VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Český poutník: Putování za zlatem, motocykly a pivem

O Kašperských Horách, městečku v šumavském podhůří, se hodně hovořilo ve druhé polovině devadesátých let minulého století. Zahraniční společnost tu chtěla obnovit drastickou těžbu zlata, které se skrývá pod zdejšími kopci. Záměr naštěstí neprošel a kraj začal znovu žít svým poklidným životem.

12.4.2011
SDÍLEJ:
Fotogalerie
13 fotografií

Zavřeno! Poutník se do hradu nedostal. Už aby se rozeběhla turistická sezóna! Foto: Miroslav Rendl

Ideální místo na výlet

Do „Kašperek“ mě přiváží linkový autobus v neděli 20. března krátce po deváté hodině. Sluníčko začíná vykukovat na oblohu, ale ranní mrazíky jsou ještě pořád dost silné. Halím se do kapuce a v místním družstevním obchůdku si pořizuji paštiku a pár rohlíků k snídani.

Dominanta města

Věřící se mezitím shromažďují k bohoslužbě v kostele svaté Markéty, který je dominantou náměstí i celého města. V gotické trojlodní bazilice z poloviny 14. století s původními klenbami v kněžišti a bočních lodích se lidé modlí každou neděli.

„Kostel byl v roce 1883 novogoticky upraven. K západnímu průčelí tehdy přistavěli novou věž. Vcelku jednotné zařízení interiéru pochází převážně z 18. století. Rozměrný hlavní barokní oltář z roku 1720 je bohatě řezaný se sochami andělů a světců,“ vzpomínám, co o kostele napsal na internetových stránkách města Vladimír Horpeniak z Muzea Šumavy.

Zlatokopy vystřídali vědci

Od kostela vedou mé kroky k protilehlé budově radnice. Jde o původně renesanční dům,ve kterém bydlíval zástavní držitel hradu Kašperka, tajemník krále Ferdinanda I., královský rada a místokancléř českého království Jiří z Lokšan.

„Dům od něj v roce 1551 koupili měšťané a už před rokem 1597 jej upravili na radnici. Na konci 17. století bylo průčelí spojeno třemi barokními štíty a doplněno hodinovou vížkou,“ vybavuji si předem nastudované informace. Asi to s mou pamětí ještě nebude tak zlé.

Z náměstí mířím k naučné stezce po stopách místních zlatokopů. Trasa je dlouhá něco málo přes sedm kilometrů a vede mě kolem Zlatého potoka pod mohutná skalní seskupení s několika vchody k důlním dílům. Většina z nich je opatřena zámkem, do některých lze ale vstoupit.

Podle ohnišť je znát, že zde občas přenocuje některý z kolegů poutníků. Já jdu ale dál. Na konci lesní cesty přicházím k oplocenému pozemku. Stojím před 350 m dlouhou štolou Kristina, která tu také zbyla po dolování zlata. Na rozdíl od jiných štol má ale i dnes smysluplné využití. Od roku 1960 se zde nachází jedna z nejvýznamnějších seismických stanic v Evropě.

Veterány sbírám 35 let

Po polní cestě se pomalu vracím zpět do centra Kašperských Hor. Je už po poledni, a tak si v jedné z místních restaurací dopřávám takzvané špecle se šunkou a míchanými vajíčky. V jednu hodinu vcházím s příjemně plným žaludkem do muzea motocyklů. Nachází se v půdních prostorách bývalé německé školy, kde často pobýval na letním bytě spisovatel Karel Klostermann.

„Historické motocykly sbírám už přes pětatřicet let, občas k tomu přidám i nějakého automobilového veterána a cyklistické kolo,“ přibližuje svůj koníček majitel muzea Zdeněk Bálek.

V současné době vlastní celkem 170 pamětnických motorek, osmdesát kol a několik automobilů. Své skvosty vystavuje především v Kašperských Horách, ale můžete se za nimi vydat také do Železné Rudy nebo Bečova nad Teplou.

Nejdelší motorka na světě

Chloubou kašperského muzea je především motocykl JAC dochovaný v jediném kuse na světě, motocykl Wagner a řemenový Wanderer z roku 1913. „Na své si přijde ale i naprostý laik, který bude bezesporu „uchvácen“ nejdelším vyráběným motocyklem na světě, kterým byla Čechie pro tři osoby. Součástí expozice je i kolekce historických jízdních kol. Zajímavostí je třeba výrobek firmy Kohout z roku 1890, jehož přední kolo má průměr 160 centimetrů,“ vyjmenovává Zdeněk rarity svého ráje.

Unikátní pivní lahve

Ve stejné budově, jen o dvě poschodí níž, nacházím Šumavské pivovarnické muzeum. Jeho majitel Pavel Kubaň ho provozuje už pátou sezónu a pro návštěvníky si přichystal na osm set exponátů. „Ve dvou místnostech se nachází největší sbírka pivních lahví v České republice. Je jich tady celkem čtyři sta a každá je z jiného pivovaru,“ chlubí se Pavel, původní profesí hostinský. Nejstarší pivní láhev pochází z roku 1870, nejmladší z roku 1930.

„Když mi umřel děda, našel jsem na jeho půdě staré zaprášené pivní lahve. Z piety jsem je vystavil ve své hospodě a postupně začal přidávat další. Obcházel jsem staré půdy, smetiště i burzy,“ přibližuje vznik ojedinělé sbírky. Když hospoda začala být exponátům malá, rozhodl se vybudovat pivní muzeum.

Krásná příroda, ale lidé odsud utíkají

Opouštím náměstí i samotné Kašperské Hory, míjím přes zimu a jaro zavřené Muzeum Šumavy a vydávám se na cestu k hradu Kašperk. Nejkratší cestou je od města vzdálen přibližně tři kilometry. Samozřejmě do kopce. Cestou se kochám zdejší krajinou, která mě dojímá svou pohodou a krásou. Život je zde ale těžký. Práce v okolí dnes téměř žádná není. Lidé musí dojíždět do čtyřicet kilometrů vzdálených Klatov nebo dokonce až do Plzně.

Nezaměstnanost je nad republikovým průměrem. „Kdo z mladých lidí může, tak odchází. Bojíme se, že lidé tu už nebudou mít šanci na slušný život a z města se stane jen víkendové středisko,“ vybavuji si smutná slova zdejšího patriota a muzejníka Zdeňka Bálka.

Marné lomcování

Po hodince chůze jarní krajinou přicházím k hradu. Rozhledy z místních věží jsou prý sice impozantní, ale pro mě jsou už tradičně zapovězeny. Návštěvní sezóna začíná až za měsíc a brána je nedobytně zavřená. Vracím se do města a jen tak tak stíhám poslední autobus, který mne se dvěma přestupy dopraví k domovu. Do postele se dostanu až kolem půlnoci. Život poutníka je někdy těžký.

Z historie hradu

Hrad Kašperk založil v roce 1356 český král a římský císař Karel IV. Důvody měl hned tři. Prvořadou snahou byla ostraha zemské hranice se sousedním Bavorskem. Hrad měl také chránit zdejší zlatonosnou oblast a nově zřízenou obchodní cestu zvanou Zlatá stezka, která spojovala Čechy s Bavorskem a dále s vyspělými oblastmi západní Evropy. V současnosti hrad vlastní a spravuje město Kašperské Hory. Turistická sezóna začíná v dubnu, kdy je otevřeno každou sobotu a neděli. Od května až do října mohou návštěvníci na hrad každý den od úterý do neděle.

Text: René Flášar Foto: Miroslav Rendl

12.4.2011 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Řezání nosorožčích rohů
4

Obchod se zvířecími rohy vynáší víc než ten s kokainem

Různě zdobené účtenky Andreje Babiše neznepokojují. Považuje je za výraz české lidové tvořivosti.
4

Účtenky za pivo? Sorry jako i agent Bureš

AKTUALIZOVÁNO

Nejlepší poločas v historii ČR! Fotbalisté zničili San Marino šesti góly

/OD ZVLÁŠTNÍHO ZPRAVODAJE DENÍKU/ Povinné vítězství vyšperkované šesti góly. Čeští fotbalisté pod vedením trenéra Karla Jarolíma potvrdili roli favorita a na půdě San Marina zvítězili vysoko 6:0. V pátém duelu kvalifikace mistrovství světa si tak připsali druhou výhru. V Serravalle dokonce odehráli nejlepší půli v historii, fotbalovému trpaslíkovi vystřelili do pauzy pět branek.

Pohledem Vojtěcha Žižky: Na rozhodčí nesahat

„My nesmíme ani naznačovat," říká Smrtka v jedné z cimrmanovských her a výhrůžně u toho brousí kosu. Chmurný žnec by mohl z fleku pracovat ve vedení hokejové extraligy. Ani v ní se totiž nesmí naznačovat. Jinak přilétne pokuta.

Stávka řidičů. Odbory: Bude! Dopravci: Není k tomu důvod

Odborový svaz dopravy oznámil, že na některý den vyhlásí celostátní stávku řidičů autobusů, kteří jezdí na regionálních linkách. Tři největší dopravní společnosti, které zajišťují drtivé množství autobusových regionálních linek na Vysočině, ale tvrdí, že řidiči v kraji nemají ke stávce důvod.

Ostrava je u filmařů stále oblíbenější. Město láká domácí i zahraniční tvůrce

/FOTOGALERIE/ Nejenom architektonické skvosty Prahy nebo malebná jihočeská krajina či moravské vinice, ale také město Ostrava jako atraktivní lokalita láká domácí i zahraniční filmaře při natáčení filmů i televizních seriálů.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies