VYBERTE SI REGION

Český poutník: Větrná cesta za anděly

Vánoce už jsou tady, se vším všudy.  V tomto zklidněném čase vás zvu na výlet do míst, kde se jakoby zastavil čas. V dobrém i zlém. Vítejte na cestě z Kyselky do Andělské Hory na Karlovarsku.

24.12.2013
SDÍLEJ:
Fotogalerie
12 fotografií
Ne, to není Spiderman, ale prokřehlý poutník.

Ne, to není Spiderman, ale prokřehlý poutník. Foto: Miroslav Rendl

Linkový autobus zastavuje v Radošově, místní části obce Kyselka, dvě minuty po půl jedenácté přesně podle jízdního řádu. Ze zastávky mířím ke zdejší nejvýznamnější památce, dřevěnému krytému mostu přes řeku Ohři, jehož původ se datuje do roku 1364. Současný vzhled je ale mnohem novější. V roce 1986 dřevěná část mostu zcela lehla popelem a obnovena byla před deseti lety. Z unikátního mostu se naskýtá romantický výhled nejen na Ohři, ale také na původně gotický kostel svatého Václava, který byl v polovině 19. století přebudován na barokní.

Smutný pohled

Z Radošova mířím po červené značce do centra obce Kyselka, která se proslavila léčivými minerálními prameny. Největšího rozkvětu se obec dočkala v letech 1873-1910, kdy podnikatel Heinrich Mattoni nechal vybudovat lázeňské budovy s novorenesanční kolonádou, Ottovým pavilonem a pseudorománskou kaplí svaté Anny. K lázeňství se objekty využívaly až do roku 1992, kdy se staly obětí prapodivné privatizace a postupně zchátraly. Současný pohled na kdysi výstavní budovy je více než smutný. A to i přesto, že na třech objektech nyní dělníci provádějí záchranné práce.

Doplňuji do lahve osvěžující vodu, která je vyvedena do provizorní kašny, a raději jdu dál. Po naučné stezce mířím k cíli své dnešní cesty, do Andělské Hory.

Jak jsem se bál

Meteorologové na den mého výletu hlásili větrnou smršť, jenže já jim nevěřil. A špatně jsem udělal. S každým přibývajícím stoupáním se počasí zhoršuje a mně začíná být jasné, že cesta za anděly nebude jednoduchá. Jsem rád za každý lesní úsek, kde vítr nefouká s takovou silou. Vynechávám proto odbočku k rozhledně Bučina, ze které by za dnešního počasí stejně byla viditelnost prakticky nulová.

Po celou dobu své cesty pochoduji v blízkosti vojenského prostoru Hradiště. O letních víkendech, kdy je přístupný veřejnosti, bývá rájem cyklistů. Dnes ale není nejen léto, ale ani víkend a tak se úzkostlivě držím značené cesty, abych náhodou nebyl střelen jako jelen. Přidávám do korku a ženu se tak, že jsem málem minul lokalitu Štichlova mlýna. Naštestí jsem potkal karlovarského turistu Petra Václava, který mě k ruinám zavedl. „Kdysi to bývala malebná lesní usedlost, s datem vzniku někdy kolem roku 1660, na březích potoka Hotschelohbach. Místo dostalo název podle prvního majitele Štichlova mlýna, mlynáře Stiechla. V roce 1932 ale mlýn vyhořel a bohužel již nebyl obnoven," prozrazuje Václav.

Na vlastní nebezpečí

K Andělské Hoře mi chybí už asi jen kilometr, ale ve větrném počasí jdu tuto vzdálenost téměř půl hodiny. Cedule s nápisem obce je pro mě doslova spasením. To ovšem netuším, že to nejhorší mě teprve čeká, výstup na zříceninu gotického hradu Engelsberg.

V Andělské Hoře se dnes totiž všichni čerti žení. Vítr fučí takovou rychlostí, že mi dvakrát vezme špatně nasazenou čepici, do toho mlha a občas sněhovo-dešťová nadílka. Před samotným výstupem ke zřícenině se zastavuji nabrat síly a odvahu u kostela svatého Michaela archanděla. Pak se kolem cedule s nápisem „Vstup na vlastní nebezpečí" drápu ke zbytkům gotického hradu Engelsberg, který byl na skalnatém vrchu založen pány z Rýzmburka v polovině 14. století. Jak se dozvídám z informační tabule, byl hrad o dvě století později opuštěn a posléze ho vypálila švédská vojska. Definitivní zánik jej potkal po požáru v roce 1718. Dnes stojí zbytek věžového paláce a obvody několika obytných budov včetně dvojice bran a zbytků hradeb.

Přežil jsem!

S každým mým krokem nabývá vítr na větší síle. Když připočtu kluzký povrch úzkého chodníčku, bez přidržování se zábradlí bych se na vrchol jen těžko vydrápal. Vítězné gesto s rukama vzhůru si proto dopřávám až při sestupu v nižších patrech Engelsbergu. A lituji kolegu fotografa, který si do dnešního mrazivého výstupu nevzal rukavice, a jeho prsty začínají pomalu modrat.

Sestup do centra Andělské Hory je snad ještě náročnější. Nebýt zábradlí, možná bych dnes byl už mezi skutečnými anděly. Nebo čerty, kdo ví. Naštestí zábradlí vydrželo, takže putovat budu moci i v příštím roce. Přeji vám krásné a klidné vánoční svátky a pohodový vstup do nového roku 2014.

Líbilo: Andělská Hora

Nelíbilo: Zdevastované lázně

Tipy v okolí

*Karlovy Vary -  lázeňské město na soutoku řek Teplé a Ohře vzniklo za vlády Karla IV. Za vidění stojí novorenesanční Mlýnská kolonáda podle projektu Josefa Zítka z let 1871-1881, dřevěná Tržní kolonáda z roku 1883 a Zámecká kolonáda z let 1911-1913. Množství vycházkových cest doplňuje oblíbená rozhled­na Diana z roku 1914 a Goethova vyhlídka.

*Ostrov - od r. 1992 městská památková zóna. Nejstarší stavbou je románský hřbitovní kostel svatého Jakuba Většího z roku 1226. Za vidění stojí i původně renesanční zámek Šliků z počátku 16. století. Zámecký park byl založen v 17. století. Z původně barokní zahrady se v 19. století stal anglický park.

RENÉ FLÁŠAR

Autor: Redakce

24.12.2013 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

Švýcaři otevírají nejdelší tunel světa

Historický moment. V neděli 11. prosince 2016 se pro pravidelný provoz otevře Gotthardský železniční tunel. V jeho případě se podařilo něco neskutečného – stavitelé dodrželi rozpočet schválený už na počátku 90. let.

Spisovatel Jiří Stránský: Škoda každého dobrého slova, které se neřeklo

Praha /ROZHOVOR/ - Autorem oblíbených dětských knih O dešťovém kameni, Povídačky pro moje slunce nebo Perlorodky je spisovatel a scénárista Jiří Stránský (85). Čtenáři a diváci jej přitom znají více jako autora filmů Zdivočelé země, Bumerangu či Štěstí, zachycujících atmosféru komunistického režimu a života politických vězňů v kriminálech a lágrech. „Slíbil jsem ve vězení básníkovi Honzovi Zahradníčkovi, že podám svědectví o lidech, kteří s námi seděli," říká Jiří Stránský, který připravuje další tři scénáře, povídkové knížky a prozrazuje, že brzo vyjde kniha Doktor vězeňských věd, kterou napsali s novinářkou Renatou Kalenskou.

Starosta Pískové Lhoty na Nymbursku byl obviněn z rozkrádání obecních peněz

Písková Lhota /FOTOGALERIE/ - Zpronevěra a zneužití pravomoci úřední osoby. To jsou dva trestné činy, z nichž policie obvinila šestačtyřicetiletého starostu Pískové Lhoty na Nymbursku Radovana Staňka. Obecní peníze měl rozkrádat ve spolupráci s účetní obce.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies