VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Český poutník: Za vůní štramberských uší

Staré roubené chalupy, opravené měšťanské domy na náměstí a všude se linoucí vůně zdejší perníkové speciality. Takové je městečko Štramberk, přezdívané Moravský Betlém.

10.3.2011 1
SDÍLEJ:

František Šubert začal s výrobou štramberských uší ještě před listopadem 1989. Foto: Jaroslav Švanda

Z malé lokálky vystupuji na zastávce Štramberk, která ale paradoxně leží v sousední Kopřivnici. Do skutečného Štramberku zbývá ještě kousek cesty.

Inspirace pro malíře

Sotva dorazím do města, první mé kroky vedou do informačního centra, kde mi usměvavá Petra Dobečková hned dává do ruky mapu a ukazuje místa, která nesmím při svém putování minout. „K vidění je tady toho spousta, záleží, kolik máte času. Každopádně nemůžete vynechat zříceninu hradu Strallenberg s dominantní válcovou věží, kterou celá republika a možná i svět zná pod názvem Trúba,“ vysvětluje Petra.

Společně se svým kolegou Alešem Deurčákem mě pak provádí místním muzeem známého výtvarníka a ilustrátora dobrodružných knížek Zdeňka Buriana. „Ve Štramberku žil pět let, ale do zdejší krajiny se stále vracel. Jak osobně, tak i ve svých ilustracích,“ vysvětluje Aleš, proč tu známého malíře tolik uctívají.

První výrobce uší

Hodiny ukazují skoro desátou, čas snídaně je dávno pryč, ale já ještě nepozřel ani sousto. Dle rady místních proto mířím na vyhlášené štramberské uši.
František Šubert sice nepochází ze Štramberku, ale každopádně je prvním člověkem, který na výrobě „uší“ založil své podnikání. Pekařskou firmu otevřel už 1. května 1989. „Bylo to hodně papírování, ale vše potřebné jsem získal a mohl začít. Slavnostní zahájení bylo zrovna na svátek práce. Funkcionáři zamávali pochodujícímu lidu na tribuně a pak se šli nadlábnout mýma ušima,“ směje se dnes už důchodce Šubert.

Není těsto jako těsto

Stejně jako jiným místním výrobcům se mu nelíbí, že největší popularitu při výrobě štramberských uší získali lidé, kteří nedodržují původní recepturu. „Těsto na uši musí být válené, řada z těch, kteří se honosí značkou místa původu, si ale práci ulehčuje a dělá uši z těsta litého. A někteří místo medu používají náhražky. To už se pak vůbec nedá jíst,“ zlobí se Šubert. Nakonec je ale smířlivý: „Každý ale ať si dělá, co chce. Lidé nakonec poznají, kde jde o kvalitu, kde jen o peníze a vyberou si“.

Vzhůru na Trúbu

Břicho už mám přecpané lahodnou specialitou, proto je nejvyšší čas vyrazit na strmou cestu vzhůru na Trúbu. Válcová věž pozoruhodného tvaru je jedinou dochovanou stavbou zříceniny hradu, jehož původ není znám. „Pověst praví, že měl původně stát na protějším vrchu Kotouči, stavbu však překazili trpaslíci z jeskyně zvané Čertova díra. Podle zatím posledních poznatků, měl být stavitelem hradu šlechtický rod Benešoviců, respektive olomoucká přemyslovská knížata po roce 1200,“ píše se v městské kronice.

Z Kanady na Valašsko

Z Trúby mířím přes opravené a vzorně udržované náměstí na Bílou horu, kde stojí stejnojmenná rozhledna. Na okraji Štramberku potkávám Čechokanaďana Johna Bartoše s přítelkyní, kteří se zde usadili před pěti lety. John právě nasazuje na kůly svého plotu ochranné přilbice, které svým tvarem velmi připomínají vrchol Trúby. „Přijel jsem na Novojičínsko hledat předky svého táty, který odtud pochází. Okolí Štramberku uchvátilo mě i moji přítelkyni a už jsme tu zůstali,“ říká s nadšením John. Pak však trochu posmutní.

„Je tu krásně, ale některým lidem z nějakého důvodu vadíme. Jeden ze sousedů mi například neustále ničí plot. Musel jsem na něj volat i policii. Nerozumím tomu, přitom druzí sousedé jsou naprosto suproví,“ říká lámanou češtinou, ale už zase s úsměvem John.

Dvojitá smůla

Od Johnova plotu až na rozhlednu procházím opuštěnou přírodou. Sluníčko sice chvílemi vykoukne, ale jinak fouká a je zima. Většina lidí sedí doma, nebo někde u baru.

Jsem na Bílé hoře, ale z rozhledny se dolů na svět dnes nepodívám. V zimních měsících je zavřeno a předem jsem se nenahlásil. Tak snad někdy v létě.

Při pohledu na hodinky zjišťuji, že je nejvyšší čas dát se na cestu ke Kopřivnici a tamnímu technickému muzeu. Přesto, že spěchám, seč mi síly stačí, před bránu muzea přicházím přesně s úderem čtvrté hodiny odpolední, kdy se zavírá. Dveře jsou už zamčené a světla zhasnutá. Smůla se mi dnes lepí na paty.

Bomba na kolejích

Kochám se tedy alespoň pohledem na vystavenou starodávnou rychlíkovou soupravu Slovenská strela, která ve čtyřicátých letech minulého století byla na českých železnicích skutečnou bombou. Jak v nabízeném pohodlí, tak ve své rychlosti. Jezdit mohla až 140 kilometrů v hodině. Od muzea vedou mé kroky opět ke kopřivnickému nádraží, odkud mne po chvíli odváží k domovu lokálka, která by se v technickém muzeu také pěkně vyjímala.

Text: René Flášar Foto: Jaroslav Švanda

10.3.2011 VSTUP DO DISKUSE 1
SDÍLEJ:
Sněm ANO 2017
8 30

Průzkum: Volby by vyhrálo hnutí ANO. ODS se dotahuje na ČSSD

Letecká společnost Emirates provozuje nejvíce typů letadla Airbus A380
21

Do největšího dopravního letadla udeřil v Praze blesk, lidé čekali na náhradní

Infografika: Škoda vyrobila miliontý Superb. Připomeňte si příběh vozu

Vlajkové lodi automobilky Škoda se daří skvěle. Nedávno totiž z výrobní linky sjel miliontý Superb.

Ukrajina zahájila stavbu obří hráze. Na Krym dál nepoteče voda

Úřady Chersonské oblasti na Ukrajině zahájily stavbu velké hráze, která by měla uzavřít přítok vody z Donu dál do Severokrymského kanálu a dál na Krym, který byl po volbách v roce 2014 připojen k Rusku. Kvůli okupaci této oblasti byly proti Rusku zavedeny ekonomické sankce.

Rakušané budou těžit ropu u českých hranic

/VIDEO/ Rakousko, které bylo ještě v polovině šedesátých let minulého století v zásobování ropou soběstačné, dnes těží asi 900 tisíc tun této strategické suroviny a více než 90 procent její tuzemské spotřeby dováží. Koncern OMV proto nyní zahajuje hlubinné vrty, které by měly najít nová naleziště – mimo jiné i v těsné blízkosti české hranice nedaleko Břeclavi.

Papež František vyzývá: Urovnejte korejskou krizi, nebo nás válka zničí

Cestou z Egypta poskytl papež František rozhovor novinářům, ve kterém navrhl, aby se řešení krize na Korejském poloostrově ujali prostředníci. Hovořil o možnosti, že by jím mohlo být Norsko.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies