VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Čarodějnice, kouzelnice, baby jagy... Proč je stavíme na hranici?

Noci z 30. dubna na 1. května se říká filipojakubská anebo také Valpuržina. V magickou ji ale proměnili již Keltové, když do ní situovali slavnosti ohňů.

29.4.2011
SDÍLEJ:

Ilustrační foto.Foto: DENÍK/Hynek Dlouhý

Jsme v pradávnu, jsme u Keltů. Zimě konečně zazvonila hrana, nastal čas uvítat toužebně očekávané jaro. A vyhnat stáda na pastvu. Je to prozaické – právě kvůli nim vzplály na kopcích Skotské vysočiny ohně. Jejich plamenům požehnali druidové čili keltští kněží a skot mohl vyrazit do přírody. Musel ale zvolit cesty mezi žhnoucími ohni – Keltové byli přesvědčeni, že právě blízkost plamenů stáda očistí a ochrání před nemocemi, uřknutími a veškerým dalším nebezpečenstvím, jež by je mohlo potkat.

Zatrolený kus koláče

Ohňová slavnost Beltine (vykládaná jako Fire of Bel = Beautiful Fire) se pochopitelně neobešla bez pohoštění. Na její počest se pekl pořádně velký koláč – ochutnat musel dostat každý ze zúčastněných.

Zrada ovšem spočívala v tom, že jeden kousek koláče byl označený. Ten, na kterého vyšel, měl smůlu – spolu s koláčem musel spolknout i vysmívaný a hanlivý titul „Beltanská stařena“.

Nenapadá vás, to co mě? Že právě tahle stařena se stala předobrazem pozdějších nám tak důvěrně známých čarodějnic? A nevrtá vám taky občas hlavou, proč si dnes čarodějnici neumíme představit bez koštěte čili výhradně jako divoženku létající?

„Keltové byli přesvědčeni, že slavnosti Beltine se účastní i duchové. A s představou duchů souviselo, že se pohybují v ovzduší, že prostě létají. Takže schopnost létat pak připadla i čarodějnicím a čarodějům,“ vysvětluje Luďka Hrabáková, jež působí na katedře filozofie Technické univerzity v Liberci.

A doplňuje, jak později leckteré pohanské zvyky Keltů zdomácněly i u nás, Slovanů: „Když Slované na naše území přicházeli, tak Kelty nevytlačili, oni se s nimi do značné míry smísili. A podobně se to stalo i s tradicemi – slovanské se promísily s těmi keltskými. Svátky ohňů existovaly neustále, jen později dostaly poněkud jiný, totiž křesťanský obsah.“

Valpurga byla světice

Nejinak tomu ostatně bylo i v dalších částech Evropy. Například v Německu noc před prvním májovým dnem, vyplněná nejen plápoly ohňů, ale i rejem čarodějnic, dostala název Valpuržina.

Představte si, že po misionářce, která na náš kontinent zamířila v osmém století z ostrovní Anglie. Zakotvila zde v roli abatyše benediktinského kláštera v Heidenheimu. Její mise byla nejspíš velmi úspěšná, neboť Valpurga byla po smrti svatořečena a její svátek připadl právě na 1. květen. Že by se jen proto proměnila v patronku magické noci?

„Její památka byla tehdy propojena s kultem předkřesťanské bohyně plodnosti Walborg, zřejmě i díky podobnosti jmen,“ objasňuje doktorka Hrabáková, která na téma filipojakubské, či chcete-li Valpuržiny noci napsala několik zajímavých prací.

Co se v německých zemích o Valpuržině noci dělo? Jistěže se zažíhaly ohně. A šlo o vatry pořádné. „Věřilo se, že kam až dosáhne světlo z hořících hranic, tak daleko budou pole chráněna a požehnána,“ přibližuje doktorka Luďka Hrabáková.

Ostatně oslavy Valpuržiny noci nezanedbává Německo ani v současnosti. Ty nejznámější hostí především pohoří Harz – jednak vrch Blocksberg a pak také historické centrum města Goslar. Namaskovanými čarodějkami, ale i čerty, duchy a všelijakými netvory se to tam jednou za rok jen hemží.

Májky a cesty lásky

Jak to ale bylo v dobách našich předků v Česku? Co se dělo, když půlnoc odbila a postupně se probouzel první máj, den v církevním kalendáři vyhrazený apoštolům Filipovi a Jakubovi?

Zamilovaní mladíci spěchali, aby ke stavením, v nichž do krásy rostly dívky, v kterých našli zalíbení, vysypali kamením zbrusu nové cestičky. Mnozí k tomu před oknem vyhlédnuté slečny postavili malou májku. Svůj cit tak vyjevili nejen jí, ale rovnou celé vsi.

A pak se vrhli na stavbu májky veliké. Na návsi vztyčili pořádně vysoký a parádně rovný, otesaný a nazdobený kmen. „V této májce, kolem níž se tančívalo a zpívávalo a jež byla pečlivě hlídána, aby ji někdo cizí neskácel a neukradl, ožívalo dávné uctívání stromů. To původně spočívalo ve víře, že ve stromě žije bytost, jež je nadána ochrannou silou a je ji schopna přenést na společenstvo kolem.

Také májka byla považována za strážného ducha obce a za symbol jara,“ připomíná Luďka Hrabáková.

Svátkem lásky a plodnosti byla původně právě keltská slavnost Beltine. Zatímco ovšem Keltům se devět měsíců po ní rodila kupa dětí, křesťanství tuto tradici přetransformovalo v cudný polibek pod rozkvetlou třešní.

Na Moravě a v Česku se jen tak pro nic za nic neskákalo ani přes oheň – jak vysoký skok mladíci zvládli, tak by měla vyrůst úroda na jejich polích. Ještě o jednu výšku se při magické noci u nás soupeřilo:

„Mladíci nakonec vytahovali z hranice hořící dřeva anebo zapalovali košťata a vyhazovali je do vzduchu, aby srazili v povětří létající čarodějnice,“ přibližuje další tradici Luďka Hrabáková.

Jenže byla i smutná doba, kdy se na hořících hranicích upalovaly ženy z masa a kostí. Svědectví o tom nabídl i román Václava Kaplického Kladivo na čarodějnice a stejnojmenný film režiséra Otakara Vávry. Procesy s kacíři, které odstartovala bula papeže Inocence VIII. z roku 1484, v Česku nejvíce postihly Jesenicko a Šumpersko, a to v 17. století.

Tehdejší hon na čarodějnice dnes v Šumperku působivě dokumentuje expozice ve sklepení někdejšího Geschaderova domu, nyní přetvořeného v Evropský dům setkávání. Díky moderní technice se v něm rozléhá i hlas inkvizitora Bobliga z Edelstadtu. Zážitek je o to působivější, že právě v tomto stavení kdysi přebývala i Marie Pesckeová, jedna z jeho obětí.

Další stopy utrpení jsou v podobě pomníčků rozesety široko daleko v krajině. Právě kolem nich nyní vede – zejména horskými cestami – čarodějnická cyklotrasa. Její šumperská větev měří jedenadevadesát kilometrů, jesenická dalších čtyřicet sedm.

Vydáte-li se byť na kousek tohoto cyklistického putování, ocitnete se v krásné přírodě. A to je výmluvná připomínka toho, proč se mnohé nebohé domnělé čarodějnice vlastně ocitly na pranýři. Rozuměly bylinkám, vyznaly se v lidovém léčitelství, a tak reprezentovaly spojení člověka s přírodou.

Na vlastní kůži

Festival „Svátek keltské kultury Beltine“ vás zve: Festival probíhá od 30. dubna od 20 hodin do 1. května do 12 hodin v zahradách státního zámku Jaroměřice nad Rokytnou. Na festivalu se představí dvě stě padesát účinkujících jak z České republiky, tak i ze zahraničí. Připravena je řada koncertů, dále jezdecké a ohňové vystoupení anebo tradiční hra Kalahu. Na programu je i „Turnaj boha Belena“, v němž se soutěží například v hodu podkovou, v přenášení keltského hrnce či na chodících prknech.

Malí i velcí si mohou rovněž vyzkoušet střelbu lukem na terče i hod kopím na kance. K vidění budou keltská řemesla včetně mletí mouky, pečení placek, výroby mincí. Návštěvníci si mohou vlastnoručně vyrobit – za asistence kameníků – přívěsek se symbolem.

Absolvovat lze i přednášku archeologa, který o Keltech prozradí další zajímavosti.

Svátek keltské kultury Beltine se u nás koná již posedmnácté, každý rok je pořádán na nějakém pozoruhodném místě, v rocích lichých na Moravě, v letech sudých v Čechách.

Jeho pořadatelem je občanské sdružení, které má webové stránky www.betline.cz, na nichž se dozvíte i další podrobnosti o letošním festivalu „Svátek keltské kultury“.

JITKA STUCHLÍKOVÁ

29.4.2011 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Jeden z nejznámějších snímků zachycujících Salvadora Dalího v roce 1948 pořídil americký fotograf Philippe Halsman.
2 12

Tělo Salvadora Dalího bude exhumováno, kvůli milionovému dědictví

Theresa Mayová, předsedkyně britské vlády a lídr konzervativců
AKTUALIZOVÁNO
3 8

Brexit: Mayová chce pro občany EU stejná práva jako pro Brity

Ostravské moře? Jezero na haldě láká ke koupání

/FOTOGALERIE/ Čistá a teplá voda, žádné řasy a kameny, klid a pohoda. Za tím míří mládež z ostravského obvodu Jih na haldu v Hrabůvce, kde vzniklo po rekultivaci „ostravské moře". Pohyb tady nicméně společnost Vítkovice zapovídá.

Spolupráce Česka a Izraele bude spočívat v technologiích, i humanitních oborech

Česko a Izrael chtějí posílit vědeckou spolupráci ve vyspělých technologických oborech, jako je robotika nebo kybernetika. Více se zaměří ale i na podporu spolupráce v humanitních vědách. Dnes to po společném jednání řekli vicepremiér pro vědu a výzkum Pavel Bělobrádek a jeho izraelský protějšek Ofir Akunis. Oba kladně hodnotili činnost české vědecké diplomatky Delany Mikolášové, která na českém velvyslanectví v Tel Avivu působí od roku 2015.

Thajci právě propustili zadrženého českého novináře Šprongla

V letadle, které míří do Česka, právě teď sedí český válečný reportér Radan Šprongl, kterému v Thasjku hrozilo až pět let vězení za údajný převoz vojenského materiálu. Deníku to exkluzivně sdělil europoslanec Tomáš Zdechovský (KDU - ČSL).

Google ustoupil. Nebude číst emaily svých klientů

Společnost Google již dříve uvedla, že skenovala emaily osobních účtů na Gmailu, aby mohla lépe zacílit reklamy. Nyní se však rozhodla od tohoto kroku ustoupit. Reklama sice v emailu zůstane, ale bude založena na nastavitelných preferencích uživateů.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies