kolem rekreačního areálu až na vrchol kopce, kde měla svůj tábor římská armáda. Do letních prázdnin budou stát informační tabule na jedenácti zastaveních," uvedl archeolog.

Komoróczy se zabývá výzkumy na Hradisku u Mušova jednadvacátou sezonu. „Od té doby se výrazně posunula představa archeologů, na jak velké ploše se nacházely stopy Římanů a jak moc velký význam jejich přítomnost znamenala. Víme například, že byli rozložení i pod svahem," zmínil jeden z poznatků.

Lázně i nemocnice

Nejlépe dochovaný tábor římské legie na našem území, nejstarší lázně, nejstarší budova v lokalitě nemocnice. Tím vším se území o rozloze zhruba třiceti hektarů pyšní. „Jde o ojedinělou kolekci architektury ve středoevropském regionu," vyzdvihl Komoróczy.

Podle něj má nová naučná stezka co nabídnout. „Vysvětluje nejen historii. Odkrývá také metody, jimiž pracují archeologové. K projektu vzniknou vzdělávací webové stránky," přiblížil archeolog.

První etapa stála 360 tisíc korun a uskutečnila se i díky regionální spolupráci ústavů Akademie věd ČR a krajů.

Komoróczy míní, že o římské téma je v posledních letech stále větší zájem. Naučná stezka Mušov Brána do Římské říše stojí na začátku činností nové stejnojmenné neziskové společnosti. Mezi její zakladatele patří obec Pasohlávky.

Tamní starostka Martina Dominová vidí ve stezce další zatraktivnění místa. „Rozšíří již tak nabitou nabídku turistům. A předá jim informace o Římanech na našem území," shrnula její úlohu Dominová.

Cyklostezku vedoucí z Pasohlávek kopíruje jen zčásti. Okolí naleziště je ze dvou třetin nově zatravněné. „Římský" nadšenec Michal Žovinec by ale někde v lokalitě rád viděl repliku vojenského ležení. „Snad je nějaká šance," doufal nedávno Mikulovčan.

Komoróczy v pondělí vysvětlil, že postavit na místě kopii nejde. Hradisko je totiž kulturní památkou. „Myšlenka částečné rekonstrukce, tedy vytvoření venkovní kulisy ale dále trvá," dal naději.

Dosud se mělo za to, že se na tehdejší křižovatce obchodních cest Římané objevili ve druhé polovině 2. století. Komoróczy však tvrdí, že jejich stopy u Mušova mohou být ještě starší. Římané podle všeho odešli kolem roku 180.

Autor: Přemysl Spěvák

9.6.2015 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Ilustrační foto
2

Od roku 2007 ubývá žen, které berou antikoncepci

Donald Trump.
22

Český krajan ze státu New Yorku očekává za Trumpa rozkvět USA

Po útoku kormoránů tekla Ostravicí „krvavá voda"

Doslova masakr ryb způsobila obrovská hejna kormoránů v řece Ostravici v místech, kde se do této řeky vlévá Lučina. Uvedl to jednatel Českého rybářského svazu pro severní Moravu a Slezsko Přemysl Jaroň.

V mrazu rostou hutím náklady na výrobu, musí rozmrazovat suroviny

V mrazivém počasí vzrůstají slezským hutím náklady na výrobu. Jak v ArcelorMittalu Ostrava (AMO), tak v Třineckých železárnách se to týká hlavně vstupních surovin, které se musejí rozmrazovat. Řekly to mluvčí AMO Barbora Černá Dvořáková a TŽ Petra Jurásková. Výši nákladů na rozmrazování ale podniky nedokážou vyčíslit.

Ředitel psychiatrické nemocnice: Pacienti jsou na prvním místě. Nejsme vězení

Brno /ROZHOVOR/ – Asi šest tisíc lidí ročně podstoupí léčbu v psychiatrické nemocnici v brněnských Černovicích. Podle jejího ředitele Marka Radimského si na péči v ní stěžuje jen minimum z nich. „Personál se snaží pro pacienty dělat, co může. Kdyby na psychiatrii zaměstnanci pracovat nechtěli, už tu nejsou," míní.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies