VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Český poutník: Zbláznil jsem se, aneb Pěšky na Sněžku a zpět

Konečně! Po hodinách útrap stojím na vrcholu nejvyšší čes-ké hory. Těšil jsem se na úžasný rozhled ze Sněžky a vítězný pocit z překonání sama sebe. Namísto toho bojuji o přežití. Silný vítr se mě pokouší každou chvíli odnést do zavátých horských údolí a vánice mi zalepuje oči mokrým sněhem… Ale pojďme pěkně od začátku.

4.2.2011
SDÍLEJ:
Fotogalerie
4 fotografie

Boj o přežití. Takhle vypadal náš poutník poté, co dorazil z vr-cholu Sněžky. Foto: Miroslav Rendl

Kde jinde začít roční putování po zemi České, Moravské a Slez-ské, než na nejvyšší hoře Sněžce? A kdy jindy, než 1. 1. 2011?
A aby těch symbolů nebylo málo, budík mi první den nového roku přeje „dobré ráno“ přesně v 1.11 hodin. Do samotného zahájení výstupu ale ještě zbývá několik hodin. Je potřeba se dobře nasnídat, navařit teplý čaj do termosky a hlavně dostat se na místo startu v Peci pod Sněžkou. A to pár hodin zabere.
Na šestikilometrový výstup se vydávám krátce po deváté hodi-ně. Od dolní stanice lanovky mířím po žluté na místo zvané Pod Větrníkem. Jsem plný síly a odhodlání, šlapu rázným krokem horala. Ticho přírody narušuje chvílemi jen zvuk právě se rozje-té lanové dráhy, která veze „rozumnější“ turisty.

Blíží se temná oblaka

Na cestě jsem přesně půl hodiny, když měním směr ze žluté na zelenou. Mířím k chatě Růžohorky. Potím se, funím, na zledova-tělé cestičce několikrát padám k zemi jako pytel brambor. Už už slyším křupání kostí, ale pokaždé naštestí vstanu a pokračuji dál. Nikde ani živáčka, jsem sám, obklopen tichým lesem.
Růžohorky, vyhlášená horská chalupa se skvělou kuchyní a uni-kátní sbírkou loutkových i jiných čarodějnic, je už na dohled. Ještě než vkročím do vytopeného lokálu, kochám se pohledem na hřebeny krkonošských hor. Pohled je to úchvatný, ale temná oblaka nad nimi nevěstí nic dobrého. Na mě ale nyní čeká teplá polévka a báječné domácí borůvkové koláče, takže na nic špat-ného nemyslím.
Do pravého poledne zbývá půlhodina a hospoda se zaplňuje hladovými turisty. Většina z nich mluví německy. Na mne čeká další strmá cesta vzhůru. Necelý kilometr na Růžovou horu a pak dva a půl na samotnou Sněžku.

Raději tam nechoď!

Na Růžové hoře potkávám Petra. Jeho kroky míří opačným smě-rem než ty mé. Právě sestoupil ze Sněžky a před pokračováním cesty mne zrazuje. „Nahoře není skoro nic vidět, a fouká vítr, že se sotva udržíš na nohách. Nejezdí ani lanovka,” popisuje situaci. Brouka do hlavy mi tím sice nasadil, ale pokračuji dál.
V oblasti zvané Nad Růžovým Sedlem ale přichází skutečné peklo. Místy lezu po čtyřech, chvílemi zapadám nad kolena do závějí. Hodinu jdu bílou tmou.
Konečně! Po hodinách útrap stojím na 1602 metrů vysokém vrcholu. Namísto úžasného rozhledu a vítězného opojení z překonání sama sebe, bojuji téměř o přežití. Snažím se pořídit několik záběrů malým digitálním fotoaparátem, ale ten odmítá poslušnost. Focení na vrcholu dnes prostě nebude. Ale někde u Růžové hory na mne čeká fotograf Mirek. Tak pokud dojdu, něco na památku přeci jen bude…

Sestup se mění na sešup

Vítr zesiluje, podle pracovníka občerstvovny na Sněžce má chvílemi rychlost přes devadesát kilometrů za hodinu. Přesto jsem dnes prý už asi pátý člověk, který se pro pěší túru rozhodl. Po horkém čaji a müsli tyčince začínám sestup, který se chvíle-mi mění na sešup po zadnici. Přestože mám čepici i kapuci, nos a oči mám plné sněhu. Po necelé hodině jsem zpět na Růžové hoře. Zmrzlý a zasněžený, ale živ a zdráv. S úlevou před sebou spatřuji fotografa Mirka. Podává mi termosku s grogem.

Láká mě saunosud

Občerstvení při cestě zpět si dopřávám na Děčínské boudě, sou-sedce chaty Růžohorky. Moji pozornost zaujal obrovský dřevě-ný sud plný vody, pod nějž muž, který se představil jako Jiří, poctivě přikládá dřevěná polena. „Saunosud zde máme při-bližně dva týdny. Voda se ohřeje na 38 stupňů a osm lidí si zde pak dvě hodiny může dopřávat blahodárnou lázeň,“ vy-světluje. Dostávám chuť smočit se v horké vodě, ale nemám plavky a navíc je na dnešek již vyprodáno. Do cíle mi zbývají ještě tři kilometry. S několika pády a brnícíma nohama je zvlá-dám sešlapat za hodinu a půl.
Jsem zničený a vím, že následujících několik dnů se jen stěží postavím na nohy, přesto, nebo právě proto, jsem šťastný. Vy-šlapal jsem na Sněžku i zpět po svých! Konečně jsem správný Čech, přestože pocházím z Moravy.

Český poutník: Půjde, kam ho pošlete
Celý rok se budete s naším cestovatelem vydávat do různých koutů Čech, Moravy a Slezska. Jeho cíle přitom budou záležet hlavně na vás. Znáte nějaké pozoruhodné či tajuplné místo, člo-věka se zajímavým koníčkem nebo povoláním? Nebo jste se chtěli celý život někam podívat, ale z různých důvodů jste to nestihli? Napište nám na email: poutnik.mojerodina@denik.cz a my tam pošleme našeho neohroženého poutníka.

René Flášar

4.2.2011
SDÍLEJ:
Stojící tramvaje. Ilustrační foto.
AKTUALIZOVÁNO
1

Prahu postihly rozsáhlé výpadky elektřiny, nejezdily tramvaje

Oto Košta. Zasedání zastupitelstva Olomouckého kraje, které má na programu odvolání hejtmana
28

Odvolají hejtmana Olomouckého kraje Koštu? Sledujeme ON-LINE

ANALÝZA: Babiš chce proměnit Česko. Pevnou rukou

Voliči budou mít letos na podzim na vybranou. Buď dají hlas zástupcům tradičních demokratických stran, nebo Andreji Babišovi. Víkendový sněm nenechal nikoho na pochybách, oč usiluje druhý nejbohatší Čech a zakladatel i největší sponzor hnutí ANO Andrej Babiš.

Sazka může na internetu provozovat Sportku nebo Eurojackpot

Sázková společnost Sazka může na internetu provozovat loterie jako například Sportku, Eurojackpot, Euromiliony nebo Kasičku. Dnes to sdělil mluvčí společnosti Václav Friedmann. Informaci potvrdilo i ministerstvo financí (MF), které Sazce licenci udělilo. Spuštění her online plánuje Sazka v nejbližší možné době.

AKTUALIZOVÁNO

V Praze se srazily kamiony a nizozemský autobus, osm lidí zraněno

V Kbelské ulici v Praze 9 se v pondělí dopoledne srazila dvě nákladní auta a autobus z Nizozemska. Při nehodě bylo zraněno osm lidí z autobusu, včetně řidiče, který byl ve vozidle zaklíněn a utrpěl vážná zranění nohou. Silnice je uzavřena. V pondělí to řekli mluvčí policie Jan Daněk a záchranné služby Dominik Horn.

Student z Brna vymyslel jedinečný výpočet. Dostal cenu Wernera von Siemense

Už jako středoškolák chodil občas o prázdninách vypomáhat do Ústavu přístrojové techniky Akademie věd. „Hrozně mě to bavilo. Tak jsem u toho pak už zůstal," vzpomíná pětadvacetiletý Tomáš Pikálek. Jeho diplomové práci letos v únoru udělila porota prestižní cenu Wernera von Siemense pro mladé talentované vědce.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies