VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Český poutník: S Hektorem za Vieweghem

Přestože dnes urazím desítky kilometrů, mé nohy se tentokrát příliš neunaví. Přijal jsem totiž pozvání na cestu speciálním knižním vlakem, který se vypravil z Tábora do Nového Údolí na Šumavě.

5.10.2011 1
SDÍLEJ:

Poutník s Hektorem. Oba už leccos pamatují. Těžko soudit, kdo z nich je starší. Foto: Radmila Eliášová

Na sobotní ráno je na táborském nádraží nezvykle rušno. Na druhém nástupišti stojí postarší dieselová lokomotiva Hektor se sedmi historickými vagóny. Společně s fotografkou usedáme na předem zamluvená místa ve druhém voze a jízda může začít. Vlak vyjíždí krátce po osmé hodině a pomalinku si to šine jihočeskou krajinou.

Vagón plný knih

Přestože nestavíme na všech zastávkách, postarší lokomotiva nedokáže udržet tempo stanovené v jízdním řádu a už po prvních kilometrech naskakuje našemu speciálnímu vlaku několikaminutové zpoždění. Když pak ještě musíme dávat přednost pravidelným spojům, je jasné, že do cíle cesty stěží dorazíme po naplánovaných čtyřech hodinách.

Nikdo z toho ale nesmutní, jsme přeci ve výletním vlaku, kde je navíc úžasný bufetový vůz se skvělými klobáskami, mým oblíbeným likérem Praděd a spoustou zajímavých lidí. Jeden vůz naší vlakové soupravy je totiž vyhrazen jihočeským spisovatelům a knihovníkům, kteří si na cestu navíc přizvali dva vzácné hosty v podobě Ivo Šmoldase a Michala Viewegha, který při-stoupí v Prachaticích.

Na kole, na lodi, v autě

Kousek od barového vozu, kde je mimo klobásek největší zájem hlavně o pivo a rum, odchytávám duši i mozek dnešní akce, šéfovou prachatické knihovny Hanu Mrázovou. „Chtěla jsem připravit akci, kde by se potkávali spisovatelé, knihovníci a čtenáři. Nechtěla jsem ale nějaké fádní prostředí v místnostech s nedýchatelným vzduchem, nýbrž něco, co se lidem na dlouho zapíše do vzpomínek,“ vypráví akční knihovnice.

Při prvním ročníku například knihovníci projížděli jižními Čechami na kolech. „Mělo to velký ohlas, tak jsme se rozhodli pořádat takováto setkání pravidelně. Vloni jsme chtěli jet na lodích, ale počasí nám akci překazilo. Příští rok pozveme autory i čtenáře na projížďku autoveterány,“ prozrazuje Hana. Pak už se ale omlouvá a pospíchá připravit vše potřebné na přivítání hlavního hosta dne.

Místo pro Viewegha

Vlak přijíždí do Prachatic a na perónu už na své známé mává muž v tmavých slunečních brýlích. „Michale, pojď sem, tady ti držíme místo,“ volá na slavného spisovatele knihovnice Hana.

Kromě něj nastupuje do už tak přeplněného vlaku další stovka cestujících. Je krásný pozdně letní den a jízdenka je za pouhých třicet korun, ať už jede člověk kamkoliv. Davy lidí neodradilo ani více jak dvouhodinové zpoždění, které vlak po cestě nasbíral. Do cíle v Novém Údolí přijíždíme místo v poledne o dvě a čtvrt hodiny později.

Nejmenší železnice světa

Lidé okamžitě obklopují bufety, několik desítek z nás se jde podívat na křest knihy Jihočeští spisovatelé. Michal Viewegh společně s Ivo Šmoldasem nabírají křišťálově čistou vodu ze zde ještě titěrné říčky Vltavy a pak vyslovují svá přání nad zkrápěnou knihou. „Přeji ti, kniho, hodně čtenářů, kteří si pro tebe přijdou do knihoven a autorům v ní publikujících, ať jsou čtení,“ žehná knize Viewegh a pak odjíždí drezínou po nejmenší železnici na světě, která spojuje Českou republiku s Bavorskem a měří pouhých 105 metrů, do velkého stanu na autorská čtení.

Zachovávám se trochu jako knižní barbar a místo poslechu úryvků z knih přítomných autorů, dávám přednost procházce po okolí Nového Údolí. Přece jen tu nejsem jako čtenář, ale jako poutník.

Pohnutý osud osady

Dřevařská osada založená v roce 1795 měla poměrně krátký život. Přestože sem v roce 1910 zavedli železnice a ve 34 domech zde žilo 271 obyvatel, o pár desítek let později byste zde nenašli téměř ani živáčka. Po skončení druhé světové války a odsunu německých starousedlíků sice zdejší domy obsadili nový obyvatelé, ale ti byli po roce 1948 opět vystěhováni a v oblasti vyrostla železná opona.

Jak se dělá síťovka

Když se vracím, zaujme mne stánek Hany Tesařové. Stranou zájmu tiše plete své síťovky. Tašky, které dříve znal snad každý z nás. „Síťování je úžasná věc. Dokáže mne uklidnit a dodat energii na další plahočení se v tomto zběsilém světě. Jednu tašku vyrábím přibližně tři hodiny a úžasně si u toho vyčistím hlavu,“ říká Hana a já obdivuji zručnost jejich rukou a nevěřícně kroutím hlavou nad cenou síťovky.

„Třicet korun za kus, to je desetikoruna za hodinu práce,“ počítám rychle v hlavě. „Tohle se nedá dělat pro peníze, ale z lásky a úcty k práci našich předků,“ odpovídá na moji nevyřčenou otázku Hana.

Zpoždění? No a co?

Možná trochu symbolicky, ani osazenstvu knižního vlaku není dopřáno dlouhého pobytu v Novém Údolí, které se v poslední době přece jen pomalu probouzí k životu. Vlak se musí na cestu zpět vydat přesně dle jízdního řádu, a tak se původně čtyřhodinový program scvrkává jen na dvě hodiny.
Jízda zpět je stejně veselá a ještě o něco delší. V každé stanici stojíme několik desítek minut, a většina osazenstva proto raději přestupuje do běžných vlaků. Vydrží jen ti nejtrpělivější.

S pánem z protější sedačky probírám uzdravující schopnosti různých bylin a ani nevnímám, jak rychle se setmělo. Nakonec nám ani nevadilo, že místo osmé hodiny večerní zastavil náš vlak na táborském nástupišti až minutu před půl jedenáctou. „Myslím, že takové by měly být všechny vlaky. Nikam by nespěchaly, lidé by si povídali, jedli a zpívali. To by byl ráj,“ usmíval se při odchodu z nádraží můj spolucestující. A nejspíš má pravdu.

Text: René Flášar Foto: Radmila Eliášová

5.10.2011 VSTUP DO DISKUSE 1
SDÍLEJ:
Kandidát na prezidenta Jiří Drahoš
17 7

Median: Drahoš by ve druhém kole prezidentské volby porazil Zemana

Afričtí uprchlíci na ostrově Lampedusa. Prostředky na jejich život si pro sebe inkasovala italská mafie.
1

Libyjští pašeráci lidí cpou do lodí rekordní počty uprchlíků

Krev v mobilech? Suroviny pro baterie se těží v drastických podmínkách

Věděli jste, odkud pochází suroviny pro mobily, notebooky, nebo televize? Přichází totiž nová doba železná. O kontrolu nad těžbou a obchodem s kovy, ze kterých se vyrábí plošné spoje do elektronických přístrojů, se vedou tvrdé boje, na jejímž počátku jsou zubožené děti v afrických dolech a na konci spokojení uživatelé se smartphony. Z celosvětového byznysu profituje Čína, zásoby ale nejsou nekonečné.

Zeman má dalšího soupeře. Pana Škodu Vratislava Kulhánka

Miloši Zemanovi přibývají silní soupeři. Vedle bývalého předsedy Akademie věd ČR Jiřího Drahoše je to Vratislav Kulhánek, bývalý šéf mladoboleslavské Škody Auto. Jako prezidentského kandidáta ho zítra představí Občanská demokratická aliance podnikatele Pavla Sehnala.

DOTYK.CZ

První světovou válku roznítil nedomrlý intelektuál, který dožil v Čechách

Jeho kulka rozpoutala válku, které podlehlo 40 milionů nešťastníků. Sarajevský atentátník Gavrilo Princip byl bystrý chlapec, v Srbsku dodnes obdivovaný – jmenují se po něm ulice a náměstí. Ovšem mučedníkem se nestal, v době atentátu byl totiž nezletilý a tudíž nemohl dostat oprátku. Princip dožil v Čechách, v terezínské pevnosti, kde jeho tělo rozežírala tuberkulóza a duši sžírala samota i zlé zprávy o válečném osudu jeho milované země.

Stížností na zubaře přibývá, lidem vadí špatná čeština a drahé služby

Jsme zahlceni stížnostmi od pacientů, hlásí Česká stomatologická komora. Každý měsíc jich prý dostanou několik. Stížnosti směřují hlavně na kolegy z cizích zemí. Důvody: zubaři nerozumí dobře česky, další lidem nutí příliš drahé výkony. U některých lékařů se navíc provalilo, že nemají specializaci, kterou uvádějí na vizitce. To by mělo skončit, slibují stomatologové.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies