VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Český poutník: Výšlap údolím Tiché Orlice

Dnes se vydávám na putování mezi dvěma východočeskými městy ležícími na řece Tichá Orlice. Výchozím bodem je mi Choceň a cílem Ústí nad Orlicí. Tentokráte si ale pro své toulání půjčuji kolo od Českých drah.

4.7.2013
SDÍLEJ:
Fotogalerie
11 fotografií

Theseus měl v řecké báji Ariadninu nit, poutník našel v labyrintu cestu díky Jaroslavě Držmíškové. Foto: Jaroslav Švanda

Hned na nádraží v Chocni se zastavuji u pamětní desky stavitele Jana Pernera. Zasloužil o vybudování hlavní železniční tratě z Olomouce na Prahu a zemřel na následky zranění, která utrpěl 9. září 1845 právě u zdejší stanice. Pak už nasazuji přilbu a vyrážím k centru města. Projíždím zámeckým parkem, napojuji se na červenou značku a po chvíli stojím na hlavním Tyršově náměstí. Kochám se novorenesanční radnicí z roku 1880 a barokním mariánským sloupem, který je ještě o 120 let starší.

Park pro romantiky

Červená značka mě následně přivádí k choceňskému zámku, v němž sídlí Orlické muzeum, které ukrývá nálezy zkamenělin a historických vykopávek z okolí Chocně.

Od zámku pokračuje červená značka přes přírodní park Peliny, jehož název pochází od mlýna Pelín, který v této oblasti stával někdy ve středověku. Nad skalami v Pelinách se také kdysi tyčila tvrz Vranov neboli Koutníkov. Do současnosti se z ní však nedochovalo prakticky nic. Peliny by neměla minout žádná romantická duše, proto slézám z kola a procházím krajinou pěšky. Zpět do sedla usedám až před železničním přejezdem a stále po červené značce mířím k penzionu Mítkov. V příjemném zařízení si dopřávám polední odpočinek a svému žaludku také trochu jídla.

Úkryt učitele národů

Pokračuji k Brandýsu nad Orlicí a hned na začátku města brzdím u rehabilitačního ústavu, jehož krásnou budovu nelze minout bez povšimnutí. Historie ústavu se datuje od roku 1898, kdy budovu tehdejšího Vodoléčebného ústavu dali postavit doktor Josef Wieser a Jan Horský. Za první republiky zde fungovaly známé lázně, posléze se tu léčili dětští pacienti s ortopedickými vadami a nyní se nejmodernějšími metodami rehabilitují především dospělí pacienti.

Ve středu města stojí za povšimnutí barokní zámek z druhé poloviny 18. století a secesní radnice z roku 1901. Nad městem se nachází zbytky zříceniny hradu ze 13. století, k nim se ale tentokrát nevydávám a zastavuji se až u památníku Jana Amose Komenského. Pod ním se nachází jeskyně, na které stával srub, v němž se měl učitel národů v roce 1622 ukrývat několik měsíců před svými pronásledovateli.

Bloudění v labyrintu

Naproti památníku se nachází Přírodní labyrint.„Bludiště jsme otevřeli v roce 2008 a vysázeno je zde celkem 2003 stromů,"říká členka spolku Brandýs ve světě, který areál vlastní a provozuje, Jaroslava Držmíšková. Chci si labyrint samozřejmě vyzkoušet, ale kvůli svému orientačnímu smyslu raději žádám o asistenci. Jaroslava mě rutinně vede přímo do středu bludiště. Nejkratší cestou je to zhruba 300 metrů.„Každý týden zde alespoň jeden turista zabloudí a musíme ho vyvést ven,"usmívá se šéf labyrintu Zdeněk Držmíšek a ještě se pochlubí, že loni sem zavítalo asi 8500 návštěvníků. Pokud byste sem chtěli vy, tak vězte, že otevřeno je v květnu o víkendech a od června do září každý den od 9 do 18 hodin.

Pomník nejmladšího partyzána

Přes vísku Perná s historickou sýpkou mířím do osady se zajímavým jménem Bezpráví. Po roce 1989 zde chtěla herečka Bára Štěpánová společně se svým tehdejším manželem vybudovat skanzen bezpráví a na širé louce v okolí železniční zastávky shromáždit artefakty z období minulého režimu. Nakonec ale zůstalo jen u plánů.

V osadě stojí za návštěvu kaplička, kterou v roce 1812 nechal postavit raněný a zázračně uzdravený voják. V dolní části Bezpráví, v těsné blízkosti železničních kolejí, stojí hájovna a pomník hajnému Čeňkovi Dolečkovi a jeho synovi Oldřichovi. Hajný byl za pomoc partyzánům popraven, krutý osud jeho syna nebyl dlouho znám. Vypátral ho až publicista Stanislav Motl. Zjistil, že nejmladší český partyzán skončil v koncentráku pro děti, kde na něm nacisté prováděli kruté pokusy. V době osvobození byl Oldřich chromý, slepý a prakticky neschopný života. Zemřel jen několik dní po skončení války, aniž se vrátil do vlasti. Smutný příběh.

Vzhůru na rozhlednu

Krásné, ale depresivní místo raději opouštím a podél železniční trati a přírodního parku Orlice mířím k cíli dnešní cesty. Na začátku Ústí nad Orlicí ještě odbočuji k vrcholu Andrlův chlum, na němž stojí rozhledna Stříbrná krasavice, která se vypíná do výšky 50 metrů. A znovu šlapu. Tentokrát ne do pedálů, nýbrž do schodů. Na vrchol věže jich vede 183. Za námahu jsem odměněn překrásným výhledem na Orlické hory a Kralický Sněžník.

V restauraci chaty Hvězda, která stojí pod rozhlednou, si dopřávám vychlazenou limonádu a potom mířím z kopce dolů rovnou k historicky cennému, ale ohroženému nádraží. Odevzdávám kolo, naskakuji do vlaku a mířím k domovu. Na procházku městem Ústí nad Orlicí vás vezmu zase někdy příště.

Kalkulačka výletu

Půjčení kola: 128 Kč/den

Oběd v penzionu Mítkov (moravský vrabec se zelím): 80 Kč

Vstupné do Orlického muzea: 20 Kč

Vstupné do Přírodního labyrintu: 35 Kč

Palec nahoru

labyrint v Brandýse nad Orlicí

Palec dolů

sedlo na kole, z něhož mám otlačenou zadní část těla ještě dnes

Tipy v okolí

*V Ústí nad Orlicí stojí za vidění třeba pozdně barokní hřbitovní kaple Panny Marie z roku 1787, funkcionalistická budova Roškotova divadla z roku 1935 nebo secesní Hernychova vila z let 1905-1906, kde bylo po rekonstrukci v roce 2008 otevřeno městské muzeum. Minout byte neměli ani technickou památku v podobě zdejšího nádraží z roku 1874.

*Od roku 1995 je v České Třebové vyhlášena památková zóna. Perlou je kostelík svaté Kateřiny z 1. poloviny 13. století. Jedná se o jedinou dochovanou románskou rotundu ve východních Čechách. Na okraji zdejší železniční stanice je „hřbitov" vysloužilých lokomotiv.

*Za návštěvu stojí i Vysoké Mýto, město založené Přemyslem Otakarem II. v roce 1262. Dodnes se zachoval středověký půdorys městského jádra a část hradeb a trojice městských bran. Na rozlehlém náměstí stojí gotická stará radnice z roku 1433 i pozdně gotická nová radnice z roku 1536. Dominantou je kostel svatého Vavřince původně ze 13. století. Od roku 1895 je město známo výrobou kočárů, karosérií a autobusů.

RENÉ FLÁŠAR

Autor: Redakce

4.7.2013 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:
David Rath.
17 21

Rath posílá prezidenta Zemana k Ústavnímu soudu

Trend, dobře známý například v Budapešti, představil v Brně Marek Fišer pod názvem Kološkopek.
2 3

Do Brna se řítí cyklohospoda. Lidé si vychutnají pivo při šlapání do pedálů

Děti zůstávají v ústavech. Může za to jejich vyšší věk i stávající krize rodiny

V boskovickém dětském domově momentálně žije čtyřiatřicet dětí. Pracovníci navíc čekají na dvě další, které se vrací od pěstounů. Stejně na tom bylo zařízení ústavní výchovy loni. Tak jako další na Vyškovsku i Blanensku potvrzuje celorepublikový fenomén – počet chovanců v ústavech se nedaří snižovat.

150 milionů korun. Tolik pošle Česko na pomoc s migrací

Česko letos pošle do zahraničí na pomoc uprchlíkům a státům čelícím migračním tlakům 150 milionů korun. Ministerstvo vnitro v tiskové zprávě uvedlo, že částku v rámci jeho koncepce pro asistenci uprchlíkům na dnešním jednání schválila vláda. Prvních 40 milionů korun z této částky by mělo jít na obnovu uprchlického tábora Azrak v Jordánsku.

Stánky ve Znojmě jsou prázdné. Trhovkyně: Nechci se učit novoty kvůli EET

Brambory, cibuli, jablka nebo třeba česnek od místních prodejců si mohli obyvatelé Znojma donedávna koupit na stáncích na Masarykově náměstí. Zhruba desítka prodejců zde nabízela zboží každé dopoledne vždy od pondělí do soboty. Nyní zůstala prodejní místa opuštěná, i když na konci března již vždy trhovci bývali na svých místech.

Výuka venku? Většina dětí i rodičů ji vítá

Učit se občas venku na čerstvém vzduchu místo mezi čtyřmi stěnami učeben? K tomu se kloní ve spoustě škol. Však venkovní učebny se dají využít od jara do podzimu. Jenže ne vždy je na jejich vybudování v městské či obecní kase hned dost peněz.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies