Kliknutím zvětšíteÚdolí tajemně zahalená do mlhy, dechberoucí výhledy, dramatické západy i východy slunce. Pohádkové České Švýcarsko ležící na samém severu země při hranicích s Německem je krajinou mnoha tváří, kterou se snaží zachytit desítky profesionálních i amatérských fotografů.
Území nabízí nepřeberné množství námětů pro fotografy. Hluboké soutěsky řeky Kamenice, vysoké vrcholky skal v okolí Jetřichovic nebo mohutné skalní stěny nedaleko Hřenska. To vše s oblibou vyhledávají fotografové prakticky z celého světa. Své jméno získalo odvozením od Saského Švýcarska, názvu používaného pro saskou část Labských pískovců již od 18. století. Švýcarským malířům působícím na drážďanské akademii Adrianu Zinngovi a Antonu Graffovi totiž připomínala krajina kolem Labe jejich domovinu.
„Je to asi nejmalebnější část Česka. Nikde nemáte takovou koncentraci vršků a výhledů jako v Českém Švýcarsku. Jste nějakých 300 metrů nad mořem, a přitom máte pocit, že jste na horách,“ netají svůj obdiv nad Českým Švýcarskem známý fotograf, přírodovědec a popularizátor vědy Petr Jan Juračka, který má za sebou focení a natáčení po celém světě. Juračkovi se líbí především střídaní nejrůznějších typů na poměrně malém území, vždyť národní park má necelých 80 kilometrů čtverečních.
„Své kouzlo má i díky architektuře, roubenkám a podstávkovým domům. Ještě navíc má ducha Sudet, kde se úžasně mísí česká kultura s německou. To je pro člověka z vnitrozemí velmi netradiční,“ nabízí další pohled na České Švýcarsko Juračka.
LÁKÁ I NOČNÍ OBLOHOU
Jiní fotografové vyhledávají České Švýcarsko pro jeho panenský ráz. To je i případ fotografa Martina Tice.
„Já nemám rád krajinu poznamenanou lidskou činností. Nedaleké České středohoří pro mne tolik fotogenické není. V Českém Švýcarsku není problém najít místa, na kterých není poznat, že tam člověk někdy byl,“ nabízí svůj pohled na krajinu skal a hlubokých údolí Martin Tic.
Ten to má do Českého Švýcarska jen několik kilometrů, žije totiž v Děčíně ležícím na jeho jižním okraji.
„Tatry jsou krásné, Alpy jsou také nádherné. Ale České Švýcarsko mám v podstatě za rohem. Když jsem začínal fotit, tak jsem si říkal, že bych České Švýcarsko měl mít zmáknuté jako první,“ dodává Martin Tic.
O oblíbenosti Českého Švýcarska mezi fotografy je možné se přesvědčit při pohledu do nejrůznějších vyhledávačů nebo na fotografické servery. Ty nabízejí stovky tisíc nejrůznějších fotografií zabírajících České Švýcarsko snad ze všech možných úhlů.
Mezi fotografy jednoznačně vede Pravčická brána, symbol Českého Švýcarska. Pozadu ale nezůstávají ani soutěsky na Kamenici. Ať ty ve Hřensku, nebo Ferdinandova soutěska nedaleko Srbské Kamenice. Nezaměnitelný je vyhlídkový přístěnek na Mariině vyhlídce u Jetřichovic nebo kříž na Křížovém vrchu u Rynartic. Velkým lákadlem pro fotografy také může být velká tma, s tou městskou nesrovnatelná. Při jasném počasí tak dává České Švýcarsko vzniknout kouzelným fotografiím noční oblohy.
Řada míst v Českém Švýcarsku ale zůstává běžným fotografům zapovězená. Nachází se totiž v první zóně národního parku, kam není možné bez zvláštního povolení s výjimkou turistických stezek vstoupit. Národní park České Švýcarsko je jeden ze čtyř národních parků v České republice, nachází se v okrese Děčín a má rozlohu 79 kilometrů čtverečních. Byl vyhlášen v roce 2000, hlavním předmětem ochrany jsou unikátní pískovcové útvary a na ně vázaný biotop. Mohutné skalní věže, brány, stěny, rokle, města a bludiště vznikly v důsledku erozí křídových mořských sedimentů, které byly vyzdviženy na povrch v období čtvrtohor v důsledku alpinského vrásnění. Nejznámějším skalním útvarem je Pravčická brána, která se stala symbolem parku.
Jak se sem dostanete: Například vlakem do Děčína a odtud již autobusem.
TIP Deníku: V Českém Švýcarsku lze navštívit řadu překrásných míst. řada návštěvníků se při toulkách po zdejších horách vydá i na soutok řeky Kamenice a Jetřichovické Bělé. Stojí tu totiž Dolský mlýn. Ve známost vešel zejména v souvislosti s filmem Pyšná princezna. V pohádce ho můžete vidět ještě s náhonem. Nedaleko roste památný Královský smrk.
PANENSKÁ PŘÍRODA, CHRÁNĚNÍ PLAZI I OHROŽENÍ PTÁCI
Hraniční meandry Odry jsou člověkem téměř nedotčené území, které se nachází nedaleko města Bohumín. Osm kilometrů dlouhý úsek umožňuje návštěvníkům projít se panenskou přírodou. Celé území je přírodní unikát z pohledu říční dynamiky, kromě jedinečné flóry se zde nachází výjimečná fauna. V bohumínských meandrech žijí ohrožené druhy ptactva, ryb ale i chránění plazi. Oblast můžete navštívit pěšky, na kole i v lodi. Pro zvídavé je zde i naučná stezka, na jejíž trase je 17 informačních tabulí, včetně jezera Malý Kališok nebo zaplavovaného lužního lesa Vrbina.
Jak se tam dostanete: Autem do Bohumína a odtud pěšky.
TIP Deníku: Zájemci o unikátní fotografie ocení ruinu Schulzova statku, o němž první zmínka pochází z roku 1717, a dnes je již plně vrostlý do krajiny.
SVATOŠSKÉ SKÁLY SI ZAMILOVAL GOETHE I SIGMUND FREUD
Skalní útvar u Karlových Varů známý pod názvem Svatošské skály je už pěknou řádku let jednou z nejnavštěvovanějších přírodních lokalit v Karlovarském kraji. Lidé je nejenom obdivují, ale také malují a fotografují. Zvláště pak útvar pojmenovaný Svatební průvod. Pověst vypráví o tom, že skála je svatební průvod Jana Svatoše, který nechala změnit v kámen vodní víla, protože Svatoš porušil svůj slib, že se nikdy neožení. Místní scenérie inspirovaly slavné umělce jako třeba J. W. Goetheho či Sigmunda Freuda.
Jak se tam dostanete: Dojeďte do Doubí u Karlových Varů. Dále je zákaz vjezdu motorových vozidel, takže budete muset pěšky nebo na kole.
Zajímavost: Točila se tu scéna do filmu Rafťáci.
TIP Deníku: Podél Ohře se dá dojít až do Lokte.
MORAVSKOU SAHAROU SE PROHÁNĚLA VOJENSKÁ TECHNIKA
Jedna z nejvýznamnějších lokalit vátých písků se nachází na Hodonínsku. Pro oblast a její okolí se vžil název Moravská Sahara, protože připomíná skutečnou poušť. Váté písky jsou jedinečnou ukázkou společenstva se specifickou skladbou rostlinných a živočišných druhů. Původně krajinu pokrývaly listnaté a smíšené lesy s množstvím dubů. Od středověku lidé místo postupně vykáceli. V první polovině 19. století tam lesníci opět vysadili borovice, ale kvůli vzniku cvičiště a pohybu vojáků a těžkých strojů až do roku 1993 si krajina zachovala ráz původní pouště.
Jak se tam dostanete: Moravská Sahara se rozléhá mezi Vracovem, Strážnicí a Hodonínem, lze zastavit kdekoliv u lesní cesty.
TIP Deníku: Přírodní rezervace Osypané břehy
JAKO V KARPATECH. NA HOLÉM KOPCI NARAZÍTE NA PRALES JAKO Z DRÁKULY
Naproti zámku Buchlov se tyčí nevelký pahorek jménem Holý kopec. Přestože je z jeho špice nádherný výhled na Beskydy i Alpy, jeho vzhled názvu moc neodpovídá. Nachází se na něm totiž významná přírodní rezervace zachovalého karpatského lesa připomínajícího prales. Posledních sedm let tu existuje bezzásadová zóna, tak tu je možné narazit na tlející dřevo a ohrožené živočichy. Na vrcholu Holého kopce stojí za pohled také obrovské pravěké hradiště. Vybudováno bylo na konci doby bronzové a na začátku doby železné lidmi halštatské lužické kultury.
Jak se tam dostanete: Na vrchol Holého kopce nevedou turistické značky, nezbývá tedy, než se spolehnout na vlastní orientační schopnosti.
TIP Deníku: Zbořené zámky na západním úbočí hory
10
Kondice
Dům a zahrada
Kafe
iReceptář
TN.cz
