VYBERTE SI REGION

Český poutník: Krajinou jaderné energie

V předcházejících dílech jsem se několikrát vrátil do míst, která jsou spojená s mým dětstvím. Trochu tak tomu bude i dnes. Vyrážím na toulky do krajiny, kam jsem v době dospívání jezdil protestovat proti výstavbě jaderné elektrárny. Zvu vás na procházku okolím Temelína.

21.6.2011
SDÍLEJ:

Jaderná elektrárna Temelín tvoří dominantu celého kraje. Jestli je to dobře, ponecháme na úvaze každého z vás.Foto: Radmila Eliášová

Na přibližně desetikilometrovou túru vyrážím z malebné obce Koloděje nad Lužnicí, kam jsem tentokrát nedojel vlakem, ale autobusem a stopem, tedy stejně jako před nějakými dvaceti lety.

Na zámek jednou za rok

Hned na začátku cesty mám štěstí. Přijel jsem do Kolodějí právě v den, kdy se na zámku koná třetí ročník Mariánské pouti, což je zatím jediná příležitost, jak se do areálu rekonstruovaného zámku podívat, a lidé toho hojně využívají. Užívají si vystoupení šermířů, lukostřelců i cvičitelů dravých ptáků.

„V těchto měsících dokončujeme opravy prvního patra, kde vznikne na přelomu letošního a příštího roku muzeum loďařství,“ prozrazuje Michal Bedřich, zástupce majitelů zámku a správce v jedné osobě. Otevření muzea se z původního termínu v letošním létě přesunulo na jaro 2012. „V přízemí se zřítila část klenby, což rekonstrukci nejen prodraží, ale i o několik měsíců zpozdí,“ dodává Bedřich.

Místo šlechty jen sklad

Kolodějský zámek pochází z roku 1567, kdy ho jako barokní tvrz nechal postavit Adam Čabelický ze Soutic. V roce 1704 získal tvrz hrabě Václav Norbert Oktavián Kinský. Sňatkem se dostaly Koloděje do rukou hraběte Františka Karla Vratislava z Mitrovic.

„Ten dal tvrz přestavět na barokní zámek a nechal také přistavět kapli sv. Anny. Ve vlastnictví Vratislavů z Mitrovic byl zámek až do roku 1945. Za komunistů sloužil jako sklad a později tu byl depozitář hlavního města Prahy. Noví majitelé koupili značně zchátralý objekt v roce 2002,“ popisuje historii zámku Bedřich. Ve větší míře se zámek otevře veřejnosti v roce 2013, kdy zde zahájí provoz konferenční centrum a hotel.

Před další cestou si dávám trdelník a limonádu a pokračuji podél řeky Lužnice směrem k Týnu nad Vltavou.

Výhled na chladicí věže

Kolem pomníku loutkaře Matěje Kopeckého přicházím k fotbalovému hřišti. Místní fotbalisti se právě na trávě honí za kulatým nesmyslem a skandování zdejšího hlasatele „Koloděje do toho, Koloděje jedéééém“, slyším ještě daleko za obcí.

K Týnu nad Vltavou mířím po červené značce, která vede po okraji lesa lemovaného božími mukami až k rozhledně Semenec.

Za dobrého počasí je z ní krásný pohled na okolní krajinu, klikatící se Lužnici a také na mohutné chladírenské věže temelínské jaderné elektrárny. „My už jsme si na ty komíny zvykli, takže nám to ani nepřijde, ale je pravda, že dřív bývala krajina romantičtější,“ odpovídají na moji otázku, jak se jim líbí výhled na komíny, lidé s nimiž se potkávám pod rozhlednou.

„Hodně se však bojíme, jak se tady bude žít, až začne stavba dalších bloků elektrárny. Stovky nákladních aut a další zabraná krajina, to už sem pak žádní turisté nepřijedou,“ míní parta lidí ve věku kolem padesáti let. Svá jména ale říci nechtějí.

Směsice na náměstí

Na náměstí v Týně si dávám lahodnou kávu, obdivuji zdejší kostel a děsím se socialistického hotelu stojícího jen pár desítek metrů od jeho zdí. Zvláštní architektonická směsice. Bohužel se mi nepodaří podívat se na město z vodní hladiny. Začíná pršet a o vyhlídkovou jízdu po Vltavě mám zájem pouze já, což nestačí.

Rybář, co nejí ryby

Po břehu řeky se tak vydávám pěšky k soutoku Lužnice s Vltavou a potkávám se sympatickou trojicí rybářů. Petr Kočí, Pavel Houdek a jeho sestra Martina přijeli na zdejší kapry až z Kladna. „Jsme tady už třetím rokem a vždy se rádi vracíme. Je zde klid a pohoda,“ říká za celou partičku Petr, jehož největším zdejším úlovkem je 91 centimetrů dlouhý a 14 kilo vážící kapr.

„Všechno co ulovím, ale zase pouštím zpět do řeky. Nechci zabíjet, ale jinak mě okolo rybaření baví všechno,“ přiznává se Petr, který jí kapra pouze jednou ročně, a to na Vánoce. Na břehu Vltavy a Lužnice bydlí Kladeňáci ve stanech a vaří si na malém ohništi. „Je to ta nejlepší dovolená, jakou si umíme představit,“ dodává při našem loučení Pavel Houdek.

Zmizelé obce

Vracím se do centra Týna nad Vltavou a po silnici číslo 105 pokračuji k Temelínu. Stejně jako před dvaceti lety se zastavuji na hřbitově, který patřil k vesnici Křtěnov. Ta musela v roce 1991 kvůli stavbě elektrárny zmizet z povrchu zemského, stejně jako dalších pět obcí. Ze vsi zůstal jen v jádru raně gotický kostel sv. Prokopa, který je prvně doložen roku 1261 a v 18. století dostal barokní podobu. Velmi cenné jsou gotické fresky v jeho presbyteriu.
Nechybělo přitom příliš a kostel by postihl stejný osud jako celou ves. Nakonec se ale našly peníze na jeho rekonstrukci.

Krajina nové doby?

Své dnešní putování končím u zámečku Vysoký Hrádek, který kdysi obklopovala vesnice Březí. Vzorně upravený objekt dnes slouží i se svým parkem elektrárně, je tam informační centrum pro návštěvníky.

Končím putování krajinou, kterou sice člověk obětoval své pochybné potřebě neustálého ekonomického růstu, ale která přesto stále zůstává krásná.

Text: René Flášar Foto: Radmila Eliášová

21.6.2011 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

Kardinálové chtějí od papeže odpověď, Vatikán mluví o skandálu

Vatikán - Za velmi vážný skandál označil předseda jednoho z nejvyšších soudů římskokatolické církve otevřený dopis čtveřice kardinálů, kterým žádají papeže o vyjasnění jeho názoru na rozvedené. Kardinálové z Německa, Itálie a USA odpověď Františka na svůj původní dotaz nedostali, proto s ním vyšli nedávno na veřejnost.

Zadeha v Praze znovu zadržela policie

Praha/Brno - Policie dnes v Praze zadržela obžalovaného podnikatele Sharama Abdullaha Zadeha, celý den u něj prováděla domovní prohlídku, uvedl v tiskové zprávě Zadehův mediální konzultant Jan Jetmar. Večer ho podle něj převezla k výslechu do Brna. Zadeh je obžalován z daňových úniků, hlavní líčení se koná u brněnského krajského soudu.

V Norsku našli nápis Arbeit macht frei ukradený z Dachau

Bergen - Norská policie nejspíš objevila nechvalně proslulý nápis Arbeit macht frei (Práce osvobozuje) ukradený v roce 2014 z brány bývalého německého koncentračního tábora Dachau. S odvoláním na bavorskou policii o tom dnes informovala agentura AFP.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies