VYBERTE SI REGION

Česko plné věží. Rozhlédněte se po něm

Jako rozhlednová velmoc působí Česká republika v porovnání s jinými zeměmi světa. Celkem jich je 365 a každým měsícem přibývají další. Aktuálně na jeden bývalý okres připadá téměř pět rozhleden. Proč se u nás těší takové oblibě, které z nich jsou nej a které jsou nově otevřené? To zjistil Deník za vás.

8.7.2014
SDÍLEJ:

Ilustrační fotografie.Foto: Deník/ Libor Plíhal

Místopředseda Klubu přátel rozhleden Pavel Gejdoš řekl Deníku:Místopředseda Klubu přátel rozhleden Pavel Gajdoš.

Stavíme nové rozhledny, historických si ale nevážíme

Podle znalce českých rozhleden Pavla Gejdoše letos po dlouhé době vznikají vyhlídkové věže, které stojí za návštěvu.

Proč jsou Češi takoví milovníci výhledů?
Rozhlednovou velmocí nejsme jenom my, hodně rozhleden má i Rakousko nebo Německo. Vychází to z tradice, která vznikla za Rakouska-Uherska, kdy se Češi a Němci navzájem předbíhali, kdo jich postaví více. Druhou věcí je, že v posledních letech jsou rozhledny marketingovým tahem, obec, která ji nemá, nemá lákadlo pro turisty. Je to ale na úkor toho, že se staví i tam, kde není nic vidět. Být velmocí má tedy pozitiva i negativa.

Dají se některé rozhledny označit za zbytečné?
Najde se jich několik. Speciálně na východní Moravě, kde v rámci jednoho projektu vzniklo pět nebo šest naprosto nesmyslných staveb. Zaprvé jsou architektonicky nic moc, zadruhé jsou téměř stejné a zatřetí je z poloviny 
z nich výhled jen do země, případně je vidět nejbližší kupa hnoje. To jsou zbytečně proinvestované peníze.

Jsou tedy české vyhlídky spíš povedené, nebo ne?
Letošní rok je poměrně zajímavý, po několika letech vyrostlo několik povedených staveb na zajímavých místech a s originálním výhledem. Je to příklad Špulky 
u Lbosína, Cibulky na Sokolovsku či Kotle u Rokycan, které stojí za vidění. Po letech, kdy vznikaly výhledy na vysílačích mobilních operátorů nebo se stavělo podle jednoho mustru, je to příjemné oživení.

Jaké parametry by měla rozhledna mít, aby byla úspěšná?
Především by měla být postavena za účelem výhledu, aby z ní bylo něco vidět. Za rozhledny jsou totiž označovány i přízemní altánky. Pro nás je zajímavá ta stavba, ze které je krásný, tzn. kruhový výhled. Důležité je, aby byla postavená na nejvyšším místě v krajině, když stojí na nižším ze dvou kopců, je zbytečná.

Máme u nás 365 vyhlídkových věží, je pro další ještě místo?
Klub podporuje rozhledny, které se staví na místech, kde už kdysi stály. Naši předkové dobře věděli, kde je postavit. Dalo by se vytipovat hned několik míst. Stojíme třeba za snahou obnovit rozhlednu na Nakléřovské výšině v Ústeckém kraji. Bohužel tamní obyvatelé tomu nejsou příliš nakloněni.

Nová vyhlídka stojí několik desítek milionů. Kdo ji financuje?
Je to různé, občas se objeví nadšenecká komunita, která sežene peníze, nebo lokální mecenáš. Tak se postavila například Bohdanka ve středních Čechách. To je ale výjimečné. V posledních letech jich hodně vzniklo 
z grantů Evropské unie, v takovém případě se obec na nákladech podílí třeba jen deseti procenty. Ale evropské zdroje vysychají, navíc garanti začínají být zklamaní 
z výsledků. Opět je to příklad východní Moravy. Proto se snažíme obcím zprostředkovat levné architektonické návrhy od studentů, protože právě na nich většina obcí šetří. Místo zajímavé stavby postaví klasickou dřevěnou čtyřhrannou stavbu s železnou konstrukcí uvnitř. Bohužel ale stavíme nové stavby a těch historických si nevážíme. Třeba rozhledna na Krásném Dvoře, úžasná novogotická stavba v zámeckém areálu, na kterou kastelánka marně shání 12 milionů na opravu. Nebo jedna z nejstarších rozhleden v Uherčicích na Znojemsku, která je také 
v zámeckém parku a chátrá.

Bývá problém se schvalováním staveb?
Někdy jsou problémy s ochránci přírody, kteří nechtějí, aby rozhledna převyšovala okolí. Na tom ztroskotala například stavba rozhledny na Střekově v Ústí nad Labem. 

Rozhledny.

KATEŘINA CIBOROVÁ

Autor: Redakce

8.7.2014 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

AKTUALIZOVÁNO

Norský Barnevernet versus český dědeček. Jiří Pavelka podává v Norsku žalobu

Praha - Do boje s norským Barnevernetem se pustil dědeček dvou chlapců, které úřady v roce 2011 odebraly české matce Evě Michalákové a jejímu manželovi Josefovi. Důvodem mělo být údajné zanedbávání, fyzické týrání a sexuální zneužívání. Podle tamní policie a lékařů se podezření Barnevernu nepotvrdilo. Úřady a následně soudy ale považovaly zjištění za natolik vážná, že děti ponechaly u pěstounů. Dnes devítiletý David a jedenáctiletý Denis žijí odděleně, každý v jiné pěstounské rodině.

Protikuřácký zákon má Kalousek za další regulaci živnostníků

Praha - Předseda opoziční TOP 09 Miroslav Kalousek má dnes schválený protikuřácký zákon za další regulaci podnikání. Novinářům ve Sněmovně řekl, že za normálních okolností by pro normu hlasoval, dnes ale postupoval opačně kvůli tomu, že jde o další z regulačních opatření namířených kabinetem ČSSD, ANO a KDU-ČSL proti živnostníkům. Sněmovní klub jeho strany neměl k hlasování stanoven jednotný postup.

Neomezený tarif za hubičku! Nemocnice dohodla extrémně levné volání

Olomouc – Zaměstnanci Vojenské nemocnice Olomouc mohou telefonovat bez obav o provolané minuty. Vedení nemocnice se totiž podařilo uzavřít s operátorem O2 mimořádně výhodnou smlouvu. 

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies